Ten projekt je fakt obriho rozmeru.. 4M uzivatelu je neskutecny dav a predpokladam ze to dale poroste.
Ale ono za to muzou nespise ti klasicti nenazrani provideri - neschopni dodat kvalitni sluzby za normalni penize - jen si vzpomente jak vznikl nespocet komunitnich siti u nas, protoze Telecom propasl prilezitost. A naslednici vlastne taktez.. v centru Prahy me i v roce 2024 nabizi pouze 20mbit ADSL ... vysmech.
Jo, ale tak se zajedte podivat do takovych Benatek. At teda mame srovnani mist, ktere jsou v UNESCO :-) Tam najdete opticke rozvody... roztahane po fasadach, nikdo se tam s tim moc nemaze, hlavne ze to funguje a takovy deployment je logicky levnejsi. U nas v Cesku to chceme mit hezky, takze lpime na tom, aby se to zakopalo hezky pod zem, coz je vyrazne drazsi... no, takze nemame nic ;-) Inu, zivot je otazka priorit.
Jasne tohle napise typicky Prazak.
Wifi,mikrovlny a laser nejdou jednoduse za roh, pres stromy, kopce a neobejdou ani stinici stavby. Castecne se toto tyka i provozu 5G na vysokych frekvencích. Pokud jste daval v zeměpisu pozor vite jak clenita je nase zeme. Nejsme Polsko,Nizozemi,Dansko ci Madarsko.
Retranslace spoju je draha a muze poskozovat prostredi vice nez vystavba kabelove trasy. Napriklad vykaceni stromu, vybudovani patky, uvolneni mw trasy na pojitka. Vsechny retranslacni body musite udrzovat a napajet pokud tedy nebudete mit pasivni odrazec. Dneska vam i ta nejvic supacka zastarala GPON technologie pro rezidenty da i 20km na sdilenem vlakne bez napajeni/repeateru po ceste. No v realu se to trochu snizuje o safe margin
Typický Pražák, co bydlí v městě o 3000 obyvatel.
V Praze a obecně velkých městech je možností víc, na malých městech Wifi mikrovlny a 5G, samoty 3G....
Mimochodem jste to vy co argumentoval Benátkami :)
To nemusí být pravda. V centru velkého města dlouho nic slušného za normální peníze nebylo. Ve vesnici v ďolíku také ne. Tam jsou lidi rádi, když se vůbec dovolají přes GSM. V roce 2024! A to je jen takové mělké údolí s výhledem na všechny strany do krajiny, s výhledem na infrastrukturu velkého města.
2. 10. 2024, 11:47 editováno autorem komentáře
U nas v Cesku
U nás v Česku se kolem a do každé budovy za posledních 30 let kopalo mnohokrát. Opravdu není vůbec žádný problém si tam přihodit chráničku na optiku. Té vodě nebo elektřině to opravdu vůbec nevadí a třeba tady v Olomouci je společně s horkovodem vedená trubička na optiku přímo od tepláren (řídí si tím OPS).
Tohle by bud nakoplo developery a nebo znemoznilo stavby uplne. Jsou mista kde proste nemate odkud se napojit a chybi i stredni mile. A to jsou mista treba i 10km od sebe.
Mistni ISPik to v jedne obci vyresil zasitovanim satelitu optikou a vybudováním "optickeho ostrova" kdy infrastruktura je propojena jednim pojítkem ( N+0 :-)). S tim ze cena uz 5 let az se pohne rizeni s infrastrukturou. Bohuzel diky problematickym stavbam se nic nedeje a asi tento stav tak zustane dalsich x let.
myšleno tak, že by se musela dovést do nějakého předávácho místa plynu/elektřiny.. Jak to tam ISP dostane už je pak jeho problíém...
Mno ... a ted k realite. Uz par patku tu mame legislativu, ktera mimo jine narizuje, ze musis umoznit pristup ke sve infrastrukture i konkurenci. To je sice krasna idea... jenze. Zkus si predstavit, ze nekomu prodavas tu konektivitu, a cestou ty draty vlastni jen smesne 3 subjekty. Zakaznik na tebe rve ze to nefunguje, a ty se dohadujes stema trema kdo za to muze a co s tim bude delat. Ty sam s tim delat nemuzes nic, protoze ty draty nepatri tobe, a ti tri to svaluji jeden na druheho.
Podle logiky ne, ale musíte započítat element chaotického úředníka,
Můj kamarád dělá v Cetinu, a tohle plánuje:
1) kopnout ro země ve městě == 2 roky papírování +
2) Chceš se přidat do plánovaného výkopu - zaplať 0,5-0,75 všech nákladů
Takže optické sítě Cetinu rostou na vesnicích (pokud starosta není spřízněný s místním bastlfinářem), a města jsou tragická.
Ehm ... ty asi netusis jaka je stim spojena hromada papirovani. Kdyz sem naposled mluvil se svym providerem na tema optika, tak vpodtate neni zadnej problem to vykopat a polozit, problem je, ze kazdy metr pozemku vlastni nekdo jiny, kazdy chce prachy za hmotny bremeno a od kazdyho musis ziskat souhlas.
A prave tohle je naprosto nerealizovatelny.
Jakože si do výkopu hodím chráničku a ona nebude ve výsledku v mém vlastnictví a bez věcného břemene budu prostě provozovat službu s rizikem překopnutí? Tak to jo :-)
Mozna to je tim ze v Benatkach se zakopava hur nez u nas? Kanaly s vodou a tak...
Neboli prijde mi nesmyslne srovnavat Benatky s jakymkoliv mestem v CR.
Jestli ono to spis nebude tak, ze se nikdo nikoho na nic nepta, a kdyby se nekdo nedejboze ozval, tak vi, ze skonci zakopanej na mestsky skladce.
Na vlastní oči jsem viděl, že to takový problém není. Kabelům mokro nevadí, normálně dávají chráničky pod zem.
Kabely se daji protahnout treba i odpadem, jenze to je dobrej napad jen a presne do okamziku, kdy se ten odpad ucpe a je treba ho vycistit. Chranicka pod urovni vody bude mit jiny krasny aspekty ... treba to, z ti jednoho krasneho dne vyvre voda do baraku prave zkrz ni.
Zrovna Benatky jsou na vode, kopnes a mas studnu. Navic jsou tam pylire ktery to drzi nad vodou, to je vyzsi divci pro jakekoli zemni prace.
Ale jinak souhlas.
