Pondělí 19. 8.
3D Desktop je přesně ten typ aplikace, kterou si podle mě nainstaluje pouze ten, kdo chce ohromovat své okolí. Je ale pravda, že s tímto programem se mu to nejspíš bude dobře dařit – jde totiž o přepínání pracovních ploch v X ve 3D. Jinak řečeno, vaše pracovní plochy jsou namapovány na „desky“ umístěné v prostoru a každé přepnutí je provázeno působivou animací, na což jistě zůstane nejeden náhodný divák zírat v hlubokém úžasu. Ovšem jiné praktické uplatnění bych v tom asi nehledal.
Systém balíčků RPM ve své podstatě nijak nepočítá s automatickým updatováním balíčku z FTP nebo HTTP serverů, takže se to řeší různými nadstavbami. Jednou takovou je i Autoupdate a myslím, že stojí za vyzkoušení. Mezi jeho hlavní přednosti bych zařadil schopnost řešit závislosti, možnost updatovat balíčky jak z distribuce, tak od třetích výrobců, podporu HTTP, HTTPS, FTP a SFTP archivů či možnost updatovat více klientů z jediného místního serveru (potřebné balíčky se tak tahají jenom jednou a tudíž ušetříte přenosy). Program může pracovat v několika režimech, díky čemuž máte pod kontrolou, zda se bude provádět pouze stažení nových balíčků, jejich instalace nebo upgrade, případně pouhá synchronizace obsahu vašeho lokálního archivu RPM balíčků se serverem.
Neděle 18. 8.
Další program potěší jistě nejednoho „hračičku“, i když pro něj jistě existuje i serióznější uplatnění. Je to Height Map Editor – nástroj pro vytváření výškových map terénů. Výšková mapa je vlastně obyčejný obrázek, jehož jednotlivé barvy reprezentují výšku terénu v daném bodě. HME je tedy do jisté míry bitmapovým editorem – najdete zde štětce, výplně i filtry, ale tyto nástroje jsou přizpůsobeny trošku jiným účelům, než třeba v GIMPu. Nabízí se například nástroje pro zdvihnutí či naopak snížení terénu, jeho vyhlazení, vyplnění prohlubní vodou, vkládání objektů, jako jsou řeky, hory, sopky či krátery a podobně. Je ale třeba říci, že HME je pouze editorem map, na vizualizaci už budete potřebovat jiný program.
iDesk je utilita, která umožňuje umístit do kořenového okna (nebo-li na pracovní plochu) ikonky pro spouštění libovolných programů. Pokud tedy používáte prostředí, které něco podobného neumožňuje a nechcete-li kvůli tomu spouštět aplikace typu gmc nebo Nautilus, můžete zkusit iDesk. Program by měl umět pracovat s průhledností v PNG souborech a vyhlazovat písmo, díky čemuž jsem jej nemohl vyzkoušet, neboť nemám dostatečně vybavenou verzi XFree86.
Sobota 17. 8.
Pod názvem LoopLinux je nástroj umožňující instalaci Slackwaru z DOSu či Windows bez nutnosti přerozdělení disků. To je jistě šikovné, zejména na prvotní osahání Linuxu, ale otázka zní, kolik uživatelů Linuxu neznalých si napoprvé zamiluje zrovna Slackware :)
Ať se to líbí nebo ne, DocBook se stává oblíbeným nástrojem pro tvorbu dokumentace. Není sice jednoduché jej zvládnout, ale možnosti, které poskytuje, jsou – zejména v případě rozsáhlejších dokumentačních projektů – zřejmě natolik lákavé, že nejeden vývojář nebo editor neváhá věnovat čas jeho zvládnutí. Na druhou stranu zde ale DocBook ještě není dlouho, takže mnoho dokumentace již bylo napsáno v jiných formátech a tudíž logicky vyvstává problém, jak sloučit staré s novým. Pokud byla původní dokumentace zpracována pro groff (nroff, troff), tedy zejména jako manuálové stránky, máte vyhráno – existuje totiž program doclifter, který dokáže tento formát zpracovat a převést na DocBookové dokumenty. A když už máte staré manuálové stránky převedeny do DocBooku, nic vám nebrání vygenerovat z nich třeba … manuálové stránky :)
Pátek 16. 8.
