Architektura AMD64 je tu s námi už 17 let, první procesor Opteron s její podporou vyšel v roce 2003 – tedy před více než 14 lety. Linux přišel s podporou architektury nedlouho poté, prakticky všechny novější procesory pak už se 64 bity počítaly. Pokud tedy nevlastníte třeba deset let starý netbook s první řadou procesorů Intel Atom (například Eee 1000H), máte hardware s podporou 64bitové architektury.
Zároveň v počítačích přibývá paměti, dnes jsou 4 GB považovány za minimum, běžně se setkáváme s 8 GB a více. Množství adresovatelné paměti je jen jednou z výhod AMD64, software přeložený pro tuto architekturu může těžit z většího množství registrů, instrukcí SSE a SSE2 nebo třeba NX bitu. Je jen velmi málo důvodů, proč zůstat u 32bitového systému.
Pokud pomineme starý hardware, pak uživatelé buď používají starou architekturu ze zarputilosti nebo spíš omylem. Jsou zvyklí při stahování instalačního obrazu klikat na číslo 32, tak to dělají. Bez ohledu na to, že tak dávno činí zbytečně.
Tvůrci software i distribucí na to ale postupně reagují a podporu 32 bitů dlouhodobě tlumí. Každá další architektura totiž stojí energii, čas na sestavování, místo na serverech a hlavně čas nutný k testování a podpoře. Chybí ale především vůle něco takového dělat – pokud to potřebuje jen minimum uživatelů a žádný vývojář už nemá dostatečně starý hardware, pak nemá ani dostatečný důvod se něčím podobným zabývat.
Ubuntu končí s 32bitovým desktopem
S nejčerstvějším oznámením přišel Canonical, který se rozhodl, že příští verze Ubuntu už nebude mít 32bitové instalační obrazy pro desktop. Serverové verze zůstanou zatím i 32bitové, stejně jako pravděpodobně i některé deriváty Ubuntu určené pro starší hardware.
I tady je to ovšem jen otázka času. Jakmile přestane Ubuntu udržovat centrální repozitář s 32bitovými balíky, nebudou mít pravděpodobně deriváty dost síly vytvářet si jej samy. Jde obvykle o malé projekty, které svou práci staví z velké části na práci vývojářů Ubuntu a jen dolaďují například desktopové prostředí.
Ta doba navíc nemusí být tak vzdálená, protože původní plány Canonicalu hovořily o ukončení podpory 32 bitů už s verzí 16.10. Ubuntu má tedy roční zpoždění, ale pokud by u něj zůstalo, už zhruba za dva roky by mohl být 32bitový port ukončen. Je pravděpodobné, že věci nakonec nepůjdou takhle rychle, ale i tak to ukazuje, že nepůjde o záležitost na dekádu, ale spíš na několik málo let.
Arch Linux už nevydává
Arch Linux přestal s vydáváním 32bitových obrazů v únoru letošního roku. Ještě běží jejich podpora, ale ke konci roku budou přesunuty mezi nepodporované architektury. V oficiálním oznámení tohoto plánu se píše, že za vším stojí malý zájem ze strany uživatelů, vývojářů i komunity. Počínaje listopadem tedy už vývojáři nebudou muset v balíčcích počítat s architekturou i686 – starší procesory už nejsou podporovány delší dobu.
Pokud budou mít členové komunity zájem, mohou podporu dále udržovat, projekt jim k tomu poskytne záštitu. Pravděpodobně ale nepůjde o nijak aktivní činnost, klíčoví vývojáři se odmítli o vývoj 32 bitů starat, vše je tedy opravdu na komunitě. Pokud někdo bude 32bitový Arch opravdu potřebovat, bude muset přiložit ruku k dílu.
Stejně se k tomu staví i distribuce Manjaro Linux, která přímo na Archu staví desktopový systém. Zároveň s opuštěním 32 bitů u Archu tak samozřejmě dojde k uzavření této kapitoly i u Manjara. Pro potvrzení tohoto kroku se na fóru objevily i statistiky stahovanosti instalačních obrazů přes bittorrent: 64 bitů stahuje 86 % uživatelů, na 32 bitů tedy zbývá jen 14 %.
Tails to vzdal s verzí 3.0
Distribuce Tails, která se zaměřuje na bezpečnost a soukromí uživatelů, opustila podporu 32bitových procesorů letos v létě. Nová verze 3.0 je postavená na čerstvém Debianu 9 Stretch a vyšla už jen pro AMD64. Vývojáři to vysvětlují tím, že podpora nové architektury umožňuje dramaticky zvýšit bezpečnost systému, protože nabízí už zmíněný NX bit nebo podporu PIE binárek a navazující ASLR.
Fedora nemá 32 bitů pro Cloud a Server
Fedora se zatím své 32bitové verze drží, ale před časem ukončila podporu pro verzi Cloud. Hlavním důvodem je velmi malý počet uživatelů této varianty a snaha ušetřit čas na sestavování a testování. Podobně byla s vydáním Fedory 24 ukončena podpora 32bitových procesorů u varianty Server. Na starém počítači si tak můžete nainstalovat už jen nejnovější Workstation.
CentOS 7 už i386 nepodporuje
S vydáním sedmičky už přestal oficiálně CentOS podporovat 32bitovou platformu i386 a vychází jen pro AMD64. Je to dáno samozřejmě tím, že ani RHEL už na 32bitové stroje nenainstalujete. Obrazy označené jako AltArch (alternativní architektura) je možné získat z komunitního projektu SIG. Budete ale potřebovat procesor s podporou PAE.
openSUSE Leap už je jen pro AMD64
V případě openSUSE se situace změnila s příchodem Leap, tedy v roce 2015. Nová podoba distribuce už vůbec 32bitové obrazy nenabídla a letos v lednu skončila podpora pro poslední 32bitové openSUSE 13.2. Uživatelé systému se zeleným chameleonem v logu tedy už vůbec nemají možnost starou architekturu používat.
…a další
Také mnoho menších distribucí už z různých důvodů ukončilo podporu 32bitových procesorů. Například: BackTrack, Kali Linux a Sabayon. Spousta distribucí samozřejmě také podporu ještě drží, i když se postupně odspodu odřezávají starší procesory. Debian například před lety ve Squeeze ukončil podporu 486, nejnovější vydání Stretch pak utnulo i 586.
32 bitů na ústupu
Určitě neplatí, že za pár měsíců nebude možné provozovat 32bitový Linux. Ubuntu 16.04 LTS je podporováno do roku 2021, rozhodně tedy můžete používat svůj starší počítač dále. Ještě dlouho budou také existovat specializované distribuce, které se zaměří právě na méně výkonné stroje nebo na podporu starého hardware.
Je ale nutné si uvědomit, že 64bitové procesory jsou tu s námi téměř dvě dekády a vývojáři už obvykle nemají chuť trávit čas podporou velmi starého hardware. Velké distribuce a projekty proto už poměrně brzy zlomí nad 32bitovými procesory hůl a zůstanou jen menší projekty nadšenců, kterým stojí za to udržovat širokou podporu hardware. Třeba proto, že vlastní nějaký ThinkPad, který je sice starý, ale stále ještě velmi dobře funguje.
