Trocha historie
Steam je největší herní platforma pro PC a linuxáci po ní vždy toužili. Společnost Valve kolem Linuxu trochu kroužila v roce 2010, ale nakonec vyřkla jednoznačné ne. Nakonec ale postoj přehodnotila a na jaře 2012 oznámila plány dostat Steam na Linux. V listopadu téhož roku přišla betaverze, v únoru 2013 potom stabilní verze. Často se spekulovalo o tom, že má Valve s Linuxem větší plány.
To se nakonec potvrdilo, Linux má být základem herních konzolí se Steamem na bázi PC. Valve přitom nechce být tím hlavním výrobce, pouze dá k dispozici systém SteamOS a určité referenční modely konzolí. Podobný byznys model razí Google s Androidem a slaví úspěchy. Důvodem vstupu na pole neorané je zejména nová konkurence. Microsoft má vlastní obchod přímo ve Windows, do kterého se snaží natáhnout herní vydavatele, a herní gigant Electronic Arts se snaží prosazovat svůj Origin.
Instalace
Předem upřesněme, že SteamOS v současné době rozhodně není finální produkt. Samotné Valve ho zatím doporučuje jen zkušeným linuxákům, kteří planou touhou pro vše nové. Obraz o velikosti necelého 1 GB je ke stažení na repo.steampowered.com ve formátu ZIP. Balíček prostě stačí rozbalit na USB flash disk nebo jeho obsah vypálit na DVD. Případně vizte podrobnější návod. Váš počítač navíc musí podporovat bootování metodou UEFI.
Momentálně má celé řešení jeden háček, který spočívá v nemožnosti vyhradit pro SteamOS pouze jeden oddíl na disku. Sice je kromě automatické instalace nabízena i instalace odborná, ale ani ta neumožní rozdělit disk podle vašich představ. SteamOS ho prostě zabere celý a vše ostatní pošle na věčnost. Na to je třeba dát pozor. Jakmile spustíte automatickou instalaci, už se vás na nic neptá a pere to tam.
Při automatické instalaci nemusíte dělat vůbec nic…
Pokud si tedy SteamOS chcete jen osahat, jako nejvhodnější se jeví virtualizace. Použít můžete například známý VirtualBox. Ani to není úplně snadné, je potřeba udělat pár úprav, především odstranit ovladače Nvidia a nainstalovat ovladače VirtualBoxu. Na webu najdete vícero podobných návodů. Asi nemusím připomínat, že přes VirtualBox si opravdu nic rozumně nezahrajete, maximálně tak piškvorky.
Současná verze SteamOS oficiálně podporuje pouze grafické karty Nvidia, nicméně přítomny jsou i ovladače pro grafiky od AMD a podle ohlasů ve většině případů fungují. A svobodné ovladače pro čipy Intelu jsou obsaženy už v jádru, takže s pomocí pár příkazů můžete rozběhat i ty.
Rozborka
Zkušení uživatelé již po chvilce poznají, že uvnitř SteamOS není nic unikátního, jen „obyčejný“ Debian. Konkrétně ve stabilní verzi 7.1 Wheezy. Volba Debianu byla poměrně překvapivá, neboť Valve spolupracovalo s Canonicalem a linuxový klient Steamu dosud oficiálně podporoval právě jen distribuci Ubuntu.
Kritici Ubuntu hned přispěchali s teorií, že za to může sveřepé prosazování nového zobrazovacího serveru Mir, který chce Ubuntu jako jediná z distribucí nasadit. A nutno přiznat, že dost možná mají pravdu. Valve ještě bude mít hromadu starostí s těmi současnými technologiemi, natož aby ještě implementovalo nové. Miru navíc nefandí ani výrobci grafických karet, kteří se k jeho podpoře zatím staví velmi chladně.
GNOME 3 už známe, ničím nepřekvapí
Linuxové jádro je obsaženo ve verzi 3.10 z důvodu prodloužené dvouleté podpory. Výchozím (a v instalaci jediným) grafickým prostředím je GNOME 3.4 s rozhraním GNOME Shell. Zatím SteamOS startuje klasicky do grafického prostředí, ale do budoucna pravděpodobně nastartuje rovnou Steam, takže uživatel ani nepozná, co je pod pokličkou.
