Názory k článku Steam pro Linux definitivně nebude, hráčů je málo
-
x (neregistrovaný)
nevim kolik je desktopu linuxu, a kolik jich je hernich, mozna ze par set tisic to bude, nebo desitek (ikdyz je pravda ze v porovnani s windows je to asi malo), ale hlavni problem asi bude ta cilova skupina – uzivatel linuxu. vetsinou jde o lidi kteri jsou bud neochotni platit, nebo jsou nemajetni. proste nemaj par stovek na zakoupeni OS a tim to zacina..
samozrejme ze vyjimky se najdou. -
optim (neregistrovaný)
Humble Indie Bundle je tedy vyjimka potvrzujici pravidlo, ze?
A odkdy je problem poridit nejakou warez edici Windows? -
Lidi používající Linux nejsou neochotni platit a ani nejsou nemajetní jde o to, že Linux prostě většinou používají lidi co už z gamesení vyrostli.
Já kdysi dávno gamesil jako o život, internet pro mě znamenal připojení na GameZone a bez CODa to nešlo.
Hraní postupně ustupovalo s tím jak mě čas požíralo studium na VŠ.
Samozřejmě i teď si rád něco zahraju na odreagování ale netrávím u toho 5 hodin denně.
Toto chvilkové odreagovávání splňuje např. Urban Teror, Sauerbraten a hodně sem zvědavej na 0.A.D.
To ale neznamená, že by nebyla ochota zaplatit za nějakej novej super trhák, pokud bude i pod Linux, ale prostě gamesky už pro mě nejsou priorita a hlavní využití PC. -
Na to, že „0. A.D.“ je ve vývoji od roku 2000/2003 a jsou po deseti letech slavně u alfa verze, bych to moc slibně neviděl. Možná tak v důchodu, to stejně nebudou peníze na naše důchody, takže hry zdarma přijdou vhod :)
Kdepak, open source a hry, to je zatím debakl.
Já ještě tak před rokem hrál TC:E, stále pecka, ale už to pomalu nebylo s kým hrát :(
Zkoušel někdo UFO: Alien Invasion? Taky to vypadalo před lety na slibnou pecku, i přes ten zastarávající Quake2 engine, ale mělo to dost otravných bugů, a pak se vývoj na roky(?) prakticky odmlčel. -
Sten (neregistrovaný)
UFO:AI jsem zkoušel, ale přišel mi tam ne úplně vyvážený bojový systém (ale možná to je jenom tím, že jsem zvyklý na systém z UFO:EU), celý herní systém je překomplikovaný a ovládání není úplně přehledné (je tam strašně moc poměrně důležitých možností, které jsou ukryty v podmenu v jiném podmenu, a některé ovládací prvky jsou na rozdíl od UFO:EU rozloženy v podstatě nahodile kolek dokola po obrazovce)
Jinak jsou i velmi dobré open source hry, namátkou Sauerbraten, Frozen Bubble, FreeCiv, OpenTTD nebo (bohužel stále nedokončený, ale i tak dobře hratelný) Freedroid RPG. Je ale pravda, že na tituly pyšnící se extrarealistickým engine open source nemá — ale takové hry mě stejně moc nezajímají :) -
>> prostě protože pařez
Nevím, jestli firmy své strategické rozhodování staví na pařezu… Jestli máte ten pocit a dostatečnou odvahu se tomu postavit, máte nejlepší předpoklad dostat se na stránky časopisu Forbes ;)
>> Stejně jak se leta ignoroval třeba Firefox, protože všichni přece používají Internet Explorer (a dnes je to, podle statistik TOPlistu, nejpoužívanější prohlížeč u nás).
Jakmile získal nějaký pozornosti hodný tržní podíl, ignorován být přestal, z toho ovšem neplyne, že kdo nevydává hry pro Haiku a JNode, je idiot. -
Co je geniálního na tom, že tituly používám správně tak, jak mi je škola udělila a jak se používat mají?
http://is.muni.cz/osoba/42803
Jestli nechápete smysl, tak je to tím, že Bc. mám ze sociologie (3 roky studia) a Mgr. z informatiky (dalších 5 let studia) -
I/O (neregistrovaný)
Mezi námi – ono je otázkou, proč vůbec to někdo má potřebu o sobě ostatním sdělovat. Co je „víc“? Mgr. et Mgr. z nějaké provinční školy, nebo Bc. z Matfyzu?
Určitě si udělám nějaký nultý nástřel o člověku, pokud vím, že třeba vystudoval tu a tu školu a diplomku dělal na takové a takové téma tam a tam. Ale když mi třeba na vizitce cpe, že je Mgr.? Nebo Mgr. et Bc.? A co já s tím jako? O tom člověku vím stejné prd, jako před tím. Tedy až na maličkost, že dotyčný cítí nutkání všem sdělit, že má _nějakou_ VŠ, z čehož se dá po psychologické stránce vyvodit taky pár indicií. :-) -
SB (neregistrovaný)
To je nesmysl. Rozdíl mezi linuxovým a widlím uživatelem je většinou pouze v tom, že linuxový získá aplikaci zdarma díky povaze licence, kdežto widlí si ji musí ukrást, ale neplatí za ni ani jeden z nich. Zajímavý je výsledek statistiky z odkazu Humble Bundle, kde linuxáci průměrně dali za balíček nejvíc peněz, widláci nejméně.
-
hlavni problem asi bude ta cilova skupina – uzivatel linuxu. vetsinou jde o lidi kteri jsou bud neochotni platit, nebo jsou nemajetni.
Dovolim si povedat, ze sa mylite. V poslednej dobe u seba pozorujem posun k aktivnemu plateniu za SW produkty. Radsej kupim app na Appstore alebo na Steam, akoby som sa mal serinkat s nejakym warezom a crackovacim kolotocom.
Tento posun ale nie je ani tak z dovodu, ze kcem byt 100% warez clean (a preto mam linux ako OS), ale ze som si uvedomil, ze devs si zasluzia za svoju pracu odmenu.
Najlepsie na tom vsetkom je to, ze podobne zacinaju uvazovat skoro vsetci kolegovia, znami a kamarati z mojej vekovej skupiny (26+). 80% su to linuxaci az k spiku kosti, ale nakolko maju stabilny prijem, nerobi im problem si za SW zaplatit.
Mozem potvrdidt, ze toto spravanie som pozoroval v dvoch odlisnych lokalitach (Orava, BA) na dvoch skupinach linuxkakov nezavisle na sebe, takze si dovolim povedat, ze sa jedna o vseobecny jav v mojej vekovej kategorii.
Aj ja som bol kedysi warezak, decko co prvy rychly internet vyuzivalo na 200GB downloady do mesiaca, ale vyrastol som z toho. Myslim a dufam, ze aj sucasna generacia facebook warez uber-cool deciek (15–18) caka podobny posun, len treba pockat kym povyrastu. Kazdopadne tvrdit, ze linuxaci su uhrovity, chudobni VS studenti je kravina. Ostava dufat, ze si to uvedomia aj vo Valve a pod. korporaciach. -
Ochota kupovat SW je určitě daná tím, zda cena odpovídá možnostem člověka a zda plánovaný rozsah použití odpovídá ceně.
Asi celkem bez problémů si kde kdo koupí SW za třeba 5procent disponibilního příjmu (čili student za dvě tři stovky a zaměstnanec za tisícovku až dvě).
Nemálo lidí si taky celkem bez morálního dilematu ukradne program, který mají v plánu použít párkrát za život, protože stojí desítky tisíc, což by se jim nevyplatilo. Pokud by měli možnost si ten samý SW pronajmout na pár (desítek?) korun denně, tak by to asi bez rozmýšlení udělali.
Taky bych nepodceňoval ten (morální) rozměr, že když si někdo ukradne SW, který by si jinak stoprocentně nekoupil, fakticky nikomu nepůsobí jakoukoli škodu. -
„Doug Lombardi prohlásil, že Steam pro Linux se v současné době nechystá“ + „id Soft někdy před rokem konstatoval, že se aktivně nepracuje na verzích her pro Linux, protože se jim to nevyplatí, i když zcela vyloučený jejich vznik také není“ = „Steam pro Linux definitivně nebude, hráčů je málo“. Vy snad tenhle svérázný myšlenkový pochod nechápete? Pak nejste sám… ;)
-
Flasi (neregistrovaný)
Já už jsem dneska jenom příležitostný hráč. A kupovat si hry, které jsou i v singleplayeru závislé na vzdálené službě – to dělám jenom když není zbytí. Zatím jsem to udělal jenom dvakrát.
