Názor k článku Souborový systém Btrfs: kontrola dat a pokročilé použití od Miroslav Šilhavý - Předně bych se nedržel premisy, že záloha ==...

Předně bych se nedržel premisy, že záloha == 1:1 kopie dat. Pokud tím máte na mysli to, že bude 1:1 bitová kopie, pak to zase s sebou nese riziko vznikající z chyb filesystému a jeho interpretace (v roce 2020 může mít btrfs nějakou chybu, kterou zároveň v této době umí "správně" interpretovat, ale v roce 2025 při připojení zálohy můžete narazit na projev problému). Záloha bitové kopie je jedna ze specifických typů záloh, ale určitě se nedá říct, že je to nejvhodnější vždy a všude (já bych skoro řekl, že se tato výhoda hodí málokdy).

Zálohovací systémy často umějí přírůstky intepretovat do hlavní knihovny záloh takovým způsobem, že po uložení dat už neexistuje závislost na full záloze a na předcházejících přírustcích (ale přesto umí podle katalogu najít stav ke každému inkrementu). To, jestli vím, tak ani zálohy snapshotů btrfs, ani zfs neumí (a třeba pro mě je to velké mínus).

Formou snapshotů je vhodné zálohovat často měnící se data, aby byl zachycen stejný okamžik na celém subvolume. V praxi je asi nejčastější případ formou snapshotů zálohovat (jenom) transakční logy databázových systémů, případně, pokud to situace dovoluje, tak i hlavní databázi.

Překvapilo mě doporučení na vypínání CoW pro databázová úložiště. Zrovna tam je to potřeba - stejně databáze zapisují stránky na konec transakčního logu, takže k častým přepisům dat nedochází. Ve chvíli, kdy dochází k promítnutí změněných stránek do hlavního úložiště, je CoW zapotřebí jako soli. CoW by mělo mít poměrně mrňavou režii (filesystem stejně zapisuje svoje stránky). Doporučil bych spíš vyladit interval zápisu logů do databáze, případně (po pečlivé úvaze) oslabit fsync, než vypínat CoW - to jde zcela proti smyslu architektury!