Názory k článku SUSE, Oracle a Rocky Linux zakládají Open Enterprise Linux Association

Nerozumím odpovědi. Můžete to prosím rozvést jak by fungoval dál RHEL, kdyby se RH nedostal ke zdrojákům většiny softů, které jsou v RHEL obsaženy protože by si autoři řekli, že zdroják dají jen platícímu zákazníkovi a kdo by ten zdroják dál šířil, tak by přestal být zákazníkem?

Vzhledem k tomu, že GPL vyžaduje předání zákazníkovi a nikoliv zveřejnění, tak v podstatě jen "fantaskně" domýšlíte přesně to, co je v té licenci vyjádřené. Kdyby GPL chtěla zveřejňování, bylo by to tam napsané.

Takže pokud RH bude mít za zákazníky jen ty, co dodržují pravidla, je to jejich věc. RH ty zákazníky nijak nepotrestá - neuzavřít smlouvu není trest, ale právo každé smluvní strany.

Tady nekdo plka o zakonech, aniz by o nich mel paru?

Naopak, firma/podnikatel je povinen dodavat nediskriminacne komukoli. Ze zakona. A podotykam, ze nejen v EU, tohle plati i v US. Takze na to, ze nekdo v souladu s licenci dela co muze a vy mu proto odmitnete prodat si muzete pekelne nabehnout. A rek bych, ze pravnici RH to moc dobre vedi. Proto nic takoveho v zadne smlouve neni ani naznaceno.

Twitterový účet almalinuxu píše: "Having a license would not help. Part of the license agreement restricts you from building your own rebuild with the source. We are working on gathering information and formulating a plan."

https://twitter.com/AlmaLinux/status/1671560898819784704

Lžou?

Podnikatel nesmi nekoho diskriminocat ale dodavat komukoliv nemusi. Zjisti si nejprve co je to diskriminace. Treba my nase sluzby do EU neprodavame protoze je to zbytecna prace navic. Stejne tak miliony eshopu v zahranici neprodavaji zbozi do CR. A s diskriminaci to opravdu nesouvisi.

"Treba my nase sluzby do EU neprodavame"

Cim, porusujete zakon ... protoze v ramci EU je povinost dodavat kamkoli do EU. A ano,v pripade maloobchodu z toho plyne i povinost znat legislativy vsech zemi eu, je to mozna uchylny ale je to tak.

Podotykam, ze finty na tema "tak tam dame postovny za milion" jsou presne to, co delat nesmis.

Jses mimo, on je v US, do EU nemusi prodavat nic.

Jako americka firma nespadame pod legislativu EU. A potencionalnim evropskym zakaznikum na rovinu rikame ze se nam nevyplati prodavat nase sluzby do EU kvuli pravnimu prostredi EU.

Ale GPL zakaznikovi taky nezakazuje zverejneni ziskaneho dila. Takze jako zakaznik to muzu koupit a obratem nastrkat do gitu - a nemoralni to fakt nebude. Bude to presne v souladu s licenci. A ta entropie v poctu subjektu, co nakoupit muzou je velka - nikdy predem nevite, kdo to udela, vlastne ani nemusite vzdy presne a spolehlive zjistit, kudy to vlastne uteklo. A i kdyz ten smluvni vztah s takovym subjektem rozvazate (pokud ho identifikujete), nikdy nevite kde kdo dalsi to udela priste zas. Vrazite do toho boje neskutecne mnozstvi energie a neziskate nic :-) A porad plati, ze to neni nemoralni ani neeticke - kdyz zakaznik ten ziskany zdrojak zverejni, to mu totiz licence umoznuje. Ne, tu hru nemuzete timhle zpusobem vyhrat.

"Ale GPL zakaznikovi taky nezakazuje zverejneni ziskaneho dila"

Naopak, GPL vyslovne rika, ze kazdy uzivatel ma stejna prava, jako ten, kdo mu ten SW poskytl. Takze ho muze samozrejme uzivat, ale i libovolne (ne)modifikovat a dal sirit...

Vůbec jste neodpověděl na otázku. Takže ji zopakuji: Jak by do budoucna fungoval RHEL, kdyby každý se každý ve FOSS rozhodl, že udělá totéž co RH - dá zdrojak pouze zákazíkům.

Se současnými zdrojáky. Ale blbě. Rozpadla by se celá komunita.

RHEL ovšem vývoj dělá v upstreamu. Jak přímo v jednotlivých projektech, tak v CentOS Stream. Ta přidaná hodnota pro zákazníky je v něčem jiném.

Už si šlapete na jazyk. CentOS Stream byl popsaný zcela dobře a pochopitelně. Předpokládám, že ten, kdo dokáže posoudit jakost RHEL vs. CentOS Stream vs. Debian vs. Ubuntu, umí i číst.

Vaše argumenty vyvracejí samy sebe. Pokud je pro Vás vhodný Debian, pak jste nikdy RHEL, ani původní CentOS ve skutečnosti nepotřeboval. Využíval jste z něj tu část, která se neztratila a funguje dál. A to, co RHEL přináší, zjevně nepotřebujete k životu. Takže je vlastně všechno cajk. Vztekají se dnes jen ti, kteří skutečně RHEL výhody potřebují, ale ředili si náklady pomocí klonů.

