Souboj titánů - Red Hat vs. SuSE Linux

Dodejme ještě, že postřehy z tohoto článku se týkají SuSE Linuxu 8.2 CZ a Red Hat Linuxu 9 (volně dostupné verze). Protože by bylo nefér srovnávat cenu nebo naopak výbavu volně šiřitelné verze RHL s placeným SL, přihlédl jsem tam, kde to má smysl, i k vlastnostem cenově srovnatelného Red Hat Linuxu 9 Professional.

Instalační programy

Red Hat Linux používá program Anaconda, který je celkem kvalitní. Poskytuje několik metod instalace. Vedle klasické CD/DVD instalace a instalace z lokálního disku lze instalovat také přes síť, a to pomocí FTP, HTTP nebo NFS. Instalační program také dokáže ověřit intergritu ISO souborů, takže je možné odhalit chyby způsobené špatným stažením nebo vypálením distribučních médií. Instalace probíhá buď v textovém, nebo v grafickém režimu. Konfigurační program disk druid umožňuje přehledně vytvořit diskové oddíly, včetně konfigurace softwarového RAIDu nebo LVM. Velkou slabinou je proces výběru balíčků (viz samostatný odstavec). Celkově je ovšem instalační program Anaconda podle mého názoru přímočarejší a pro začátečníka možná lépe uchopitelný než na funkce košatější instalační program SuSE Linuxu.

SuSE Linux lze rovněž instalovat více způsoby. Základní instalaci lze provést bootováním z prvního CD/DVD. Pokročilejší metody instalace nabízejí druhý disk. Specialitou instalačního programu je možnost zmenšení existující windowsové partition (FAT a nově i NTFS), aby bylo možné do uspořeného místa Linux nainstalovat. Instalační program dovoluje rovněž vytvářet LVM nebo RAID pole. Kromě toho obsahuje bootovací image programu Memtest86, pomocí kterého si každý může otestovat paměť RAM na chyby (velice častá příčina nestabilního chování počítače).

(jako ve škole)

Správa balíčků

Obě dvě distribuce používají balíčky formátu rpm. Velmi odlišné jsou však utility pro instalaci nových programů a pro správu rpm databáze. RHL používá velice skromnou utilitu redhat-config-packages, která setřiďuje dostupné balíčky z distribuce do předdefinovaných aplikačních skupin. Bohužel, některé programy jsou umístěny ve více skupinách, jiné jsou zařazeny zcela nelogicky. Uživatel nemá prakticky žádnou kontrolu nad řešením závislostí a program umí pracovat pouze se základními balíčky na distribučních médiích, nikoliv již třeba s oficiálními updaty, tím méně dalšími zdroji. Celkově vzato je správce balíčků v RHL pro jakýkoliv jiný než triviální úkon prakticky nepoužitelný a uživatel je odkázán na ruční použití příkazu rpm, případně na instalaci externích rozhraní nad rpm, například apt-rpm.

SL používá specializovaný modul YaSTu, který toho umí o poznání více. Uživatel si může vybrat mezi zobrazením balíčků roztříděných do instalačních profilů, aplikačních skupin či podle abecedního pořádku. Program nabízí bohaté možnosti vyhledávání ve jménech nebo třeba v popiscích balíčků. Program sám vyhodnocuje závislosti v reálném čase a umí nabídnout řešení případných problémů se závislostmi. Dokáže barevně rozlišovat updatované programy, měnit zdroj, odkud bude balíčky získávat, apod.

Tabulka č. 425

Program pro správu balíčků v RHL	Přidávání programů YaSTem v SL

Hodnocení – SuSE Linux 1 : Red Hat Linux 5

Konfigurační nástroje

SuSE Linux poskytuje sbírku konfiguračních nástrojů YaST. Ty se již delší dobu postupně rozšiřují a působí celkem konzistentně. Dají se používat jak v textovém režimu, tak i v grafice, a v obou případech nabízejí tutéž funkčnost. Veškeré dostupné nástroje jsou sdružené ve speciálním panelu YaST Control Center, odkud je lze snadno spouštět. V minulosti byly problémy s rychlostí, když jednotlivé moduly pracovaly velice pomalu i na poměně rychlých počítačích, v nejnovější verzi se však tento stav velice zlepšil. Z důležitých konfiguračních modulů chybí napříkad nástroj pro konfiguraci Samby, WWW serveru, DHCP nebo DNS.

Konfigurační nástroje v Red Hat Linuxu naproti tomu stále ještě nejsou úplně stabilizované. Jejich skladba se poměrně výrazně mění s každou verzí. Dříve RHL používal různé nepříliš homogenní alternativy. Vedle košatého, avšak nepříliš funkčního linuxconfu to byla tradiční sbírka jednoduchých nástrojů pracujících ve znakovém  režimu – např. netconfig, mouseconfig atd. V současné době vývoj postoupil do jednoduchých gui nástrojů redhat-config-*. Vybrané důležité nástroje jsou dostupné i ve znakovém režimu. Jednotlivé konfigurační programy nemají žádný jednotící rámec, když vynecháme jejich sdružení v nabídkovém menu grafického prostředí. Pokud mezi konfiguračními nástroji něco chybí, je to modul pro konfiguraci MTA serveru. Jiné konfigurační nástroje jsou sice přítomny, avšak ne úplně použitelné a nabízejí pouze ty úplně nejzákladnější funkce (modul pro Sambu, Apache a Bind)

Tabulka č. 426

Program pro konfiguraci síťových karet, patří v RHL mezi ty podařenější.