Otázka zní, jestli tenhle můj postoj není v linuxové komunitě častější, než na windows (jakkoliv nepopírám, že hlavní problém opravdu bude v tom, že linuxových hráčů je prostě málo). Prostě uživatelé linuxu jsou častěji lidé, kteří mají dobrý pocit, že mají k většině SW na počítači zdrojové kódy a nejsou s budoucností jimi používaného SW zcela závislí na rozmarech jednotlivých SW firem. A tak jestli takoví lidé nebudou obecně méně ochotní platit a hry tím způsobem, aby se nějaký Steam s konečnou platností rozhodoval, jestli a dokdy budu kterou hru hrát. -
Gunlok (neregistrovaný)
Tak tenhle článek je fakt hodně zkreslenej. Obsahuje několik faktických chyb a spekulací, navíc neobsahuje úplně všechno.
O Steamu pro Linux se nezačalo mluvit před třemi měsíci, ale minimálně před dvěma lety – články se dají dohledat na Phoronixu. Nedostatek hráčů na linuxové platformě bych tak zle neviděl, tady už jde o velkou spekulaci.
Každopádně tímhle debata o steamu pro linux nekončí. Nebylo by od věci přečíst si diskuzi na Phoronixu, kde Michael (ten, který to celé začal) prohlásil, že steam pro linux bude, a že v úvahu připadá konec roku (zdroj neuvádí). -
peeepan (neregistrovaný)
Ja si tiez myslim, ze klient bude, podla toho co bolo na phoronixe. Neviem ci do vianoc… Skor si myslim, ze ho vydaju pri nejakej vhodnej prilezitosti, napr. pri vydani dalsej Epizody Half Life… Posledny Orange box od Valve bol dost trhak.
A tomu manikovy, co povedal, ze ziadny steam pre linux nebude by som moc neveril, ledazeby mal pravdu a niekto u Valve sa hrajka pri vytvarani Mac klienta. -
kola (neregistrovaný)
Chybí marketing a funkčnost. Běžně se mi stává, že co v jedné verzi Ubuntu funguje v další zcela nesmyslně nefunguje (s příchodem 10.04 konkrétně gk nvidia g102m, u starého fujitsu siemense v době okolo 8.10 mi přestalo fungovat usb). Dá se to řešit, ale je s tím sraní. Lidi mají rádi funkční řešení a proto windows dominují.
-
Taky si myslím. Myslím že Linuxu chybí spíš stabilita* než přidávání fíčur. Jinými slovy, spíš to, co je, pořádně odladit, než do neodladěného přidávat okenní efekty**…
Stačí si vzpomenout, kolik bylo za posledních pár let audio subsystémů, které se postupně vystřídaly… Kolik let který z nich vydržel?
Možná kdyby byl opravdu rock-solid jednoduchý stabilní* desktopový OS bez okenních efektů, tak by zajímal mnohem víc lidí než neustále se překotně vyvíjející OS s okenními efekty. Koneckonců většina lidí chce hlavně procházet web, psát maily, koukat na video a psát texty.
Nehledě na to, že stabilita by podstatně zjednodušila tvorbu komerčních aplikací, se kterými – ať se kdo chce na hlavu staví – byl Linuxový svět pro mnohé příjemnější.
Další věc, která podle mého Linuxu strašně moc chybí, je nějaká opravdu promyšlená, jednoduchá a přísně dodržovaná celková koncepce – od kvalitně udělaného jednotného UI až po logicky umístěné konfigurační soubory. Vydavatelé různých distribucí se o to sice snaží, ale ruku na srdce – co se neudělá koncepčně v upstreamu, to už může distributor tak maximálně všelijak flíkovat. Jedna z věcí, které citelně chybí jsou různá jednotná API pro vyšší úroveň systému než jádro (např. přidávání uživatelů, centrální správa certifikátů, fontů, security, atd. atd.)
* ve smyslu „neměnnost“, ne „nepadavost“
** tohle samozřejmě myslím jenom jako ilustraci -
AlYoSHA (neregistrovaný)
+1
v poslednom case konstatujem ze na linuxe sa da urobit a „rozchodit“ vsetko, ale chce to vela samanskych tancov a ciernej magie. Coz ma v poslednej dobe dost nasiera. Obzvast ked som rozhodnuty na tejto platforme zostat. Castou pricinou tychto problemov je nejednotnost distribucii (umiestnenie konfigurakov, ale aj rozdielnost v implementacii aplikacii) a casto krat rozdielne verzie softu (napr. xorg) cize v podstate nejednotnost API. Takze rozchodit napr. Take thinstation napriec roznymi verziami xorgu je pakaren. Ale da sa to :-) -
AlYoSHA (neregistrovaný)
Zostat pri linuxe chcem hlavne koli velkej flexibilite. Obcas stojim pred poziadavkou dostat ho na na zariadenie ktore ma povedzme na 2M flash. To sa s Solarisom/Win/MAC asi dosahnut neda. Pri Open/Net/Free BSD si tym tak isty nie som – resp nikdy som sa nepokusal zistit ake su moznosti v portovani BSD na embended platformy (hlavne tie minimalisticke). Presnejsie: je to suhrn vlastnosti: flexibilita pri nasadeni od embended az po velke serverove platformy. Je to free. Je to OSS.
-
Souhlas. Víceméně.
Jen si nemyslím, že by jednoduchý rock-solid systém výrazně pomohl. Módní vlna netbooků pomalu opadá, dost lidí přišlo na to, že se na tom hodně věcí dělat nedá.
> většina lidí chce hlavně procházet web, psát maily, koukat na video a psát texty
..pak přijde v příloze emailu dokument z nových MS Office a nezobrazí se nebo jen s rozpadlým layoutem. Samozřejmě je to něco důležitého z práce a vy to musíte zpracovat.
> desktopový OS bez okenních efektů
Vám ten kompozitní desktop nějak leží v žaludku :) On je problém už se samotným Xorg. Stále váhám do jaké míry je to perspektivní systém a do jaké žije z podstaty jako slepenec nejrůznějších komponent, modulů, paměťových manažerů, zkomplikované vše-prostupující siťovou vrstvou. Však i jádro kompozitního systému je modul Composite, XOrg modul.
> nejednotná a chybějící API
Správně. Když jsme u těch her, tak zoufale chybí obdoba DirectX. OpenGL je jen část, navíc jeho vývoj nejde potřebám her moc na ruku (viz starší články tady na rootu). SDL? Chvíli to vypadalo nadějně, rozsahem se to DirectX blíží, blížilo se to někdy i kvalitou? a navíc se mi jeví jako na ústupu a celkově stagnující.
Paradoxně se může stát, že nejkompletnější API v Linuxu bude WinAPI prostřednictvím wine :) -
>> Jen si nemyslím, že by jednoduchý rock-solid systém výrazně pomohl. Módní vlna netbooků pomalu opadá, dost lidí přišlo na to, že se na tom hodně věcí dělat nedá.
Vůbec jsem nemyslel na netbooky. Spíš na to, že naprosté většině lidí by myslím úplně stačily (co do fíčur) Windows 95, kdyby tak strašlivě nepadaly.
Vidím to třeba u jednoho svého klienta: WinXP naprosto postačují, protože všichni jedou jenom mail, web, dvě speciální firemní aplikace a office (i ten pochopitelně s využitím tak 0.0001% fíčur :). Bohužel na vyšší Windows se přejít musí, ale nikomu to naprosto nic nepřinese, jen problémy a náklady.
>> ..pak přijde v příloze emailu dokument z nových MS Office a nezobrazí se nebo jen s rozpadlým layoutem.
Nojo, jenže to je problém jinde. Pokud by všichni chápali, že mailem se zásadně posílají formáty, které jsou rozšířené a rozumě čitelné (např. PDF), tak tenhle problém není.