V jednom příspsěvku zde jste psal o tom, jak SAP nechtěl nikdo provozovat na Linuxu. Zamyslete se taky prosím nad tím, díky komu se vnímání Linuxu změnilo - opět dojdete k Red Hatu. Protože v té době už Debian byl, a dokonce byl veden přísněji, než dnes.

Ale ja RHEL nepotrebuju :-) To, ze se nekteri snazi vytvorit auru o tom, ze jedine RHEL je vhodny do enterprise prostredi fakt neimplikuje, ze tomu tak dopravdy je. Resp. muze se clovek dostat do situace, kdy nejaky software ma jen balicky pro RH a jeho odvozeniny. A zbytek oc se tu snazite je korporatni masirka, ktera funguje ve vsech us-based korporatech stejne... aneb ten nas korporat je simply the best, ostatni okolo jsou sr**ky :D

Ehm a pokud si nekdo precte, ze Stream rolling-release Linux distro, tak dal ve cteni ani pokracovat nebude, v hlave si daji rovnitko ze to je vlastne stejne jako Arch nebo Gentoo a pujdou od toho, pokud hledaji neco stabilnejsiho (coz i puvodni Centos byl). Chapu, ze pochybeni nepriznate, to by nezapadalo do te korporatni mantry ad vyse.

Podívejte, já sám mám všude Debian, ale CentOS Stream jsem pochopil okamžitě. Buďto nám tu ze široka říká říkáte, že jste (aspoň z počátku) nepochopil, nebo si zde malujete "odborníky", kteří sice umějí vybrat správnou distribuci, ale neumějí číst a chápat.

Korporátní masírka? Až povedete firmu, tak prostě zjistíte, že na mnoho situací je potřeba mít vyčíslenou cenu a vědět, co za to získáte. Může to být klidně desetkrát dražší proti vlastnímu úsilí na distribuci zdarma. Jenže RH s Vámi podepíše smlouvu, zatímco u distribuce zdarma budete doufat, co si (například) v Debianu odhlasují, a jestli i za rok seženete do firmy dostatek odborníků, kteří naváží na vlastní firemní know how. To je důvod, proč v korporaci nejde takto přemýšlet, proč při rozhodování nemůžete obě řešení položit vedle sebe. Nejsou srovnatelná v měřítcích, která pro rozhodování potřebujete.

Jinak korporáty prostě jsou the best, skutečně přinášejí nejvíc prospěchu všem. Prospěch se neměří tím, co Vy si o tom myslíte, ale tím, kolik lidí přesvědčí otevřít peněženky.

Ja se ale bavim o tom jak to vnimala cilova skupina. To nemam ze sve hlavy, to bylo videt z reakci na uvedeni Streamu a zariznuti klasickeho CentOSu. Ano, muzeme se tvarit tak, ze vsichni uzivatele to prijali s nadsenim a spravne pochopili politiku RH. Ale tak to nebylo, ze? ;-)

No a RH teda asi zas tak moc zakazniku otevrit penezenku nedokazal, kdyz zacal resit ty klony, ve kterych asi vidi pricinu svych asi nizkych prijmu... :-) A doufa, ze pak tu penezenku otevrou lidi vic smerem k jejich pokladnicce... ale mam pocit, ze nic takoveho se nestane, snazit se podobnou nasilnou formou vytriskat vic kapitalu je spise cesta do pekla.

Jenže toto není cílová skupina, to jste si jen domyslel. Uživatelé CentOSU to byli, ale to neznamená, že je to cílová skupina (tj. cíl podnikání Red Hatu).

Jo jasně, korporáty přinášejí nejvíc prospěchu všem, pokud ten prospěch měříte jako peníze akcionářům. Akorát se bojím, že normální lidé si pod slovem prospěch představí trochu něco jiného.

Normální lidé = lidé, co nic nedokázali, ale svůj život mají založený na plodech těch korporátů a na vývoji, který stimulovaly. Zisk akcionářům je jen zrcadlem toho úspěchu. Nebo snad sníte o zřízení, kde úspěch nebude odměněn? To jsme tu měli, a konzumovali jsme to, co kapitalismus vytvořil, dokud jsme se ekonomicky úplně nezhroutili.

Máte to krásně jednoduché. Až na to, že je to jen iluze. Získ akcionářů je zrcadlem všeho možného. Třeba jestli měli štěstí na situaci, kdy šlo beztrestně vyjebat s autorem toho vývoje. Nebo beztrestně vyjebat s kýmkoliv jiným.

Nezapomínejte, že otevřít peněženku vás přiměje i pistole u hlavy. Korporace přinášejí prospěch i někomu jinému jen, pokud je to pro ně optimální cesta, jak se dostat k penězům. Máme zákony, odbory a spoustu dalších věcí jen abychom ty korporáty udrželi v mezích, kdy přinášejí prospěch i dalším lidem. Bez tohohle donucení to špatně dopadne.

co si (například) v Debianu odhlasují
A jak tomuhle zamezíte u RH? Kde si to navíc může i někdo "zaplatit" narozdíl od Debianu, kde to bude spíš přání většiny.

Jinak korporáty prostě jsou the best, skutečně přinášejí nejvíc prospěchu všem.
No tak to je tedy opravdu odvážné tvrzení. Já tedy spíš vidím, že korporát od určitého bodu má spíš vnitřní problémy a nedokáže toho moc nového přinést (minimálně v IT). Prostě ho jeho velikost zabije. Tvrdit, že přinášejí prospěch všem, je už spíš zralé na psychiatra.

