Názory k článku Stavíme kvadrokoptéru: pohon a rám

V clanku jsou zminene baterie. Ale chybi postrehy k prislusenstvi k bateriim.
Pise se N clanku v serii. To se nabiji rozebrane nebo je potreba nabijecka pro presne N clanku? Jak spravne poznat kdy ukoncit nabijeni. A jak poznat kdy ukoncit vybijeni a pristat? Jaka je krivka poklesu voltu pri vybijeni? Jaka je radove zivotnost clanku v cyklech? Je potreba nabijecka znackova nebo staci neco jednoducheho co je v supliku?

Nebo jenom moc premyslim a vsechno je v praxi tak odolne ze ani nadseny programator hardver neznici?

Pouzivaju sa inteligentne nabijacky (na HK je napriklad Turnigy Accucel-6 80W 10A Balancer/Charger) s ktorymi sa baterie dokazu nabijat, vybijat, pripadne vyvazovat alebo pripravovat ich na skladovanie (zvycajne je to 40% kapacity).
Zivotnost baterii zavisi podla toho, ako ich pouzivate, nabijate a najma skladujete. Najvacsim nicitelom Litiovych baterii je teplo a zle skladovanie (napriklad plne nabitych).

Z vlastni zkusenosti programator je schopen si vypichnout oko sroubovakem a zkazit stavbu psi boudy. Ne rozhodne to neni blbuvzdorne. Koneckoncu odpalenymi obvody se mlady technik uci. Jinak se to nenauci... Proto je tolik akademiku a tak malo praktiku. Protoze to chce koule.

Zejmena jsou uzasni ti programatori, kteri nejsou schopni si sami ziskat zakladni informace z datasheetu k baterii a take obecne informace o Li-ion bateriich vcetne nabijecek. A misto pana googla tim otravuji ve forech... Uz z podstaty sve profese by mely byt schopni si takove informace si zjistit sami.
Staci si najit vyrobce baterie a modelarske forum. A pak uz se bavit na foru o konkretnich typech a nabijeni.

Na Li-ion neco co je v supliku? Vis jak nebezpecne to muze byt? Tohle neni oloveny akumulator. Uplne jina technologie,cha­rakteristiky a radove vyssi nebezpecnost pri nespravnem pouzivani.

Tak když už je to tady zmíněné, tak musím upozornit na nebezepečí s LiPolkama, raději to napíšu i do dalšího dílu. Jsou strašně choulostivé na i krátkodobý zkrat, nebo podvybití, vlastní zkušenost, jednu baterku jsem s tím odrovnal. Je to velká škoda peněz, je třeba být s nimi obezřetný, opravdu. (můžou i explodovat, pozor na skladování)

Moje male skusenosti s Li-Pol bateriami hovoria ze kazdy typ ma inu charakteristiku, preto by som kupil nabijacku s clankami. Ale prakticky som uz videl nabijanie clankov zo zlej nb baterie 5V adapterom s pripojenym ampermetrom a nic nevybuchlo (mozno to bola nahoda).

co je rpm? to je nějaká nová jednotka?

Mně to teda přijde jako docela stará jednotka...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ot%C3%A1%C4%8Dky_za_minutu

Ja mam pocit ze prave ze do SI nepatri. Ze je to nejaka neformalni odvozena jednotka. Ale to je jedno. V technice se pouziva. Casto je v technice disproporce mezi tim co definuje SI a mezi tim co se skutecne/nebo jeste pouziva.
Podobne vytky u exaktisty AAA nejsou vyjimkou a spise to ukazuje na nejakou chorobnou matematicko-fyzikalni prevychovu jez zasahla zdrave jadro osobnosti a siri se jako mor...

RPM je přímo odvoditelná ze soustavy SI, není to tedy problém.
Problémem jsou palce, stopy, galony, tucty, unce, karáty, barely a další svinstva.

Tak tak, ty non-SI bordely by měli jednou pro vždy zakázat. Kdo bude měřit ve stopách, bude mu otisknuta stopa na pozadí a hotovo.