>> Vám ten kompozitní desktop nějak leží v žaludku :)
Ale vůbec ne :) Ale je to myslím hezká ilustrace toho, kam se zaměřují síly, které se mohly vrhnout na odstraňování tisíců chyb, které se v bugzille téměř jakéhokoli OSS projektu poflakují (občas i dlouhé roky :)
>> Když jsme u těch her, tak zoufale chybí obdoba DirectX.
Jo tak do tohodle vůbec nevidím. Mě zajímá spíše to API na vyšší úroveň správy systému. Ale každopádně je zajímavý slyšet, že i jiný subsystémy trpí přesně tím samým…
>> Paradoxně se může stát, že nejkompletnější API v Linuxu bude WinAPI prostřednictvím wine :)
No tak teď mě polila horkost! :))) -
stulda (neregistrovaný)
Nechapu jak seriozni linuxovy web muze vypustit takovyto bulvarni titulek. Jeden clovek prohlasi v rozhovoru, ze na Steamu pro linux momentalne nedelaji a vy z toho usoudite ze definitivne nebude? Docela sila.
Je jasne ze linux urcite neni pro Valve priorita, na praci toho maji urcite dost. Chysta se portal 2, counter strike source presel na novou verzi engine, neustale vychazejici aktualizace i na ostatni hry atd.. Ale dukazy o linuxovem klientovi jsou. I se ho lidem z phoronixu podarilo spustit, sice se znacne omezenou funkcnosti, ale bezel. Byly to nativni binarky
Kazdopadne to ze ho v soucasne dobe nemaji v planu rozhodne neznamena ze nebude. Navic Doug Lombardi je marketingovy reditel a jeho vyroky je potreba brat s rezervou. -
Madi (neregistrovaný)
Tak toto definitivně udělalo stop mojím jakýmkoliv úvahám pořídit si domů na desktop Linux. Počítač mám doma pro zábavu, ke které patří občasné hraní her typu Risen, Mass Efect, aj. A nevěřím, že je ve stejné kvalitě rozjedu, jestli vůbec, pod nějakou z těch emulací Win. Zlaté Windows 7 64bit!!! A co se týče větší té pověstné bezpečnosti a rezistence vůči virům, tak úpovažuji spíše za pohádku, protože za posledních cca 5 let jsem žádný problém nezaznamenal, respektive zaznamenal jsem před mnoha lety vir v příloze mailu, poté, co mi to oznámil antivir …
Sbohem tučňáku!!! -
dworkin (neregistrovaný)
http://www.root.cz/zpravicky/pres-40-procent-spamu-rozesila-jediny-botnet/
treba..
A mozna by nebylo na skodu si zjistit odpoved na otazky typu „odpovednost za nezabezpeceny pocitac zneuzity k nelegalni cinnosti“
PS: A to destske porno se da sdilet, aniz by dotycny vubec tusil, ze neco takoveho jeho PC obsahuje. -
Kuromaru (neregistrovaný)
a ani emailove adresy.. a samozrejme ze ani ziadne prenosy dat neumoznujete.. urcite neposielate data serverom na internete, ktore by sa dali virusmi odchytit a vy o tom nemusite vediet, pretoze Windows 7 je najbezpecnejsi system ktory poznate (samozrejme, ze ratate aj systemy ako: ostatne verzie Windows a Mac OS X a Mac OS.. takze ano, je to ten najbezpecnejsi system co poznate..)
-
peep (neregistrovaný)
Mass Effect 2 pod Wine:
http://appdb.winehq.org/objectManager.php?sClass=version&iId=19125 -
Izak (neregistrovaný)
No takze MacOS-X nema v zadnem pripade takovy podil jako Linux a to ani na Desktopu.
Hry pro linux jiz jsou a to i komercni.
V tomhle je jednoznacne tlak M$, ktery vztekle lobuje na vsechny strany a slovo linux jejich zamestnanci maji nejakym vymyvanim mozku jako starter … nekolikrat jsem se setkal s tim, ze kdyz jsem zamestnanci M$ rekl ve vete linux, vyjel po me a byl dost sprosty.
Ze o hry zajem je, ukazala lokiGames, ktera byla velice uspesna, jenze nekdo proloboval nesmyslne podminky, ktere mely zajistit, ze se tento projekt nikdy nespusti a to je, ze platili licence mesicne, i kdyby neprodavali … coz je nesmysl ze, ale dokonce to ani nebylo tak, dobre, kupte si 10.000 licenci a prodejte je, ne, ty neprodane tituly proste Loki zaplatil a nemohl si je prevezt do dalsiho mesice, ze by je pak prodali … tedy dost nefer podminky.
Nekdo proste nemel zajem, aby se ukazalo, ze hru lze bez problemu celkem rychle prepsat z DicrectX na SDL a OpenGL -
šoumenvodnetbooku (neregistrovaný)
Valve ještě nepochopil, že linuxáci jsou lidé zvídaví a šťouraví a že neberou „Ne“ jako odpověď. Jestli nedodá steam klienta sám, tak si koleduje o to, že si jej komunita zajistí jinak vč. funkcí, které by se Valve vůbec nemusely líbit. Tohle rozhodnutí je přímo červený ručník před očima Wine komunity.
-
_r3450n_ (neregistrovaný)
Vubec se mi to nechce cist. Je to uz tolik let v tom samem zacarovanem kruhu. Linux hracu je malo protoze se pro linux nedelaji poradne hry, a her je malo protoze nejsou hraci. Jsou to vsak vyrobci her, kteri musi udelat prvni krok. Nemuzu si vzpomenout na zadneho kamose ktery je hracem (jako byvaly admin PC Game Centra jich znam fakt hodne) a kazdy z nich nadava na widle. Nekdo vic nekdo min, ale pokud by si mohli svoje oblibene hry zahrat pod linuxem bez vsech tech komplikaci ktere linux prinasi, tak by okamzite widle sformatovali a to je fakt. A proc si Valve neudela pruzkum tohoto druhu? No proc asi…
-
To si nemyslím. První krok musí udělat komunita a komerční sektor který jádro vyvíjí. Podle mě je to marketing, který Linuxu nejvíce chybí. Kromě pár BFU nic neříkajích reklam od Novellu a IBM jsem větší snahu nezaznamenal. Komunita by konečně měla ustoupit ze svého asketického přistupu a začít se více tomuto problému věnovat. Tlačit na své komerční partnery aby ji v tomto usilí podpořili. Vždyt kromě pár IT publicisitických serverů které BFU většinou nečtou není o Linuxu vůbec slyšet. Moje zkušenosti jsou, že i v roce 2010 bežný člověk o existenci Linuxu ani netuší. Natož aby pak byl schopen ocenit takové argumenty jako: „otevřená platforma“, „modulárnost“, „elegantní architektura“. Zní to asi kacířsky ale Linux potřebuje svého Billa Gatese nebo Steve Jobse, někoho kdo Linux před masou zviditelní a dokáže jí ho vhodnými argumenty vnutit. Linux musí používat stejně průbojný a agresivní (nikoliv hulvátský) marketing chce-li uspět na půdě, kde se takto hraje. Musí přistoupit na pravidla hry. Pak možná nastane onen vymodlený nástup a boom Linuxu, pak se možná začnou objevovat nejúspěšnější komerční programy v nativní verzi. Čekat a doufat že to někdo udělá za komunitu mi přijde jako nejen naivní přístup ale 20let stále dokola neosvědčený.
-
V tom prípade ste, páni, vôbec nepochopili o čo ľuďom nad vami (v diskusií) ide.
Aby sme sa nemuseli doprosovať portovania aplikácií na linux.
Aby sme nemuseli používať wine.
Aby sme nemuseli inštalovať windows kvoli jedenj aplikačke, ktorá zrovn av linuxe nebeží.
S open-source alternatívami windows programov na mňa nechoďte, pretože v niektorých prípadoch je to vážne odpad. (Nehovorím teraz o gimpe a openoffice, ale o tých menej známych a kvalitatívne naozaj horších)
Aby sme neboli len divná menšina, ktorá nikdy nebude mať stabilné grafické drivre > tzn. platíť za HW, ktorý ani z ďaleka nemôžem využiť.