V Benátkách je to i v chodníku a kanálech - ověřeno na vlastní oči tento rok. Kopne se půl metru do země a je tam voda, však chráničce to nevadí.
V centru Prahy jsou dost často rozvody pamatující Gottwalda a to je ještě občas v tom lepším případě. Rekonstrukce je náročná a drahá a pak přijdete k domovnímu rozvodu a stejně nic rychlejšího nedostanete do bytu ze stejného důvodu. Je to těžké.
Kdysi jsem si v Praze v bytovce prostě vyměnil kabely na černo. Oficiálně to bylo nemožné, picklockoval jsem skříňku od O2, a kabel natáhl ve stejné liště, jako byl ten původní.
Z tehdy nestabilního 1Mbps bylo rázem bezproblémových 8.
Pokud by byla resena porucha tak by to oficialne mozne bylo. Tim spis ze ty draty az k zasuvce byly v majetku O2 (dnes Cetin). Nikdo nemohl zakazovat O2 opravu jejich vlastniho telekomunikacniho vedeni. Pokud by to majitel domu jen zkusil hodne by ho to bolelo (maji plny kanon pravniku na tyhle potizisty).
"U nás aktuálně vyjde standardní kit Starlinku (s WiFi 6, 802.11s/b/g/n/ac/ax a 2×LAN) na zhruba 8 8000 Kč + následně 1 249 Kč měsíčně za neomezený internet."
Kolik že to vlastně stojí?
Zatím je to stále cenově nekonkurenceschopný s lokálními providery ale jak tu funguje v na trhu v Americe jenž je tržnímu kapitalismu nejblíže buď ceny klesají časem (jak nominálně tak reálně), nebo jsou stejné a rostou příjmy(reálně klesají) tak jak to vidíme u dalších jejich firem např. novější Tesly jsou lepší ale levnější (stejně jako z Číny) oproti produktům z Eurosojuzu kdy např. novější auta jsou pořád dražší.
Takže možná i časem odejdu ke starlinku pokud to pro mě bude výhodnější. Nicméně trochu se děsím až ty satelity po pár desetiletí začnou padat dolů.
Nemyslim si, starlink neni vhodny pro vsechny situace. Na oddelenou lokaci (chatova oblast) rozhodit na 2-3 uzivatele a cena je OK.
Uz ted maji v nekterych lokacich moc uzivatelu a omezuji data.
Snazi se o licenci na hlasove sluzby, pak provoz jeste zhoustne. Vic satelitu by pomohlo, ale nekde bude hranice...
Vesnice u Prahy, Wi-Fi lokálních providerů totálně zahlcená, absolutně to nefunguje. Takže mám 2x LTE s carrier aggregation přes MT. A za jedno to LTE platím 1500,-
Nevím, ale Starlink mi přijde docela konkurenceschopný.
Rozumím, já třeba takový problém nemám. Wifi od providera je 20-25 Mbit a za cca +-300kč/měsíc s free static IPv4(sice tu a tam spadne, laguje, atd.. ale dost pochybuji že byt to se starlinkem bylo jinak) takže je z mého úhlu pohledu je starlink pořád 3-4x dražší. Asi jste prostě případ kterému se to vyplatí už nyní, mě ještě ne ale to neznamená že v budoucnosti se okolnosti nezmění.
Konkurenceschopný je, když je jediná konkurence nestabilní bastlfi místního garážníka s 2-10Mbps.
Takto už je v jedné lokalitě máme 8 starlinků...
Podobně to máme u nás. Místní jediný wifi provider to pouští 20Mbit, ale posléze to potichu sejme na 10Mbit.
Jak dobře víme, tak když přidáme víc pruhů na dálnice, k řešení dopravních zácp to nepřispěje – naopak o to více lidí vyjede na tyto nové dálnice.
Tohle je pomatené blábolení jednoho starce. Vyznívá z toho, že čím větší dálnice, tím víc aut a řidičů.
2. 10. 2024, 09:18 editováno autorem komentáře
Nikdo nepopírá, že se to v nějaké míře děje, ale jako argument levice, aby se infrastruktura pro automobilovou dopravu nerozšiřovala, je to často prostě faul.
Pokud jsi chtel zminit nejakou konkretni dopravni situaci, tak jsi to mel udelat. Pouhe obecne konstatovani "deje se to, ale argument je faul" nema logiku.
Jenže z principu věci to má saturační bod. Prostě se v nějaké chvíli poptávka naplní a už růst nemůže, protože ji nemá co vyplnit - dvěma autama na jednou nepojedeš.
V současné době je dopravní infrastruktura v ČR stále tragická a prostě poptávku nepokrývá.
2. 10. 2024, 10:38 editováno autorem komentáře
To být můžou, ale často to není vhodný use-case. Třeba, když jedou na druhou stranu nebo v jiný čas.
Často začínají ve stejném místě (rodina, sousedi) a druhého vysadí u vhodné linky metra/tramvaje. Za socíku táta 1203jkou objel vesnice, část kolegové, část sousedi, co připláceli na benzín. Dnes komunisti bojují proti spolujízdě...
Počkat, proti spolujízdě se nijak nebojuje. Pokud chcete peníze na benzín, tak jste taxislužba, a bez registrace můžete dostat pokutu 100 000 Kč. Není problém, přece stačí... Stoh lejster, se kterým byste umlátil velrybu :). Jak české.
"Za socíku" ... jezdili vsichni na sichtu na 6:00 a typicky taky do stejny fabriky. Dneska je mnohem typictejsi, ze kazdy zacina v jinou hodinu a jinde.
Stejne tak tenkrat jezdil do kazde diry nekolikrat denne bus a do kazde druhe vlak. Dneska casto nejezdi vubec nic, a kdyz, tak casove uplne mimo potreby tech lidi, takze se to pak optimalizuje az se to uoptimalizuje k smrti. Nekteri optimalizatori maji treba pocit, ze skolobus funguje nelip, kdyz k te skole dorazi 8:30 ...
Šichta od šesti je dělník ve fabrice, tohle byli lidi v kancelářích (podnik vodovody a kanalizace). Dneska je klouzavá pracovní doba, takže je snažší to sladit (případně se zabavit např. s mobilem/notebookem na WiFi v mekáči).
Bus tehdy jezdil 2x denně, ráno a odpoledne. A to jsme 10 minut vlakem od Říčan, což je dnes hranice Prahy. Naopak dnes bus jede každou půlhodinu a o víkendu každé 2 hodiny.
