Názory k článku Solaris kontajnery: zdieľanie systémových zdrojov
-
Lenin (neregistrovaný)Neni to sice uplne spatny system, protoze je to mnohem lepsi nez co nabizi Linux, o BSD ani nemluve, ale pokud to neumi prioritu a bw limiting na IO operace, tak je prakticka pouzitelnost znacne omezena. Vetsinou dnes lidi pouzivaji DB a to je IO bound uloha, kde se bez kvalitniho io managementu nehnete.
Kvalitni management IO operaci maji 'mainframe os' z/OS a i5/OS, dost veci z nich je preportovano do AIXu a take velmi dobre umi io management Windows Vista.
Hracky Linux a Solaris maji tedy jeste hodne co dohanet. Co ostatne lze ocekavat od softwaru, ktery se musi davat zdarma, protoze by se dnes proste neprodal.
Osobne vestim Linuxu postupny zanik, jak je ostatne videt z grafu Apache vs IIS. -
Osobne vestim windows postupny zanik, jak je ostatne videt z grafu
http://www.google.com/trends?q=parquet%2C+yoghurt&ctab=0 -
Palo (neregistrovaný)Tak si to trochu rozoberme. Vacsina toho co pises musi mat podporu v HW. OS to iba nastavuje. Takze napr. aj Linux na IBM p-series dokaze robit limitovanie IO operacii. Nema to nic z OS samotnym alebo len velmi malo.
Ostatne blbe poznamky si nabuduce nechaj pre seba lebo uz z prveho odseku je jesne ze sa v tom nevyznas. -
Rejpal (neregistrovaný)Ještě vyřešit, jak ten IO management dělat na normálním železa tak, aby to mělo smysl. :-) Za čím se půjde, zaručená latence? Zaručený throughput? I/O operace? Průměrné parametry, maximální parametry? Tohle není CPU, aby se to "jen tak" nakrájelo na timeslices? Kdyby to bylo tak jednoduché, nepropíralo by se to na kernelovém mailing listu už nějakou dobu. Na úrovni, jakou implementuje Vista, to Linux v zásadě umí už teď, kromě zaručené šířky pásma, která ovšem z technických důvodů nemá moc jasnou sémantiku. To ovšem není totéž, jako kdyby žádná sémantika nebyla naimplementovaná. Momentálně se rozdělují IO timeslices, pokud vím.
-
Yeti (neregistrovaný)proc si autor dela reklamu vlastni diplomove prace? Tech clanku o Solarisu se posledni dobou na rootu objevilo nekolik, vsechny od stejneho autora, vsechny s odkazem na jeho DP. Jediny duvod me napada ten, ze se autor snazi zviditelnit na netu. Tot vse. Jinak by stacila kratka zpravicka, ze pribyla publikace v root knihovne....
-
Rejpal (neregistrovaný)Mě překvapuje, že na něco takového se dá napsat diplomka... Totiž mimo obor "knihovnictví". Člověk by čekal nějaký vlastní výzkum, třeba nový souborový systém, nebo nějaká fešnou datovou strukturu pro nějaký složitý problém, a vono kulový. Ale možná "informatika" na STU znamená totéž, jako na VŠE. (Vlastně ne, dokonce i kamarádka z VŠE napsala užitečnější diplomku - kód, který je výsledkem její práce, jsem používal i já, aniž bych o tom celou dobu věděl, a pak jsem docela zíral. Nejspíše ho má teď nainstalovaný spousta lidí s Linuxem. A to byla jen bakalářská práce! ;-))
-
xxl (neregistrovaný)Ono v oblasti softwaroveho inzinierstva toho clovek vela nenaprogramuje:) SI je skor o analyzach, riadeni projektov, ekonomike a mozno letmo o architekture systemov. Kazdopadne po letmom precitani anotacie by ste zistili, ze sa snazi z analyzy vyvodzovat aj nejake dosledky a navrhy. Nechcem tu nejak autora obhajovat (to si uzije/uzil pred komisiou sam), ale niekedy mam pocit, ze open source komunite sa clovek velmi tazko zavdaci...
-
Oponent (neregistrovaný)> Ono v oblasti softwaroveho inzinierstva toho clovek vela nenaprogramuje
Z toho vidiet, ze ani ty si ju necital, lebo hned na zaciatku by si zistil, ze neni z oblasti softwaroveho inzinierstva ale z oblasti "POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY A SIETE".