Jinak 1 rpm = 120 pi rad/s

Je mi lito. Ale technicky svet nefunguje podle jednotek fyziku, ale spise pro to co je v danem prostredi prakticke. Jinak bych totiz mel treba ve specce provozni teploty misto v celsiich v kelvinech...
A svet nefunguje uplne taky podle SI.
Pan fyzik by chtel co? Hz? Rad/s? Smir se s tim nebo na techniku zapomen a pis elaboraty o teplotach v jadru hvezd...

stacily by mi ty ot/min. Tak jak se to kdysi vzdycky psalo, viz muj prispevek nize

To je zjevné nepochopení toho, proč vlastně SI vznikla.

Vznikla proto, aby se zjednodušila spolupráce techniků z celého světa, a aby se zabránilo chybám a nepřesnostem při převodu jednotek. Je to veskrze praktická věc, a její používání nemá nic společného s něčím egem nebo inteligencí.

Svět je plný blbců píšících w místo v a pod., nevím, proč bychom to měli napodobovat v technice a šifrovat technické údaje do co nejexotičtějších jednotek.

Nechtělo se mi psát "ot.min-1 / V", rpm je praktičtější a "ozm" se nepoužívá :-) a kdybych psal "snímky za sekundu", tak taky napíšu fps a ne "snímek.s-1" :-)

Nevi co napsat tak prudí, rpm zná každý.

hm, to je skoda ze se "nechtelo". me se taky nekdy nechce, ale kdyz pisu neco poradneho, co ctou ostatni, snazim se to psat spravne a cesky, pokud to jde. technicka praxe (otec byl 30 let konstrukter) pouzivala hromadu let ot/min (chapu ze se jim nechce pouzivat Hz), ted vsichni pisou rpm. driv se vsude psaly uhlopricky televizi v centimetrech, jeste dlouho po revoluci. pak se par marketingovym manazerum "nechtelo", a behem 3 let vsichni psali v obchodech palce. dneska na me civi jak na vola, ze chci metrovou televizi, a strkaji mi ctyriceti palcovou.

tohle je web o it a hw, rpm se normálně používá a vždy se používalo, namátko u disků

To je rozhodnutí výrobce. Typický číňan o "ot/min" nikdy neslyšel. A pak je jen na autorovi článku/prodejci, zda začne údaje převádět. Osobně dávám přednost původním údajům, protože už jsem narazil na to, že to překladatel převedl špatně (konkrétně použil převod 1 Kg = 2 lb) a já pak měl problém s celníky. Pokud tedy výrobce vyrábí televize v palcích, tak chci vidět palce. Převod si zvládnu sám, bez rizika, že si prodejce zjednoduší práci stylem 1" = 2.5 cm. Pokud to výrobce uvede v cm (což číňané nedělají), pak chci vidět cm.

koukam na tve prispevky a koukam, ze mas problem s tim co tu napisu.

Ad 1, cinan o ot/min nikdy neslysel, protoze mluvi a pise cinsky. A rpm pouzil, protoze navod prelozil do anglictiny. Taky nikdy neslysel treba o "Le tour par minute (tr/min)", a pritom treba ve francii by nikdo neresil, ze bych chtel clanek francouzsky, a ne polo-anglicky. Ale my cesi mame bohuzel problem "maleho naroda", a tak treba se kazda druha firma s pusobnosti omezenou na CR jmenuje nejakym anglickym paskvilem. To se u velkych narodu tak casto nestava.

Ad 2, je hezke ze vy si to dokazete prepocitat. Ale nic nezmenite na tom, ze pri kazdem prepoctu hrozi riziko chyby, coz ma za nasledek velke ztraty (financni - viz mars climate orbiter a dalsi).

Píšeš správne a česky? Dosť odvážne tvrdenie od niekoho kto nevie písať s diakritikou :-D

Nehody typu mars climate orbiter nastaly právě proto, že je v tom bordel.
Kdyby všichni počítali v metrice (SI), pak by žádný problém nebyl.

Kdyby jste nějakou obskurní jednotku použili u profesora na střední, vyhodí vás s kulí od tabule. Pokud ne, je to houby učitel.

