Odpověď na názor

Podobně absurdně se tam pracovalo s FPU. Když jsem si poprvé pořídil koprocesor, chtěl jsem ho vyzkoušet, tak že jsem napsal prográmek, který celkem zobrazoval Juliovu množinu celkem naivním způsobem s počítáním ve floating point. Při přeložení bez/s použitím FPU tam skutečně nějaké zrychlení bylo, ale zdálo se mi, že ne dost velké.

Tak jsem se podíval na výsledný kód a zjistil, že každý výraz se počítá tak, že každá jednotlivá operace nejdřív zkopíruje argumenty do FP registrů, pak vykoná příslušnou intrukci a nakonec si přečte výsledek, bez ohledu na to, jestli ho opravdu potřebuje nebo jestli se jen hned použije pro další instrukci. A že pokud ano, tak ho tam prostě zase nakopíruje zpátky (klidně i do toho samého registru, ze kterého se právě přečetl). Pouhé přepsání vnitřní smyčky do příčetně vypadajícího assembleru program zrychlilo o dva až tři (desítkové) řády.