Přání většiny považuji v obchodě za horší mechanismus, než si něco zaplatit. Peníze vyjadřují zprostředkovanou většinu daleko lépe. Mám peníze? Pak za mnou stojí úspěch. Pokud za mnou stojí úspěch, znamená to, že jsem zaujal hodně lidí. Kouzlo ekonomiky je v tom, že peníze skutečně vyjadřují vůli nejlépe.

Korporace samozřejmě prospěch přinášejí, a do životního cyklu patří i to, že jedna zničí druhou, zanikají, vznikají, soutěží. Nebylo to myšleno tak, že kdo se jednou stane korporací, je nejprospěšnějším na věky. Edisonova General Electric může být jedním takovým příkladem - posunula svět. A to jí nikdo nevezme, i když později zase jiní konkurenti posunuli svět o další kusy dál. Ale nikdy to nebyli jednotlivci. To se stává jen v pohádkách.

"Ale ja RHEL nepotrebuju" ....

Mam tu pole - emc/dell, k tomu poli je virtual, dodavany primo dellem, Jmenuje se to "storage manager" ... a bezi to na ... Centosu. Jsem zvedav, na cem pobezi nova verze, ale Rhel to nejspis nebude. Asi je to malo enterprise.

Tak zrovna Dell/EMC v tomhle oficialne podporuje i SLES. A mimoto ten management konglomerat ke storage napsany v Jave jde bez obtizi pustit treba i na tom Debianu - coz neni jen teorie, ale osobne prakticky vyzkousena vec. A jsou mista, kde uz dnes Dell podporuje treba i Ubuntu - takze bych se nedivil, kdyby se ten zaber rozsiril i do dalsich oblasti.

No sice Danyho moc nazorovne nemusim ale tedy bych se priklonil na jeho stranu.

O co odchodem prisel? Za 20 lete jsem narazil na minimum veci co bylo potreba resit s tim slavnym supportem. RHEL se u nas provozovl jen proto, ze bez zarizeni supportu u RHELu nechteli supportovat Talend, SAP atp. Nastesti dnes mam dnes dost cest jak se nedrzet na danem distru, ci konkretni technologii.

Dost lidí (včetně mě) do jisté míry uvažuje tím způsobem, že s výjimkou Debianu nemá smysl používat žádnou malou, obskurní distribuci, kterou neudržuje nějaká firma z důvodu toho, že ... a je to můj pohled, nechci vyvolat flame ... jsou tyto distribuce prostě kvalitnější a firmy si fakt dávají záležet na tom, že se to nějak nerozbije. A čím blíž je distribuce ke komerční distribuci, tím lépe.
Já takto třeba používal OpenSuse Leap, ale teď už jsou části hrozně staré a po dlouhé době jsem kvůli potřebě nového kernelu (podpora USB wifi donglu) risknul Fedoru. Je fajn, co mi nesedí je až moc velké množství updatů. Pokud bych používal CentOS, tak asi moc nadšený ze změn nebudu, na druhou stranu přechod z Leapu na Fedoru znamená úplně jiný release cyklus a jsem s tím celkem v pohodě. Kdysi se mi zdálo, že Fedora je tak experimentální, že KDE spin je prakticky nepoužitelný a na desktop to není a jako rolling distro na server taky ne a po pár letech překvapila.
PS: instalační program je příšernost a podpora btrfs je taková dodělej doma.

11. 8. 2023, 20:12 editováno autorem komentáře

"Dost lidí ..."

Me prozmenu zkusenost rika, ze plati presny opak. Cim vetsi korporat, tim horsi sluzby. A radsi si budu neco "zadarmo" opravovat sam, nez se mesice dohadovat s nekym, kdo me stejne (i za penize) posle do haje.

Proto vsude kde se to da pouzivam gentoo, protoze si ho (zatim) muzu ohnout jak potrebuju a kdyz chci udrzovat nejakou konkretni verzi, tak si to snadno nastavim (posledni dobou me treba uz vazne ... s neustalym vymenovanim pythonu).

Pardon, omlouvam se.

Nedělal bych si z toho příliš legraci. Jednou z možností je, že RH začne do RHEL přidávat non-GPL vlastní produkty, které se postupně stanou nenahraditelné pro vlastní zákazníky. V tu chvíli přestanou klony dávat smysl.

A co se stane dál? Možná původní RHEL někdo forkne a začne v něm pokračovat. Ale najde si ty enterprise zákazníky? Zatím se to moc nikomu nepodařilo.

Fakt si myslite, ze to by fungovalo? :-) V dobe, kdy se dost otevrene mluvi o tom, ze vendor-locky jsou problem a je potreba veci stavet tak, aby clovek nebyl odkazan na jednoho dodavatele? Tohle reseni by mozna melo sanci na uspech pred deseti-patnacti lety, ale dnes uz i v tomto jsme jaksi ponekud jinde. Vylozene enterprise se tim mozna jeste udrzi, ale government sektor, ktery take sype nemalo penez by se s timto pristupem asi dost rychle ztratil.

On by to nemusel být vendor lock, protože by mohli smluvně zaručit svým klientům zdrojáky i způsoby užití v nouzových situacích.

Každopádně, v tomto segmentu nikoho vendor lock neděsí. Stejně jsou locknutí k tomu Red Hatu, i když je open source.

