Pokud to ale ukážete někomu jinému, tak už nemáte právo říct "já to vymyslel a teda ty to nesmíš dělat" a nebo "tady to vystavuju a pokud se podíváš, tak budeš cálovat". To už není přirozené právo.
Právě že JE. V oboru přirozeného práva je jeho výkon. Zcela přirozeně si to můžete zajistit sám - např. vybírat vstupné. Prostě bez vstupného nepustíte nikoho dovniř.
Ono je to totiž propagováno jako jednosměrná ulice linkuješ -> plať, ale už se nepočítá kolik návštěv a další shlédnutí má zdroj právě díky linkovnání zdroje - tedy fakticky reklamy s odkazem, nepočítá se kolik linkovaný videem zdroj ušetřil režije na webu, nepočítá se kolik mu to, že jsou jeho zdroje linkované přispělo scóre pro vyhledávače.
Ne, nikde nebylo řečeno: plať. Bylo konstatováno, jak fungují právní vztahy. Kdo je odpovědný za co. Na Vás je, abyste se s tou druhou stranou dohodl - např. si vyjednal naopak platbu za to, že přivedete návštěvníka. V tom Vám nikdo nebrání.
Příklad situace: vložíte na stránku obsah z cizí stránky. Bude se jednat o film. Držitel práv na film se obrátí na Vás, že má podezření, že porušujete jeho práva. Z toho jsou dvě vyústění, resp. tři:
1. Doložíte licenci - tu můžete mít např. poskytnutou od té stránky, ze které vkládáte obsah (může to mít zveřejněné na webu).
1a. Majitel filmu řekne: tak to je OK, opravdu jsem tuto licenci udělil a je vše v pořádku.
1b. Majitel filmu řekne: tuto licenci jsem neudělil, tudíž ani Vy jste ji nezískal legálně. => pak jste odpovědný Vy (a následně můžete uplatnit škodu na tom, kdo Vás podvedl)
2. Nedoložíte licenci vůbec => pak jste odpovědný Vy.
Nyní se provozovatelé stránek snažili vykroutit ze své odpovědnosti tím, že poukázali na to, že obsah ve skutečnosti poskytuje někdo jiný, a oni nemají vůbec žádnou odpovědnost za to, že ho prezentují. To logicky muselo skončit.