Aby bola možnosť nakonfigurovať si vlasný systém podľa potrieb na základe manuálu a rád z fóra po hodinách googlenia výsadou, NIE NUTNOSŤOU. -
VViki (neregistrovaný)
Já si ani nemyslím, že je to věc marketingu, ale spíš kvality produktu.
Nedávno jsem dostal starší počítač od známých a protože je momentálně do kapsy poněkud hlouběji rozhodnul jsem se zkusit nainstalovat na něj Linux (argument – nulová cena). Kouknul jsem na internet, zjistil, že nejoblíbenější distribuce je Ubuntu (logika – je nejoblíbenější, bude nejvychytanější), stahnul ji, vypálil CDčko a nabootoval z něj.
Už si to úplně přesně nevybavuju, ale myslím, že jsem ani nic nevybíral, naběhlo grafický prostředí chvilku se nic moc nedělo a pak vyběhla hláška, že instalátor se nepodařilo spustit. No nic, to se stává i v lepších rodinách řekl jsem si a po úplným donaběhnutí prostředí jsem instalátor spustil ručně. Instalace byla pak příjemná, ale po restartu se (poté co se začal bootovat Linux) nic nedělo. Po 20-ti minutách jsem nevydržel a počítač resetoval (nevadí, nemůžu zadarmo zas chtít tak moc). Pak Linux naběhnul jako by se nechumelilo… ale celý prostředí se zhruba v dvousekundových intervalech neustále zasekávalo…
Pracovat se s tím nedalo, ale řek jsem si, že to bude dost možná nějakýma ovladačema. Hledám, hledám nějaký konfigurační centrum… prolezu celý „start menu“, ale nic. Až později jsem našel nějakou konfiguraci toho vlastního menu a povolil jsem v něm položky, který tam jsou implicitně schovaný (mimo jiné i různé konfigurační utility… probůh proč?).
Tak jsem utility prošel (nevím, možná ne všechny, ale rozhodně ty, co intuitivně mohly souviset), ale nikde se mi nepodařilo najít seznam HW s použitýma ovladačema (nějakou obdobu Device manageru pod Windows). Nic, řek jsem si, v Linuxu jsi nováček, zeptáš se přítele Googlu. A tam jsem se dozvěděl, že pro výpis zařízení musím použít nějaký příkaz z textový konzole (cože? konfigurace v textu ?? probůh v roce 2010 ???)…
A v tý chvíli jsem pochopil, že Linux je jistě dobrej systém, ale stále pouze pro úzkou skupinku lidí.
Zhruba necelou hodinu poté už si na tom stroji spokojeně předly Windows 7 (ty se nainstalovaly bez zaváhání)… no, budou (tohle je eval. verze) mě stát čtyři litry, ale dám je za ně.
VViki
PS.: Jestli si opravdu myslíte, že lidi se rozhodujou (nebo snad někdy v budoucnu budou) podle kategorií jako jsou „otevřená platforma“, „modulárnost“ nebo „elegantní architektura“ (to je navíc u Linuxu takový IT vtip), tak jste opravdu velmi naivní. Většina lidí, co počítače používají vůbec netuší, co by si tak pod těmi výrazy mohla představit :-)… -
BLEK. (neregistrovaný)
„logika – je nejoblíbenější, bude nejvychytanější“
To je asi podobná logika, jako že když je Britney Spears nejoblíbenější a vyhraje hitparádu, tak budeš při poslouchání její hudby spokojený.
„nikde se mi nepodařilo najít seznam HW s použitýma ovladačema“
V Linuxu jsou všechny ovladače součástí distribuce. Čili, když ti nějaký ovladač blbne, můžeš tu distribuci smazat a dát tam jinou distribuci. Nepřijde mi to moc dobré, ale je to tak, a vývojáři s tím nic dělat nehodlají.
-
VViki (neregistrovaný)
No, dobře, napsal jsem to nepřesně, myslel jsem to tak, že „nejoblíbenější ⇒ pravděpodobně nejmíň problémů“… Tak to funguje s většinou věcí, proč by měl být Linux výjimkou?
Mě nevadí, že jsou ovladače součástí distribuce. Ale nechce se mi věřit tomu, že by nešly přidat či vyměnit. To nedává žádný smysl – přeci mi nechcete tvrdit, že když přidám nový HW (který daná distribuce ve verzi, kterou jsem si nainstaloval ještě nepodporovala), tak musím použít novější verzi celé distribuce?
Ne, tomu prostě nevěřím, monolitický kernel je i v Linuxu dávná historie, nevidím důvod pro to, aby nešel updatovat či vyměnit ovladač.
VViki -
Sten (neregistrovaný)
Protože lze aktualizovat vše v systému a to zdarma, nikdo se moc nedělá s tím, aby šlo vyměňovat ovladače. Jde to a někteří výrobci hardware to používají, ale není to prakticky vůbec rozšířené, nejjednodušší je aktualizovat celé jádro (včetně všech ovladačů). Ono totiž pokud přijmete systém, kterým se v linuxových distribucích spravují aplikace, tak přijdete na to, že není vůbec důvod se starat o jednotlivé ovladače tak, jak se MS snaží vsugerovat lidem, že se dělat musí
-
BLEK. (neregistrovaný)
Podle mě to problém je — ty ovladače mají občas bugy (jak windowsové, tak linuxové) a kdybys měl vyměnitelné ovladače, tak uživatel může zkoušet, který ovladač mu funguje a který ne. Když vyměnitelné ovladače nemáš, tak máš problém jako VViky.
Ve Windows, když ti ovladač způsobí nefunkčnost systému, tak vlezeš do nouzového režimu a ovladač můžeš přeinstalovat jinou verzí nebo zakázat. Co má udělat netechnický uživatel v Linuxu když mu ovladač zhodí systém? Napsat do bootloaderu
init=/bin/basha kompilovat nový kernel? -
VViki (neregistrovaný)
Obávám se, že mi nerozumíte a podbízíte mi mechanizmus, který mi volnost bere, což bych u Linuxu opravdu nečekal.
Já nechtěl ovladač aktualizovat, ale vyměnit (primárně jsem chtěl zkontrolovat, jestli tam vůbec správný ovladač je) :-).
Microsoft se snaží o leccos nesmyslnýho, ale zrovna u ovladačů je situace myslím jednoznačná: máte nějaký HW a k němu je potřeba kousek SW (ovladač), který jej spojí s operačním systémem a umožní mu využívat ho. Mezi jádrem OS a ovladačem je relativně neměnné API, které umožňuje jádro a ovladač chápat jako poměrně nezávislé, volně (přes to API) vázané moduly. Nevidím žádný smysl v tom předstírat, že je to nějak jinak.
A jako oddělené muduly by měly jít vyměnit odděleně, o aktualizaci ani nemluvě. I o tom je výše vychvalovaná „modularita“ Linuxu.
Skutečnost, že jádro i ovladače se aktualizují ze společné repository na tom nic nemění (pro uživatele je to ovšem jednoznačně pozitivní přístup, který nakonec převzal i Microsoft).
Často se stává, že k jednomu zařízení existuje několik ovladačů a já si chtěl prostě vybrat. To přeci s aktualizací nemá nic společného, ta přichází ke slovu až poté :-)…
Mimo to, když si koupím novou síťovou kartu, tak k ní ovladače těžko stahnu z repository nemyslíte :-)?
Ovladače je prostě občas potřeba spravovat ať už se Vám to osobně líbí nebo ne.
Nic, tahle debata, jakkoliv může být zajímavá, nemá s původním článkem už vůbec nic společnýho. Původně jsem pouze chtěl vyjádřit myšlenku, že lidi mohou Linux používat málo i proto, že jim prostě nenabízí to, co od systému chtějí (čímž vůbec nepopírám, že zcela jistě existuje i skupina lidí, kterým naopak Linux nabízí možnosti, které by ve Windows těžko hledali nebo vůbec nenašli). -
>> Původně jsem pouze chtěl vyjádřit myšlenku, že lidi mohou Linux používat málo i proto, že jim prostě nenabízí to, co od systému chtějí
To náhodou byla dobrá myšlenka!
