Začátkem roku 2011 ohlásil Intel 32nm platformu Sandy Bridge, kterou reprezentoval vlajkový model Core i7–2600K. Ten bylo možné relativně snadno přetaktovat z 3,4 na 4,5 GHz a současně jej stále ještě chladit vzduchovým chladičem.
Co se dozvíte v článku
Jistě by se nyní v diskusi mohla ozvat spousta čtenářů, kteří používají i platformy ještě starší, ať již Westmere (32nm die-shrink Nehalemu), nebo právě Nehalem – ty ale nedisponují žádnou instrukční sadou rodiny AVX. S tou přišel právě až Sandy Bridge, pročež ten mám tendenci považovat za stále plně použitelnou generaci.
Uplynulých jedenáct let
Každopádně od jejího uvedení na trh uběhlo již 11 let, mezitím se Intelu prohnaly trhem generace následné (22nm Ivy Bridge, první s FinFET tranzistory, ještě 22nm Haswell, již 14nm Broadwell, dále Skylake a všechny jeho následné variace jako Kaby Lake, Coffee Lake (přinesl 6 CPU jader), Comet Lake (nejvyšší model Core i9–10900 nabídl 10 CPU jader), nepovedený Rocket Lake (zoufalý backport 10nm CPU jader na 14nm proces, přechod na Gen12/Xe iGPU) a nakonec aktuální Alder Lake (přinesl kombinaci malých a velkých CPU jader a proces Intel 7, původně značený jako 10nm), po kterém bude letos následovat Raptor Lake. Všechny tyto generace lze dnes považovat za plně použitelné.
U AMD je situace obdobná, před-ryzenovské procesory jako Bulldozer / Piledriver lze i dnes používat k provozu dostatečně výkonného PC (jakkoli bude mít zlomek výkonu letošního stroje) a stejné jistě platí i pro mnohé Phenomy X4 a X6, což dokazuje i víceméně trvalá nedostupnost Phenomů X6 1090 a 1100 v nabídce bazarů a aukčních serverů.
Jinými slovy, už před 10 lety jste mohli postavit počítač, který je i dnes dobře použitelný. Lze ale i dnes postavit stroj, který bude zvládat se ctí všechny úlohy roku 2032?
Byl přede mě opět po nějaké době položen úkol vymyslet PC sestavu pro člověka s jistými požadavky. Sestavu, která nebude stát milión, která vydrží minimálně 5 let býti nadprůměrně výkonnou, lépe pak 7–8 a nejlépe i více než 10 let použitelnou pro jakékoli jím provozované úlohy (o nich za chvíli). Sestavu, na které nebude potřeba nic zásadního měnit ni z hlediska výkonu, ni životnosti použitých komponent. Zkrátka klasický problém všech, kdo kdy někomu sestavovali PC: co nejvýkonnější, co nejlevnější a pokud možno nesmrtelné.
V tomto konkrétním případu jde o výběr komponent pro PC, které bude mít dostatek CPU výkonu pro úlohy této dekády, což znamená primárně amatérský střih 4k videa (bez požadavku na export do AV1) a práci s RAWy o vyšších desítkách megapixelů. Z hlediska GPU pak není požadavek nijak vysoký, spíše jde o bezproblémový provoz 4k LCD a plně akcelerovaný desktop a „nějaké starší hry“ (KC:D, …). Vše situaci přeci jen zjednodušuje.
Problémy plynoucí z (post)-COVIDu
Víme, že stále přetrvávají problémy v dodavatelských řetězcích, což omezuje výrobní kapacity velkovýrobců (Intel, TSMC, Samsung), ať už ty existující či tempo budování nových kapacit. Dostupnost grafických karet se sice za poslední měsíce zlepšila, ceny jsou však stále poměrně vysoké a nabídka omezená.
Na procesorovém trhu je situace výrazně lepší, avšak kdo ví, zdali přetrvávající problémy Intelu nejsou zčásti na vrub dostupnosti inženýrů a vědců nové produkty vymýšlejících: ať již se bavíme po výrobních procesech od Intel 7 níže, nebo o stále přetrvávající nedostupnosti grafických karet Intel Arc (už tu dávno měly být) či next-gen Xeonů (a od nich odvozeného refreshe desktopové platformy HEDT). Obecně je ale situace o hodně lepší než před rokem touto dobou.