Děti už do školy moc MHD nejezdí, vozí je matky v SUV a ty chudé v oktávce nebo fábii. Dnes jsem jel kvůli školení o půl hodiny dřív do práce a koukám bus i vlak ještě prázdnější než když jedu v půl devátý. Zato se dnes bus musel prodírat auty na silnici (normálně o půl hodiny později už auta na silnicích nejsou).
EDIT: Nevím, jak dnes, ale za mých mladých let škola upravovala začátek podle dojíždějících.
9. 10. 2024, 10:22 editováno autorem komentáře
U nás je zajímavé vidět okolo sedmé až osmé ty davy na zastávkách autobusu a vlaku (lidé jedou do práce), dopravní zácpu od půl osmé do čtvrt na devět (lidé jedou do práce a cestou vezou děti do školy/školky), a to liduprázdno a ticho ihned potom, až do odpoledne (skoro všichni jsou pryč).
Pokud jde o ty bohaté a chudé, tak "místní kmenové společenství" bydlí v domech starých půl století a více, jezdí starými Škodovkami apod., v řadě případů prorezlých a jinak technicky nezpůsobilých. Jde o lidi s nižší kvalifikací, kteří pracují za relativně malé peníze, většinou mimo Prahu. "Přivandrovalci z Prahy", která je závratných 3.5 kilometru daleko :), jezdí v Passatech a Mercedesech. Jde o managery, bankéře, obchodníky, ajťáky a další, kteří pracují za relativně velké peníze v Praze - ale ne tak velké, aby si mohli dovolit vilku na Hanspaulce. Jsou to dva téměř dokonale oddělené světy, které se setkají jen výjimečně. Samozřejmě to takhle vypadá v podstatě všude, nejen v ČR. A mnohdy jsou ty komunity daleko rozdílnější a daleko ostřeji oddělené.
Bych chtel videt tu zakladku, ktera posunuje vyuku proto, ze 20 deti z tisicovky prijede pozde ...takze je musej vozit rodicove autama. Navic jakkoli ta skola (vetsinou) stejne zacina, ti rodicove kteri se odvazili mi i druhe robe, to maji jeste veselejsi, protoze jim kazde jindy konci.
Za sociku .. .jezdil bus co hodinu (rano a odpoledne vcetne posily) a zhruba co dve vlak. Vlak nejezdi vubec, bus 2x denne a o vikendech nic. Za sociku byla v miste samoska, ta je davno zrusena, par let fungovat soukromnik, az se na to vy... protoze si stejne vsichni vsechno dovezou tim autem z marketu za mestem.
Bez auta se neda na 99% uzemi existovat. To 1% je pragl.
BTW: Kdyz sem jezdil na intr, jezdil sem vlakem, cca 3h ... ten vlak jezdil vzdycky totalne natriskanej. Uz nejezdi, asi meli pocit, ze by cestujici meli byt i na strese jako v indii. Takze aktualni trvani identicke cesty je tak na 5 hodin s 3mi prestupy. Za tu dobu to autem zvladnu tam i zpet 2x.
Saturacni bod bezpochby existuje. Ale tam porad nejsme.
Zajimave je, ze i s existenci 8 pruhych dalnic ho stale nenasli. Staci trochu googlit a najdes na to hromadu clanku o tom jak v texasu ci chicagu porad rozsiruji dalnice a presto maji zacpy.
Mimochodem zkus se projet po spojenych statech, spousta mest je ve stavu ze uz ani nemaji poradne chodniky, protoze se vsude da dojet autem, a tim padem ani nemuzete nikam dojit, protoze bez chodniku musite jet autem.
Tak ještě, že se nevydali opačnou cestou a nerozšiřovali chodníky, teď by bylo všude šíleně chodců na osmiproudých chodnících a už by nezbývalo žádné místo na silnice.
A ty zácpy jsou tam 24 hodin denně? Nebo prostě v některé hodiny za tím saturačním bodem jsme a někde ne? Mimochodem, na venkově ve většině případů stačí pruh jeden.
A proc se ptas me? Na takove zakladni otazky mas tu wiki a google.
A prekvapive, nejakou zapadlou vesnici v Horni Dolni opravdu dopravni zacpy netrapi, a staci jim jeden pruh. No a?
V US jezdím dost, a žádný problém tohoto typu jsem neviděl.
Naopak, viděl jsem, jak ty chodníky stavějí - litý beton a mašina, za den udělají snad kilometr. Když to dělali u nás, tak půl roku zavřený průjezd.
Z mé zkušenosti: záleží na lokalitě. V pár městech mají nejen všude chodníky, ale i fungující hromadnou dopravu. V řadě míst jsou ale chodníky vzácností, a když se vyskytnou, tak spíš vytvářejí "ostrovy", mezi kterými se jezdí autem.
Pokud jde o rychlost stavby v USA, tak obecně máte pravdu. Podívejte se ale na případ stavby veřejné toalety v San Franciscu. Projekt trval čtyři roky, a měl mít rozpočet 1.7 milionu dolarů. Cena vzbudila odpor veřejnosti, nějaké firmy darovaly materiál, a nakonec to stálo "jen" $350k.
https://en.wikipedia.org/wiki/Noe_Valley_public_toilet
Podobně by se zdálo, že Němci mají kvalitní infrastrukturu a jsou organizovaní. Ale podívejte se na Berlin Brandenburg Airport Willy Brandt. To se stavělo 14 let, od začátku plánování to bylo 29 let. Celkem roztomilé bylo, když v roce 2012 naplánovali přechod ze starého letiště na toto nové, včetně 24-hodinového přímého přenosu z té migrace. Obchody a restaurace otevřené, nasmlouvaná obrovská přepravní kapacita na přesun úplně všeho... A 26 dní před akcí to odpískali. Dát ten projekt dohromady trvalo "jen" dalších osm let :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Berlin_Brandenburg_Airport#Construction_progress_and_issues
8. 10. 2024, 15:58 editováno autorem komentáře
"Muskova firma dodala Ukrajině od začátku války desítky tisíc terminálů Starlink" - no tak to ne. Tohle je nechutne zavadejici tvrzeni.
Starlinku tam je nekolik desitek tisic, ale znacnou cast z toho platila USAID, a velkou cast plati americka armada. Takze by bylo jedine spravne psat ze desitky tisic terminalu dodala prevazne USAID a USAF, mala cast sla primo od SpaceX.