A vy kdo trváte na zaběhaných zkomoleninách akorát přispíváte k celkovému bordelu - pomáháte ho stále držet naživu.

tam nebyl problem v ruznych merenych jednotkach, ale v neexistenci prepoctu mezi nima. nekdo proste 'zapomel' na interface a neodkomunikoval poradne pravidla spoluprace mezi teamy a hlavne mezi modulmi pristroje. a taky hrube odflakl fazy testovani - mozna se spokojil jenom s zap/vyp testem :)

Konkretne to byl problem mezi Lockheed martin a NASA. Nasa nebyla tak blba a pouzivala SI. Lockheed imperialni miry. Je to vlastne takova case story pro lidi v tomhle prumyslu. Na kvalitni VS a oborovem skoleni ji urcite uslysite.

Jak se pise v ramci projektu je mozno specifikovat cokoliv. Az budete delat do leteckeho prumyslu a delat komponenty, jeste radi vybavite kancly palcovymi meridly... A vzhledem k tolerancim ten prevod neni nikdy stoprocentni. Joooo je to sranda. Kolik ze je uzlu za hodinu? Ono i tech mil je treba jaksi vicero druhu...
Jsem fakt zvedavej jak budou koukat na tvrdohlavyho ceskyho inzenyra ktery si bude uvadet ot/min nebo radiany/min ci co.

Nevim. Pri techto uvahach si ja osobne predstavuji budoucnost.
Co chceme? Chceme jeste za sto nebo dveste let mit vedle sebe SI, prohlasovat ho za standard a zaroven vedle toho vsechno merit v milich, uzlech a palcich? Nebo to proste predelame a budeme pocitat vsichni stejne?
A nebo budou i za 200 let stale do marzu narazet sondy a do zeme letadla protoze nejaky blbec na letisti v horni dolni natankoval 1.000L misto 1.000gal?

Svět je a vždy bude barevný a různorodý, nikdy nebude nalinkovaný podle pravítka...
Myslím například, že návrh PCB a procesorů rozhodně nepřejde z palců na milimetry - a já bych si nerad dával 200 ml červeného vína, radši dvě decky. :-)

Gimli nenarazil:) Ten nahodou jeste docela dobre pristal:)

Protoze jsme inteligentni neantisocialni a nekakademicti lidi, tak paralelne uvazujeme v mnoha rovinach.
1. rovina
SI znamena mezinarodni dohodu a odstraneni spousty problemu -> budoucnost spoluprace.

2. rovina
potrebuju penize, mam schopny inzenyry. Americany nepredelam, ale maji penize tak to musim prekousnout. Bohuzel nejsem vedator ktery je mimo realitu a zivim se z grantu nebo danovych poplatniku.

3. rovina
Politika. Je treba tlacit na staty s imperialnimi mirami a trochu vychovat korporace a politiky zkrz ruzne prusvihy.

4. rovina
cas vsechno spravi. je treba pripravit zivnou SI pudu pro dalsi generace a nechat ty stare inzenyrske rednecky vymrit.

Stopy, palce, uzle a míle musí být zničeny a také budou a to i v leteckém průmyslu.
Pro zajímavost v RVHP se používaly metrické jednotky i v letectví i vzdušném prostoru, teprve s NATO a USA se to zase opětně doku*vilo.

Tak za desetileti existence eu jsme nebyla schopná sjednotit ani zásuvky na elektriku, jízdu na silnici tak nelze čekat, že se svět dohodne na jednotkách.

Baterky zippy jsou levny sunt, po ~ 100 cyklech je po nich.
Coz ostatne udava i jejich prodejce.

U kvadkoptery klidne jeste driv, nedej boze, pokud maji jen nejakych 20C,
a litate s tim dynamicky.

Baterky turnigy jsou o dost lepsi, drazsi jen nepatrne, date na ne tak 200 cyklu.
Tedy ne pro 3D akrobacii nebo razantnejsi styl letani s kvadkopterou.

Lepsi baterky uz nemaj moc cenu, protoze za dvojnasobek ceny budete na
~300 cyklech. Teda pokud litate nejaky nenarocny model bez akrobacie.

Pak uz baterka vadne, a pro pouziti v kvadkoptere je celkem k nicemu.