XScreenSaver.App je jednoduchá aplikace pro dock Window Makeru, která umožňuje konfigurovat šetřič (XScreenSaver) a také vyvolat okamžité uzamčení obrazovky. Jednoduché, ale šikovné.
Projekt Xbox-linux dospěl k první verzi s označením 0.1. Pro ty, kdo o něm ještě neslyšeli, připomínám, že jde o projekt snažící se portovat Linux na herní konzoli Xbox od Microsoftu. Zatím nelze očekávat žádné velké zázraky, ale Linux na Xboxu bootuje a běží na něm síť, takže na něj lze vzdáleně přistupovat například přes telnet. Co zatím nefunguje je audio i video systém, ale to by se mělo v budoucnu změnit. A proč je vlastně do tohoto projektu vkládáno takové úsilí? Inu, svou roli v tom bude zřejmě hrát těch 200000 dolarů od neznámého mecenáše :), ale jinak jde o to, že při ceně 199 liber by se díky Linuxu mohl Xbox stát levnou (neboť od Microsoftu dotovanou) a přitom plnohodnotnou výkonnou pracovní stanicí.
Čtvrtek 15. 8.
Takřka v libovolné webové aplikaci vyvstane dříve či později potřeba zobrazovat data pomocí tabulek a není důvod si to neulehčit pomocí některého hotového řešení, jako je například PHP Table Class. Jeho použití je jednoduché – na jedné straně mu předhodíte buď obyčejné pole a nebo výsledek SQL dotazu a na druhé straně padají hotové tabulky přesně podle vašeho přání. Kromě vlastního zformátování do HTML (vzhled lze ovlivňovat například pomocí CSS) nabízí tato třída také například funkce pro třídění dat či numerické operace.
Ty nejzábavnější hry často nejsou vybaveny nejlepší grafikou, zvukovými efekty, animacemi a ani při nich neteče nejvíce krve – jsou prostě nejhratelnější. Hrou, která směřuje spíše do této oblasti je i ADIC. Její název je zkratkou Any Door Is Closed a tato zkratka již trochu napovídá, oč ve hře jde. Vaším úkolem je uzamknout všechny protihráče v bludišti a zároveň zabránit tomu, abyste tak dopadli vy. ADIC je hra síťová a hlavně týmově orientovaná, takže si při ní jistě navzdory poměrně jednoduchému námětu užijete spoustu dobré zábavy.
Vyšlo gcc 3.2. Jeho ABI pro C++ nyní odpovídá standardu dodržovaném ostatními vývojáři kompilátorů C++, což je jistě pozitivní zpráva. Bohužel to ale také znamená, že starší verze gcc (včetně verze 3.1) nejsou s touto verzí binárně kompatibilní. Doufejme, že ke změnám v podobném rozsahu došlo naposledy.
Středa 14. 8.
AntView je plugin pro velmi zajímavé vývojové prostředí Eclipse, který umožňuje používat pro kompilaci systém Ant (náhrada za make, která vznikla při projektu Jakarta – jelikož je napsaný v Javě, je obvykle používán zase pro javové projekty). AntView umožňuje zobrazení cílů (target) ve stromovém uspořádání, jejich prohlížení a samozřejmě i vykonávání (samostatně nebo zřetězeně). Umí upozornit na chyby v definičním souboru a umožňuje zvolit i alternativní zdroj. Díky dobrému propojení s prostředím Eclipse zobrazuje AntView také „teploměr“, takže při kompilaci vidíte, jak proces pokračuje.
Transcode je jeden z nejoblíbenějších nástrojů pro zpracování digitálního videa. Video4Linux je zase univerzální rozhraní pro práci s video zařízeními v Linux. Gv4l je spojením obojího – jde o GUI rozhraní, které umožňuje snímat video z v4l kompatibilního zařízení a přes transcode jej přímo převádět do libovolného formátu s nastavením bitrate, rozměru a dalších parametrů.
A to je pro dnešek vše…