Naopak to Musk jednu dobu chtel zariznout ale armada ho donutila v tom pokracovat.
Platí to US.gov, ale na záčátku to byla jeho iniciativa, která byla hlavně velmi rychlá, doručrno v rámci dnů. Čekat na byrokraty by bylo na týdny až měsíce...
A navíc ve válce nejde často o to, že vám to někdo dá zadarmo, ale že vám dovolí si to koupit (nebo někomu to koupit pro válčící stranu).
Vsak Muskova firma to dodala. Na tom tvrzeni neni nic spatneho. Tam se nerika nic o tom kdo to platil.
Jina formulace by byla muskova firma darovala ci podilela se na nakladech atd. Ale to tam nebylo. To uz je uplne o necem jinem.
Stejne jako Microsoft dodal me firme operacni systemy. Ale to neznamena ze jsem je dostal zadarmo.
Volba slov je velmi dulezita.
U toho zariznuti muskem tam je rozehrany politicky pisecek - my ti umoznime pomerne benevolentni podminky ale neco bychom za to chteli v zajmu "narodni bezpecnosti".
2. 10. 2024, 11:42 editováno autorem komentáře
Tak kdyz uz to hodlas brat takhle, tak doopravdy starlinky "dodala" nejaka prepravni sluzba typu DHL, TNT apod.
Ale pod tou vetou "dodala Ukrajině" si nikdo nepredstavuje treba to TNT. Nikdo po precteni te vety si nepredstavuje ze prijel kamion s napisem SpaceX az do Kyjeva a zamestnanci SpaceX rozbalovali krabice.
Takze doopravdy resime ne doslovny vyznam, ale vyzneni vety. A podle me vyzneni te vety je zavadejici. Takova ta polopravda, co je horsi nez lez.
Sluzba DHL a TNT jako zprostredkovatel prepravy "dopravila".
Otazkou je co bylo puvodnim ucelem sdeleni a proc se v nem rypame. Protoze mi prijde ze reakce na valecnou a politickou situaci ve vztahu ke starlinku nebyla puvodnim ucelem clanku. Vzhledem k tematickemu obsahu clanku nezalezi na tom kdo nakonec co kam dorucil. Ty druzice na orbite to fakt nezajima a fyzikalnim zakonum je to taky jedno.
U toho "zariznuti" je to uplne prekrutene. Musk totiz nic nezarezal. Iba odmietol aktivovat uzemie Krymu, kedze ho ovlada Rusko.
"Starlink was never activated in the region in the first place, and therefore he never deactivated it, and the Ukrainian government had asked him to activate Starlink "all the way to Sevastopol," the largest city in Crimea, and he refused to do that to avoid escalating the conflict."
https://www.snopes.com/news/2023/09/08/musk-starlink-nuclear-war/
Co se tyce toho zariznuti, spolehal jsem hlavne na svoji pamet, nejake twittery kde Musk psal ze pokud budou ukrajinci zneuzivat starlinky pro utoky tak ukonci cinnost. Ale uz nejsem schopen to dohledat.
SpaceX ihned po invazi sama dodala postupne 3667 Terminalu a poskytovala sluzbu na vlastni naklady. Az v Rijnu 2022 pozadala vladu USA o prevzeti nakladu na poskytovani sluzeb a pripadne porizeni dalsich terminalu. V te dobe uz naklady SpaceX na podporu Ukrajiny presahly 120 000 000 USD...
Muzete necim podlozit tvrzeni ze Musk chtel neco zariznout? Jedine co se tomu blizi bylo varovani at jeho terminaly nepouzivaji primo na utocnych prostredcich, protoze SpaceX nechce byt sama ucastnikem valky (tj sama bez mandatu vlady USA). To byl take duvod proc po nocnim telefonatu odmitl zapnout pokryti nad Krymem aby AFU pomoci dronu s jeho terminaly mohla zautocit na CF (kdyby mu to rekl nekdo z US vlady zapnul by je).
Proto se pozdeji cast satelitu prevedla pod Starshield spravovany primo US vladou ktera muze AFU poskytovat sluzby dle vlastniho uvazeni.
No a treba jen Polsko platilo 20 000 starlinku. Nemecko vic nez 5000....
Co se tyce toho zariznuti, spolehal jsem hlavne na svoji pamet, nejake twittery kde Musk psal ze pokud budou ukrajinci zneuzivat starlinky pro utoky tak ukonci cinnost. Ale uz nejsem schopen to dohledat.
Někdo to komentoval slovy, že je jen jedna věc horší než vládní monopol: soukromý monopol, na kterém je vláda závislá. Zkusme si představit, že třeba Henry Ford - známý antisemita - by za druhé světové prohlásil "víte, já mluvil s Ádou, a on říkal, že Němci toho mají už dost, a je potřeba přibrzdit, tak jsem se rozhodl, že ta letadla na drontu prostě nedodám". S Muskem to zavánělo přesně takhle absurdní situací. A ano, přesně proto byla část projektu oddělena do Starshieldu.
Tak pokud vím, s Fordem to bylo stejný. Víceméně pak musel vyrábět, co mu US vláda řekla.
8. 10. 2024, 16:18 editováno autorem komentáře
Musk na satelitni sluzby opravdu monopol nema....
Viasat, HughesNet, OneWeb, Inmarsat, Telesat, Globalstar, Iridium...
Navic je rozdil mezi civilnima sluzbama a armadnima.
10. 10. 2024, 17:37 editováno autorem komentáře
Ano, máte pravdu, StarLink naštěstí není jediný. Je podle všeho nejlevnější a nejlepší, ale ne jediný. Ten komentář o monopolu byl samozřejmě nadsázka, protože i kdyby StarLink byl jediný provider, tak by to sice bylo určitě mrzuté, ale ne katastrofické.
Autor si v clanku neuvedomuje vzhledem ke kesslerovu syndromu jednu naprosto zásadní vec.
Druzice starlink jsou na LEO ve vysce 550km. Takze pokud starlink selze tak prirozeny deorbit nastane v ramci 5 let. Kdyz mezitim parkrat zacvici atmosfera vlivem aktivity slunce tak i mene.
Pokud selze druzice uz vypusteni tak narozdil od jinych systemu jsou tyto vypousteny v nizsi vysce nez finalni orbita - uvadeno je 290km. Odkud se musi dopachtit dal pomoci iontoveho motorku na finalni orbitu. Pokud toto selze druzice do roka shori v atmosfere prirozene sama.