Hodnocení – SuSE Linux 1 : Red Hat Linux 4

Startovací skripty

Obě distribuce používají výkonné startovací skripty, ovšem každá k nim přistupuje s trochu jinou filozofií. V Red Hat Linuxu je adresář /etc/sysconfig víceméně pasivní sbírkou konfiguračních souborů, přičemž jednotlivé startovací skripty k nim přistupují tak, že je inkludují a jejich definované proměnné si interpretují samy do volání služeb.

V SuSE Linuxu existuje sbírka skriptů SuSEconfig, která se jednorázově spustí, kdykoliv je potřeba rekonfigurovat systém. Tato činnost je prováděna automaticky například po použití vybraných modulů YaSTu nebo při instalaci nových balíčků. Každý konfigurační soubor je načten, zpracován a navolené parametry jsou promítnuty do příslušných konfiguračních souborů nižší úrovně.

Výhodou přístupu Red Hatu je skutečnost, že uživatel má možnost provádět poměrně zásadní změny konfiguračních souborů, aniž by se tím nějak zásadně narušila funkčnost konfiguračních nástrojů. Nastavení služeb má mnohem blíže čistému stavu, kdy pokročilý uživatel má celý konfigurační proces více pod kontrolou. Naopak skripty SuSEconfig jsou aktivní, mají více možností při nastavování parametrů běžícího systému, ovšem správce musí dávat větší pozor, aby mu nějaký příliš iniciativní konfigurační skript nepřepsal jeho vlastní změny v konfiguraci, nebo naopak, aby příliš hlubokými zásahy do konfiguračních souborů nepřišel o funkčnost systémových nástrojů YaST.

Dokumentace

Dokumentace k Red Hat Linuxu se dodává jak v elekronické podobě (ve formátech PDF a HTML), tak i za příplatek v podobě tištěné. Je rozdělena do několika průvodců. Najdeme zde instalačního průvodce Installation Guide. Začínajícím uživatelům je určen Getting Started Guide, pokročilejším uživatelům Customization  Guide, systémovým administrátorům zase Reference Guide, Security Guide a System Administration Primer. Jednotlivé manuály mají velmi dobrou úroveň a jsou doplněny celou řadou ilustrací a screenshotů. V určitých částech jsou ale neúplné a rozhodně nemohou zcela nahradit jiné dokumentační zdroje.

Takřka totéž platí o dokumentaci SuSE Linuxu, která je tvořena jen Příručkou správce systému a Uživatelskou příručkou, které jsou co do objemu hrubého obsahu srovnatelné s dokumentací k RHL. Pro tuzemského uživatele je velkou výhodou skutečnost, že dokumentace k SL je v českém jazyce. Další výhodou je, že tištěné manuály získáváte v ceně distribuce. Kromě těchto manuálů je v distribuci celá řada dokumentů v elektronické podobě převzatých z různých zdrojů. – např. sada dokumentů howto, velmi kvalitní manuál ke Gimpu atd.

Podpora

SuSE a zejména Red Hat se na poskytování služeb silně orientují a jsou schopni vám prodat prakticky jakýkoliv balík služeb počínaje předplatným služby Red Hat Network až po nepřetržitou expertní linku 24×7. Zkusme se ale zaměřit na tu část služeb, kterou uživatel distribuce získá zdarma, respektive v ceně základní distribuce.

Red Hat Linux udržuje na svých www stránkách databázi chyb – bugzillu. Tato databáze je veřejně přístupná a každý do ní může vnést hlášení o chybě kterékoliv komponenty distribuce. Záznamy jsou pravidelně monitorovány pracovníky Red Hatu i dalšími experty a při jejím správném použití má každý šanci, že na svůj problém najde řešení a nebo se třeba dočká i oficiálního updatu. Za jistou formu podpory je možné považovat také rawhide, což je neustále živá distribuce, která obsahuje ty nejčerstvější balíčky v podobě, v jaké je můžeme očekávat v příští verzi RHL. Každý si je má možnost stáhnout, případně přeložit, a získat tak novou verzi dané komponenty do své starší distribuce. Red Hat Linux Proffesional nabízí 60denní instalační podporu poskytovanou telefonicky nebo přes WWW rozhraní.

SuSE Linux má zase on-line verzi databáze instalační podpory, která obsahuje odpovědi na otázky uživatelů spojené se SL, kladené na telefonické lince instalační podpory. Nabídka nových verzí balíčků ve stylu RH rawhide sice v SuSE není, ale občas je možné využít služby SuSE Linux XFree86, KDE service nebo GNOME service, s jejichž pomocí se může uživatel dostat k novějším verzím XFree86, KDE resp. GNOME předkompilovaným pro svoji distribuci. I SL 8.2 CZ nabízí instalační podporu v trvání 90 dní od registrace. Podpora je poskytována telefonicky, mailem nebo faxem v českém jazyce. Týká se však jenom přesně vymezeného okruhu témat spojených s instalací a nejzákladnější konfigurací, takže pro pokročilejší uživatele nemá žádný zvláštní užitek.

To by pro dnešek stačilo. Příště naše srovnání dokončíme – podíváme se podrobně na systémy aktualizací, podporu třetích stran, skladbu obou distribucí, nezapomeneme ani na cenu a dostupnost a celé pojednání zakončíme hodnotícím resumé.