Obsah
- FreeSCI (hry)
- CVS (vývoj – záplata)
- GenDoc (tvorba dokumentace)
- GNOME Commander (desktop)
- Unix2tcp (síťování)
- SpamTUNNEL (pošta)
- Trivial GDB (vývoj)
- mod_variety (web)
Jedním ze způsobů, jak si zahrát levně kvalitní počítačové hry, je vrátit se k osvědčeným starým hitům – tedy pokud je ještě někde seženete. Teď nemám na mysli třeba Dooma, ale ještě starší kousky, které jistě i po těch letech dokáží pobavit. A není třeba se omezovat jenom na DOS či Windows – právě předělávky starých her jsou velmi časté i ve světě otevřeného softwaru. Do této kategorie patří i projekt FreeSCI, což je zkratka pro Free Sierra Creative Interpreter. Znalci historie počítačových her již jistě zpozorněli, protože Sierra patřila svého času ke špičce herního průmyslu a z její dílny pocházejí hry, které lze zařadit bez váhání do zlatého fondu. SCI byl multiplatformní engine, nad nímž byly napsána například některá pokračování her Leisure Suit Larry, Police Quest, King's Quest, Hero's Quest, Space Quest a další. A všechny tyto staré pecky si můžete nyní zahrát také na Linuxu, BeOSu, různých variantách BSD a některých un*xech. Podmínkou je samozřejmě dostupnost originálních datových souborů, neboť FreeSCI řeší jenom výkonnou stránku věci.
Provozujete-li CVS server, a to zejména v nedůvěryhodném prostředí (anonymní přístup), doporučujeme rychle upgradovat, neboť stávající verze až do 1.11.4 včetně obsahují závažnou chybu, která umožňuje útočníkovi s read-only přístupem získat právo zápisu. V popisu záplaty od Red Hatu se dokonce píše o možnosti spouštět libovolný kód.
Občas se setkávám s poptávkou po kvalitním otevřeném XML editoru pro Linux. Několik pokusů o vytvoření takového programu existuje a jedním z nich je i GenDoc (dříve též zvaný GenDiapo), který vychází ze staršího open source projektu MerlotXML. Editor nabízí celkem tři pohledy na XML dokument: stromovou strukturu, atributy elementů a nastylovaný dokument – ten slouží zejména pro vizuální kontrolu. Jeho funkčnost lze rozšiřovat pomocí dvou typů modulů. Tím prvním je DTD, který, jak už se u těchto programů očekává, umožňuje přizpůsobit prostředí konkrétnímu typu XML dokumentů, a druhým pak takzvaný action plugin, který umožňuje například export do HTML nebo PDF. GenDoc je napsaný v Javě.
GNOME Commander je poměrně solidně vyhlížející souborový manažer pro GNOME. Je zřejmé, že autoři vyznávají klasickou dvoupanelovou koncepci známou z Midnight Commanderu (respektive Norton Commanderu), kterou obalili do jednoduchého, ale pěkného a čistého grafického prostředí. Mezi zajímavější funkce patří například podpora automatického připojování výměnných medií či možnost definování speciálních akcí, které se objeví v menu pro vybrané typy souborů (například rozpakování archivu, instalace rpm balíčku a podobně).
Jednoduchá utilitka nazvaná unix2tcp umožňuje snadno přesměrovat spojení na lokální unixový soket na libovolný vzdálený stroj pomocí protokolu TCP. Takto lze provádět například taková kouzla, jako je přesun MySQL serveru na jiný stroj bez nutnosti zásahu do skriptů, které se připojují na místní soket.
Další z řady nástrojů pro boj se spamem se jmenuje SpamTUNNEL a je určen pro ochranu na straně příjemce emailů využívajícího POP3 a SMTP protokoly. SpamTUNNEL funguje jako proxy pro oba zmíněné protokoly, přičemž rozhodování o tom, zda jde či nejde o spam, je založeno na analýze obsahu, nikoliv na black a whitelistech. Pro správnou funkci je třeba programu ukázat, co za spam považujete a co nikoliv, takže je nejlepší uchovat si co nejvíce zpráv z obou kategorií, a ty předat SpamTUNNELu k analýze. Doporučuje se nashromáždit alespoň 150 normálních zpráv i spamů (takže asi tak tři denní dávky :( ), což by mělo postačit k dosažení přibližně 80 až 90% úspěšnosti detekce. S programem je možné komunikovat i prostřednictvím emailu, takže když náhodou nějaký spam proklouzne, stačí jej přeposlat na adresu spamtunnel@localhost s patřičným předmětem a o víc se nestarat – pro příště už by se to nemělo opakovat. SpamTUNNEL je napsaný v Javě.
GNU Debugger (též zvaný jen gdb) je rozhodně velmi slušným nástrojem pro ladění aplikací, nicméně i uživatele plně přivyklé příkazové řádce myslím musí poněkud otravovat například ruční zadávání breakpointů, kdy si musíte v některých případech napřed zjistit číslo řádku ve zdrojovém kódu – a přitom nejde o činnost zrovna vzácnou. I proto vzniká celá řada nejrůznějších rozhraní, které se snaží tyto často opakované úkony usnadnit. Zřejmě nejblíže původní podobě gdb – samozřejmě ale s řadou vylepšení – je Trivial GDB (na Freshmeatu ovšem k nalezení pod jménem cgdb). Pokud nebudete chtít, od „normálního“ gdb jej téměř nerozeznáte – vypadá prakticky stejně, stejně zadáváte povely a stejně se vypisují hlášení. Pokud ovšem chtít budete, získáte navíc třeba okno s náhledem zdrojového kódu (včetně podpory zvýraznění syntaxe), možnost vyhledávání regulárních výrazů, vizuální nastavování breakpointů či možnost vyvolávat funkce pomocí klávesových zkratek. Jednoduše řečeno, Trivial GDB je ideální pro každého, kdo se nechce vzdáte jednoduchosti a rychlosti gdb, ale občas by si rád trochu usnadnil život.
Blbůstka týdne
Jedním ze základních pravidel provozování webových stránek je, že aby měl návštěvník důvod vrátit se, musí pokaždé nalézt něco nového. No jo, ale kdo to má pořád vymýšlet? A hlavně, kdo bude pořád něco na těch stránkách měnit? Inu, přeci modul pro Apache 2.0 nazvaný mod_variety. Jeho úkol je jediný – naservírovat při požadavku na dané URL jeden z náhodně vybraných souborů. Stačí tedy připravit dopředu dostatečné množství obrázků a stránek, nainstalovat modul a pak už se jenom kochat tím, jak je ten váš web dynamický :) Abych ale jenom nevtipkoval, je pravda, že například pro vložení náhodného ukázkového obrázku z větší galerie je to poměrně použitelné řešení, které bude třeba oproti skriptu v PHP přeci jenom poněkud efektivnější.
A to je pro dnešek vše…