No a pokud je druzice jinak v poradku a da se deorbitnout a predstavuje nebezpeci tak to starlink dela stejne jako kazdy jiny provozovatel podobne konstelace.
https://www.spacex.com/media/starlink_media_kit_jan2020.pdf
Tohle nemuzeme srovnavat s druzicemi na GEO u kterych to muze byt kolem 60 let protoze jsou ve vysce cca 36 000km.
2. 10. 2024, 10:07 editováno autorem komentáře
Ty si prozmenu neuvedomujes, ze prave na techne nizkych orbitach se pohybuji stovky druzic a nejde zdaleka jen o to, ze selze cela, ale ze z nich odpadaji ruzne casti, ktere tam nebudou litat roky, ale stovky let. Navic jaksi na libovolnou vyssi orbitu musis proletet tu nizsi a roziko srazky setrvale roste. Protoze na zniceni staci i castecky velikosti broku (i mensi) ktere vubec nejsi schopen sledovat. Ve skutecnosti na zpusobeni zasadni skody staci odloupnuty lak.
To bych asi potřeboval vysvětlit. Pokud se na LEO něco oddělí od té družice, co tam tu část bude držet ty stovky let?
Zjevne si nikdy nehral kulecnik ze? Ty casti se ruzne srazi, rozpadaji, predavaji si energii a meni sve drahy.
Kulečník jako důkaz toho, co se děje na LEO? Mé znalosti fyziky dosahují toho, že odtamtud bude vše postupně směřovat k zemi a čím menší částice, tím rychleji.
Můžete vaši tezi něčím podepřít, nebo je to tak, že to tak cítíte?
JIsteze, tvoje nulove znalosti, moje nenulove a predevsim tech kteri to spocitali rikaji, ze by se stav dostal do doby pred sputnikem je to na cca 300let, kdy by tam nesmelo letet vubec nic.
Ty ses kulecnik. Ano, mohlo by se stat ze pri srazkach by nejake castice mohly byt vyrazeny (vystouchnuty, kdyz ten kulecnik) na vysi obezne drahy. Jenze tim se zvedne jen apogeum, a perigeum bude porad male, takze to bude opisovat elipsu kdy spodni cast bude prochazet nizko nad zemi, a tedy se to zpomali a brzo to spadne. Navic, tento typ vyrazeni na obeznou drahu je malo pravdepodobny. Pri srazkach spis bude celkova energie klesat nepruznou srazkou, a tedy ten bordel co se deje na orbitach starlinku netrapi druzice na vysokych drahach.
Nejsou to stovky ale tisice. Pres 10 000 aktivnich objektu. Dalsi 10k je vetsi odpad. A zbytek mensi bordel ktery vidime. Detekcni schopnosti jsou nekde v radu cm.
Pokud castecka o velikosti broku zasahne kritickou cast druzice tak prirozene pak dojde casem na LEO k deorbite. Cim nize tim drive. Orbity se hlidaji a drahy se ted velmi peclive planuji.
Kritickou casti druzice ale treba nejsou solarni panely ani anteny. Tam se s prustrely pocita. Dokonce se pocita i s prustrely zrcadel teleskopu.
Nejvetsi problem je se srazkou dvou vetsich objektu ktere vygeneruji spoustu malych ulomku a tomu je prave treba zabranit.
Dale je treba si uvedomit ze LEO neni rovina. Ale rozmezi nekde mezi 160-1000km.
Pokud si pamatuju, tak naposled co sem cet, se daji sledovat objekty od zhruba 7cm, potiz je v tom, ze i takovych je tam obrovska spousta, a kolik je tam tech mensich se jen odhaduje, ale je jich jeste radove vic.
Vpodstate sme od dob sputniku to okoli planety tak zasvinili, ze i treba iss musi poradat uhybny manevry. A to se taky vyhyba jen tomu, o cem vime, nekde sem videl nejaky inspekcni video, a tech hitu vsude mozne ...
To že jsou na nízké oběžné dráze nic neznamená. Přestav si srážku dvou družic v takové ohromné rychlosti jakou se pohybují nejde vůbec odhadnout do jaké vzdálenosti ty kusy odletí, ještě počítej s tím, že je v nich vysoce hořlavé palivo. Tohle může mít devastující účinky i pro velmi vzdálené oběžné dráhy a odtamtud dál a dál...
Druzice starlink pouzivaji iontove motory. Tam byva vetsinou nejaky vzacny plyn kde se nejake horlavosti netreba obavat. U Starlinku Krypton. 2.5Kg je dost malo.
U vetsich druzic (coz se netyka starlinku) byva palivo na bazi hydrazinu (zjednodusuji, neresim mono/bi varianty) a to je velmi velky problem. Protoze tohle palivo je hodne agresivni, silne toxicke, se vsim moznym reaguje a postupne se prozira nadrzemi. Da se konstrukcne vyresit aby se rizene prozralo nebo se palivo na konci zivotnosti vypotrebovalo. Nejcasteji pri deorbite.
Porad je tam ale riziko toho ze nekontrolovane ovlivni pohyb druzice a nebo jeji drahu. Dostane se treba do rotace a odstredivou silou zacnou odlitavat nektere casti.
Proto se takove druzice kontrolovane nechavaji "vyhladovet" a navadi se do atmosfery s minimem paliva. Ty neovladatelne ale mohou zpusobit vazne potize.
3. 10. 2024, 13:40 editováno autorem komentáře
Ono to na oběžné dráze obvykle nevybuchuje - palivo je od okysličovadla oddělené a vzdušného kyslíku je tam nedostatek, takže snad jedině zvýšení tlaku v nádržích může nějakou explozi způsobit.
Nevěřme těm filmařům úplně všechno. ;o)
Máš nějaký zdroj k tomu, že z GEO "mrtvé" družice spadnou za _pouhých_ 60 let? Já jsem myslel, že to už je tak vysoko, že jsou tam "navždy". A na konci životnosti se dávají naopak výš.
Osobně doufám, že Starlink přijde s nějakou backup službou, určenou jako doplněk ke stávající pevné přípojce.
Platit 100 dolarů jak jako backup se mi nechce, ale kdyby to bylo 10-20, neváhám a v normální situaci bych to vůbec nevytěžoval = 95% času bych jen platil.
Dál by bylo zajímavé, dostat to do mobilů (i kdyby jen pár lednotek Mbps).