Vybíráme komponenty
V případě tohoto stroje je středobodem použité CPU. Od něj se odvíjí volba čipsetu a výrobce základní desky, paměťových modulů a následně také vhodného zdroje. Druhým středobodem je pak volba monitoru (nástupce současného 1920×1200 IPS). Výběr jsem nakonec zúžil na následující možnosti:
- AMD Ryzen 9 5900X – 12×CPU, 24×HT, 3,7/4,8 GHz, TDP 105W (~10500Kč)
- AMD Ryzen 9 5950X – 16×CPU, 32×HT, 3,4/4,9 GHz, TDP 105W (~14500Kč)
Pár poznámek: Intel z výběru nevypadl ani tak kvůli ceně či výkonu – například model 12900F s cenovkou kolem 13 tisíc Kč je celkem konkurenceschopnou volbou oproti 5950X a možnost nasadit rovnou DDR5 zvyšuje šanci na snadné navýšení paměti za pár let odteď – ale z menší části kvůli výrazně vyšší spotřebě oproti 5950X a také s ohledem na mechanické problémy platformy Intel LGA1700 – procesory se prohýbají, což kromě mechanického namáhání zhoršuje přenos tepla na chladič. Celkově to zkrátka nebudí u dotyčného důvěru.
S ohledem na celkovou cenu upgradu a s ohledem na předpokládanou životnost více než 5 let nakonec volba padla na 16jádrový model AMD Ryzen 9 5950X, o jehož chlazení se postará Noctua NH-D15. Výběr desky pak s ohledem na požadavek dlouhé životnosti padl na GIGABYTE B550 AORUS PRO V2. Čipsetově střední model má výhodu absence ventilátorku na čipsetu, současně jde ale o kvalitativně vyšší typ. Jestli dá 10 a víc let? Uvidíme, moje zkušenost říká, že desky Gigabyte mají tendenci vydržet opravdu dlouho. Gigabyte je oblíbenou značkou známého též, což celkem rychle z výběru vytěsnilo všechny ty jinak též pěkné Asusy, MSI či ASRocky. Cena zhruba 4500 Kč.
Paměti RAM jsou bezmyšlenkovitě vybrány v podobě 2×16GB kitu pamětí DDR4–3600 od Kingston v ceně kolem 3 500 Kč s tím, že v budoucnu mohou dostat další dvě kamarádky, pokud by kapacita nedostačovala. Jako úložiště poslouží 1TB M.2/NVMe SSD, s ohledem na preferenci známého značky Samsung, tedy model 1TB Samsung 980 Pro s 600 TBW a cenovkou kolem 4 tisíc Kč. Na Firecudu 530 s 1275 TBW o 600 Kč dráž se přemluvit nenechal, argument o papírově vyšším sekvenčním zápisu jsem ani nevytahoval, připadal bych si trapně (5000 vs 6000 MB/s není šance v reálu poznat).
Jak již jsem uvedl, grafická karta je méně podstatná, takže jsme nejprve zavrhli všechny GeForce (důvěra v otevřenost Nvidie stále neexistuje a její karty jsou ostatně poněkud dražší než Radeony) a skončili u AMD Radeonů. Rozhodovalo se v zásadě mezi RX 6500 XT (1024 sp a TDP 107 W) a RX 6600 XT (2048 sp a TDP 160 W). Volba padla na vyšší model, konkrétně Sapphire Radeon NITRO+ RX 6600 XT v ceně zhruba 12 tisíc Kč. Toto víceméně rozhodl krátký „poslechový test“ chování levného Radeonu RX 6500 XT od MSI, který to v zátěži umí opravdu slušně roztočit a jeho stále se měnící zvukový projev během zátěže není příjemný. Připlácet za lepší 6500 XT už cenu posunulo nepříliš daleko od RX 6600 XT, který přeci jen poskytne i nějakou rezervu navíc do budoucna, nemluvě o akceleraci přehrávání AV1 a vyšším počtu připojovacích PCIe linek.
Krátce k bižuterii: skříň (nějaký Fractal Design), klávesnice (nějaká s Cherry MX) i myš (nějaký Logitech) i repro zůstávají původní. Dovnitř tedy už zbýval jen zdroj. Právě napájecí zdroj je dnes asi nejošemetnější komponentou, jelikož dostupnost modelů na trhu je bídná, a to zejména u nejlepších 80Plus Titanium. Z nabídky jiného eshopu jsme tedy nakonec vybrali 750W 80Plus Titanium zdroj Seasonic Prime TX-750, jehož 12letá záruka a pověst skvělé značky dávají téměř jistotu, že déle než 10 let nebude problém, výkonově pak poskytuje velkou rezervu. Cena 5600 Kč.
Zbýval monitor a zde se klidně přiznám, že můj přehled je už poněkud vousatý. Za poslední roky se na poli monitorů odehrál jistý vývoj, který vedle FreeSync/G-Sync či všech těch herních ultra-širokoúhlých LCD přinesl například také monitor ASUS ProArt PA32UCX-PK, což je šílenost s cenovkou přes 110 tisíc Kč a jasem až 600 cd/m² či jeho menšího 27palcového bratříčka s jasem až 1000 cd/m² a různými DisplayHDR certifikacemi. Ano, dnes je možné na PC monitorech prohánět HDR video i hry v kvalitě přesahující běžné meze, nicméně naštěstí pro mě to není požadavek známého (natož cenový limit).
