tl;dr pro znalé
Šaráda kolem klonů RHELu začala v roce 2014, kdy CentOS přešel pod Red Hat (viz náš článek z roku 2019 o historii CentOS). O čtyři roky později, tedy v říjnu 2018, bylo oznámeno, že IBM kupuje firmu Red Hat. O další dva roky později zjišťujeme, že CentOS přestává existovat a místo něj tu bude CentOS Stream, řekněme „něco jako testovací prostor“.
Velice záhy vzniká Rocky Linux a AlmaLinux a Jirka Eischmann z Red Hatu přináší odpovědi na nejčastější otázky kolem CentOS Stream (doporučuji si připomenout jeho článek, pokud se vám nelíbí moje označení za testovací prostor). O tři čtvrtě roku později vydáváme rozhovor s Davidem Bečvaříkem, country managerem RH pro ČR a SR, který shrnuje, jak klony ukazují zájem o ekosystém RHELu.
V létě 2022 v čele Red Hatu končí Paul Cormier, který je usazen na křeslo předsedy představenstva. To se někdy dá hodnotit jako odklizení z exekutivy do tak trochu čestné funkce, ale jestli je to tento případ, nevím a nechci ani nic takového naznačovat. Letos na jaře se Red Hat svezl s mizérií IT korporací a podobně jako všichni velikáni začal propouštět, odešel přitom i programový šéf Fedory.
No a už jsme v letošním červnu, kdy se od Red Hatu dozvídáme, že zdrojové kódy RHEL už jen skrze CentOS Stream. Na to reagují Rocky i Alma, věc z hlediska licenčního analyzují i v Software Freedom Conservancy a celkově se obraz Red Hatu v IT komunitě barví do bouřkových odstínů. Do toho jako slon do porcelánu hňácne Mike McGrath z Red Hatu na firemním webu, což některé redaktory slečny Rút dožene ke komentování celé situace.
Blížíme se do finále, neb je červenec, tedy minulý měsíc a Oracle ukazuje, že má obě varlata na svém místě a hlásí, že vývojáři Red Hatu klidně můžou přejít k němu. Pragmatismus SUSE se ve stejné chvíli projevuje prostým oznámením, že se pouští do vývoje klonu RHEL a do věci investují milióny dolarů. Alma hlásí, že na 1:1 kompatibilitu prostě rezignuje (a nelze se jí divit), Rocky zjevně ne (viz dnešní mega-událost).
To už jsme v cíli, máme tu včerejšek a výše uvedené společnosti CIQ, SUSE a Oracle, které spojuje motivace v pokračování nějakého projektu, jakým původně byl CentOS, rozhodly se spojit své síly a zakládají organizaci OpenELA, pod kterou tyto společné síly na tento společný cíl vrhnou. Vše otevřenou formou ve spolupráci s komunitou, která též na enterprise linuxové distribuci má enormní zájem.
Mise OpenELA
Mise projektu OpenELA, tedy neziskové organizace založené dle 501©6 v americkém státě Delaware, se skládá ze čtyř základních cílů:
- ustanovit a zpřístupnit zdrojové kódy, nástroje a další prvky pro všechny členy, spolupracovníky a celou open-source komunitu tvůrců linuxové enterprise distribuce, udržující 1:1 downstream derivát EL (toto „EL“ chápejme jako RHEL).
- umožnit a podporovat přispívání a vylepšování od upstream komunity ve formě „extras“.
- vždy jednat v nejlepším zájmu open-source komunity a všech downstream derivátů.
- vytvářet inkluzivní komunitu organizací a individuálních přispěvatelů pro zajištění trvalosti, stability a správy tohoto projektu.
Z technického hlediska si OpenELA klade za cíl poskytovat přístup ke zdrojovému kódu, z něhož si organizace budou moci sestavovat distribuce kompatibilní s RHEL.
Zakládající principy OpenELA
Opět jde o výčet několika bodů, které shrnují to podstatné:
- Open Source Software: primární zaměření je na otevřený přístup, který bude podporovat tvůrčí činnosti, vývoj, distribuci. Kdokoli bude moci vše využívat, modifikovat v souladu s licencí.
- Nezávislost a neutralita: OpenELA je nezávislou entitou poskytující prostor všem, vylučující možné konflikty.
- Transparentnost: všechny akce, financování či vývoj a rozhodovací procesy OpenELA budou otevřené.
- Spolupráce: základní aspekt, na kterém vše stojí. Všichni členové budou pracovat společně, sdílet znalosti a spolupracovat na společné infrastruktuře a zdrojích. Kdokoli je vítán.
- Bezpečnost: budou nastaveny procesy pro sledování a držení se up-to-date v oblasti bezpečnostních oprav, errata, zranitelností atd.