U kvadkoptery potrebujete hlavne baterky s vyssim "C", tak 30-50 je minimum.
To "C" je nasobek "current", coz je pseudojednotka, odvozena z hodinove kapacity baterky.

Priklad: baterka ma 2200mAh, tj 1C odpovida 2.2A

Pokud vyrobce udava 30-50C, znamena to, ze baterka ma byt schopna trvaleho
vybijeni proudem 66A, a kratkodobe spicky (5 sec) proudem 110A.

Vyrobci si radi pridavaji, takze uberte 20-30%

U regulatoru je potreba naopak pridat +30% k hodnote normalniho odberu ve watech, pokud by byl spatne chlazeny, i vice.

U kvadkopter se meni proudova zatez skokove, bohuzel.

Pokud pouzijete tezsi baterku s vyssi kapacitou, bude kvadkoptera tezsi, motory budou mit vyssi otacky pro vis, a protoze vrtule dava optimalni vykon na optimalnich otackach, dobu letu muzete i zkratit oproti baterce s nizsi kapacitou.

Letat to navic bude neohrabane (vyssi setrvacnost)

Nabijeni baterie se take udava v "C", optimalne 1-2C. Spickove baterie daji i 5C, ale zkracujete tim jejich zivotnost (idealne pak chladit behem nabijeni a pouzivat nabijecku s cidlem teploty).

Jeste fatalnejsi je balancovani jednotlivych clanku, rozdil nesmi byt nikdy vetsi nez 0.2 V mezi clanky (to je baterie na vyhozeni), optimalne tak 0.01V (ne, to neni vtip).

Baterie pro optimalni performace se na delsi dobu skladuje perfektne balancovana na ~3.8V per clanek, pri pouzivani se nevybiji pod 3.6-3.7V na clanek (20% kapacity), pod 3.5 voltu je to uz o zkracovani zivotnosti. Kovovy nehorlavy obal, odvod plynu idealne jednosmernym ventilem (kdyby bouchla, tak se obal neroztrhne, a nepujde vzduch dovnitr). Nejblbejsi misto na skladovani je dreveny stul v garazi, kde je v lete 45 stupnu.

Nabijet pod dohledem max do 4.2V, ne vic (snese 4.21-4.22, ale opet zkracujete zivotnost). Nabijeni od 4.1V probiha jen malym klesajicim proudem (<1A, ke konci i 0.1A, aby se chemie v baterce ustalila), behem nabijeni kontrolovat teplotu.

Kvalita baterky se nejlip pozna merenim interniho odporu pri zatezi, ale to je dost slozite provadet, pokud to nemeri primo nabijecka.

Drahe baterky jsou o tom, ze vyrobce clanky do serie vybira podle jejich identicke charakteristiky (interniho odporu).

Mezi nabijenim a letanim ma byt pauza na vychladnuti a ustaleni chemie, mezi vybitim a nabijenim taky

Pokud neni baterka schovana v penovem trupu, a bourate, je to vzdycky hazard litat s ni dal, zvlast pokud doslo k jakekoliv deformaci (promacknuti) obalu. Totez zkrat na konektorech ci instalaci, nebo rozbalancovani ci podvybiti jednoho clanku.

IMHO jedina rozumna mechanicka a elektricka konstrukce kvadkoptery je se stabilnimi otackami jednoho silneho motoru s prevodovkou + nahon kardanem na ctyri vrtulnikove hlavy se stavitelnymi listy.

Stingray od Curtiss Youngblood nebo cinska kopie assault reaper

Motory pri prudkych zmenach otacek trpi, fatalni je tam setrvacnost (hmotnost rotacni casti). Kazda vrtule je nejvice efektivni na urcitych otackach, jinak jen zbytecne zere proud a zvysuje zatez motoru (vlivem vyssiho odporu vzduchu).

Kdyz tomu ale date konstantni tocky a vhodnou prevodovku, a misto rozdilu pozitivniho vztlaku mezi 4 rotory vyuzijete i moznost negativniho vztlaku, vykon i obratnost pochopitelne vzroste radove.

