Úterý 23. 1.
Prolog je jeden z jazyků, které poněkud ustoupily do ústraní – jako bych už slyšel volání zarytých „prologistů“, že tomu tak není, ale je nutné si přinejmenším připustit, že zrovna většinový jazyk to není :) Nicméně i tak má jistě dostatek příznivců, které by mohla potěšit existence free kompilátoru s prozaickým názvem GNU Prolog. Lze jej použít jak ke kompilaci kódu do nativní binární podoby, stejně jako interaktivní interpret se zabudovaným debuggerem. GNU Prolog odpovídá normě ISO, ale obsahuje i různá vylepšení. Po výkonnostní stránce je prý plně srovnatelný s komerčními kompilátory.
Nová verze konfiguračního nástroje Webmin obsahuje modul pro nastavování PAM autentizace.
Potřebujete-li převádět často text mezi různými kódovými stránkami (což je bohužel v našich zemích zcela běžné – čert ví proč se norma ISO-8859–2 nelíbila skoro nikomu, kdo programoval operační systémy :( ), zkuste program GNU recode (nebo též Free recode, což je název uváděný na domovské stránce programu). Zvládá opravdu neskutečné množství kódových stránek, i když je třeba podotknout, že ne mezi všemi lze konvertovat, a zároveň i specifik různých systémů (například při převodu mezi ISO-8859–2 a CP1250 může provést i konverzi konců řádek z LF na CRLF a vice versa). Pro jeho použití hovoří (dle mého skromného názoru) zejména dvě vlastnosti. Tou první je přímá konverze souboru (tedy zdroj i cíl je tentýž), což se hodí zejména ve skriptech při převodech celých webů a podobných úkolech, a tou druhou – pro mě snad i důležitější – je bezproblémová podpora vícebajtových znaků, zejména pak kódování UTF-8.
Pondělí 22. 1.
Jak správně konstatuje autor programu ManEdit, uživatelé dnes očekávají, že s každým programem či knihovnou je zároveň distribuována manuálová stránka. Jiná věc je, jak dlouho bude tento stav trvat, protože s přílivem jinak orientovaných uživatelů (tím není míněna orientace sexuální, náboženská či politická :) možná získají převahu různé GUI nápovědy. Nicméně dnes se s manem počítá, a proto je třeba manuálové stránky stále tvořit. A právě to usnadňuje zmíněný ManEdit, program podobný ne-WYSIWYG HTML editorům. Podobnost s HTML editory je v i určování vzhledu stránky, neboť se zde nepracuje přímo s nativním formátem manu, ale se zástupnou XML-like syntaxí. Součástí programu je i poměrně zajímavý prohlížeč.
Další zbraní v boji proti podvratným počítačovým živlům je systém LOMAC. Popis říká, že jde o tzv. Low Water-Mark Integrity Protection for Linux. Lidsky řečeno, LOMAC je jaderný modul, který rozděluje systém do dvou úrovní. V té vyšší se nacházejí důležité prvky, které je třeba důsledně chránit – tedy například démoni podporující jádro, systémové programy nebo konfigurační soubory. Do nižší úrovně jsou pak zařazeny procesy, které komunikují s vnějším světem, a nebo soubory ze sítě získané. Jediným a hlavním úkolem LOMACu je zabránit modifikaci procesů i souborů z vyšší úrovně procesem z úrovně nižší. Protože jde o principiální rozdělení, není nutný vlastně žádný zásah administrátora, vše probíhá automaticky. Celý mechanismus nepřebíjí stávající systém oprávnění – je-li LOMAC aktivní, jsou povoleny pouze ty operace, které vyhovují jak systémovým právům, tak LOMACu.
…a teď se skokem přeneseme o dva týdny zpět…
Sobota 6. 1.
Pod názvem FK se skrývá pokus o vytvoření otevřené alternativy k balíku Fwtk, který nelze používat zdarma pro komerční účely. Jde vlastně o soubor aplikačních proxy serverů určených pro internetové firewally. Momentálně obsahuje POP3 bránu (respektive dvě, protože oba autoři měli na tuto věc odlišný pohled :), ident server a FTP bránu, před dokončením jsou nástroje pro monitoring logu a ACL (řízení přístupu na základě IP adres atd.). Další na řadě jsou potom IRC, IMAP a HTTP proxy.