Předběžný výběr osciluje někde kolem monitorů Dell U32×xQ (98% pokrytí DCI P3) – např. model Dell U3223QE s cenovkou 26 tisíc Kč, případně starší nabídky osvědčených grafických monitorů jako BenQ SW321C (zde už se ale bavíme o 40 tisíc Kč) či nějaké nejlevnější EIZO CG (do 30 tisíc Kč se vejde EIZO ColorEdge CG2420, do 40 tisíc pak špičkové EIZO CG247X, v obou případech jde ale o starší záležitosti, navíc jen s 1920×1200). Vlastně jde i o to, zdali si významněji připlatit za monitor, který disponuje vlastní kalibrační sondou a je schopen se kalibrovat nezávisle na softwarové výbavě. Zkrátka u monitoru zatím rozhodnutí nepadlo, vypadá to na výlety po showroomech, protože vybírat LCD s cenovkou kolem 30 tisíc Kč a očekávaným užíváním 10+ let jen tak po internetu se může vymstít. Každopádně půjde v každém případě o displej s rozlišením 3840×2160.
Celková cena a odhad morální životnosti
Když sečtu cenu uvedených komponent (14 500 CPU + 4 500 deska + 3 500 RAM + 12 000 GPU + 4 000 SSD + 5 600 PSU), pak jsme celkově na částce přesahující 40 tisíc Kč. Je to hodně? Spíše bych řekl ano, ušetřit by se dalo například zhruba 7000 Kč za GPU, ale zkrátka low-end nebudí důvěru a tak volba padla na vyšší model. Investice do SSD či zdroje jsou naopak velmi nadčasové, jakkoli částky vypadají vyšší. U CPU nelze než konstatovat, že jde sice o víc než rok a půl starý model, ale zatím stále nejlepší desktop CPU od AMD na trhu a víceméně nejlepší desktop x86 CPU vůbec.
Zdali vše vydrží 10 let v provozu, je otázkou. Osobně bych se bál maximálně o grafickou kartu, ale pokud nebude v časté zátěži (což nebude), je vysoká šance, že to zvládne na jedničku. U ostatních komponent se o dlouhodobou životnost neobávám.
Jinak žádný reálný nákup se zatím nerealizoval, jde o víceméně finální stádium výběru, který souvisí s upgradem foto techniky (nějaký stařičký APS-C Nikon za nový bezzrcadlový full-frame buď téže značky, nebo Sony, která má 61Mpix model) a obměnou již zastaralého PC (snad nějaké Skylake čtyřjádro).
Pár slov k softwarové stránce
Shodou okolností jsem tu na Rootu před třemi a půl lety rozjímal nad 10letou životností linuxového stroje z hlediska softwaru. Známý neplánuje na novém stroji provozovat Windows (rozhodně ne Windows 11, ale stávající Windows 8.1 na Skylake stroji už prý jen dosluhují). Před lety používal na fotky zakoupený Adobe Lightroom se zjednodušenou verzí Photoshopu dodanou se skenerem, do předplatného Adobe už nenaskočil. Nyní už nějakou dobu pracuje s Darktable, jak moc, případně zdali to kloubí s GIMPem jsem nezjišťoval. Vše ostatní může být shodné s Windows (Chromium, VLC, Hugin atd.). Láká ho zkusit Fedoru, což lze s výše popsaným hardwarem dobře zkombinovat. Tak uvidíme.
Pokud byste měli nějaké postřehy k uvedeným komponentám, zejména k výběru LCD, podělte se prosím v diskusi. Jinak všichni jsme si dobře vědomi, že během 10 let se objeví spousta věcí, které tento stroj nebude hardwarově podporovat. Namátkou mohu uvést třeba projekt x266, tedy otevřené implementace formátu H.266/VVC, který pokud už nevzniká, tak v nadcházejících letech vznikne a bude mít smysl do něj komprimovat 4k videa místo x265. Jenže něco takového lze v tak hektickém oboru, jakým IT je, říci o každé pětiletce, natož desetiletce. A tak jako dnes lze s úspěchem komprimovat 4k x265 videa na Haswellu, jakkoli si člověk oproti Ryzenům 3. generace počká, půjde za 10 let k témuž používat současné CPU.
Tak či onak, odpověď na otázku z úvodu dle mého soudu je jasná: dnes lze sestavit za přijatelné peníze PC, které i za 10 a více let bude dostatečně výkonné a současně i plně funkční.