Matláte tady dohromady dětské požadavky, požadavky maximálně středních firem a aplikujete stejnou logiku do enterprise.

Vendor lock a boj s nim je mimo jine soucasti agendy i u naseho mistopredsedy vlady pro digitalizaci, na to jste zapomel :-) Nebo snad stat povazujete za maximalne stredni firmu? Ci snad pan ministr je podle vas dite? :D

Smluvne zarucit, no... tak misto vyvoje software budete cpat prachy do pravniku, kteri vam to osetri ;-) A bude to jak s legislativou, ti okolo budou hledat v ustanovenich skuliny a zpusoby, jak tu smlouvu obejit. Don-quijotovsky boj... ale kdo chce kam ;-)

Dravý kapitalismus funguje. Socialistická utopie je jen sen. Ano, podržím se toho, co funguje, než abych (ne jako první) potřeboval ověřit, že rádoby dobroserství akorát demotivuje společnosti i jednotlivce.

Podařilo se někomu významnému, pokud to není gigant á la google, meta a podobně vyřešit problém vendor lock-inu? Nebo to vždycky byla jen iluze typu: snížíme své požadavky až na úroveň psacího stroje a pak se budeme cítit svobodní?

Nerekl bych, ze organizace typu Cesnet ci Seznam jsou nejak zvlast spoutani konkretnim vendorem a soucasne degradovali sve pozadavky na psaci stroj, jak rikate.

To jste vyjmenoval firmy, které technologie tvoří. Většina světa potřebuje technologie jen jako podporu svého podnikání.

Tak samozrejme takovych najdete vic, aneb hledej smudlo :-) Treba i operatori uz pochopili, ze stavet sve site tak, ze jste odkazan na jednoho konkretniho dodavatele (tedy stavet na jejich proprietarnich technologiich) je cesta akorat tak do pekel... co ve finale brzdi i ten rozvoj.

Pro koho je vendor lock problem? Pro male firmy? Pro enterprise? Enterprise ma nasazenych x operacnich systemu protoze dodavatel x pozaduje RHEL, dodavatel y pozaduje Oracle, neco bezi na necem exotickem a vetsina systemu bezi na Windows. Tohle je typicka situace u enterprise v evrope, asii, australii i tady v US.

A jde to? Nejsem právník, ale jako vývojář softwaru se GPL vyhýbám jak čert kříži, protože už přibalení nějaké utility s GPL kódem se možná dá vykládat tak, že celý produkt je odvozené dílo, byť je malá část frontendem nad malým procentem funkcionality.
Nejvíc mě teď dorazil GNU Parallel, který říkal, že pokud program použiji, tak to použití mám citovat a že jím zpracovaná data jsou odvozené dílo, to jsem bral jako aprílový vtip, protože pokud bych ho nepoužil, tak jsou data stejná.

Evidentne jim to za to udrzovani kompatibility az k urovni binarnich zvejku na uplne jine architekture s proprietarnim HW nebo prekopani AIXu na x86 (vc. hw driveru,recer­tifikaci s vyrobci kazitek) a vyvoj vrstvy na kompatibilitu s linuxem az do morku kernelovych modulu nestoji.
Takze ten ekosystem je v podstate drzi jeste do urcite miry v sachu.

RedHat by se taky mohl naštvat a místo srpm zveřejňovat jen odkaz na zdrojový kód autora aplikace a k tomu hromadu txt souboru s aplikovanými změnami. Potom by se ukázalo jaký má Oracle koule 🤪.

No vidis, a presne tohle podle GPL udelat nemuzes, ty musis dat k dispozici kompletni zdrojaky, vcetne tech zmen.

No vždyť to píšu, zdroják si stáhněte z autorova Gitu a změny dostanete od RH. Tak budete mít kompletní zdrojový kód aplikace.Nebo je snad někde v GPL napsane, že to musí být v jednom srpm balíku a ještě nejlépe s celým vývojovým prostředím, aby to šlo přeložit jedním příkazem?

Jasne.... jediny vyvojare, co zvladnou aplikovat patch ma RedHat :-) A ted nam jeste povezte tu o Karkulce, at ty pohadky mame komplet :D

"No vždyť to píšu," ... a co ty nechapes na tom, ze v souladu s GPL musis poskytknout kompletni zdrojove kody, nikoli nejakou hromadu patchu? Ty jednotlive zmeny jsou naopak to, co poskytovat vubec nemusis. Ty musis poskytnout zdrojaky odpovidajici tem binarkam.

Zdrojaky odpovidajici binarkam muzou byt klidne jeden zdrojak a k tomu patche. Gpl nikde neresi jaka forma tech zdrojaku ma byt.

A tak tu diskuzi vykopnul jeden z obhajcu RedHatu a do te iniciativy SUSE, Oracle a RockyLinuxu si tu kopli i lidi primo z RedHatu - mozna s cilem konkurenci zesmesnit, nebo ja nevim co tim sleduji... :-) Nabizi se otazka, proc ty klony teda furt tak resej... vzdyt i na zaklade toho co pisete by to mohlo byt vsem tem cervenokloboucnikum ukradene, ne? ;-)

Nejsem obhájce Red Hatu, ale obecně zastávám názor, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Někdy je ta hranice nejasná, a pak se na to dá dívat z různých pohledů. Můj pohled je z úhlu udržitelnosti a celkového prospěchu.