Po letmom prelistovanmi sa mi cela diplomovka javi ako zbytocnych 112 stran. Zda sa ze cielom prace je propagovat Solaris. Nie je tam nic konkretne, len dohady a dohady... O tom ako bola cela diplomka zbytocna, hovori autor napriklad toto na strane 62:
Podľa výsledkov takýchto porovnaní, ktoré sú uvedené v tomto dokumente sa operačný systém Solaris javí ako najmenej bezpečný. Všeobecná mienka o ňom naopak hovorí ako o najbezpečnejšom a často býva nasadzovaný práve na tie najdôležitejšie (tzv. Mission Critical) servery spoločností.
:-)))))
Pre neprinosnost tejto prace navrhujem vyhodit diplomovu pracu z kniznice rootu a uz ju na rootu nepropagovat.
Autor by mohol radsej zverejnit to co uvadza len ako prilohy diplomovky (ak to pravda naozaj za nieco stoji)1. Návod na konfiguráciu a správu zón 2. Návod na konfiguráciu a správu súborového systému ZFS 3. Návod na aktiváciu a nastavenie sieťového filtra (firewall) a prekladu sieťových adries (NAT) 4. Návod na inštaláciu a konfiguráciu systému opensource balíčkov 5. Návod na aktualizáciu a distribúciu záplat (patch) 6. Tipy a triky 7. Návod na post-inštalačnú a konfiguračnú procedúru 8. Návod na použitie skriptu sundepend 9. Návod na použitie programu OS benchmark
Od absolventa studijneho odboru "POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY A SIETE" by sa ocakavalo, ze v ramci diplomovky nieco vymysli a/alebo urobi nejaky prinosny program a nie propagacny material o systeme Solaris, ktory maju na skole.
Ale neni to len chyba autorova, je to chyba katedry, ze vypisuje resp. akceptuje taketo prace. Tato diplovka odzrkadluje celkovy upadok na vysokych skolach. -
xxl (neregistrovaný)Ja som to necital cele, na to naozaj nemam cas. Na prvy pohlad to vyzeralo skor ako praca zo SI (vid napr. vypocet platoveho vymeru administratora). Co sa tyka PSS, tak tam sa programuje este menej, leda tak vo VHDL:) Za mojich casov sa napr. v tom studijnom odbore nevyucovalo C++ a nasledne v dalsich povinnych predmetoch bolo vyzadovane:)
Inak nechapem, co by mal mat autor z toho propagovania. Pri takychto reakciach asi najskor len tu hanbu. Kazdopadne clanok vychadzajuci z tej prace nie je zly. To tu akoze niekomu vadi, ze tu vychadzaju lahsie clanky o solarise? -
roleta (neregistrovaný)
Suhlasim s tym co si myslis o VS. Je to tak aj na Slovensku. 2 roky dozadu som ukoncil tuto skolu a poviem, ked uz clovek zacne robit v oblastiach poc. sieti je mu az smutno z toho co sa uci na ketedre telekomunikacii. Len malo kedy mas zaujimavu diplomovku, ale to je aj o tvojom pristupe. Ked autor iba prelozil nejake material z webu a takych autorov sa urcite nejde kopec, je to skorej i ich pristupe a predsa len, analyzovat mas skorej na bakalarke. Na diplomovke mas aj neico vytvorit.
-
anonymní:)) No nevim. Tak to ma byt pokud chcete byt hardcore programer v nizkourovnovych jazycich. Ale kolik takovych je potreba? A kolik se jich muze uzivit?
Ono ac se to muze takovym HC guru zdat divne, tak v praxi jsou spis potreba analytici, lide schopni navrhnout reseni s prihlednutim k pozadavkum zakaznika a jeho potreb (nejcasteji obchodnich).
Nakodovat to potom v nejake jave nebo C# ve visual studiu a udelat k tomu gui v generatoru zvladne skupina lepe vycvicenych stredoskolaku pripadne part-time studentiku (pod vedenim odrostlejsiho kolegy).