Sice ten popis toho, co chcete, vypadal trochu jako že chcete Windows, ale nechcete, aby to byly Windows :) ale pointa byla celkem jasná.
Tenhle požadavek by docela pěkně mohl splnit dodavatel hardware, který by si dal tu práci s tím, aby opravdu garantoval, že veškerý hardware stroje pojede v Linuxu out of the box.
Uživatel by vybalil, zapnul do zásuvky a měl to, co od systému chce – čili fungovalo by to tak, jak s Apple už nějaký ten pátek :) -
BLEK. (neregistrovaný)
„Tenhle požadavek by docela pěkně mohl splnit dodavatel hardware, který by si dal tu práci s tím, aby opravdu garantoval, že veškerý hardware stroje pojede v Linuxu out of the box.“
To by ten prodejce hardware mohl garantovat jen jednu distribuci, ne všechny. — a dopadne to tak, že uživatel dříve nebo později bude chtít nějaký program, pro který není v té distribuci balíček, nebo který potřebuje novější verze knihoven než jaké jsou v té distribuci, a má problém. — a může tu distribuci smazat nebo upgradovat a má po garanci.
-
Já jsem nemyslel ani tak „garantovat, že na tom pojede“, jako spíš „odladit a předinstalovat ji tam tak, aby zákazník jen vybalil a zapnul do zásuvky“.
S tím softwarem máš pravdu. Jenže to je zase ten problém překotných změn API – co jelo včera, dneska už asi nepojede a bude to minimálně potřeba přeložit… -
BLEK. (neregistrovaný)
„Mezi jádrem OS a ovladačem je relativně neměnné API“
V případě Linuxu je tp API pořádně měněné, mění se s každou novou verzí jádra. Má to výhodu, že Linux může rychleji reagovat na změny a snáze dělat optimalizace. A taky nevýhodu, že ovladače a jádro jsou spolu vázané a je velmi obtížné vyrobit ovladač, který by se „naintaloval“ do existujícího Linuxu. Protože každý Linux má to API jiné.
Jde o to, že vývojář Linuxu může třeba říct: „já jsem teď udělal skvělou věc, seskupování packetů v ovladači síťové karty, zvýší to rychlost při přenosu mezi virtuálními stroji“, jenomže vedlejším efektem je, že se všechny ovladače síťových karet musí v lepším případě překompilovat, v horším případě upravit. Holt po takové změně už starý ovladač fungovat nebude.
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Ale nechce se mi věřit tomu, že by nešly přidat či vyměnit.“
Vyměnit ovladače jdou, ale musíš vyměnit celý kernel. (resp. celý Xserver, pokud se jedná o ovladač grafiky). A to jako začátečník nezvládneš.
„monolitický kernel je i v Linuxu dávná historie“
Linux má moduly, ale to rozhraní mezi kernelem a moduly a mezi moduly navzájem se neustále mění. Takže v praxi stejně můžeš používat jen ovladače z jednoho kernelu v tom samém kernelu.
-
BLEK. (neregistrovaný)
BTW. s tou oblíbeností Ubuntu je to asi tak, že oni v tom neustále něco mění, každý půlrok vydávají novou verzi, vlivem čehož se o nich sice všude píše (můžou vydávat prohlášení typu „v nové verzi jsme technologii X jsme nahradili modernější technologií Y“), ale kvalita tím samozřejmě trpí.
Ta úvaha „nejoblíbenější ⇒ pravděpodobně nejmíň problémů“ je nesprávná. Stejně jako auto, které je nejoblíbenější, nemusí být nutně nejméně problémové. Ta „oblíbenost“ neznamená nic jiného než že marketing zpracoval masy lidí.
-
VViki (neregistrovaný)
Sice jsem se zařek, že už tuhle debatu nebudu rozvíjet, protože ujela zcela mimo článek, ale přeci jenom malou poznámku – auto není drobrý příklad, protože tam hraje roli cena.
Kdyby byly všechny auta zdarma, tak si myslím, že by jednoznačně převládaly typy, který jsou nejvíc bezpečný a nejmíň poruchový. I když na druhou stranu, zajímala by někoho poruchovost, kdyby si mohl nový auto „koupit“ zdarma kdykoliv (třeba po poruše)?
Hmm, na to bychom asi museli vypustit nějaké evoluční algoritmy :-))… no to by bylo téma na velmi zajímavou debatu, ale úplně někde jinde. -
BLEK. (neregistrovaný)
Není to jen cena-vs-spolehlivost. Různí lidi si třeba raději koupí auto, které vypadá líp, nebo auto, které má víc vybavení, nebo auto na které viděli reklamu, než auto, které je spolehlivější. I za když jsou za stejnou cenu.
Zrovna ta spolehlivost není nic co by bylo u výrobku na první pohled vidět, žádný zákon bohužel nenařizuje výrobcům zveřejňovat procento reklamací. Tak se holt dělají šmejdy, hardwarové i softwarové.
-
VViki (neregistrovaný)
Velmi zhruba, šlo o počítač složený z běžných komponent, DFI motherboard s nForce II ultra čipovou sadou, Athlon XP/3200, 1 GB RAM, dva PATA disky 160 + 200 GB, Radeon X1650 grafika.
Nic zvláštního.
Myslel jsem, že by mohly být problémy s grafikou (já to zas tak moc nesleduju, ale vím, že některý distribuce se brání binárním ovladačům a někteří výrobci jiné nedodávají)… -
VViki (neregistrovaný)
Ano, je to ta 90-ti denní verze, nakonec, teď z ní píšu. A opravdu je koupím, protože se mi líbí. Jen tohle je verze Ultimate (jiná trial nebyla) a já koupím Home (jednak kvůli ceně samozřejmě a jednak z těch vyšších edicí stejně nic dalšího nevyužiju). On ten počítač měl i legální Windows XP (OEM dle nálepky), ale to je přeci jenom už trošku postarší systém a měl jsem tam občas problémy s IPv6.
Co se týče počítače, známí ho vyhazovali, protože dostali nový a doma mají málo místa. Má to Athlon XP/3200, 1 GB RAM a grafiku Radeon X1650… mě to na domácí použítí bohatě vystačuje (doteď jsem tu měl PIII/500 s Windows XP, ale ten už měl s přehráváním některých filmů docela problémy), ty sedmičky na tom skutečně jedou krásně. -
VViki (neregistrovaný)
No, uvažoval jsem i o legalizační OEM verzi (no, já vím, není to úplně košér, ale lepší než nic). Jenže tu bych pak nemohl použít na jinej počítač… Navíc občas dost přeházím střeva a s tím prý mají ty OEM verze problémy…
Ty čtyři litry přeci nejsou vázaný na počítač… Můžu ty sedmičky přehodit kam chci…
Ještě poznámka k tomu „no jo, jede, ale jak dlouho“ – já už léta (od Windows 2000) pracuju zásadně coby velmi omezený uživatel a pouze pro administrativní úkony se hlásím coby administrátor. Doma všichni uživatelé taky patří pouze do skupiny users; v práci je to trošku komplikovanější, protože občas potřebuju zapsat něco někam do registry… ale tak si tam ty práva prostě přidám; s trochou zkušeností se takhle dá velmi dobře i vyvíjet. Některý aplikace takhle odmítly pracovat… tak šly.
Nejsem žádnej teeneger abych zkoušel týdně deset aplikací a systém přeinstalovávám většinou pouze když ho chci změnit… Dokonce (a to mě osobně dost překvapilo), teď naposledy se XPčka chytly i když jsem jim prohodil motherboard; a to jsem to jen tak zkusil, čekal jsem, že bude reinstalace).
Prostě, každý svého štěstí strůjcem, nástroje pro stabilní systém Windows nabízí už léta. -
VViki (neregistrovaný)
Ale takhle to přeci nestojí. Téměř vždycky (až na tragický případy) se problémy dají vyřešit. Nakonec to mohla být nějaká hloupost, kdo ví.
