Jsem se zasmal, stovky uzivatelu a na prikladu jste tam pane Nosku sam. Jinak yast je fakt vykonnej spravce celeho systemu nejen uzivatelu. server se s nim spravuje dobre z gui. Navic se Novell stara kazdy rok o to, co uzivatele sami chteji pomoci dotazniku a od toho se pak vyviji vyvoj, ale to jen pro zajimavost. bluemoon pro sirsi verejnost
Docela by mě zajímalo, jak přidat stovky uživatelů třeba pomocí nějakého importu (typicky - školní evidence vedená v nějakém software -> export do csv -> import do SUSE)?
Pro prumerneho programatora bashe chvilka hledani na netu a par pokusu na serveru, pro ucitele informatiky vikend straveny nad seznamy zaku. :)
Moje zkusenosti s uciteli informatiky jsou velice spatne, budto vi o informatice houby a jsou radi, kdyz si nezaviruji vlastni ntbuk parenim flashovych her nebo jsou jejich zkusenosti mizive a detem dokazi davat tak akorat prepripravene ukoly, ktere postahuji z internetu.Nekteri vi neco o OS, ale opensource a freeware vyuzivat nedokazi, tlaci tak vedeni skoly ke koupi komercnich programu ve kterych zase neumi, protoze se tyhle novoty objevi ted nedavno a protoze je to nikdo nenaucil....
Se SLES 10 zkusenosti nemam, nicmene mel by tam byt obycejny OpenLDAP jako v openSUSE 10.2 a ten pouzivam. Hromadne pridani uzivatelu by se dalo resit primo pres LDAP (nactenim souboru v LDIF formatu, viz http://www.grennan.com/ldap-HOWTO.html) nebo pres klasicke useradd a groupadd (ty umi do LDAP zapisovat). Prvni moznost by byla vhodnejsi pro praci s desitkami tisic uzivatelu (kvuli rychlosti), druhou moznost by mel zvladnout kazdy s elementarni znalosti skriptovani.
Samozrejme nema smysl znovu vymyslet kolo. Nejjednodussi by bylo, kdyby autor zridil webove stranky, kam by lide mohli posilat jiz hotove skripty. Pro lidi z open source komunity by tento pristup nebyl nicim novym.
stovky uzivatelu a na prikladu jste tam pane Nosku sam
To myslíte vážně? Očekáváte, že článek někdo píše na produkčním serveru? To, že podle návodu „běžný učitel informatiky dokáže spravovat server s několika stovkami uživatelů“ neznamená, že ze stejného serveru budou v článku screenshoty.
rozostrit udaje neni problem, ale pokud bych delal recenzi a vychvaloval stovky uzivatelu hned v nadpisu, tak bych se i stydel, pokud by tam byl jen administrator a jeden user, navic to doda na dulezitosti a spravnosti tvrzeni.
A co přístup k serveru z jiných operačních sytémů než Windows (Linux, Solaris)?
(tak, aby fungovala stejná uživatelská jména a hesla jako ve windows, stejná přístupová práva k souborům a adresářům na serveru ...). Zmíníte se o tom v některém z dalších dílů?
Nastaveni v openSUSE Linuxu je trivialni (je tam LDAP modul v YaSTU), v ostatnich linuxovych distrech s OpenLDAPem by to take nemel byt vetsi problem (prakticke zkusenosti s tim ale nemam).
Se Solarisem 9 to bylo trochu komplikovanejsi. Potiz byla v tom, ze solarisi LDAP klient predpokladal existenci schemat, ktera byla specificka pro sunovskou implementaci LDAP serveru. Takze se bud musel instalovat OpenLDAP klient nebo se musely pridat schemata do OpenLDAP serveru. V obou pripadech to nebyla prace na 5 minut. Na Internetu byly navody, jak to udelat. Soucasnou situaci neznam, mozna uz je to jednodussi.
takovéto články o správě SLES pomocí YaST mohou manažerům pomoci rozhodnout i při nasazení Enterprise Linuxů. Linux je doposud pro většinu manažerů rozhodujících o investici do IT na serveru černá obrazovka se spustou paznaků, kde se dokáže orientovat jen drahý linux správce. Proto se také doposud při rozhodování mezi Windows a Linux serverem raději přiklonili na stranu Windows, neboť je to klikací a pro ně alespoň trochu srozumitelné rozhraní.
Pokud by viděli tyto články něbo takto převedenou správu tak už mohou spíše zvolit Linux, protože cena + jednoduchá správa jsou veliké zbraně proti Windows serverům.
Opravdu je linuxový správce drahý? Není třeba v průměru lépe vzdělaný, a proto i produktivnější? (Samozřejmě že ani klikací SLES nezabrání linuxovému správci dosáhnout produktivity. ;-))
Vaše otázky jsou správné. Je správce drahý, nebo ne? To je problém manažerů. Stanovit zdali je správce drahý pouze z hodinové sazby na počátku spolupráce nelze. Jsou správci kde se jejich hodina pohybuje v tisících a pak správci s hodinou jen za pár stovek. Jde však především o výkonnost a kvalitu provedené práce. Ve výsledku tedy až příliš nejde o hodinovou sazbu.
Představy vysokých nákladů na linuxové správce jsou u manažerů také způsobeny reklamními kampaněmi firmy Microsoft. Ten informace o vysokých nákladech na Linux uvádí téměř v každé reklamní kampani. A že těch reklamních kampaní je velmi mnoho v každém informačním médiu není pochyb.
Jo, v podstatě se dá říct, že celkové náklady na správce závisejí nejen na tom, o kolik si řekne, ale i co za to udělá. :-) Řekl bych, že tady mohou být i řádové rozdíly... Možná jsou i nějací hyperproduktivní okýnkáři, to netuším - ale prý na to mají klikací nástroje, tak jim možná i nějak fungují. :-)
s linuxem (a suse specialne) delam leta na desktopu i serverech a porad si myslim ze jsem v nem drevak - oproti lidem ktere znam z diskuzi i realu, jak tak ale koukam, jsem oproti "ucitelum informatiky" linuxovej buh...
serial jsem moc nepobral, je to podle me tragedie a ostuda pro "ucitele informatiky" (aka "vykladaci svateho wordu")
opravdu je potreba v serialu o sles vysvetlovat tak banalni a naprosto nesouvisejici zalezitost jako je konfigurace imapu v expresnim utlouku?
tohle by si meli konfigurovat zaci v ramci prvni hodiny... jeste ze to byl posledni dil.