Ony kompilatory nebo na kolene delate operacni systemy posledni dobou moc neleti :)
Muze se vam to zdat hnusne a nespravedlive, ale ne vzdy jde o technickou dokonalost a perfektnost za kazdou cenu. Je to jako stary svec, ktery kazdou botu vlastnorucne vyrobi tak aby byla dokonala a pohodlna. byla na miru a dlouho vydrzela.
A pritom jake mate boty? Vsadil bych se ze nejke vyrabene hromadne jako odlitky nekde v cine nekvalifikovanymi delniky, kteri by botu nebyli schopni usit natoz navrhnout. A proc si nekoupite ty na miru od sevce? -
Rejpal (neregistrovaný)
Ono ac se to muze takovym HC guru zdat divne, tak v praxi jsou spis potreba analytici, lide schopni navrhnout reseni s prihlednutim k pozadavkum zakaznika a jeho potreb (nejcasteji obchodnich). Nakodovat to potom v nejake jave nebo C# ve visual studiu a udelat k tomu gui v generatoru zvladne skupina lepe vycvicenych stredoskolaku pripadne part-time studentiku (pod vedenim odrostlejsiho kolegy).
To jste trošku přestřelil. Vývoj OS nebo kompilátoru chce tak silného analytika, že by se před ním drtivá většina "profi analytiků" mohla jít zahrabat, a pokud existují nějaké věci, které se dotyční na škole neučili, tak si je osvojí levou zadní, protože v porovnání třeba s teorií složitosti to pro ně bude malá násobilka. Výhoda matfyzáka je, že se mu sice všichni smějí, ale pak si může vybírat. Právem. -
Michal (neregistrovaný)No přesně, takový překladač C++, to je fakt bomba, to všichni potřebujeme, ještě dalších 10 a k tomu něco na Fortran:-) Pro mě osobně je diplomka, která představuje nějaké overview o Solarisu daleko užitečnější, než 150tý překladač C++. Btw. ač používám Linux řadu let, tak komunita kolem něj mi příjde čím dál víc sektoidní a čím dál tím víc mimo mísu... Takže vi a fvwm a C navěky, ale beze mě, nejsem magor.
-
Rejpal (neregistrovaný)Tenhle přístup mi připomněl jednu trefnou poznámku z komentáře Petera Norviga ke knize Structure and Interpretation of Computer Programs na Amazonu:
"To use an analogy, if SICP were about automobiles, it would be for the person who wants to know how cars work, how they are built, and how one might design fuel-efficient, safe, reliable vehicles for the 21st century. The people who hate SICP are the ones who just want to know how to drive their car on the highway, just like everyone else."
Zjevně patříš k lidem, kterým stačí točit volantem. V takovém případě Tě samozřejmě nikdo nenutí vrtat se v motoru, a nikdo Ti to nemá za zlé. :-) Ale bylo by dobré nenavážet se do lidí, co se v těch motorech vrtají, protože bez nich bys chodil pěšky. -
anonymníAno, pokud se chci nekam dopravit nebo privest pytel cementu, staci mi tocit volantem.
pokud jsem zavodnik nebo dokonce mechanik, pak mne jiste bude zajimat motor a jeho detaily (ale nevim do jake hloubky, zrejme se nebudu venovat metalurgii a sam si tvorit vlastni slitiny, nevim jestli si budu sam delat ridici jednotku) -
Kdyz uz jste si vybral to C++, tak z vysledku projektu lestes (tak se ten prekladac jmenuje) a navazujicich diplomek vyplyva, ze napsat prekladac C++ neni zadna sranda. Z toho by se dalo soudit, ze jich zas tolik nebude, tim mene rozsahlych pojednani o tom, jak je naimplementovat.
Ve vasi odpovedi jsem zachytil spojeni "diplomka, ktera predstavuje overview o Solarisu". Opravdu si myslite, ze diplomka magisterskeho studijniho oboru Pocitacove systemy a site by spise mela predstavovat nejake overview nez se napr. zabyvat resenim nejakeho netrivialniho problemu? -
Michal (neregistrovaný)Mám pocit, že trošku mícháme 2 věci: 1) přínos vlastní práce 2) náročnost z hlediska statutu diplomové práce. Co se týče přínosu (pro společnost, ne pro autora), tak se obávám, že má to overview větší přínos, než překladač C++. Překladačů C++ je celá řada a nemyslím si, že diplomová práce na toto téma bude pro někoho přínosem, když při současném stavu know-how začne psát další překladač C++. Z hlediska náročnosti diplomové práce je to samozřejmě naopak, ale v porovnání s většinou diplomových prací třeba na FPH VŠE je i to overview super:-)
-
U diplomovych praci se ten bod 1) chape jako prinos pro vedu a ne jako prinos ve smyslu, ze hodne lidi ziska prehled o nejakem produktu.