Ja mam v plane v domacom "ups pre nas, router..." pouzit taky maly svab, co meria prud a cas a v podstate integruje. Inak povedane na vie povedat ak je pri nabijani i vybijani, aky je tam naboj v culomboch... Tolko teoria. Prax mi stoji na malom odpore, ktory by som v zapojeni pouzil pre ten svab na meranie prudov (rozdiel napatia pred a po odpore/rezistore).

Ps, odhadujem, ze meranie by slo spravit aj sw sposobom v riadeni, ale ktohovie aka by bola presnost... Integrovanie I*U*cas s frekvenciou 100Hz tiez mozno nebude v tomto pripade stacit.

Obvod co integruje je pekna vec lenze bateria ma samovybijanie, to treba urcit pokusom napriklad tak ze bateriu nabijete nechate tyzden tak a potom zmeriate kolko energie tam zostalo ulozene na realnej zatazi (napriklad na ziarovke).

U Li-ion/pol je samovybijeni natolik zanedbatelné ze se to nesleduje. Pokud je pozorovatelné je baterie poškozena mechanicky.
Spíše je třeba sledovat za jak dlouho začne klesat kapacita při plném nabiti po jaké době. Li-ion/pol mají dva sebedestrukci mechanizmy. První je doba od výroby baterie - nekupujte baterií starší než 1 rok. Dále pak výrazně niceni nastává při dlouhodobém skladování plně nabité baterie.
Všimněte si ze třeba promyslenejsi nabijeni u notebooku úmyslně po určitém čase samovybiji baterií na bezpečnou skladovací kapacitu kvůli prodloužení zivotnosti.

Opět je třeba si uvědomit ze technologie techto baterií se v chování velmi liší od starších technologii.

Dejte uz s tim pokoj a bezte do pr... Piste jenom vecne prispevky. Diky.

+1

Dejte uz s tim pokoj a bezte do pr... Kazdy ma jiny nazor na to co je vecne, a o cem se chce bavit
:)

Je to návod na tuctový multirotor, který se používá nejčastěji a je spíš takovým univerzálem, ale pro začátek určitě dobrou volbou.
Pokud se ale chcete opravdu soustředit na co nejdelší vzletový čas na jednu baterii, bylo by vhodné volit naprosto jiné komponenty v oblasti pohonu.
Využívá se motorů s nízkým kV kolem 400-500 a velké vrtule 15-17" Vrtule pak musí být velice kvalitní, například xoar s čímž roste i cena. Je naprosto nutné, aby byla koptéra co nejlehčí to jde a k tomu je potřeba se zaměřit na lehké, pevné a tím pádem i drahé materiály. Velké vrtule vyžadují velký rám a tím hmotnost roste, na druhou stranu koptéra bude stabilnější.

Takové motory jsou typicky na 6S baterie, které jsou zase poměrně drahé a tím důležitější je nabíjení, jinak se vám to dost prodraží.
Využívají se samozřejmě baterii s co nejvyšší kapacitou, ale je zase potřeba hledět na váhu.
Baterka je v první řadě loterie, nekteré vydrží léta, některé nic. Důležité je hlavně nabíjení. Ideální je nabíjet 1C není třeba méně, občasně se dá nabíjet i vyšším proudem, ale v zásadě tím ničíte baterii.

Většina lidí ale k ničemu dlouhý letový čas nepotřebuje a raději udělá v podsatě koptéru ze seriálu. Tipnu si, že létá kolem 12min oproti třeba 40 minutovému letu, ale je lehčí, levnější, pevnější, skladnější, převozitelnější a každý pád neruinuje rodinný rozpočet.
Já doufám, že seriál obohatí spoustu lidí, ale neberte to jako jedinou možnou cestu, těch nezmíněných možností je opravdu spousta, nejen v pohonech ale řídících jednotkách.
Zavítejte na modelářská fóra ať už tuzemská či zahraniční, inspirujte se cestami, které už jsou dávno prošlapané a udělejte si před výběrem komponent a stavbou trochu rozhled v tom, co je k mání.