Podobně jsme "vydělali" na mobilitě telefonních čísel, nemožnosti dotovat přístroje a zavazovat si klienty na dobu určitou: lidé po tom bažili, ale vůbec jim nedošlo, že operátorům zmizí jakýkoliv zbytek apetitu si konkurovat a přetahovat klienty lepšími nabídkami, když klienta nemohou ani na čas zavázat. Nevzpomínáte, jak masivní reklamy operátoři mívávali, dokud jsme neměli "plnou svobodu pro zákazníka"? Chcete mi tvrdit, že na tom lidé vydělali?

Nevsimnul jsem si, ze by reklamy operatoru zmizely. A oligopolnim chovanim operatorum nebylo cizi ani v te dobe, po ktere si styskate. Mozna tak v uplnych pocatcich v dobach Eurotelu, Paegasu a Oskara to mozna chvili fungovalo jak popisujete, pak uz moc ne... zvlast po akvizicich, co nasledovaly.

Ano, svobody maji sve hranice. Ale zrovna v prostredi GPL software to nejde dost dobre postavit na vstupni teorii, ze vyuzivat produkt maji pravo jen ti, kdo si za to zaplatili. Tady se proste nebavime o nakupu licence k pouziti s platbou odstupnovanou podle poctu stanic, kde mi to bezi. Na software jako takovem moc nevydelate. Muzete vydelat na sluzbach s pridanou hodnotou... a tam si nejak osefovat to, aby vam to lidi nezneuzivali. Ale koupit jeden RHEL a naklonovat si ho na pet set stanic ani nemoralni neni. Stejne jako vzit pak jeho zdrojaky a pushnout je do gitu. A nerikejte mi, ze to na zacatku - kdyz do tohohle byznysu sli - nevedeli...

Jop, měli masivní reklamy. To je výhodné, když jedno opití rohlíkem stačí na uvázání klienta na dlouhou dobu. I teď si (v mezích jejich oligopolu) konkurují, jen ty peníze místo masivních reklam investují do něčeho, co zákazníka udrží dlouhodobě. Třeba do toho aby neměli výrazně horší poměr cena/výkon než konkurence.
Troufnu si tvrdit, že samotnou ztrátou těch reklam zákazník rozhodně neprodělal a celkově je to minimálně dost těžké vůbec porovnávat.

Ztrátou reklam zákazník neprodělal, to je jen vnější projev. Zákazník prodělal na tom, že už nevymýšlejí akce. Bez výmýšlení nepřicházejí ani nápady, co se ujmou. Celkově to zastydlo. Rozhodně to nevedlo k dlouhodobějšímu snížení ceny. Naopak, všichni tři operátoři vědí, že když dnes sníží cenu oni, tak zítra to udělá konkurent č. 1 a pozítří konkurent č. 2. Od příštího týdne budou mít všichni nabídky srovnatelné a jen nižší zisk. Stát tím de facto vytvořil tichý kartel, ve kterém se soutěžitelé ani nemusejí domlouvat. Podmínky trhu jsou tak čitelné, že kvazikartelové chování funguje konkludentně (tj. ani není potrestatelné).

Myslím, že to, že máme jedny z nejhorších cen v Evropě je důkazem, že tato cesta naprosto selhala. V nejlepším případě nic nepřinesla.

Prosimvas, vzdyt i to same mate k videni treba u benzinek... :-) Dokonce jeste s vetsi dynamikou a v obou smerech. Jeden zlevni, druhej ho nasleduje... jeden zdrazi, druhej ho nasleduje. Tohle bude fungovat v kazdem segmentu... ostatne proc by nekdo prodaval vyrazne pod cenou, kdyz konkurence nabizi to same za vic penez....? A je to tak u vseho. Cozpak u vas v nejblizsi samosce maji rohliky vyrazne levnejsi ve srovnani s obchodem o par kilometru dal? :-)

Cenu snižujete v případě, že se Vám to vyplatí. Tedy, že příval zákazníků převýší dobrovolně upuštěný zisk.

U mobilních operátorů - na rozdíl od benzinek - neplatí, že vyděláte na akviziční náklady prvním měsícem. U operátora potřebujete mít zákazníka určitý počet měsíců, aby se jakákoliv akce vyplatila. Pokud konkurent cenu sníží, a zákazník uteče k němu, protože to může udělat zcela bez nákladů, pak Vám velmi rychle dojde, že cenu prostě snižovat nebudete - nikdy se Vám to nevrátí.

Až na to, že v okolních zemích to číslo ke konkurenci jde převést také. Takže ty výrazně vyšší ceny u náš budou pravděpodobně způsobené něčím jiným.

Nemáte pravdu. Například v Německu stále operátoři mohou vyžadovat a reálně funguje závazek na měsíce služby. Tam nezmizel ten prostor pro konkurenci.

Ale já nepsal o nějakém obecném závazku. Do teď byla řeč výslovně o převodu čísla. I u nás se dá uzavřít smlouva na dobu určitou s nějakou pokutou. A číslo jde převést až po dořešení takové smlouvy. V německu velmi podobné.
Takže ne, tohle ten rozdíl opravdu nevysvětluje. Jen se tahle výmluva našim operátorům strašně hodí do krámu.

Nekopli. Ale uvědomte si ekonomickou realitu. V článku se píše o těžké váze deseti milionů dolarů. Při průměrném platu vývojáře $100 000 ročně je to kolik? 100 člověko/let? V RH jen v Brně pracuje cca 1500 lidí.