Ta diplomka pro tvurce prekladacu C++ muze byt prinosem, protoze se pokousi resit problemy, u kterych nemuselo byt jasne, jak by se mely resit. Pokud vim, tak s c++ se potykalo i gcc. -
Rejpal (neregistrovaný)Jak já to vidím, potýká se s ním dodnes. Mám pocit, že C++ část GCC je oproti jiným kompilátorům znatelně horší než C část GCC oproti jiným kompilátorům C (nebo kompilátorům C, které jsou součástí těch jiných kompilátorů C++). Ale na tohle je expert pan Ponkrác, ten by Vám to vysvětlil líp...a vášnivěji... :]
-
hrr (neregistrovaný)Odhliadnuc od toho, ze ta praca je naozaj paskvil, co som napisal aj pri jeho predchadzajucom clanku (o ZFS), tak si nemyslim, ze praca na takuto temu nie je vhodna na DP. Samozrejme, ze spracovanie by som si predstavoval uplne inac, ale tema no prob. Totiz chcem povedat len to, ze takato praca moze byt daleko uzitocnejsia ako kus kodu, novy program alebo ako to len chcete nazvat, ktory nikto nebude pouzivat (ani len autor sam). Takze naozaj - radsej viac teoreticka praca ale nech stoji za to, nez "150ty prekladac C++". (Dufam, ze vsetci pochopili tie uvodzovky)
-
anonymníNo a ted jde prave o to "v tomto oboru". Co je tim oborem pokud mluvime o IT resp. informatice? To uz davno neni zdaleka jenom programovani a kazda skole a katedra (ci dokonce vedouci) se zameruje na nejakou oblast, ktera muze byt od ostatnich dosti daleko.
A neni pravda, ze programatorske a vyvojarske jsou cennejsi nez ty ostatni (mozna pro vas jako programatora, ale diplomove prace se nepisi pro vas, ze :)).
Od diplomanta se vetsinou neocekava, ze prijde s prulomovym resenim pro dany obor. S tim malokdy prichazeji i profesori a docenti. Jde spis o to prokazat, ze clovek umi pracovat s velkym mnozstvim informaci (pokud mozno tak, aby to jenom neopsal).
Je super kdyz k tomu udela i neco praktickeho (coz muze byt krome kusu kodu i nejaky "vyzkum") a jeste vic super je, kdyz to prakticke se k necemu hodi (idealne nekomu jinemu). At je prekladac a teoreticka prace (mimochodem stejne z valne casti postavena na z cizich zdrojich) sebenarocnejsi, neznamena to, ze je lepsi nebo dokonce uzitecnejsi.
To ovsem neplati, pokud zastavame nazor "..ukaz mi kod..." -
Oponent (neregistrovaný)Nemusi to byt akurat prekladac C++. Ale to je urcite tazsie ako popisat zvasty o Solarise, ktore k nicomu nevedu. Ta diplomovka je mozno suca pre absolventa Hospodarskej informatiky na Ekonomickej univerzite ale nie FIIT, ktora vznikla z fakulty elektrotechniky a IT. Takze tu sa jedna o technicku informatiku, to znamena absolvent by mal vypracovat nieco v tom smere a nie napisat propagacnu pracu o Solarise s pochybnymi statistikami. Rad by som vedel v akej komunite zbieral udaje na tie statistiky, ked pri AIXe tam ma 0% a nikde tam nefiguruje i5/OS (aka OS/400) ani z/OS...