Mě ale odradil fakt, že i kvůli takový jednoduchosti, jako že chci znát ovladač, který systém používá pro grafiku, musím použít příkazovou řádku. Co teprve, kdybych narazil na opravdový problém? Chápete? Je rok 2010, ne 1985… Dneska už od OS chci určitý komfort (nehledě na to, že bych byl samozřejmě nejradši, kdybych nemusel řešit vůbec žádné problémy).
Zcela chápu a respektuju, že tenhle názor může někomu připadat směšný. Mě se taky coby programátorovi líbí na Windows 7 podstatně víc kernel transakce než Aero; nicméně, coby uživatele mě nutnost používat příkazovou řádku na cokoliv v roce 2010 silně irituje.
V podstatě jediný co jsem chtěl, je napsat, že to podobně může vidět víc lidí (a znovu opakuji, zcela chápu, že existují lidé, pro které je tohle směšné a oceňují úplně jiné aspekty systému)… -
<i>Mě ale odradil fakt, že i kvůli takový jednoduchosti, jako že chci znát ovladač, který systém používá pro grafiku, musím použít příkazovou řádku. Co teprve, kdybych narazil na opravdový problém? Chápete? Je rok 2010, ne 1985… Dneska už od OS chci určitý komfort (nehledě na to, že bych byl samozřejmě nejradši, kdybych nemusel řešit vůbec žádné problémy).</i>
Nejsem v žádném případě žádný fundamentalista, ale tahle úvaha je prostě věcně chybná.
1. GUI je možná „komfortní“, když něco používám poprvé nebo občas, ale naprosto nepoužitelné, když něco používám velmi často, na velké objemy operací, nebo to potřebuji zautomatizovat. Příkazová řádka je i v roce 2010 na určité věci stejně efektivní jako byla v roce 85 nebo 65. Spíš ještě daleko víc. Systémy, které si myslely, že je potřeba ji coby prehistorii zlikvidovat, se k ní zase potichounku vrátily – i MacOS i Windows. Windows si tím navíc způsobil nepříjemné problémy, protože ji původně coby „prehistorii na odpis“ implementoval pěkně debilně a tím omezil její současnou použitelnost.
2. představa, že i správcovské funkce je potřeba mít ovladatelné z GUI je taky podle mě chybná. Správcem počítače má být ten, kdo tomu rozumí – a takovým lidem řádka nedělá problémy. Pokud správcem nejste a nechcete být, kupte si počítač s předinstalovaným systémem. Nebo na co všechno byste ještě chtěl v systému GUI? Třeba na výpis současného obsahu registrů? :)
-
VViki (neregistrovaný)
Já ale příkazovou řádku přeci nikomu neberu. Ano souhlasím, na spoustu věcí je efektivnější a nevidím žádný problém mít k tomu samému API GUI i řádkové rozhraní. Problém je v tom, že v roce 2010 by mě systém neměl do příkazové řádky nutit u poměrně jednoduchých věcí byť se týkají administrace.
Pro práci s registry přeci používáme GUI utility všichni (nebo aspoň absolutní většina – myslím tím lidi, co s registry vůbec přijdou do kontaktu) ne? I když Vy možná máte na mysli jiné registry :-).
Ať už se Vám to líbí nebo ne, většina lidí si svůj počítač spravuje sama (oblast oddělených správců a uživatelů je do značné míry omezena na podnikovou sféru) bez ohledu na to, zda jsou to schopní udělat dobře nebo ne. V tom, že by správce měl počítači rozumět sice máte pravdu, ale je to myšlenka odtržená od reality. Náš svět je světem lidí nikoliv světem počítačů a proto se musí počítače přizpůsobovat lidem nikoliv obráceně :-).
Možná se mnou nebudete souhlasit, ale jsem přesvědčený, že většina věcí se dá udělat v GUI intuitivněji a přehledněji. Čím je pro zkušeného profesionála příkazová řádka efektivnější a rychlejší, tím je pro začátečníka víc cizí a hůře pochopitelná. Je to tak z principu – kdyby nějaký řádkový příkaz mě parametr „-recursive“, tak pro začátečníka je to pochopitelnější než „-r“, ale pokud to musíte používat denně, tak jste samozřejmě šťastný z toho, že je to jen pouhé „-r“ :-)… -
>> Problém je v tom, že v roce 2010 by mě systém neměl do příkazové řádky nutit u poměrně jednoduchých věcí byť se týkají administrace.
No především v roce 2010 by po vás systém vůbec neměl chtít ruční zásahy do ovladačů! Měl by si je najít a zavést sám.
Možná si to neuvědomujete, ale to, že instalci driveru považujete za „nutnou“ (a tímpádem požadujete, aby byla jednoduchá a GUI) jste se naučil na Windows. Tam to funguje tak, že si koupíte třeba zvukovku, kterou prodejce nazývá „Hyper XV345“, zabrouzdáte na stránky výrobce Hyper, kliknete na XV345, stáhnete, spustíte, pětkrát kliknete na „další“, jednou až čtyřikrát :) restartujete a ono to možná bude běžet. Pokud ne, postup zopakujete, ale na stránkách vyberete třeba starší ovladač.
Takhle to ale u Unixů prostě nefunguje. U unixů obvykle není „Ovladač zvukové karty Hyper XV345“, ale ovladač čipu „UI1275“, který je společný pro x grafických karet. (protože jejich rozlišování je víceméně jenom marketingová věc, páč uvnitř jsou stejné)
Takže je potřeba prvně zjistit, jaký chip na kartě máte. A to může bez problémů udělat systém sám – a správný driver zavést. Pokud se mu to z nějakého důvodu nepodaří, nebo driver nefunguje, je to netriviální problém, ke kterému by v ideálním světě prostě nemělo dojít. Co potom znamená „instalace jiného driveru“? Pokud nepočítáme grafické karty, tak to znamená instalace jiného jádra nebo dokonce instalace driveru z jiného jádra do současného jádra, nebo dokonce dokonce ruční patchování jádra. A to prostě nejsou úlohy, které by měl dělat někdo, koho příkazová řádka děsí.
Sečteno podtrženo, v podstatě to na Linuxu funguje tak, že (co se týče driverů jádra) věc buď funguje out of the box, nebo s tím laik bojící se příkazové řádky neudělá vůbec nic a žádné GUI by mu s tím nepomohlo.
Trochu něco jiného je, že některý hardware potřebuje ke své správné funkci i nějaké nastavení v oblasti userlandu – tady by alespoň čistě teoreticky nějaké GUI pomoct mohlo, ale to už nejsme u „chci nainstalovat jiný ovladač“.
Stejně jako tohle rozhořčilo Vás, mě by třeba na Windows mohlo rozhořčit, že nemají jednoduchou přehlednou možnost, jak identifikovat čip, který na kartě je. Pokud se mi zařízení ohlásí jako „neznámé zařízení“ a já nevím, co to je, ovladač nenainstaluju i když počítačům rozumím a příkazové řádky se nebojím. A to je pode mého daleko HORŠÍ stav než na Linuxu.
>> Ať už se Vám to líbí nebo ne, většina lidí si svůj počítač spravuje sama
Já bych to řekl jinak: většina lidí svůj počítač NESPRAVUJE.
Správa počítače je totiž poměrně složitá a odborná činnost spočívající mimo jiné v: správném nastavení bezpečnostních pravidel a pravidelné kontrole jejich funkčnosti, správném nastavení pravidel zálohování a jejich pravidelného provádění a kontrole, sledování dostupných patchů systému a aplikací a jejich pravidelné instalaci, atd. atd.
Výsledkem toho, že tohle běžně uživatelé nedělají, jsou botnety a spam. V prostředí počítačů propojených „každý s každým“ je totiž profesionální správa absolutní nutnost!
Jediné dvě možné cesty do budoucna jsou 1. počítač, který je udělaný tak, že ho v podstatě není potřeba spravovat (mobily, iPad) 2. profesionální automatizovaná vzdálená správa i v domácím prostředí
Cokoli jiného je cesta do pekel.
V prvním scénáři příkazová řádnka není potřeba, s tím souhlasím, ve druhém je nutností. Dnešní operační systémy se tváří, že jsou cestou 1, ale jediné, čeho na tomto poli dosáhly, jsou zatím právě ty botnety… -
VViki (neregistrovaný)
Ale já s Vámi souhlasím a taky jak jsem psal Windows 7 si všechno nainstalovaly samy bez problémů, já jsem žádný ovladač neinstaloval. Ale občas se prostě problémům nevyhnete.