Celé to je marketing řízený přímou komerční konkurencí (SUSE, Oracle...). Stejně jako byl kdysi právě United linux. A ten alespoň neměl za cíl 1:1 klon.

Ze vas to otirani se o United Linux porad bavi :-) Ono kolem roku 2004, kdy UL skoncil resil RedHat ponekud jine veci...ze? Treba to, jak zonglovat s financnimi vysledky... po par letech ty zaloby skoncily tim, ze RH zacaloval 8,8 milionu dolaru, aby si to vyzehlil... :-)

11. 8. 2023, 16:23 editováno autorem komentáře

jj ted jo. ale porad mi to pripadne jako boure ve sklenici vody.

Ja mam tyto use casy:
1) vsude doma Mint - se me to netyka
2) v praci na produ nekdy plnej RHEL - zadna zmena
3) na nektery sluzby UBI image (takovej minimalni RHEL) - zadna zmena
4) pro vyvoj a CI tu devel licenci - zadna zmena

fakt hledam stav, kdy by to melo nejakej realnej dopad na nekoho zainteresovaneho. Protoze i kdyby bod 2 byl nahrazenej za Alma nebo co to je, tak opet -> my bychom si koupili licence od Almy a proste je vyuzivame (a jak se to vyda, to je PNJ v tomto pripade na Alme).

Stejne tak jako je (byla) Alma ve vendor locku vuci RH, tak je RH ve vendor locku vuci vsem tem tisicum balicku, ktery udrzuje pro RHEL - protoze zakosi si proste koupi subscription a jak se tam dostanou updaty, je veci RH (takze kdyz nekdo balicek prestane udrzovat, holt do toho musi investovat).

obavam se, ze to ceka vsechny IT firmy, co vyrostou do velikosti korporace. aspon tedy zatim neni ani jedna vyjimka

Ale to tady diskutujete o nějaké vlastní smyšlence. Red Hat celou dobu tvrdí, že se parazituje na jeho know how, tedy na sestavení do distribuce a na zprocesovaném supportu, který se o tu distribuci opírá. Proto Red Hat dělá kroky, aby nebylo tak snadné sestavit distribuci 1:1 podle jejich know how, a aby při tom zároveň naplnili GPL.

Pokud se zde řeší parazitismus (já to slovo nepoužívám, nelíbí se mi), pak je to parazitování na know how a supportu, který RH poskytuje.

Logickou úvahou, pokud jde lidem o kód samotný, tak výsledek své práce - tj. i výsledek testování, i výsledek řešení incidentů Red Hat zveřejňuje. Pokud opravují kód, dostane se do upstreamu. Tedy i na tomto poli dávají komunitě to samé, co si berou. A zde zdůrazňuji, že to ani GPL nevyžaduje.

Nechápu, kdo se může nad situací rozčilovat. Non-enterprise uživatel má k dispozici CentOS Stream, který svojí jakostí, dovolím si trvdit, v některých ohledech překonává Debian. Enterprise uživatel má dev licence a může si vyjednat cokoliv - a vzít nebo nechat být. Zdá se mi, že současné víření je právě jen reakce těch, co využívali CentOS jako Red Hat pro chudé, s tím, že bugy se reportují do Red Hatu, aby se postaral. Všem ostatním musí CentOS Stream vyhovovat.

Jenze sestaveni RHEL fakticky vychazi ze sestaveni Fedory... a tim se vracime k tomu, ze o parazitovani na sestaveni RHEL nemuze byt moc rec... :-) Vy stale pohlizite na RHEL jako na neco, co vznika na zelene louce a na zaklade toho vyslovujete tezi, ze ti ostatni na nem uz parazituji - i kdyz i tam zrovnatak plati, ze davaji nejake sve vlastni knowhow do toho, aby sestavili neco, co se RHEL (a tedy i te Fedore) v mnohem podoba v takove mire, ze to muze byt substitut. Ano, muzeme se dockat toho, ze o RHEL X+1 se uz nebude psat, ze je based on Fedora Y - ale to se dnes nedeje, ze?

Apropo, co je tak spatneho na tom, ze svorcaci s Centosem reportovali bugy do RH? Vzdyt tim take pomahali vylepsovat jejich vlastni dilo... :-) A tady je to porad predevsim o tom, ze si predevsim musi v RH umet nastavit sve rozhodovaci procesy na vstupu do sve podpory, kdy urci kterym servisnim pozadavkem se zabyvat budou a kterym uz ne. Tomu, ze uzivatele budou zkouset ziskat vic, nez maji narok nezabranite.... tady proste musite umet neopravneny pozadavek odmitnout, pripadne si za jeho reseni rict o prislusny baksis.

Ke zbytku už se Vám tu jiní vyjadřovali, já jen zareaguji na větu: "Apropo, co je tak spatneho na tom, ze svorcaci s Centosem reportovali bugy do RH? Vzdyt tim take pomahali vylepsovat jejich vlastni dilo... "

To je taková dětinská představa, že dodavatel má trpět obsesí vylepšovat své dílo. Dodavatel chce své dílo vylepšovat do té míry, dokud mu to přináší konkurenční výhodu, nebo je nezbytnost pro jeho zákazníky. A tady jsme u toho: RH skutečně nepotřebuje řešit bugy, které postihují jiné, než vlastní zákazníky. Takže Vaše představa, že by za to měli být rádi, je prostě zcestná. Na zamyšlenou je, proč CentOS zákazníci reportují bugy Red Hatu, proč je neřeší s autorem daného programu nebo části systému?