-
Michaelson (neregistrovaný)Toto je neoficialny pohlad na FIIT (teda vtedy este FEI) ohladom bakalarskych a diplomovych prac. Cloveka ktory to spisal si celkom vazim, aj jeho nazorov (je to aj konzultant tu diskutovanej diplomovej prace)...
http://www2.fiit.stuba.sk/~stefanovic/projekt.txt -
fiit (neregistrovaný)Pre tych, co sa im nechce citat ten text, prikladam jeden odstavec o tom, ktory titul je na co dobry:
==
Za co sa dava prislusny titul:
------------------------------
(velmi volne a priblizne vysvetlene, aby ste aspon zhruba vedeli)
- Bakalar (BSc) je schopny nastudovat dany odborny problem a metodu jeho
riesenia, vykonat jeho riesenie (meranie, programovanie, pokusy, atd...)
a vyrobit o tom dokumentaciu (teda aj napisat pracu...).
- Inzinier (MSc) je schopny toho isteho, plus pri nastudovani sa ocakava ze
prejde cez VIAC METOD a variant riesenia a VYBERIE jednu a napise preco.
A ze toho urobi o trosicku viac... Informujte sa o dalsom u konzultanta.
- Doktor (CSc, PhD) to iste, plus odvodi nejaku NOVU VLASTNU metodu riesenia
a potvrdi hypotezu o tom ze to aj funguje. Toto je tzv. vedecka hodnost, lebo
takato cinnost je vlastne "robenie vedy". Tie predosle hodnosti su technicko-
odborne. Nasledujuce dve su trocha disjunktne, lebo sa tykaju iba skolstva.
- Docent je pedagogicka hodnost, ze ten clovek je povedzme schopny z nicoho
vyrobit, ucit a skusat odborny predmet. Ked si predstavite ze nejaky
predmet neexistoval a odteraz ma existovat, co to znamena: mat prehlad
v obore, vybrat temu ktora by sa mohla presadit, vyrobit studijny program
toho predmetu, zostavit vsetky prednasky, co sa bude skusat, do akej urovne,
co bude na cviceniach, napisanie ucebnice, atd... Toto vsetko sa tiez
stanovenym sposobom obhajuje pred komisiou a ti rozhodnu ci je toho schopny
a ci nie.
- Profesor je pedagogicka hodnost, na rozdiel od docenta ma byt tento okrem
ineho osobou znamou v obore aj medzi vzdialenejsimi kolegami. T.j. urobil si
uz take meno, ze ked ho skola zamestna, tak ma zaruku ze on bude schopny cosi
zorganizovat. Ze ked ho na tej skole druhe skoly a osoby uvidia, budu
respektovat jej uroven a budu ochotni spolupracovat s nou. Ze je natolko
schopny a ma prehlad, ze moze napriklad zostavit katedru, natlacit tam
docentov a CSc a rozbehnut to. -
anonymnívzdy zalezi jak termin definujeme. a v it je to s definicemi slozite.
kazdopadne se ale programovani stava spis remeslem
nemusi se vam to libit ale doba prukopniku skoncila a v praxi nastala delba prace. takovy stavebni inzenyr proste taky budovu nestavi sam a nevalcuje si ocel. treba si postavi chatu ale jeho prace je navrh - stavi za nej delnici
sikovni delnici az umelci jsou misty taky ale nechate si postavit celou budovu od umelce? ne je to drahe pomale a velmi riskantni -
ps (neregistrovaný)Ty mas urcite na dusi nieco strasne prinosne a tymto prispevkom si sa nechcel iba zviditelnit a urobit si reklamu, vsak?
Napadlo ta niekedy, ze niekoho by tieto clanky mohli zaujimat a nechce sa im citat celu diplomovku?
Ja dufam ze sa najde viac ludi s dobrymi diplomovkami, ktory sa budu ochotni podelit s nejakymi vysledkami. Mozno sam tak niekedy spravim a urcite referencujem aj svoju diplomovku.
Velmi by ma potesilo keby v tychto diskusiach ludia niekedy napisali aj nieco konstruktivneho, napriklad o com by chceli aby autor napisal nabuduce atd. -
Yeti (neregistrovaný)1) podle predchozi celkem zive diskuse si myslim, ze muj nazor neni ojedinely.
