Názory k článku Softwarová sklizeň (26. 4. 2023): přizpůsobivá čtečka elektronických knih

Řekl bych, že aplikace Spedread bude (alespoň v případě textů psaných latinkou) sloužit spíš k výraznému zpomalení čtení textu. (A upřímně řečeno, nemyslím si, že by někdo reálně vydržel číst text delší než pár vět psaný latinkou tak, že se budou zobrazovat jednotlivá slova.) Rychlé čtení je založené na přesném opaku – že člověk nečte jednotlivá slova, ale vnímá rovnou několik slov najednou.

Ne několik slov najednou, ale mám pocit že člověk čte začátek a konec slova a zbytek si domyslí. Pak jde na další slovo.

Je to tak. Presne na tomto pracuji ty ruzne vtipne texty kdy jsou prehazene pismena a kdyz se clovek podiva pochopi o cem ta veta je.
https://www.stoplusjednicka.cz/jak-je-mozne-ze-dokazeme-precist-slova-s-prehozenymi-pismeny

26. 4. 2023, 09:47 editováno autorem komentáře

Kdepak, při rychločtení vnímáš části a nebo dokonce celé řádky.

Já bych si dokonce tipnul, že "papers" formát je často dvousloupcový, právě proto, že pak se dají řádky vnímat celé a klidně dva najednou.

Nemám to ničím podložené, ale prostě se mi dvousloupcový formát čte lépe a rychleji.

Důvod může být mnohem prostší – s rostoucí délkou řádku se zvyšuje náročnost přejetí očima na začátek dalšího řádku a zvyšuje se riziko přejetí o řádek jinde. Proč je někde vícesloupcová sazba populárnější (noviny, papery) nevím, může jít jak o nějaké praktické důvody (vyrušení kvůli netrefení řádku může být při vnímání složitějšího textu rušivější), ale možná bude hrát roli i zvyk.

Rychloctecich technik je vice. Jedna z nich je treba prochazet odstavce diagonalne, casto to staci na odhadnuti obsahu odstavce.
Jedna z hlavnich slozek rychlocteni je prestat cist 've sve mysli', neboli vypnout vnitrni hlas ktery jakoby predcita text.
Dalsi metoda je treba pouzit ukazovatko a rychle prejizdet z jednoho slova na druhe.

To su ale techniky naucene. Citanie sposobom ze vyznam slov mi spoji podvedomie a v vedomej casti myslenia dostanem finalnu myslienku je schopnost ziskana, spravidla castym citanim. Ti ktori v nie su od detstva casto citat, prevadzaju text na slova a spajaju ich do finalnej myslienky vo vedomej casti myslenia...

Ono to bude zrejme viac zamerane na prevazne aglutinacne jazyky, tam je gramatika tvorena predponami/pri­ponami/vponami. Ako japoncina v screenshote a podla mena je vlastnik repozitaru japonec.
V prevazne flektivnych jazykoch (ktore maju vyssiu informacnu hustotu) je citanie po usekoch viet vcelku lahke (i za cenu zlozitej gramatiky)...

Imho, pre dnesnu "navodmamna youtube" mladez by nebolo od veci este v tom slove zvyraznit slabiky...

Podobny princip jako speedread (rychle zobrazovani jednotlivych slov) jsem uz nekolikrat videl v nekterych videich, kde nejaky program generoval titulky. A musim rict ze to je pekne nahouby. Kdyz mam klasicke ceske titulky, kde je cca jedna veta, tak si to prectu tak rychle jak ja umim cist. Kdezto kdyz se mi zobrazuji jednotliva slova, tak musim svoji rychlost prizpusobit tomu videu.
Speedread sice umi nastavit rychlost zobrazovani, ale to by zas bylo hejblatko co bych porad steloval. Kdyz jsem ve forme, ctu hodne rychle, unaveny ctu pomaleji, nektera mene znama slova mi trvaji dele, nektera vnimam hodne rychle.
Takze taky nejak neverim, ze speedread je smysluplny.

Přijde mi to na houby u jakéhokoliv textu, kde se musím trochu zamyslet. Takový text nečtu zrovna konstantní rychlostí – některé části přečtu rychlez jinde se zamyslím q zpracuju to. Moc nevěřím, že Spedread toto umí dobře řešit.

Přidávám link na čtečku Tedegraph https://github.com/lucidl/tedegraph