Při dobré cenové politice by Musk mohl být největším operátorem na planetě. Technologii už k tomu má.
2. 10. 2024, 10:46 editováno autorem komentáře
"by Musk mohl být největším operátorem na planetě"
Vzhledem k tomu co dela s Twitterem bych se toho celkem obaval.
S Twitterem neudělal téměř nic, jen změnil název a zavedl ten Twitter Blue. Takže reálně žádná změna, jako BFU nevidím rozdíl
Ony tam předtím inzerovaly woke korporace. To samozřejmě skončilo s osobou Muska jako takovou, ne obsahem na X/Twitter.
Tak on predevsim pekne nahlas bouchnul do stolu a zatnul tipec vsemoznym praskackum a cenzorum. Coz se jim samozrejme nelibi.
Atronomů vadí družice na obloze.
Mě tam zase vadí letadla.
Stejně tak mi vadí krajina zohyzděná větrníky a solárními parky, obchodními a skladovacími krabicemi, a dalo by se pokračovat...
Každému něco vadí.
Na NIMBY není špatného naprosto, ale naprosto nic. Naopak, čím více, tím lépe.
Je to oblíbený akronym lidí jako vy, kterým se pokouší shazovat, že někdo chrání svůj domov (musel by být blazen kdyby to nedělal) a velmi často i jen pokrytecké vydávání vašeho vlastního soukromého zájmu a světonázoru za zájem obecný. Po kterém mi navíc jako jednotlivci stejně nic není. Takže i demagogie a klam.
2. 10. 2024, 11:22 editováno autorem komentáře
Problém je v tom, že dotyční NIMBY ty věci rádi využívají, jen nechtějí, aby byly zrovna v jejich okolí. Takže "víc NIMBY" by vedlo akorát k totálnímu zablokování společnosti.
Lidi chtějí větší mzdy a důchody, ale nechtějí baterkárny, čipárny a datacentra. Skanzen jim vydělá jen na přežití.
To na tom, co jsem napsal nemění vůbec nic. Víc NIMBY a jen tak dál a to všude. Ostatně nejvíc se mi tím NIMBY ohánějí zcela typicky právě ti, kterých se to netýká a nic jim nehrozí, ti obvykle přesně vědí, co ostatní mají dělat a jak mají žít kvůli tomu, aby oni měli to, co chtějí.
Zvedá se mi z lidi jako vy žaludek, upřímně.
2. 10. 2024, 15:15 editováno autorem komentáře
Typický NIMBY = důchodce, který má své jisté, třeba bydlení
Typický anti-NIMBY = mladý člověk, který se potřebuje realizovat (třeba si postavit rodinný dům,aby měl kde bydlet)
Tak řešení to má - vyrůst, vzdělat se, získat zkušenosti a pak prásknout do koní a dluhy jim tu nechat.
Nebo quite quitting. Nepředřu se, odkrouhnu roky, abych dostal aspoň nějaký důchod (stejně bude rovnostářský - vyšší mzda nebude o moc větší důchod), kašlu na hypotéku (ať bublinu živí někdo jiný - už ani zahraničním investorům se moc nechce) a děti (z kterých by stejně byly otroci socialismu - jim budoucí důchodci seberou ještě víc než nám).
2. 10. 2024, 16:59 editováno autorem komentáře
jo no, potom se blokuji i stavby domovu duchodcu, uprav vodnich toku pro zamezeni zaplav atd. Lidi si tak trosku s....u do vlastniho hnizda; tezko rict, jestli se jim to nekdy vrati nebo ne.
Uprava vodniho toku uz nemusi by nimby ale nutnost vyvlastneni a nerovne podminky. Predstavte si ze vam zabavi barak a jako nahradu nedostanete trzni protihodnotu.
Ano, tohle je efekt debilni ceske mentality.
Misto, aby se s kazdym slusne vyporadali, coz je v dusledku i nejlevnejsi, tak budou vymyslet aby to nemuseli delat.
Logiku to nema vubec zadnou, skodi to vsem, a vysvetleni je nekde mimo racionalitu - patrne zavist, aby nahodou nekdo nevydelal.
Az na tu drobnost, ze typicky to co tvrdi jedna strana vidi ta druha uplne jinak, a dost casto ma i pravdu ze?
Priklad, zadna ani jedna jedina prehrada nikdy nezabranila zadne povodni. To je snadno dokazatelny fakt, presto se porad tvrdi opak. To by totiz ta prehrada musela byt prazdna. A i tak by ve vetsine pripadne nezvladla tu vodu zadrzet.
Stejen tak se kupodivu lidem nelibi, ze kvuli stavbe cehokoli maji na svoji zahradu "za barakem" najednou jezdit 30km objizdkou. Divny vid?
A protoze se ne lidi s'e.e ... tak tu mame padajici a nezkouladovanou D8 postavenou v sesuvu. Zrovna dneska tam opet soudruzi opravujou ty padajici mosty. Uz to na opravach stalo nejmin 3x vic nez to postavit. Kazdych 14 dnu se tam jezdi dalnici rychlosti 60km/h .... a ta silnice vypada hur, nez D1 po 50 letech (at zije architektonicke veledilo vlniciho se mostu pres oparensky potok).
"Priklad, zadna ani jedna jedina prehrada nikdy nezabranila zadne povodni. To je snadno dokazatelny fakt, presto se porad tvrdi opak." - to bych ten dukaz chtel videt, jako fakt.
Letos jsem to sledoval dost podrobne, protoze jsme (pro stoletou vodu) uz byli v zatopove oblasti, ale u nas to zachranila prave prehrada, kterou 3 dny predtim zacali dost masivne odpoustet (prutoky jsou na strankach CHMI), takze potom krasne snizila prekikovanou nejvyssi hladinu z cca 550 cm na realnych 440 cm - a ten metr k dobru nam bohate stacil, sice taktak, ale stacil.
Asi si rozumime, ze zadna prehrada nezabrani treba tydenni povodni, ale letos to bylo prave o tom snizit/akumulovat tu parhodinovou kulminaci (tedy jit z "fialove" na "cervenou" na tech CHMI grafech), a to se na hodne mistech zvladlo, na rozdil od tech predchozich povodni.
> Priklad, zadna ani jedna jedina prehrada nikdy nezabranila zadne povodni. To je snadno dokazatelny fakt, presto se porad tvrdi opak.