2) venoval jsem tomu trochu casu a musim rici, ze se velmi divim, ze s timto dilem autor ziskal vysokoskolsky diplom. Cilem diplomove prace je vlastnimi silami vyresit tema a obohatit svet VLASTNIMI postupy a zavery a tyto VLASTNI vysledky obhajit pred komisi. Tady je na cca 100 stranach textu opsano neco, co se da precist v dokumentaci a pokud me pamet neklame, tu anektu jsem nekde ne webu videl a nedal bych ruku do ohne za to, ze byla dilem autora DP. Pokud mu v tomto krivdim, tak se omlouvam, ale to nic nemeni na tom, ze vyroba podobne ankety je jaksi velmi slabym odvarem vlastni tvorby, na ktere by mela byt DP postavena. Proste nechapu cil DP. Neni tam popsano nic. Hemzi se to odbornymi terminy, ktere laikovi nic nereknou (pro odbornika tento text jiste neni urcen). Jeste bych pochopil, kdyby byla prace pojata stylem prirucky, navodu nebo cohokoli, co pomuze zacinajicimu administratorovi, ale neni. Bohuzel. No, hlavne ze tam bylo dost obrazku :o-).
3) tema DP je z hlediska historickeho zcela mimo - za par let po solarisu nikdo nevzdechne, jeho historicka informacni hodnota je "0". Je to jako by se pred 10-ti lety nekdo snazil vyrobit slaby popis WindwosNT40. Bez jakychkoli konkretnich informaci, ktere by mohly byt studijnim materialem pro budouci studenty je to zcela k nicemu. Jeste bych pochopil, kdyby styl DP byl pojat jako administratorska prirucka pro zacinajici spravce. Neni. -
. (neregistrovaný)Dle meho nazoru na zverejnovani vycucu diplomky formou zajimaveho serialu
neni nic spatneho. Je to zajimave cteni a asi si to takto precte vic lidi,
nez kdyby se jen jednou objevil onen odkaz na celou diplomku.
Samozrejme to souvisi s tim, ze pokud by na rootu byla nejaka smrst
kvalitnich clanku a clovek to nestihal cist, tak by bylo zavedeni
odkazovani na externi publikace vhodne, lec to zda se nemusime jeste
nejakou dobu resit I-) -
worwan (neregistrovaný)Tak tak...klidne z diplomky jeste par clanku muze vzniknout, ja tomu budu rad.
By mne zajimalo, jake by byly reakce, kdyby autor neuvadel jako zdroj svou diplomovou praci. Protoze tyto jeho clanky jsou jiz od pohledu rozsahem i formou na roota velmi nadprumerne. Mozna by se tu pak nediskutovalo o kvalite diplomove prace, ale o solaris kontejnerech :)). -
Holyhop (neregistrovaný)Diplomová práce je osobní záležitostí autora a má také právo na ni odkazovat. Ačkoli se ze Solarisu asi nikdy nestane mainstream OS, asi se najde pár lidí, kteří ji ocení. I když většinu informací si schopný člověk "vygooglí".
Popravdě, pro mě jako pro grafika není linux žádným přínosem, pokud nepoužívám naprosto ohlodaný a pomalý Gimp, chápu, že vám to stačí, ale v oblasti profi designu aplikačních rozhraní a printu, je linux malinká, ne li žádná ryba. Sám jsem přešel z Blenderu na Cinemu 4D - lepší software, lepší podpora a hezká, rozumná cena, kterou rád zaplatím a podpořím tím vývojáře dané aplikace.
Solaris mi toho také mnoho nepřinesl. Chápu že sítě a UNIX systémy znamenyly dřív totéž, astále se jedná o jejich většinový podíl, ale fanatické bitky o to, který systém lepší, ,který Vám budou absolutně ukradené v momentě, kdy poprvé uvidíte narozeného syna (dceru) a jiné věci, jsou pro mě nesmysl, a rovněž mi nic nepřinášejí.
Mám rád Linux, zkoušel jsem i jiné systémy, ale vzhledem k tomu co dělám, jsem nucen používat win 32 / 64 platformu. A jsem rád, že mi všechno funguje, systém mi nepadaá, viry mě neobtěžují... -
Quanti (neregistrovaný)Amici by rekli "good for you", ja jen dodam, ze ne vsichni jsou grafici a taky ze me osobne prace na windows spise obtezuje (a ze bych si za komercni linux vyhledove klidne i par penez zaplatila, protoze filosofie prace na nem mi vyhovuje vic nez windowsi). A podle me je spousta oblasti, kde se muze linux prosadit, i kdyz neocekavam, ze by mezi ne patrila grafika :-) (mimochodem, mela jsem pocit, ze grafici jedou povetsinou na Applu?)
