Ano, to je snad jediný případ. U většiny filesystémů stejně nemáte možnost rozumně fragmentaci ovlivnit a nastavovat databázi podle "situace na discích" je zbytečně komplikované. Filesystem (a volume manager) je zde od toho, aby znal topologii disků a určoval, jak je nejlepší zapisovat. Databáze má být od tohoto dilematu odstíněná jak jen to jde. Ve skutečnosti databáze neumějí předejít fragmentaci na discích.
ZFS tento gap řeší pomocí ARC a ZIL (Adaptive Read Cache a ZFS intent log). Pokud je nenastavíte, ano, přicházejí nevýhody. Pokud je nastavíte, přicházejí výhody. Třeba si myslím, že provozovat ZFS (analogicky Btrfs) bez ARC/ZIL je případ bez use case. Nedovedu si moc představit, jaké výhody má okleštěné ZFS (Btrfs) oproti tradičnímu filesystému. Databáze bez CoW, snapshoty, které plně a výkonně nezajistí atomicitu - no pěkně děkuju, to mi přijde naprosto vyhovující Ext4 a jediné, v čem se přizpůsobím je způsob archivace a zálohování.
Ono se vůbec vymýšlejí kombinace bez use cases.