Co se týče ovladačů, to přeci funguje ve Windows úplně stejně :-), existují referenční ovladače, které dělá výrobce čipu a jednotliví výrobci je kombinují (na kartě je často více čipů) a případně drobně modifikují…
Já myslím, že tahle debata nemá moc velký smysl. Ve Vašem světě žijí pouze dva druhy uživatelů – jedni ví vše (nebo si to aspoň myslí) a ti druzí neví nic :-). Nějak Vám z toho vypadává ten střed… Já kupříkladu se příkazové řádky nebojím (jsem programátor a leccos v práci skriptuju), ale doma ji prostě používat nechci. Nechci jí používat ze stejnýho důvodu, proč nechci nastavovat jaký přerušení používá SoundBlaster nebo kolik cylindrů má disk. Tahle doba je z mého pohledu prostě pryč.
Máte pocit, že mě absence možnosti spravovat něco z GUI rozhořčila… vůbec ne. Mě to zklamalo. Trošku vývoj okolo Linuxu sleduju a doufal jsem, že ho už budu moct použít (protože i když ony 4 tisíce nejsou zásadní částka, když má doma člověk počítačů víc, tak už to taková legrace není). Já jsem z toho stavu spíš nepříjemně překvapený :-(.
Windows samozřejmě (od Windows XP) mají možnost identifikovat neznámý HW a je přesně tam, kde byste ji intuitivně čekal – ve vlastnostech zařízení (záložka Details, položka Hardware IDs, Compatible IDs). Stačí se pak podívat do registru výrobců… Nicméně, jak píšete, většinou to udělá systém za Vás…
K botnetům a spamu… to přeci nemá nic společnýho se správou počítače… Pokud je v browseru chyba a díky ní se útočníkovi podaří k Vám protlačit svůj kód, tak se stanete součástí botnetu. A je pak pouze na tom útočícím kódu, jak je chytře udělaný. Copak uživatel si nemůže pod svým účtem v Linuxu nastavit aby se mu po přihlášení spustit nějaký program (nemyslím tím všem uživatelům, pouze sám sobě)? Jistě je že… a totéž samozřejmě může udělat i ten botnetí agent…
Věřte, že jediný důvod, proč se botnetí agenty Linuxu vyhýbají je jeho nízké rozšíření – je to prostě nezajímavý cíl.
Správa počítače není zdaleka tak komplikovaná, jak si představujete :-)… technicky… spíš je to o tom pravidla pak dodržovat… -
Souhlasím, že tahle debata nemá valného smyslu – já mám svoji představu, Vy svoji.
Jen k tomuhle:
>> Správa počítače není zdaleka tak komplikovaná, jak si představujete :-)
Vzhledem k tomu, že se tím živím, tak to myslím docela slušně dokážu posoudit :)
Problém je spíš v tom, že někdo „správou počítače“ nazývá to, že nainstaluje Windows, antivir a povolí automatické updaty :)
>> K botnetům a spamu… to přeci nemá nic společnýho se správou počítače…
Samozřejmě, že má, protože součástí opravdové správy je např. i vulnerability management – tj. činnost, jejímž cílem je udržovat všechna zařízení v co nejméně zranitelném stavu – prakticky např. instalace dostupných patchů a provádění workaroundů u známých zranitelností, na které patch neexistuje.
Samozřejmě může dojít k zneužití nějaké zero-day zranitelnosti, ale od toho má správce zavedenu politiku používání IDS (jak na úrovni OS, tak na úrovni sítě) + má vnější přístup k síti nastaven tak, aby veškerá komunikace byla 1. co nejvíc omezená 2. protokolovaná 3. bylo možné zjištěnou nelegální komunikaci rychle zjistit a ještě rychleji odstřihnout.
Síť, která takovou politiku nemá, je jednoduše NESPRAVOVANÁ a je lehkou kořistí pro tvůrce botnetů.
>> Věřte, že jediný důvod, proč se botnetí agenty Linuxu vyhýbají je jeho nízké rozšíření
O OS vůbec nejde – jde o to, jakým způsobem je spravován. -
Sten (neregistrovaný)
Věřte, že jediný důvod, proč se botnetí agenty Linuxu vyhýbají je jeho nízké rozšíření – je to prostě nezajímavý cíl.
To není pravda. Infikovat třeba servery Googlu/Seznamu/Yahoo/jiného velkého poskytovatele mailů (všichni na Linuxu) je pro spammery velice zajímavý cíl, protože jejich adresy se velmi nepravděpodobně dostanou na blacklisty a i kdyby se dostaly, tak lokální schránky budou lokální poštu přijímat i tak. Proč to nedělají je to, že tyhle firmy mají profesionálně spravované počítače a že Linux je už by default velice odolný vůči takovým nákazám — domácí uživatelé mají Windows, které jsou pro blbce, a proto se tam i blbě napsané viry nebo trojani (spam většinou rozesílají lidé, kteří by se programováním neuživili) dostanou, a „spravované“ počítače (instalace Windows a občas antiviru není správa počítače, protože u Windows to prostě nestačí) a to ještě jen někdy
Mimochodem u nás ve firmě jsme používali jedny Windows XP s přístupem na Internet, které vytvářely náhledy webů v IE (které běželo bez administrátorských práv a ve vysokém zabezpečení — tedy to, co ani naprostá většina uživatelů nepoužívá). I přes to, že tam běžel aktualizovaný antivir a byl za velmi restriktivním linuxovým firewallem (např. přístup pouze přes proxy) a navíc se vytvářely náhledy jenom z toho, co je nám dobře známé, že má cenu fotit (tj. žádné exe soubory nebo pochybné zahraniční weby to nezobrazovalo), tak ten počítač po každém měsíci běhu bylo nutné přeinstalovat, protože všechy trojany a viry, co stihl nachytat, způsobovaly, že spíše neběžel než běžel. Linuxové stroje nám tu běží někdy i roky (se stále stejným jádrem) a není potřeba na ně sahat -
VViki (neregistrovaný)
Jistě mi nechcete tvrdit, že většina botnetových agentů běží na Windows serverech že :-).
Botnety běží převážně z klientských počítačů kam se v převážné většině nedostaly útokem z venku (i z toho prostého důvodu, že velké množství těch desktopů běží za NATem, který útok zvenku zcela zásadním způsobem komplikuje), ale tak, že si je uživatelé často sami aktivně stahli (v rámci různých cracků atd.) nebo se jim tam dostaly díky využití zranitelnosti browseru.
Linux je proti takovému způsobu nakažení zcela stejně nechráněný (a neochranitelný) jako jakýkoliv jiný operační systém, žijete v iluzi.
K Vašemu příkladu si dovolím protipříklad – pracuju většinou ve Windows XP (coby velmi omezený uživatel), antiviry nepoužívám vůbec… O aktualizace se mi stará WU, sem tam (tak jednou za půl roku) zkontroluju počítač nějakým on-line antivirem (pod admin uživatelem), jednou jsem dokonce kontroloval disk v jiném počítači… Nikdy nic…
Tak nevím… jestli ono nestačí dodržovat několik bezpečnostních zásad… I když, je pravda, že já se zas nevyžívám v nějakých warez stránkách…
Obecně podle mě platí – je celkem jedno, jaký máte OS, podstatné je, jak si ho nastavíte a jak se chováte, protože nejslabším článkem zabezpečení je vždycky člověk :-). -
K tomu „protipříkladu“:
Klíčové samozřejmě je, co s počítačem děláte a v jakém je umístěn prostředí (jaká existují reálná rizika).
Znám podobný protipříklad:
Mám doma starý notebook, je na něm Windows 95, dělám na tom úplně všechno, antivir tam nemám a nikdy žádný problém… I když, je pravda, že já se zas v nějakých těch Internetech nevyžívám… Vlastně ten počítač vůbec připojenej není…
:) -
Tom (neregistrovaný)
No, není to až tak hrozné, grafické GUI pro přehled hardwaru a některých ovladačů existuje, jen bohužel není zařazeno do Ubuntu (musíš si ho doinstalovat zvlášť). Je tam jen správa uzavřených ovladačů (Systém->Správa->Ovladače Hardwaru), který ale většinou naprosto stačí. Možná to chtělo jen povolit některý z nabízených ovladačů a bylo by po problému.