-
Grafici už dávno nejedou povětšinou na Applu. Záleží na konkrétním oboru, podle toho lze odvozovat poměry, ale - DTP jede už většinově na Windows (platí pro Evropu), ve videu se dost prosazují specializované stroje postavené na Linuxu a v přísně nespecializovaných strojích se také rozšiřují Windows velmi výrazně na úkor Apple, web je takový pelmel, kde opět největší podíl mají Windows, díky ceně se dost prosazuje Linux u některých projektů, 3D je skoro úplně mimo Apple atd.
Apple se čím dál více přesouvá do pozice "stylovky". Důvod je vícero (bez ohledu na důležitost) - cena řešení, zpětná kompatibilita (hodně drsný přechod MacOS 9.x > MacOS X a PPC > Intel), dostupnost a spolehlivost lokalizovaných řešení, výrazné zlepšení výkonu x86 platformy (ostatně dnes je Mac sice nadupané, ale pořád obyčejné pecko s EFI) a výrazné zlepšení funkčnosti Windows. Apple bohužel už dávno není pro grafiky tou jedinečnou platformou, jako to bylo ještě před deseti lety.
Já jsem totiž také grafik, détépák. Začínal jsem na mackovi (systém 7.5), později jsem přešel na Windows, kde jsem dodnes. Sice si Windows umím dost vyladit a upravit pro své potřeby, ale musím také konstaovat, že filosofie práce se win OS mi nevyhovuje. Sice musím říct, že to je robustní, spolehlivý a variabilní systém, ale správa je dost náročná a nepohodlná. -
Holyhop (neregistrovaný)Filosofie práce? Vždyt veškerá rozhraní všech systémů, až na paradoxně špatně zvládnutý OS X (jen kvůli obavám o patentová řízení se společná lišta nabídek zachovala) je stejná.
Co je to za filozofii? Kromě serverové a vývojářské sféry, je stále linux marginální. Kdyby to byl opravdu tak dobrý produkt, s ucelenou a jednotnou základnou, prosadil by se. Ale zatím vidím spory i mezi jednotlivými distribucemi, které často stojí na malichernostech.
Linux pro mě nemá mnoho navíc, snad až na všemi milovanou GPL, díky které jako nevývojář můžu vidět zdroje, což je sice super, ale pokud je software nepoužitelný, je to konec. Veškerá multimediáůlní produkce na linuxu je zatím v začátcích. Nejednotnost zvukových knihoven, formátů atd..
Já mám radši standartní a fungující věci. Linux jsem sledoval od Redhatu verze 4. Pořád jsem čekal na čas kdy budu moci přejít. Stalo se toho hodne, ale pořád to nestačí. Nakonec jsem své sympatie musel odsunout stranou a začít pracovat na platformě, která je opravdu stabilní, nemění se mi pod rukama, a je podporovaná až 10 let. Trolltech v rukou Nokie mi taky moc důvěry nepřidal.. kdo ví. Opensource model je fajn, pokud se nechcete živit jako vývojář... -
anonymníNeobvykle veci delate malo casto :) Neobvykle veci dela malo lidi.
Pro neobvykle lidi a neobvykle situace jsou neobvykle systemy.
-----------
Mys a GUI je univerzalni. Zvladnete s nimi velmi podobne velmi velke mnozstvi rozlicnych veci i kdyz v prumeru pomaleji nez s klavesnici a konkretni sadou zkratek/prikazu pro jeden nastroj.
Pocitac je univerzalni. Zvladnete s nim velmi podobne velmi velke mnozstvi rozlicnych veci i kdyz v prumeru pomaleji nez s jednoucelovym silne optimalizovanym zarizenim. -
Nechapu, jak Vas prispevek souvisi s titulkem. Samozrejme, ze kazdeho nezajima solaris do te miry, aby si tento clanek precetl. A s tim googlenim mate na jednu stranu pravdu :)..ale pak bychom mohli root zavrit, protoze vygooglit se da snad vsechno. Ale kdyz o necem nevis..tak to nevygooglis..a pohodlnejsi je si precist clanek, ze :).
ČLÁNKY DO MAILU