Já teda pravidelně slýchám spíš to, že se nemá těm povodním zabráni ale zmírnit následky. Třeba zpozdit kulminaci, aby se na soutoku nepotkaly najednou.
Klást si nesplnitelné požadavky umí každý. Dosáhnout aspoň částečných úspěchů už je daleko těžší.
> To by totiz ta prehrada musela byt prazdna. A i tak by ve vetsine pripadne nezvladla tu vodu zadrzet.
To bych potřeboval vysvětlit. Zkusil jsem to kdysi spočítat a vyšlo mi že v pohodě. Nejdřív jsem zjistil, že při takové běžné povodni se 3. stupněm proteče třeba Prahou 400 milionů m^3 vody (spočítáním modrých pixelů; data z minulého měsíce nemám uložená ale vypadalo to podobně; sanity check: 2000 m^3/s * 2 days = 350 million m^3). A pak jsem si na Wikipedii o Orlíku přečetl tohle:
> Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m³. Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³ s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m³.
(pozor je to jenom Orlík, těch přehrad je samozřejmě víc) Bohužel nerozumím těm pojmenováním, ale přijde mi, že uvedených 400 milionů m^3 by to mělo umět pohltit, ne? Přičemž platí tvoje výhrada že by musela být "prázdná" (ovšem pozor, ne jak by si někdo mohl myslet, jako úplně prázdná, ale na normální nízké úrovni - ta první kóta) ale ne že by to "ve vetsine pripadne nezvladla".
Edit: teď mi teda došlo, že koukáme na data, kde už Orlík nějakou vodu nejspíš akumuloval, ale podle popisu povodní z roku 2002 na Wikipedii hned zatím ale pravděpodobně jen na úrovni 100 milionů m^3, takže ~4x méně než kapacita.
3. 10. 2024, 23:39 editováno autorem komentáře
Hele, existuje fillm z doby kdy se stavela kaskada, nepamatuju si jestli to byl zrovna orlik a sem linej to hledat ... ale doslo k tomu, ze se prehrada mela napoustet nekolik let, ale byla kvuli povodni plna bejem nekolika dnu. A byla uplne prazdna. Cimz se mini vazne uplne prazdna. Vlastne jeste nebyla ani uplne dokoncena.
A kdyz se podivas na nedavnou situaci ... tak v utery zacali soudruzi tvrdit, ze upousteji, ale z dat je zjevny, ze se nic neupostelo ani v utery ani ve stredu ale az ve ctvrtek vecer. Kdyby ty vody prislo o fous vic, tak smolik.
Prehrady totiz "fungujou" jen kdyz ta povoden neni moc velka. Coz je ve skutenosti soucast problemu. Lidi si myslej, ze kdyz tu ci onde nebyla voda 10, 20, 50 let, ze neprijde nikdy.
Mnohem zasadnejsi pro regulaci vody je ... znicit a rozbombardovat vsechny ty vybetonovany koryta, ktery tu vodu z tech kopcu stahnou behem minut, misto aby to trvalo dny jako kdysi.
BTW: Prazsky zatarasy na vltave by pri stejnym prutoku jako 2k2 zapricinily kompletni vyplaveni cely prahy, protoze tenkrat se voda rozlila na malou stranu, kde ty zatarasy jeste nebyly. Dneska sou, takze by to slo vrchem pres ne. A samo by pod vodou skoncila cela blanka, protoze jeji vyusteni na hladine reky musel vymyslet genius.
On to navíc nebude jen Starlink. Rozjíždějí se i další komerční projekty (BlueWalker), byť ne až tak megalomanské, ale jejich družice jsou v některých případech ještě výživnější. Čína už také začala budovat svou síť a obávám se, že tam to s nějakou ohleduplností bude ještě horší než u Starlinku. Rusko by nepochybně chtělo taky, ale ti mají teď jiné starosti a hned tak na to mít nebudou. Ale je tu třeba i Indie nebo další ekonomicky silné státy, které by se rády viděly jako velmoci a nemají úplně ideální vztahy s USA, tam poptávka nepochybně také bude.
Neni pravda ze Elon Musk vypnul pokryti nad Krymem a zmaril tim utok AFU na CF. Pokryti vsech okupovanych uzemi bylo vypnuto od zacatku invaze a Elon ho pouze odmitl nad Krymem zapnout po nocnim telefonatu nekoho z Ukrajiny. Duvodem samozrejme bylo ze meli volat US vlade a ta mela rict Elonovi at to zapne. Pak by to samozrejme udelal. Sam proste neni a nechce byt ucastnikem valky bez mandatu US vlady. Aby se tomuto napriste vyhnul vyclenila se cast site Starlink a prevedla se pod US administrativu jako "Starshield".
SpaceX z vlastni iniciativy od pocatku invaze darovala Ukrajine 3670 Terminalu a poskytovala sluzby zdarma, az v Rijnu 2022 pozadala vladu USA o prevzeti financovani - pote co jimi vynalozene naklady presahly 120 000 000 USD...
2. 10. 2024, 16:16 editováno autorem komentáře
Myslím, že jste v úvodu vynechali dle mne Maskův největší podnikatelský/finanční úspěch. CITUJI:
V roce 1999 spoluzaložil platební společnost x.com. Ta se v roce 2000 spojila se společností Confinity a přejmenovala na PayPal.
Byl spoluzakladatelem PayPal z ktereho ho pak vyhodili. Asi tak.
Proto asi ta upjatost ke znacce X, jeho prvni prohra.
Je znám svou drzostí. Ale nápad měl a na bankovní konto mu z prodeje PayPal přišel podíl 100 miliónů dolarů, když byl prodán eBay. zdroj Wikipedia:
Using $100 million of the money he made from the sale of PayPal, Musk founded SpaceX.
Jak se někde zmíní IPv6, přiběhne Martin Poljak vysvětlovat, že o to nikdo nestojí. Což je trochu zvláštní, protože chápu, že to sám třeba zatím nedovede ocenit, ale proč ten obrovský odpor?
