Názory k článku Statistiky Backblaze za rok 2019 ukazují nárůst poruchovosti disků

Klasicke jeden o voze a druhej o koze :D

Rozdil je v tom, ze vy se na to divate ciste z matematickeho hlediska. Tam muzete dostat presne procento. Jenze z ekonomickeho hlediska (ktere zastupuje autor), je sebe presnejsi kvantifikace na 100 kusech mene hodnotna nez na 10 000 kusech.

Nikoli, jeden o vědě a druhý o dojmech. Autor a vy zastupujete dojmy, ne ekonomické hledisko. Statistika samozřejmě netvrdí, že odhad získaný na vzorku 100 kusů je stejně hodnotný, jako odhad za 10 000 kusů. Právě naopak, statistika dokáže ty odhady exaktně porovnat.

Pokud to chcete na ekonomickém příkladu – vy tvrdíte, že nevíte, kolik stojí malé ani velké balení pracího prášku, ale že velké balení je určitě mnohem levnější. Matematika tvrdí, že malé balení má 2,4 kg a stojí 240 Kč, velké balení má 4 kg a stojí 370 Kč, takže velké balení je přesně o 7,50 Kč na kilogram levnější.

Probůh člověče, jak píše Miroslav Řezanina nad Vámi, melete pořád něco jiného než o čem byla zmínka v článku a co Vám tady vysvětluji v diskusi. Já Vám nijak nerozporuji, že můžete matematicky nějak kvantifikovat věci kolem 1ks či třeba těch 99ks nějakého produktu. Ale stojím si 100% za tím, že ty závěry, jakkoli je dokážete klidně zanalyzovat na přesná procenta, třeba na 8 desetinných míst, nejsou k ničemu, nemají vypovídací hodnotu. A ano, jsem osobně alergický na vyvozování závěrů z příliš malých množství vzorků, což mimo jiné znamená i to, že ze stejného důvodu nerespektuji závěry jakýchkoli předvolebních průzkumů (například). Takže si klidně dál melte něco o vědě vs dojmech, na tomto prostém faktu nic změnit nemůžete, i kdybyste se stavěl na hlavu. Ostatně to dokládá už samotný Backblaze tím, že tyhle výsledky nezařadil do statistiky, jen je uvedl jako doplňující.

To je právě to, co bylo napsáno úplně na začátku diskuse. Že by alespoň základy statistiky měl znát úplně každý. Celou dobu se vám tu snažíme vysvětlit, že to, jestli je vzorek „příliš malý“ nebo dostatečně velký, není otázka vašeho dojmu, ale dá se to spočítat. Např. slušné agentury dělající předvolební průzkumy je dělají na dostatečném vzorku lidí a zveřejňují i ta čísla udávající, jak přesný daný průzkum je.

Na druhou stranu, ta neznalost vám umožňuje psát, že si za něčím stojíte na sto procent a nebo že vypovídací hodnota je nulová – se statistikou byste se k těmto extrémním hodnotám a černobílému vidění světa nedostal. Akorát prosím nezaměňujte vaše dojmy za fakta.

Takze kdyz jste tak kovany v te statistice, tak jaky je dostatecny vzorek disku? Prosim presne cislo a vzorec jak jste k tomu to cislu dosel. Bez techto udaju tu jen frajerite a delate chytreho. Protoze z meho pohledu jsou vase tvrzeni take dojmy, jen podlozene tim, ze tu hazite nejake obecne statisticke teorie.

Od mého předchozího komentáře se nic nezměnilo, takže to stále není tak, že pro n disků je vzorek nedostatečný a pro n+1 je dostatečný. Pořád je to tak, že pro n disků existuje pravděpodobnost (větší než nula a menší než jedna), že váš odhad o dalším disku bude správný. Ani kdybyste těch disků měl miliardu, nebudete mít stoprocentní jistotu o dalším disku v pořadí.

Proto vám např. nikdo seriózní nenabídne SLA 100 %, protože nemůže mít stoprocentní jistotu, že se nic nestane, může se k ní akorát přibližovat.

K dalšímu studiu doporučuji začít zde: interval spolehlivosti.

Tahle debata mi připadá trochu zcestná a obávám se, že bez znalosti a pochopení teorie (pravděpodobnost, statistika, spolehlivost) i zbytečná.
Žádný dostatečný vzorek disků neexistuje, resp. každý si může zvolit takový, jaký chce (lze-li). Z většího vzorku lze odvodit přesnější údaje; kdyby se dal zvolit vzorek nekonečný veliký, byly by hodnoty přesné. Pokud mám malý vzorek, musím počítat s větší chybou - to je ale podstata statistických metod. Záleží na rozhodnutí zákazníka nebo koho, co je pro něj přijatelné.
Úplně stejně, jen naruby, funguje statistická přejímka - kupuji dejme tomu 1000 výrobků a dohodneme se na kontrole náhodně vybraných 10 kusů. Pokud vyhoví, považuje se za vyhovující celá série, a klidně v ní může být ukryto 100 zmetků; holt statistika ;-). (Jasně, je to složitější, postupů existuje řada.)

Miroslav Řezanina: "Takze kdyz jste tak kovany v te statistice, tak jaky je dostatecny vzorek disku? Prosim presne cislo a vzorec jak jste k tomu to cislu dosel. Bez techto udaju tu jen frajerite a delate chytreho. Protoze z meho pohledu jsou vase tvrzeni take dojmy, jen podlozene tim, ze tu hazite nejake obecne statisticke teorie."

