Z předešlého článku nebylo úplně zřejmé, kdo za vámi stojí, pokud pro svůj projekt zvolíte nějakou licenci založenou na GNU GPL. Organizace, která to má na starosti, se jmenuje Free Software Foundation. Je to organizace, která se zabývá nejenom vlastní definicí a správou licence, ale zároveň i případným uváděním nesrovnalostí do pořádku. Je to svým způsobem nejvyšší autorita a subjekt, který má svou váhu, zkušenosti a možnosti. Jejím hlavním cílem je zajistit svobodu při vytváření a používání software. Svoboda je důležitá hlavně proto, abychom se mohli poučit z vědomostí druhých tj. pokud někdo vytvoří nějaký program, máme i my právo vědět, jak je vytvořen a jaké postupy jsou v něm použity. Více informací najdete na www.gpl-violations.org.
FSF financuje GNU projekt, který měl za cíl vytvořit svobodný operační systém založený na Unixu. Dnes je to tzv. linuxové jádro. Zároveň je však nutno zdůraznit, že cíle celé organizace nejsou v penězích, ale svobodě, což znamená, že FSF se nebrání tomu, aby někdo se svobodným softwarem vydělával. Neplatí rovnice, že software pod GNU GPL = zadarmo. Znamená to však svobodu v šíření, používání a pozměňování.
Při tvorbě GNU GPL verze 3 byly zapracovány některé změny, které byly odrazem několika kauz spojených se svobodným softwarem. Jednou z nejčastěji zmiňovaných je kauza Tivo neboli tzv. tivoizace. Tivo je firma, která na severoamerickém trhu prodává DVR zařízení (Digital Video Recorder – video nahrávače), které pro svůj chod využívají linuxové jádro šířené pod licencí GNU GPL verze 2. Řada lidí si pořídila Tivo právě kvůli tomu, že používá svobodný software, a pokoušela se jej poupravit, protože jak víme, licence GNU GPL zaručuje právo na zdrojové kódy a jejich úpravu a zkoumání. Tivo navíc ušetřila za licenci, protože mohla Linux používat zdarma, stačilo jen dodržet všechny podmínky GNU GPL licence. Pokud jste zdatný programátor, máte možnost nahlédnout pod pokličku a případné nedodělky si opravit.
Jenže Tivo se rozhodla, že vám to neumožní. Vymysleli způsob, jak zabránit tomu, aby vámi upravený Linux na Tivu neběžel. Bylo to velmi prosté� do nahrávače integrovala digitální podpis, kterým byl daný Linux podepsán, a pokud hardware zjistil, že jím není linuxové jádro podepsáno, nespustil se. Jinými slovy � podmínky GNU GPL byly splněny (zdrojový kód je k dispozici, můžete jej upravovat a šířit dál, včetně úprav), ale je vám bohužel málo platné. Vaši verzi si na Tivu nespustíte. Strhla se docela velká bouře, kdy zakladatel FSF Richard Stallman tvrdil, že toto chování není možné, zatímco Linus Torvalds (tvůrce linuxového jádra) tvrdil, že Tivo má na toto chování nárok, protože licence pokrývají pouze software, nikoliv hardware, na kterém je spuštěn. Zároveň dodal, že aplikování digitálního podpisu je svého druhu bezpečnostní nástroj.
Aby tomuto způsobu „obcházení“ licence dokázala FSF zabránit, byla do GNU GPL verze 3 přidána klauzule, která tivoizaci přímo zakazuje. Přesná formulace říká, že se tivoizace zakazuje, ale není to překážkou, pokud je výsledný kód komerčně šířen (osobně si to vykládám tak, že pokud jde o průmyslové technologie).