Moje zkušenost: něco jde nastavit s profilem (přihlášením do aplikace), tuším snad šel změnit i rozsah. Dále: bylo by fajn uvést, že se jedná o nejstarší verzi Starlinku. Novější verze mají odnímatelný ethernet. Ten odnímatelný ethernet teoreticky nemusí být originál, pokud si ošetříte ochranu proti vodě. Další: co vím tak kominíci a revizáci jsou proti jakékoliv instalaci na komín. Předpokládám, že je třeba i zmínit ochranu proti blesku, Starlink je aktivní prvek a mění dispozici celého objektu a výhled potřebuje. Jestli je Starlink zbytečnost? Zkuste si v ČR být někde jen 15km od dálnice, velká trojka na vás dlabe a jste rádi že máte nepřerušované volání. Předpokládám, že to souvisí s přechodem na 5G a není to proboha konečný stav. A dotaz mám do pléna - IPv6 je natvrdo veřejná a IPv4? Ve who.is jsem pro IPv4 u instalovaných zákazníků rozsah pro ČR našel ... a vím o příkladech, kde je CGNAT, takže netuším, jak je to s těmi, co přeprodávají železo i s portálem, jak jsou na tom.
Poněkud přeháníte. Konektivita je dnes až překvapivě dobrá i pod kdejakou borovicí. Ne všude, pochopitelně. Občas mi přijde, že nejhorší je to do dvaceti kilometrů za Prahou. Jenomže ono asi také záleží co čekáte. Já 100 Mb/s vzduchem fakt nepotřebuji, stačí v pohodě pět deset. A u pevného internetu tak třicet čtyřicet. Ale rozhodně to není "alespoň nepřerušované volání" a to prakticky nikde.
Ano, va většině hustěji obydlených míst v ČR (tedy mimo samoty) Starlink je zbytečnost. Ale pořídit si ho a platit ho vám nikdo nezakazuje, to je na vás jako zákazníkovi.
Ok, zkuste se dívat tam, kde ... končí silnice (obrazně), začíná les a pak jsou nějaké chaty. Nebo právě, jak říkali starousedlíci ... GSM měli dvě BTS na kopcích a pak je nějak s příchodem 5G zmigrovali. Takže zase bída, do 1Mbps stahování v lepším případě. A to nepřerušované volání ... jiný případ, dvě BTS, chalupa cca mezi nimi, mobil Samsung prý přepíná mezi nima a "velký špatný". Případně cca 5 a méně kilometrů od hranic - tam je spíš roaming ale ne místní GSM operátor. Opravdu občas pomůže vystrčit hlavu z města. Nebo trávit čas spíše mimo civilizaci.
Možná vás to překvapí, ale nežiji ve městě. A ani těch dvacet kilometrů za Prahou ne. Co na venkově je problém často jsou třeba přetížené LTE pásma. To je pravda. Stejně jako dostatečný signál pro pokrytí interiérů. Zvlášť ve starých kamenných domech je to část dost divoké a rostu z úvah o rušení 2G protože to je obvykle to jediné, co vevnitř chytíte. Odpojilo by to v některých místech klidně polovinu vesnice.
Ale míst, kde v exteriéru fakt není signál už dnes není mnoho a dál ubývají.
"Ale míst, kde v exteriéru fakt není signál už dnes není mnoho a dál ubývají."
Pokud zrovna nezaprsi ;D.
Mam znameno v postizene oblasti, a ten delal par dnu spojku, protoze jiny zpusob komunikace v nasi krasne tikitalizovane dobe ... nefungoval. Budka a starostuv analogovy telefon byly davno zruseny. Pri minulych povodnich fungovalo oboji vpohode.
Je mnoho prijektů které vznikly spoluprací na nadnárodní úrovni (Galileo, Fuzní reaktor, ...) nebo alespoň pod kontrolou jako GPS. Nemyslím si že by takový projekt měl být v soukromých rukách.
GPS je ciste vojensky projekt.
Satelitni internet to neni prvni, ani prvni soukromy. Jen je aktualne nejvyspelejsi a za dobou cenu - Iridium i Inmarsat se mohou jit proti tomu zahrabat...
Jinak vami evedene projekty maji jedno spolecne - jsou pomale, predrazene a realne nepouzitelne (GALILEO , Iter....). Jsem presvedcen, ze i s tou fuzi to nakonec dotahne americky soukromy sektor, a ani by me neprekvapilo, ze drive, nez v Iteru probehne prvni fuze s palivem (tak 2040), bude mit takovy CFS komercni reaktor.
4. 10. 2024, 07:11 editováno autorem komentáře
Mne napadá hlavně CERN a ISS jako výsledek mezinárodní spolupráce. Proč neprorazil zrovna jiný satelitní internet? Levně vynášet lze jen Starlink? Nebo jinde nemají vize, které by dokázali obhájit a prosadit? Elon když prý chtěl stěhovat (migrovat) servery Twitteru, tak odhad profiků byl "měsíce" a Elon to udělal snad přes víkend ... že byl drzý a urval je za provozu ... Rockefelerova Standard Oil byla v USA v roce 1911 rozdělena, třeba Starlink čeká nějaká změna ... jiná než znárodnění. Na každého jednou snad dojde.
K tomu neni sebemensi duvod, nejde o zadne naruseni konkurence nebo deformaci podnikatelskeho prostredi.
Na to jsou jini adepti - a to hlavne Google. Ktery svym vytlakem deformuje cely internet na Zapade (a to do te miry, ze i posledni provozovatel eshopu ve stredni evrope se musi efektivne prispusobovat homu, co si google vymysli - jak technologicky, tak i prodavanym sortimentem).
SpaceX naproti tomu velmi uzce spolupracuje s US.gov, a nejen vynasi armadni satelity, ale pro ministerstvo obrany US aktualne stavi verzi Starlinku - Starshield.
4. 10. 2024, 09:11 editováno autorem komentáře
Vzpomněl jsem si ještě na následující drobnosti ...
Aplikace speedtest od Ookly mi hlásila na Starlinku maximálně 1440p video dostupné. Dělal jsem jen jeden test ze zvědavosti. Teď na optice mi hlásí 2160p (4k).
Nettest od ČTÚ mi nehlásí plnou rychlost, ptal jsem se ČTÚ a prý "Výsledkem měření není maximální ani průměrná rychlost, ale skutečně dosahovaná rychlost, na základě které lze posoudit výkon služby, zda dosahuje parametrů uvedených ve smlouvě o poskytování služby přístupu k internetu."
Ohledně internetu a GSM vím o lidech, co jim nefunguje sledování televize přes internet, celkem často se kouše, není plynulé. A odpovědí operátorů prý je "no jo, tak zrušte službu a běžte jinam". Takže dobře že je konkurence.
V případě Starlinku bych odhadoval, že to může mít na svědomí jitter. Pořád je to wireless. Kabel je kabel.