Vlákno názorů k článku Srovnání linuxových kompresorů dat: různé kompresní poměry a rychlost od dorotka - Uz to, ze autor primo v clanku neuvadi...

Uz to, ze autor primo v clanku neuvadi kompresni level pro zvolene kompresory bylo varovanim. Ze zvedavosti jsem ten bzip3 i zpaq zkusil na komprimaci 100mb zdrojaku a oproti xz na vysokem kompresnim levelu se to dle ocekavani nechyta (byt je xz samozrejme pomale).

Zajimavejsi zpusob porovnani je dle meho soudu udelat par 2D grafu, kde je na x-ose kompresni level a na y-ove ose velikost/casy pro kompresi/dekom­presi, pripadne paralelizovane verze.

Tak se clovek vyhne absolutnimu porovani, a misto toho vidi jasny trade-off mezi casem, ktery je ochoten tem algoritmum dat a vyslednou velikosti. A podle dane aplikace vybere, ktery kompresor (*a na kterem levelu*) je pro danou situaci nejlepsi.

Můžete vysvětlit, co znamená „se nechyta“? Nejlépe nasdílet ten „100mb zdrojak“, ať to můžu taky porovnat.

Ty kompresní parametry máte nahoře v diskuzi.

Tak jde použít třeba linux-6.12.tar.xz. Zajímavé je, že kernel.org používá zřejmě -7. S -9 -e je to ještě menší. Asi šetří elektřinu a bandwidth mají dost.

Tak tady jsou výsledky na linux-6.12.tar:

1,5G linux-6.12.tar
140M linux-6.12.tar.bz3
134M linux-6.12.tar.xz
100M linux-6.12.tar.zpaq

Tedy xz bylo o 4 % lepší něž bzip3, ale celé to zabil zpaq, který byl o 34 % než právě to xz. To je konzistentní se závěry článku.

I stand corrected! Nenasel jsem pri rychlem prujezdu manualovych stranek pro zpaq nastaveni pro nejvyssi kompresni level. Ted jsem nasel -m5 a skutecne to xz pri tomto levelu prekonava.
Omlouvam se za vypad, explicitni parametry v clanku tomu mohly zabranit ;)