Pozitívne právo a prirodzené právo sú dve odlišné veci. Pozitívne právo môže byť aj prirodzené, ale nemusí.
Už to taháte z paty.
Pozitivní právo se vždy odklání od přirozeného práva - jinak by nemuselo být zaváděno. Proto zákony (až na výjimky) neopakují teze přirozeného práva, ale zabývají se jen odlišnostmi.
Přirozené autorské právo je uchovávat svůj výtvor v tajnosti, využívat ho pro sebe a koho určím, směnit ho a prodat ho. V případě autorského zákona definuje taková pravidla, aby bylo možno dílo beze strachu lépe předávat, směňovat a prodávat a abyste si nemusel jít vyřídit účty fyzicky s tím, kdo svěřené tajemství poruší (což by byla opět forma přirozeného práva, která je dnes vyloučena právem pozitivním).