Úvodem připomeňme, že navazujeme na loňské statistiky Backblaze, které se primárně zabývaly pevnými disky, tedy více než 70 let starou, k dokonalosti laděnou technologií. V Backblaze ale už nějakou dobu (v řádu let) testují i SSD, a to zejména na náročnější části systémů než je prosté ukládání velkých objemů dat – tam stále SSD zaostávají za pevnými disky, neb jednoduše jejich cena za GB je stále výrazně vyšší. Zde si pevné disky, nyní prolamující 20TB hranici u všech výrobců, nadále udrží.
Řeč je letos o něčem jiném. V Backblaze zkusili nasadit SSD na obslužné části úložišť, tedy takové, kde se systémy startují, ukládají se logy a další provozní data, tedy daná úložiště jsou pod větší nelineární zátěží. Přesně na takové úlohy se SSD bez mechanických částí principiálně hodí daleko více než HDD a letošní statistiky Backblaze to potvrzují. SSD na tyto obslužné věci začali v Backblaze používat v posledním čtvrtletí roku 2018, mají tedy nyní k dispozici statistiky za pět let, a to jak z nových storage serverů, tak ze starších, u kterých došlo k selhání obslužných HDD a jejich náhradě již za SSD.
Výsledky z poloviny roku
V Backblaze navýšili ke konci června počet SSD z dřívějších 2200 (rok 2021) postupně až na 2558. Vzorek tedy stále není v desítkách tisíc (což by ani nedávalo v této době pro Backblaze smysl, ale to odbočuji), nicméně jeho reprezentativnost nadále roste. Následující informace shrnují první dvě čtvrtletí tohoto roku.
V prvním čtvrtletí z tehdy běžících 2373 SSD selhalo pouhých sedm kousků, povětšinou kusově některé modely. Protentokrát ještě vynechme hodnocení dle AFR (annualized failure rate), neb když selže jedno SSD z 42 běžících, vypadá pak dané SSD jako velmi poruchové, přestože může jít jen o „blbou náhodu“. Podobné to bylo i ve druhém čtvrtletí, kdy z 2558 SSD selhalo též sedm kousků (jiných než v prvním čtvrtletí).
Jinými slovy: z pár tisíc běžících SSD pod solidní zátěží o velkého poskytovatele služeb jich selhalo jen čtrnáct. O některých z používaných modelů lze říci, že za ono pololetí neselhal jediný kus. Celkově jde o poměrně dobré znamená spolehlivosti současných SSD, kdy Backblaze primárně používá SSD 2,5" velikosti, částečně doplněných o M.2 modely.
Prozatím je brzo na závěry
Sama společnost Backblaze explicitně říká, že je příliš brzy. Oni sami by jako nejnižší hranici, při které lze s jakous-takous jistotou vyvozovat nějaké závěry o daném modelu SSD, viděli asi tak 100 ks nasazených tak dlouho, aby dohromady daly přepočteně 10 tisíc dnů provozu v každém čtvrtletí. Teprve poté má smysl brát údaj AFR jako solidně vypovídající.
Backblaze SSD za Q2 2022
Proto Backblaze zakončuje svoji zprávu dalšími grafy, které shrnují poruchovost konkrétních modelů SSD skrze celou jejich životní pouť ve firemních serverech. Výsledky jsou to relativně zajímavé (opět: s přihlédnutí k prozatím menšímu vzorku SSD), já bych z nich vypíchl shrnující graf poruchovosti obecně pro HDD a SSD.
Závěr je jednoznačný: SSD jsou spolehlivější než HDD, soudě dle nyní dostupných údajů za prvních pět let provozu. Uvidíme, co bude dál, třeba u HDD v Backblaze typicky pozorují výrazný nárůst míry AFR právě od pátého roku provozu dál, a to na dvoj- až trojnásobek z prvních let, zatímco pátý rok u SSD přinesl pokles míry selhávání.
Osobní komentář závěrem
Když přišly „SSD disky“, byl jsem spíše skeptický. Možná si vážený čtenář ještě vzpomene na dobu MLC SSDček s řadiči Sandforce SF-2281, první debaty o TLC SSD a tom, jak mizernou udávají životnost co do počtu cyklů přepisu (tehdy zhruba 200). Osobně jsem nenechával na SSD nit suchou a doporučoval je převážně na běh vlastního OS a aplikací s tím, že pro ukládání dat se jeví spolehlivější HDD.
To se částečně změnilo s tím, jak v následných letech přicházely na trh pevné disky vykazující opravdu nižší spolehlivost. Možná si vzpomenete na ony disky Seagate s kapacitami kolem 4TB, které měly i u Backblaze hodně vysoké hodnoty AFR.
Jenže co čert (tedy Ježek) nechtěl, TLC SSD tak nějak obstály. Dnes je na trhu mnoho skvělých SSD, která staví na čipech typu TLC, od levných Samsungů EVO až po drahá datacentrová SSDčka značek jako Intel, Samsung, Kingston atd. Hodnoty TBW jsou s každou další generací řadičů lepší a díky růstu kapacity se ostatně zápisy už tak rychle nevyčerpávají a TLC SSD jsou při správném výběru výrobce a modelu poměrně slušné držáky.
Do toho v mém vlastním PC už dobrých 10 let běží staré 120GB MLC SSD, typicky zaplněné z 90 % své kapacity, mnohdy i více. Vše funguje jak má, od prvního dne až po současnost. Marně tedy čekám na nějaké blížící se selhání. Jakoby nakonec NAND flash technologie ukázala, že v každé své generaci umí víc, než napovídají papírová čísla specifikací.
Tu a tam mě o tom přesvědčuje třeba i 16MB xD karta ze stařičkého digitálního kompaktu Olympus, která už kroutí snad dvacátý rok své existence a stále je plně funkční pro čtení i zápis v celé kapacitě. Bude velmi zajímavé sledovat další budoucí statistiky Backblaze. Prozatím jde pro SSD produkty o spíše pozitivní reklamu. Doufejme, že tomu tak bude i nadále, nicméně HDD ještě nezatracujme. Jejich kapacitě se SSD stále ne a ne vyrovnat.
ČLÁNKY DO MAILU