Sked je program kombinující funkci kalendáře a plánovače ve stylu nástrojů GNOME Calendar či Kalendar, ovšem s textovým rozhraním pro konzoli. Je koncipován tak, aby vyhovoval zejména uživatelům programů, jako je Mutt či VIM (což ovšem neznamená, že jej nemohou používat i ostatní :)
Ovladače pro zvukové karty od společnosti Aureal Vortex 1, Vortex 2 a Vortex Advantage jsou nyní k dispozici i pro jádro 2.4.0.
Nový otevřený systém pro točení reklamních bannerů, jenž nese stejný název, jako populární britpopová kapela, tedy OASIS, nabízí velmi zajímavé funkce. Posuďte sami: běh v standalone režimu (pouze obrázky) nebo v rámci web serveru (s podporou vkládání tagů), podpora rich-bannerů, administrativní rozhraní pro správce a zadavatele kampaní, možnost časování kampaní (na datum, počty impresí, atd.), dědičnost kampaní a bannerů, podpora externích bannerů (s kešovacím mechanismem), funkce pro fakturaci včetně agenturních provizí – systém umí generovat PDF s fakturami, nebo třeba emailové reporty. OASIS je napsaný v PHP, běží nad MySQL a prý zvládne až 500 tisíc impresí za hodinu (což je údaj, který nevypovídá o ničem, protože neznáme hardware, na němž se to testovalo). Celkově vzato se zdá být OASIS i přes nízké číslo verze – 0.1 – pěkně „našlápnutým“ programem.
Mám pocit, že utilitky avi2divx a mpeg2divx jsou asi první (a jedinou?) možností, jak na Linuxu vytvářet video streamy v kompresi DivX. (Od doby napsání tohoto odstavce se situace poněkud změnila – byly totiž uvolněny kódy původního decoderu a encoderu)
Pátek 5. 1.
Válí-li se vám někde v šupleti starý scanner Genius GS-4500, GS-4500A nebo Highscreen Greyscan 256, můžete mu ještě jednou zkusit vdechnout život pod Linuxem. Ovladač existuje pro jádra 2.0, 2.2 i 2.4 a samozřejmě získáte s tímto driverem i dvě jednoduché utilitky pro skenování. I když těmito zařízeními už dnes asi nikoho neohromíte (jedině v duchu „Jé, kde jsi vzal ten starej krám?“ :), svou funkci mohou ještě nějakou dobu alespoň příležitostně plnit.
Přenosný MP3 přehrávač Rio500 je jedním z mála těch, které mohou používat i ne-windowsoidní uživatelé – pochopitelně se o to příliš nepřičinil výrobce, ale několik nadšenců. Program Walk500 slouží k pohodlné práci s tímto přehrávačem z grafického rozhraní. Podporuje jak interní paměť, tak dodatečné flash karty, umí je formátovat, zakládat i mazat složky a samozřejmě i nahrávat a mazat jednotlivé skladby. Aktuální verze, která je použitelná buď na platformě x86 nebo PowerPC, se již blíží stabilní řadě 1.0.
Potěšitelného ujištění se dočkali příznivci Window Makeru, mezi něž se řadím i já. Projekt není mrtev, jak by se mohlo zdát podle frekvence vydávání nových verzí (takřka tři čtvrtě roku se nic nedělo), nové verze budou nyní vydávány častěji. A jako dárek takřka novoroční je zde hned další verze s označením 0.63.1. (Opět malé doplnění: tuto verzi jsem zkoušel na RH 7.0, ale úspěch se nedostavil. Přes veškerou snahu končil každý pokus o nahození WM pádem se signálem SIGSEGV. Má-li někdo lepší zkušenost, může se s námi podělit v diskuzním fóru.)
Hotkeys je démon, který dokáže zpracovávat a využívat klávesy na nových klávesnicích, které obvykle nemají v Linuxu žádné využití. V tomto případě nejde ani tak o obyčejné klávesy Start nebo Menu, ale spíš o speciální klávesy pro nastavování hlasitosti zvuku, usínání monitoru a tak dále (opravdu nejdou tyhle klávesy mapovat jako všechny ostatní?). Zatím je podporována jenom bezdrátová klávesnice od Aceru.
Tento den také vyšlo linuxové jádro 2.4.0. Přesně dvě minuty poté se na Freshmeatu objevila první upravená verze od Alana Coxe – 2.4.0ac1 :)
A to je pro dnešek vše…
ČLÁNKY DO MAILU