-
VViki (neregistrovaný)
Ano, tohle jsem našel (to je umístěný zcela logicky), ale v listu nebylo vůbec nic (tj. nejenom nic k povolení, ale vůbec nic). Zkoušel jsem i nějaké updaty packagů/balíčků (to už si nepamatuju, jak jsem se k tomu přesně dostal), byl to velmi úctyhodný seznam, ale nic, co by mi znělo jako ovladač na grafiku jsem tam bohužel nenašel…
Já tomu možná ještě dám šanci – to CDčko mám pořád vypálený, mám tu ještě ten starší počítač (PIII/500, 500 MB RAM), když tam docela slušně chodily XPčka, tak by tam Linux taky moh šlapat… Naštěstí kromě výroků „někomu chodí, někomu ne, máš smůlu“ se najde spousta lidí ochotných poradit… Problém je, že já se doma chci věnovat hlavně dětem, manželce a zahradě… u počítače si užiju dost a dost v práci :-(. Ale nějaký čas na pokusy si snad najdu. -
jv (neregistrovaný)
„představa, že i správcovské funkce je potřeba mít ovladatelné z GUI je taky podle mě chybná. Správcem počítače má být ten, kdo tomu rozumí – a takovým lidem řádka nedělá problémy“
Toto pocuvam velmi casto. Je to do neba volajuca blbost. GUI je na to, aby spravilo prehlad. Sipky, grafy, ci inak rozvrstvene znazornenie cohokolvek v systeme jednoznacne maju za ucel spravit prehlad. Presne na to sa v skole pouzivaju aj pomocky. Technikovi viac pomoze jeden graf ako jedna strana clanku, ktory ho popisuje. Uz takuto jednoduchu vec, prosim vas, pochopte. Kludne nech to ide na zakladnom VGA ovladaci bez akceleracie, ale nech si to mozem pozriet! -
>> Toto pocuvam velmi casto. Je to do neba volajuca blbost. GUI je na to, aby spravilo prehlad.
Však proti tomu taky nic nenamítám! Když je potřeba přehledně zobrazit něco strukturálně složitého (např. strukturu sítě a služby, které na jednotlivých počítačích běží/neběží), tak je GUI samozřejmě nezbytné nebo alespoň výrazně příjemnější.
Ale když chce např. člověk rychle zjistit IP počítače, u kterého sedí, tak je podstatně pohodlnější napsat do terminálu „ipconfig“, než klikat na start → Nastavení → Síťové karty → Konkrétní karta → vlastnosti → (dál už si to nepamatuju)
Já samozřejmě nikomu neberu jeho preferenci postupu start → Nastavení → Síťové karty → Konkrétní karta → vlastnosti → (dál už si to nepamatuju), ale zároveň prosím, aby mi nikdo nevykládal, že „CLI patří do šedesátých let a dnes je překonané“. Není. Na ty úlohy, na které se hodilo v šedesátých letech, se hodí dodnes – a na ty, na které se v šedesátých letech nehodilo, máme dnes GUI. Jak prosté. -
>> Zní to asi kacířsky ale Linux potřebuje svého Billa Gatese nebo Steve Jobse, někoho kdo Linux před masou zviditelní a dokáže jí ho vhodnými argumenty vnutit.
To jo, akorát místo megabaráku „Xanadu 2.0“, soukromýho triskáče a vlastního filmovýho studia by musel mít jenom igelitku a tričko s tučňákem – ale zároveň být stejně charismatický a nasazený pro věc! :) -
Millan (neregistrovaný)
Toto je post člověka z Phoronixu, community která kromě jiného částečně rozchodila onen leaknutý Steam client z dřívěška.
phoronix.com posted:
Michael
Phoronix Join Date: Jun 2006
Location: United States
Posts: 5,037
To address the many emails/inquiries from today, aside from the individualized emails I have provided on the matter, I will simply say Valve is still working on the Linux client and it is still coming. It may not be delivered on Valve's original time-line (end of Summer), but by year's end is still not out of question. I haven't made a news post of these recent matters though since there will continue to be doubters and those just trying to tarnish the Phoronix brand claiming its for ad views, etc, however, the Steam Linux client is still coming. Though beyond this statement I probably won't answer more until I have something to link to ValveSoftware.com or when there's something else to shut up those doubting this information, just take it as you will. This is just a similar situation to when I had broke the news on the new ATI „Orca“ Linux driver back in 2007, SplashTop info, etc etc…
Besides anything that I say or from my sources, it's been independently confirmed by The Telegraph that it's coming, there's been the Steam Linux binaries shown, Steam continues to hire Linux engineers (they don't need that many for a server port, you've likely seen all the work done by Ryan „Icculus“ Gordon for Linux server ports that he has individually done for major game titles), to this day you can continue to find Valve's Chris Green of recruiting saying they are really looking for Linux engineers (such as on LinkedIn), etc etc. [Not to mention that Valve was very quiet about the OS X client up until their closed beta was quite soon.]
Michael
Valve je známo často velmi kryptickou a ne zrovna vždy jasnou komunikací.
-
Nebo to skutečně vyvíjeli, prostě zkoušeli, a zjistili, že je s tím víc práce než se čekalo a že se to prostě nevyplatí.
Portovat Steam (delivery platform) a neportovat Source (herní engine) na kterém běží i samotné hry skoro ani nemá smysl. Pokud by chtěli portovat i herní engine – podpora OpenGL je významný krok, ale OpenGL není celé DirectX, musíte napsat podporu pro zvuk (který pak systém, Alsu? Pulse? SDL_audio?) vstupy, síť, instalátor, anti-cheat system, security, copyright ochrana,…práce jak na kostele.
I portovat samotný Steam, to UI je dost nadupané, a Cairo to jako backend asi nepoužívá, stále řešíte věci jako portace síťového rozhraní, security, copyright ochrana.
Nejen, že hráčů je málo, ono uživatelů desktopového linuxu je obecně strašně málo, dělat něco pro 1% uživatelů, to chce silnou motivaci.
Ad The Telegraph, četl jsem ten článek online, a bylo to v poslední větě, takový výkřik, bez uvedení zdrojů, byť jen v náznaku, spíš to znělo jak přání autora a ne objektivní informace. Nebral bych to moc vážně.
Empirická zkušenost velí že, v případě pochyb a nedostatku informací ta varianta co se nám líbí nejméně má k pravdě nejblíže. -
Levikus (neregistrovaný)
tak nějak jsem tomu nechtěl vůbec věřit, že by se tohle stalo,ale optimista ve mě stále nadšeně doufal, přesto mne to nyní mrzí, skoda že herní trh na linuxu není větší, ale je pravdou že od doby co jsem na linux přešel mne hry nějak samy od sebe přestaly bavit, sem tam si něco poklikam, ale propařenou noc jako kdysi na windows jsem už dobře rok nezažil :(
-
Rivon (neregistrovaný)
To snad nemyslíte vážně… Napsali, že v současné době neexistují plány pro vývoj. To má k tvrzení, že definitivně (nikdy) nebude má hodně daleko. Za prvé to může být kec. Prostě nechtějí na sebe strhávat pozornost a o to větší to pak bude trhák, když to najednou vydají. Za druhé to, že nejsou plány dneska, neznamená, že nebudou zítra.
-
peep (neregistrovaný)
1. Používám pro práci i zábavu Ubuntu 10.04 x64 a mám nainstalován Steam pod Wine.
2. Z celkově koupených 57 her mám právě nainstalováno 19. Je to hratelné na cca 90%.
3. Občas je třeba něco přenastavit či upravit, ale to si zase uživatel *nuxu dokáže udělat sám s pomocí Google a WineHQ.
4. Specifickou podporu pro *nix mají většinou jen malá herní studia do 10 lidí, pro velká studia se to nevyplatí při 1% penetraci OS.
ČLÁNKY DO MAILU