Ano, RH musí mít filtr na požadavky - a tím filtrem se nyní stává to, že klony budou dostatečně odlišné k tomu, aby šlo odlišit tyto požadavky.

Provedl jste dost "klasický" cimrmanovský úkrok stranou. Na jedné straně využíváte morálku jako argument, ale na druhé straně říkáte, že zneužívání podpory jsou de facto pravidla hry. S tím nesouhlasím, a myslím si, že má Red Hat morální právo podnikat přiměřená opatření, aby platícím zákazníkům poskytl službu, a neplatící dokázal odlišit.

A tak samozrejme obsesi vylepsovat dilo trpet nemusi. Pak ale beze zbytku plati pasaz na konci, ze si ohlidam co na podporu projde a co uz ne.

Jenze to je ale prave ta nejtezsi uloha (u ktere by nekdo rad videl jednoduche reseni). Ochranu skrze "odlisnosti klonu" ja nepovazuju za funkcni reseni zvlaste v situacich, kdy konkretni problem pujde zreplikovat i na RHEL - a takovych situaci bude troufam si rict vetsina. A netvrdim, ze zneuzivani podpory jsou pravidla hry - ja rikam, ze se tyhle veci dely, deji a dit i nadale budou. A jestli ceka nekdo jednoduche reseni (reprezentovane treba tou odlisnosti klonu), tak je podle me dost naivni ;-)

Nemyslím si, že máte pravdu. Jakmile klony budou nedokonalé, přestanou být atraktivní pro užívání. Vezměte si CentOS Stream, který je extrémně blízky RHEL - a přesto už lidem nevoní. Možná je to psychický blok, možná skutečně přestanou být klony RHEL tolik populární.

Je klidně možné, že na tom Red Hat prodělá, že zájem o RHEL opadne pod potřebnou míru, aby fungoval vývoj a prodej pro RHEL. To je jejich podnikatelské riziko, to musejí odhadnout správně. Jinak to mohou klidně i pohřbít.

Ale ono od Streamu lidi jak vidno neutikali k RHEL - utikali viditelne k Rockymu/Alme a proto nasledovala ponekud hystericka reakce z RH o parazitech... ze? :-) A jestli ta taktika RH vyjde ukaze az cas... Vy svou teorii stavite asi na tom, ze klony budou po funkcni strance silne nedokonale - coz jsou ale veci, ktere by byly pravdivejsi pred patnacti lety, dnes uz ty rozdily jsou i co do (ne)dokonalosti minimalni... a jak uz padlo nekolikrat, vzhledem k tomu, ze Fedora je stale predobrazem RHEL, brat kde je. Nebo z ceho dovozujete, ze klony budou az tak nedokonale, ze budou realne nepouzitelne? :-)

Ale RH přece nevadí když někdo udělá klon který bude vycházet ze stejných zdrojových kódů, nakonec s tim ani nemůže nic moc dělat. To co vadí je když někdo chce prodávat distribuci o které tvrdí že je 100% stejná jako RH za zlomek ceny, bez toho aby k vývoji toho co prodává jakkoliv přispěl.
A ten útěk k Rocky/Alma byl způsoben spíš nepochopením toho jak Stream funguje. Postupně se přiznávám že i já jsem podlehl všeobecné panice a začal instalovat Rocky, ale když jsem si po sérii předešlých článků pořádně nastudoval jak Stream vlastně funguje, tak se teď zase vracím zpět.
p.s. opravdu někdo věří opensource projektu, kterého zakladatelem, nebo zakládajícím členem je Oracle? Svatá prostoto .

Jen opakujete jen argumenty uzite typci z RH, ale dolozil ta tvrzeni nekdo? :-) Nebo to jsou vsecko vyroky v rovine a my mame pocit? Nakolik byl utek zpusoben nej nepochopenim a nakolik jinymi faktory uvidime az casem.

A na kompabilite rozhodne nic spatneho neni - spatny by byl naopak stav, kdyby byl clovek opravdu odkazan na vrtochy jednoho dodavatele. Ono riziko toho, ze vam lidi muzou utect k levnejsi a pritom stejne fungujici alternative vas nuti tu vyssi cenovku vyvazovat prave kvalitou sluzeb.

A soudci jsou programatori? Kdyz se pujdete soudit tak si vemete programatora nebo si zaplatite pravnika? Kristova noho…

Napisem Stallmanovi (ako autorovi licencie) nech mi zasle vyjadrenie :D Alebo na https://www.gnu.org/licenses/gpl-faq.html mate dost obsiahle CKD, aj s obrazkami pre pomaly chapajucich...

Máte hodně podivnou představu o tom jak funguje a má fungovat právo. Mimochodem, u výkladových postupů se v právní teorii (i praxi) připouští, že výklad téhož textu se může v čase posouvat v důsledku doby. Takže ani názor autora (licence) není příliš podstatný. V zákonech je např. "názor" zákonodárce vyjádřen v tzv. důvodové zprávě k zákonu. Tam se dočtete z jakých pohnutech zákonodárce zákon schvaloval. Ale je to považováno za jeden z nejslabších pramenů práva. Judikatura zcela běžně v praxi zákon aplikuje jinak, protože je to potřeba kvůli vnějším okolnostem.