V souvislosti se svobodným softwarem a Linuxem se před nějakou dobou celkem čile hovořilo o firmě SCO (Santa Cruz Operations). Jádrem jejího podnikání byly služby spojené s unixovými operačními systémy. Prvně o sobě dala firma vědět v roce 1999, když do světa vydala prohlášení, že ji přijde podvodné, když se nějaké firmy přiživují na prodeji free software. My ovšem víme, že to není nic proti ničemu, protože v definici svobodného software není nic o tom, že by se na něm nedalo zakládat podnikání. Že to není úplně tak žhavé a že to byl jen nějaký výkřik do tmy, firma prokázala v následujícím roce, kdy sama začala sama „prodávat“ produkt šířený pod svobodnou licencí.
V roce 2001 došlo k fúzi se společností Caldera Systems, což byl jeden z velmi známých linuxových distributorů. A pak se objevila docela zajímavá zpráva. Linuxové distribuce prý obsahují část kódu ze systému Unix System 5, a proto jsou nelegální. Lze to ovšem vyřešit tak, že vlastníkovi autorských práv, tedy SCO, příslušní distributoři zaplatí licenční poplatky a SCO stáhne případné žaloby. SCO se v boji o poplatky velmi angažovala a dokonce vyzvala všechny uživatele Linuxu, aby si jej legalizovali tj. aby zaplatili poplatky přímo oni. Aby dala svým slovům váhu, zažalovala spoustu společností, ví se například o IBM, které mělo zaplatit 1 miliardu USD. SCO tak jednala na základě faktu, že od firmy Novell práva získala. Novell však prohlásil, že to není pravda a že to SCO ví. Reakce SCO byla, že podala žalobu na Novell.
A pak začala SCO kopat kolem sebe více a více, podávala žaloby skoro na každého, koho našla v telefonním seznamu. Důkazem je třeba žaloba na nelegálnost GPL licence, opřená o fakt, že použitím GNU GPL licence se vzdáváte svých práv a tudíž je to v rozporu s jinými americkými zákony, protože práv se vzdát nemůžete. Jenže to není pravda, práva vám i při použití GNU GPL stále zůstávají. Navíc se objevily pochybnosti o tom, že v zákoně se říká cosi o tom, že si můžete udělat pouze jednu záložní kopii, což s GNU GPL neplatí (šíření bez omezení).
V roce 2007 se objevil výsledek s kauzou vlastnictví práv k Unix system 5 mezi SCO a Novellem. Soud se přiklonil na stranu Novellu a prohlásil, že práva SCO nevlastnila. Zároveň s tím, se však SCO dostává do problémů, protože prodala „licenci na Linux“ společnostem Sun a Microsoft. Po mnoha letech byla SCO poražena, protože už nebyla schopna dále čelit finančním nárokům. Stále sice existuje a dokonce před nedávnem bylo oznámeno, že ji akcionáři podrželi nad vodou, nikdo však v tuto chvíli neví, na jak dlouho a jaký je význam tohoto kroku.
Posledním „problémem“ který zmíním, je firma Microsoft. Microsoft nejdříve vůbec nevěřil v myšlenky svobodného software, ale zvláště v poslední době se karta začíná obracet. S tím, jak houstne atmosféra, mění se i slovník a styl hry Microsoftu. Objevilo se prohlášení, že open source je tak dobrý hlavně proto, protože porušuje velké množství patentů Microsoftu (podle posledního obvinění jich bylo více než 200.) Jinými slovy � postrašíme uživatele. Když následuje dotaz na to, ať Microsoft aspoň něco ukáže, tj. ať řekne, které části jsou problémové, nikdy se nic nestane. Svým způsobem je to taktika, která má přiživovat obraz Linuxu jako toho, kdo je problémový a pro budoucnost jej radši nebudeme používat, protože v případě, že tomu tak je, budeme mít problémy. Kdyby to totiž bylo tak závažné, určitě by už soud byl a Microsoft by se za svá práva více bil.
Osobně si myslím, že dnešní svět je trochu moc zabraný do soudních pří a že se některé věci zveličují. Obvykle stačí upozornění a vyjasnění. Někdy se samozřejmě najdou větší hříšníci, ale dnešní bitva o každý dolar, pokud někdo něco někde opomene, už jde trochu mimo mne. Stává se to spíše bitvou právníků.
ČLÁNKY DO MAILU