- Udržitelnost: OpenELA se zavazuje k dlouhodobé udržitelnosti pro všechny hostované projekty.
- Spravování komunitou: OpenELA založí transparentní a inkluzivní komunitní řízení, které budou reprezentovat přispěvatelé a zúčastněné strany, kteří budou součástí rozhodovacích procesů a směřování celého projektu.
Cíle projektu v bodech
Následující můžeme od OpenELA očekávat:
- všechny zdrojové kódy nezbytné pro dosažení plné 1:1 kompatibility s EL, které budou distribuovány skrze Git
- security errata data
- různé guideline pro zajištění komatibility u downstream distribucí pro testování jejich buildů
- branding kit pro všechny downstream distribuce a podporovatele
- uživatelská a administrátorská dokumentace (příspěvek Oracle)
Co lze z výše uvedeného vyvozovat
Ďábel je samozřejmě skryt v detailech, v tomto případě mezi řádky či v mezerách mezi slovy. V tuto chvíli tato slova minimálně evokují tento dojem:
Red Hat opravdu naštval významnou část komunity v nejširším slova smyslu. Ti se rozhodli činit jak na úrovni relativně nezávislých vývojářů (např. návrat zakladatele CentOSu v podobě Rocky Linuxu), tak v rovině korporátní (tedy SUSE a Oracle). Musíme ale Red Hatu přiznat kredit: vytvářet „enterprise distro“ je fakt hodně nákladná a složitá operace a ani jeden z uvedených logicky nechce jít cestou Red Hatu, tedy do vývoje sypat hromady peněz, aby mu to vše pak díky/kvůli GPLv2 vyzobávala konkurence a dělala vlastní klon.
Podobně jako třeba materiální i jiná podpora Ukrajiny je akcí mnoha zemí světa, podobně jako EU táhne ve spoustě věcí za jeden provaz, podobně jako USA drží pohromadě společný zájem (a třeba tak trochu i ta původní idea), podobně jako významná část světa kooperuje na projektu ITER, i zde se zájemci spojili a hlásí, že táhnou za jeden provaz. A jak už to v open-source světě bývá, byla založena nezávislá organizace, která to celé bude spravovat.
Přísliby jsou celkem jasné: celá ta věc bude k dispozici komukoli zúčastněnému volně, za podmínek daných licencemi (GPLv2 atd.), a to na Gitu. Přislíbena je podpora ve všech možných oblastech a snaha o 1:1 kompatibilitu. Zejména pak skutečnost, že kdokoli bude moci vzít celou tuhle věc a vydávat třeba vlastní „DJEL“, tedy „David Ježek Enterprise Linux“, včetně „brandu“, tedy včetně příslibu, že vás nikdo nebude tahat po soudech až do skonání světa za to, že jste si to dovolili nějak nazvat a dát tomu nějaké známé logo.
Mimochodem, co jsem ještě nezmínil, tak OpenELA, která bude spuštěna později v tomto roce, se prvotně zaměří na kompatibilitu s EL8 a EL9, možná i EL7 – zkrátka na poslední dvě až tři generace RHELu.
Pár slov závěrem
Nechci si dnes hrát na Sybilu. Dovolte mi vzpomenout moji milovanou reklamu Red Hatu z doby před mnoha lety. Je jen několik málo – řekněme reklam – které tak skvěle budují atmosféru až k nějakému momentu, že si dovolím říci, že je miluji. Tato je jednou z nich:
Zde, před mnoha lety, se Red Hat jasně postavil a něco řekl světu. Možná ne celému, ostatně 95 % obyvatel této planety nejspíš o Red Hatu nikdy neslyšelo, ale nám ajťákům ano. Má to náboj a má to sdělení, které nádherně hraje na pozitivní strunu emocí. Toto kouzlo se dle mého za posledních pár let z Red Hatu vytrácí, pokud se již nevytratilo. Jako kdyby ztratil vizi, podobně jako ji ztratilo Ubuntu (Canonical) a jako ji po smrti Jobse ztratil Apple.
Je málo lidí, kteří dokázali vizi buď neztratit, nebo přijít s vizí jinou. Bude to trochu hloupý příklad, ale když Gaël Duval došel na konec své distribuční pouti, na několik let zmizel a dělal jiné věci. Dnes je zpátky a pracuje na /e/OS. Nikdy nebude slavný a bohatý, ale něco světu přináší. Něco víc. To něco já u Red Hatu těchto dní pocitově postrádám, navzdory obrovské spoustě poctivé gé-pé-elkové práce, kterou dává světu.
Když jsme si o této novince v redakci krátce psali, tak jsem trošku v žertu nadhodil myšlenku, jak dlouho to asi tak potrvá, než se k OpenELA připojí Red Hat. Rád bych tuto myšlenku modifikoval: jak dlouho to potrvá, než se k OpenELA připojí Microsoft?
