Je to zajímavé. Na přirozená práva se dá podívat tak, že to jsou ta práva, která máte např. když zůstanete sám a nahý uprostřed Aljašky. Máte právo se žít a bránit se.
Přesně tak. Bráním sebe a to, co jsem našel, ulovil, vyrobil, vytvořil. To je přirozené právo. Přirozené tedy je mít možnost se rozhodnout, jestli vůbec svůj výtvor zveřejním (ukážu ostatním). Teprve po tomto kroku dál už nastupuje pozitivní úprava autorského zákona. Díky ní můžu zveřejnit a mám zaručeno, že to nikdo nezneužije. Ostatní dostávají možnost - nikoliv povinnost - moje dílo užít výměnou za dodržení podmínek. Podmínkou nemusí být jen úplata - viz např. GPL, která klade úplně jiné požadavky než úplatu.
Placení není žádná primární povinnost daná autorským zákonem. Primární je Vaše rozhodnutí, jestli chcete dílo shlédnout / poslechnout. Teprve pokud se pro to rozhodnete, pak Vám vznikají povinnosti. Když to přirovnáte k jeskyni, tak pračlověk si svoje obydlí chránil, a pouštěl si do něj jen členy tlupy / rodiny, kteří mu byli na oplátku taky přínosní.