Hlavně doufám, že se tu objeví i platná legislativa spojená s tímto koníčkem, která je pro nás slušné modeláře velmi důležitá a snažíme se ji dodržovat ve všech ohledech a že vy, kteří si koptéru pořídíte, nebudete pravidla ignorovat a porušovat, protože to vede k jejich nesmyslnému zpřísňování a většímu a většímu omezování všech, kvůli několika ignorantům.

Tak tahle koptéra se udrží ve visu podstatně dýl, neměřil jsem to přesně, ale viz https://www.youtube.com/watch?v=dLM_54LIz3M - letový čas 25 min na 4s 5Ah LiPol. Já tam měl 8Ah 3S, výpočtenou dobu letu vzhledem k hmotnosti a odebíranému proudu jsem měl mít cca 30min.

Ano, samozřejmě to závisí na použité baterce, váze. S tímhle rámem to bude dost lehké, takže je to možné. Každý ať si vybere, co mu vyhovuje, já bych tam tak velkou baterii nedal, protože je to spotřebák a tyhle velké kapacity jsou drahé a dost to s ní ztěžkne. Když vezmu 2x 4Ah a přistanu si a vyměním to, bude to pravděpodobně levnější a celkove budu létat déle.

Odkaz na doplněk X už tu padl. Při létání se tedy musíme řídit pravidly Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), kam také můžete vznášet své specifické dotazy, rádi odpoví.
Mě jako normálnímu člověkovi přijde doplněk X naprosto srozumitelný i když částečně musí být napsán právničinou, aby nebyl v každé druhé větě napadnutelný. Každý kdo má rozum si z toho vezme co je potřeba (kde může létat, jak vysoko, jak daleko od letiště, mimo baráky, mimo lidi, atd.) a lítá bezpečně.
Co se fpv týče, tak to je samozřejmě ošemetná kategorie, ohledně toho kdo řídí a kdo kouká a že u každého letu musí být alespoň 2 lidi, ale hlavní je používat povolená pásma pro přenos videa na zem. Výkony vysílačů jsou samozřejmě omezeny a většina lidí používá pásmo 5,8 GHz, tedy 5725 - 5875 MHz v tomto pásmu je výkon omezen tuším na 25mW, to je velice často porušováno, protože lidé si místo kvalitních antén kupují výkonné vysílače a myslí si, že je to zachrání.
Toto už se tuším neřídí pravidly ÚCL, ale pravidly Českého telekomunikačního úřadu.

Ještě doplním, že každý stát má svá pravidla, takže to málo, co jsem napsal bylo v rámci ČR a v zahraničí to může a s největší pravděpodobností bude více či méně jinak.
Takže než si vezmete svého mazlíka na dovču a utopíte ho v moři, tak je taky nutné zjisti něco o prostředí, ve kterém budete létat a o pravidlech destinace, do které se chystáte. Většinou je to velice obtížné, ale už existují celé weby, které se tomu věnují.
Jinak například na festivalech nebo jiných ať už sportovních či spíše hudebních akcích si můžete vždy všimnout nějakého vola, který tam létá nad lidmi a ideálně to pak zveřejňuje na yt. ÚCL se na takové mamlasy zaměřuje a tresty jsou hodně vysoké. Co se asi stane až mu jednou praskne vrtule ve vzduchu, zadře ložisko v motoru, shoří ESC nebo jen vypadne blbej kablík a koptéra o váze 2kg spadne někomu z 30ti metrů na hlavu...
Takže hlavně myslete na bezpečnost a ať Vám to lítá!

Neměl byste laskavě nějaké zdroje pro tu legislativu? Já akorát vím, že se nesmí (?) létat FPV.

No on je v tech pravidlech tak neskutecny bordel a je to tak blbe napsany ze se vtom normlani clovek a verim ze ani ti co to psali nevyzna.

Hlavne doplnek X, to vymyslel fakt magor http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-2/data/effective/doplX.pdf .

BTW: pokud vim FPV se litat muze, Jen to chce vysilac max 20mW a nekoho kdo bude na oci sledovat model a muze pripadne zasahnout do rizeni.

Pokud vím, tak často omílaným je také to, že tam nesmí být možnost autonomního letu podle GPS (tedy například návrat na místo startu při výpadku signálu).