Ale o to nejde jak já rozumím statistice. Jde o to, že Ježek jí nerozumí, a přesto si dovolí zahodit závěr původních autorů a udělat vlastní závěr o spolehlivosti. TO je ten problém! Nemá dostatečné vzdělání, a přesto Ježek dělá vlastní závěry, aniž by si dokázal obhájit, jak k tomu došel. Pořád jsem od něho neslyšel, proč si myslí že 99 kusů je málo, a kolik je hodně. Fór je, že správná odpověď leží v hladině spolehlivosti. Ale to prostě Ježek odmítá chápat.

A abys neremcal:
1, statistice rozumím velmi málo, i když očividně mnohem více než Ježek.
2, strčit tu nějaký vzorec není jednoduché, protože nemám původní data, jenom výsledky. Takže třeba ani nemám ponětí, jaké jsou hustoty rozdělení poruchovosti disků. Určitě to nebude jednoduchá gausovka, ale něco komplikovanějšího, tedy hned teď vím, že ať tu strčím sebelepší vzorec, bude špatně.
3, Opět, o vzorec tu nejde, jde o to že novinář ti předloží článek, do kterého strčí své názory, aniž by tomu rozuměl.

Mohu zkusit jen tuto jednoduchou úvahu, a doufám že jsem nic nepopletl: s jakou hladinou spolehlivosti jsme určili, že daný typ disků Toshiba dané výrobní série má poruchovost menší než 0.01 (pro daný počet pracovních hodin). 0.01 pro to, že neselhal ani jeden z 99 disků, tedy uvažujeme že poruchovost je menší než 1/99 ~=0.01. Pak ln(P(0)) = n*ln(1-p'), kde 1-P(0) je hladina spolehlivosti, 1-p' je minimální spolehlivost, n je velikost vzorku. A tedy lze vypočíst, že dané disky mají poruchovost menší než 1% s hladinou spolehlivosti 95.5%, pro daný počet pracovních hodin.

Opět, opakuji opět a znova, bez původních dat je ten vzorec NA NIC.

Jak jsem psal výše, líbí se mi přístup autorů původního článku:
For example, if there had been just 1 (one) drive failure during the year, the Annualized Failure Rate (AFR) for that Toshiba model would be 0.92%—still excellent, not 0%."

Tedy i kdyby jeden disk selhal, pořád z toho daný model disků vychází velmi dobře.

Upřímně si myslím, že míra ignoranství, které Ježek ukázal v tomto článku a v této diskuzi, je za hranou, a redakce by se ho měla zbavit. Tohle není problém, který závisí na dojmech nebo pocitech. Statistika je tvrdá věda, která se dnes a denně používá při popisech dějů, analýze dat, výrobních procesech, právě pro to, aby někdo dokázal říct, co je hodně a co je málo na základě faktů a ne na základě pocitů.

"Že by alespoň základy statistiky měl znát úplně každý."

Ja si treba myslim ze zitra by melo mrznout a snezit..... ale ono nebude. Z toho mi vychazi ze neni dulezite co by melo byt, ale co je.

Kdyz se tak dobre vyznate ve statistice, rozeznate take v novinarine rozdil mezi zpravodajstvim a publicistikou???

Já se ve statistice nevyznám dobře, pouze znám úplné základy, které by měl znát každý. Rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou znám, děkuji za optání. Ovšem ani do zpravodajství ani v publicistiky nepatří to, že autor vezme převezme cizí zprávu a tu kvůli neznalosti, tu kvůli nepozornosti ji pokazí. Pokud byste snad chtěl argumentovat tím, že publicistika obsahuje i subjektivní názory, pak nezapomeňte na to, že fakta a názory jsou disjunktní množiny. Názory vychází z faktů a z hodnot, nejsou to alternativy k faktům. Můžete mít názor na to, jestli by pro lidstvo bylo lepší, kdyby Země měla větší či menší poloměr, ale nemůžete mít názor na to, kolik poloměr Země je. No, a pak bych jenom připomněl takovou drobnost, že diskutujeme pod zprávičkou. Ten společný kořen se slovem zpravodajství není náhoda, zprávička je opravdu zpravodajský útvar. I když v klasickém žurnalistickém názvosloví by tohle byl zpravodajský článek, protože klasická novinová zpráva má jeden odstavec, případně rozšířená zpráva dva odstavce, delší útvary už se považují za zpravodajský článek.

Hladina spolehlivosti se nepočítá, ta se určuje předem. Počítá se interval spolehlivosti. Než budeš příště poučovat, nejdřív si nastuduj odborné termíny.

17. 2. 2020, 11:11 editováno autorem komentáře

Calculon: Do detailů, co přesně je interval spolehlivost i a co hladina spolehlivosti, nemá smysl se v této debatě pouštět. Pokud myslíte můj komentář z 14. 2., tam je to napsané jako zkratka, že někdo určí hladinu spolehlivosti, nad naměřenými daty provede výpočet a příslušnou hypotézu buď vyvrátí nebo nevyvrátí. Ale nechtěl jsem to takhle rozebírat, protože by to některým akorát zamotalo hlavu.