K dispozici je také několik základních aplikací. Například souborový správce Nautilus jakožto součást GNOME nebo prohlížeč IceWeasel, kompletně svobodná odnož Firefoxu. S rootovskými právy (heslo nastavíte příkazem passwd ) už potom můžete přidat například repozitáře Debianu, které jsou se SteamOS pochopitelně kompatibilní, a instalovat další aplikace.
Grafické ovladače
Klíček úspěchu ovšem nebude výběr distribuce nebo softwaru, ale kvalita ovladačů grafických karet. Ty se za poslední rok slušně zlepšily, jak jste si možná všimli. Ani zde SteamOS nijak nevyniká, zkrátka jen obsahuje aktuální verze. Pravdou však zůstává, že na ovladače pro Windows ještě mají co dohánět. A ovladače dle mého budou tím problémem, kvůli kterému se finální produkce konzolí zpozdí.
Valve sice má páky, aby výrobce donutilo ovladače pořádně vyladit, a už je také používá. I kdyby firmy k vývoji posadily armádu odborníků, za několik týdnů to nestihnou. Vývoj něčeho tak komplexního jako jsou grafické ovladače je během na dlouhou trať. Jednou vyspravíte bug a změna způsobí další chybu někde jinde, třebaže menší. A takhle pořád dokolečka…
Pokud jste SteamOS chtěli zkoušet zejména kvůli grafickému výkonu, není třeba. Aktuální ovladače můžete poměrně snadno naroubovat i na vaši stávající distribuci, pokud jde o relativně nové vydání. Výhodou SteamOS tak jsou zejména automatické aktualizace ovladačů.
Klient Steamu
Srdcem distribuce je samozřejmě samotný klient herní platformy Steam. Proto trochu překvapí, že ani není zahrnut v obrazu. Na ploše naleznete pouze malý nástroj, který vás provede jeho stažením a instalací. Potřebovat tak budete připojení k internetu a pár set megabajtů místa na disku. Steam nepoužívá balíčkovací systém, ale aktualizuje se sám a po svém.
Steam v klasickém „desktopovém“ rozhraní
Ano, Steam obsahuje DRM, ovšem jedeno z těch uživatelsky nejpřívětivějších. Ano, klient je proprietární. To však ve světě her není výjimkou. Funkčně patří mezi opravdu propracované systémy a rozsahem služeb si nic nezadá ani s konzolovými službami. K dispozici jsou ukládání her do cloudu, propracovaný systém achievmentů, řada sociálních funkcí a mnoho dalšího.
Ani konzolové rozhraní „Big Picture“ není k zahození
Už cca rok Steam nabízí dvě rozhraní: klasické desktopové a notně zjednodušené konzolové (televizní), které vyniká velkými prvky a lze jej ovládat z pohodlí křesla herním ovladačem. Konzolové rozhraní působí efektně a je i dobře použitelné. Tady se SteamOS opravdu nemusí bát souboje s konkurencí.
Stále je to málo…
Je to všechno hezké, ale stále je to málo. Valve je silná společnost, musíme si však uvědomit, že stojí proti ještě podstatně silnějším firmám jako Microsoft nebo Sony. SteamOS ještě potřebuje značně vylepšit, než se jim bude moci postavit. Pořádné grafické ovladače jsou zkrátka nutnost, přes to vlak nejede. Odhaduji, že do ostrého prodeje se konzole, tzv. Steam Machines, dostanou nejdříve v druhém pololetí 2014.
Prototyp Steam Machine navržený přímo Valve
Ještě mnohem delší dobu bude trvat, než se významněji rozšíří nabídka her podporujících Linux. SteamOS sice nabídne i streaming her k televizi z počítačů s Windows, ale to už je docela krkolomné řešení, které navíc vyžaduje rovnou dvě relativně výkonná (a tedy i drahá) zařízení.
Další návrh Steam Machine, tentokrát od firmy iBuyPower
I když se Steam Machines snaží tvářit jako konzole, stále v podstatě půjde jen o hezky zabalené počítače do obýváku. To s sebou nese klady i zápory. Celé řešení bude relativně otevřené, uživatel bude mít možnost vyměnit hardwarové komponenty a i ty hry pro PC jsou obecně levnější. Na druhou stranu konzole se SteamOS podle všeho nebudou dotované a cena nebude nízká. Pokud budete chtít solidní mašinu, zaplatíte víc než za Xbox nebo PlayStation, třeba i dvojnásobek.
ČLÁNKY DO MAILU