Takže ptát se Stallmana, nota bene na desítky let staré podmínky licence, je hodně irelevantní.

Duvodove zpravy obsahuji motivy (nazor) predkladatele zakona - coz ale byva typicky spise moc vykonna, ale uz neobsahuji oduvodneni zmen a prilepku, ktere nasledne vzniknou u skutecneho zakonodarce, tedy ve snemovne a ktere se projevi na konecnem zneni. Takze to srovnavat uplne nemuzete ;-)

Nepřihlíží se k tomu moc ani když tam nejsou přílepky. Prostě právo se vyvíjí a díky posunu doby se může stejný text aplikovat dnes jinak, než před 15 roky. Programátorský pohled na právní otázky bývá jedním z nejhorších - programátoři se rádi drží lexikálních výkladů a naopak děsně neradi mají teleologii. V právu to je ale přesně naopak.

Tak to rikal mj. i prof. Cepl... jen tak mimochodem spoluautor nasi ustavy... on hovoril o tom, ze je treba sledovat ducha pravidel a nikoliv jejich literu (slova, ktera nikdy nebudou presna). Bohuzel to ale v zivote okolo nas moc nefunguje :-)

Ale v kontextu toho taky asi uplne neplati ta vase teze, ze by po 15 letech se samo od sebe to ci ono pravidlo a jeho vyklad svevolne zmenilo a mohlo se jen tak hodnotit najednou jinak. To jste prave u toho, ze si to kazdy pak ohyba, jak se mu to zrovna hodi - ale vubec neresite proc to pravidlo pred casem puvodne vzniklo vc. okolnosti proc.

Historický výklad je považovaný za nespolehlivý. Moc se nedbá na to, co bylo tehdejším účelem textu, ale co má text plnit dnes. Příkladem může být český zákon směnečný a šekový, který je prakticky beze změn používán od padesátých let, a v nich byl de facto převzat bez větších úprav z první republiky. Zákon výslovně stanoví, že do lhůt se započítávají i soboty - protože tenkrát byly soboty pracovním dnem. Teprve ÚS musel judikovat, že v dnešní době je nutné z počítání času soboty vynechat - protože doba je jiná a soboty už pracovní nejsou.

Zákon se samozřejmě nedá vykládat tak, jak se to komu hodí, ale musí se najít způsob, který nejlépe vyjadřuje chráněný zájem. Někdy dochází k posunu prostředků, jimiž se chrání stále stejný zájem. Ale někdy dochází i k tomu, že se samotný chráněný zájem změní, posune v době. Proto může být tentýž zákon (nebo i text smlouvy) uplatňován v různé době jinak.

Proto tvrdím, že je docela možné, že je jen málo podstatné, proč GPL vznikla a co měla chránit. Je docela dobře možné, že v dnešní době je potřeba vyvážení práv mezi autorem, následovníky a uživatelem upravovat jinak. Je to dokonce dost pravděpodobné, protože IT svět je od 1990 (kdy byla vydána GPL v2) diametrálně jiný, a v diametrálně jiné pozici je autor, uživatel a program vůči sobě.

Proto jsem svůj vůbec první příspěvek v této diskusi začal úvahou, jaká práva je potřeba chránit a na jaké straně, a že určité výklady vedou k absurdním - a tedy zjevně nesprávným - závěrům. Abych to v krátkosti zopakoval:

1. GPL nevyžaduje zveřejnění kódu, ale zpřístupnění uživateli; pokud by bylo myšleno, že se smí GPL využít k bohapustému zveřejnění, pak bych očekával, že to bude GPL přímo vyžadovat. Toto může znamenat dvojí: buďto je právo zveřejnění už extenzivním výkladem, nebo GPL ve své době nepočítala s možnostmi zveřejňování (které je dnes jednodušší, než něco adresně předávat).

2. Samotné sestavení distribuce podle mě není autorským dílem, ale dovedností (know how). GPL však vyžaduje, aby byl kód sestavitelný. To může znamenat dvojí: buďto musí být zveřejněn plný postup ke stejnému sestavení, nebo požadavek na sestavitelnost není tak rigidní, aby vyžadoval úplně totožný build. Pokud by byl požadován totožný build, má být přímo reproducible k binárce? Pokud je nějaká část podepisována, má být zveřejněn i klíč? (Což by popíralo podpisování - absurdní.)

3. GPL připouští a počítá s komerčními aktivitami i s ochranou proprietárních práv. Výklad umožňující 1:1 klonování RHEL ale de facto tuto ochranu vylučuje - tj. i v tomto bode se zdá, že jen ražený výklad nesprávný.

4. Není jasné, jestli zveřejněním (zpřístupněním) novějšího kódu plníte GPL. Tím nemyslím zásadně změněný kód (např. mezi major verzemi), ale dílčí změny, kroky vpřed. Pokud zákazníkovi dám binárku a k tomu zdroják o patch vylepšený, splnil jsem tím GPL, nebo porušil? (Z hlediska logiky porušil, z hlediska ducha ustanovení neporušil.)

5. Musím kód dodat už se zahrnutými patchi, nebo mohu dodat např. autorský balík + své patche odděleně? (Pokud vím, tak druhá možnost je široce využívána.)

6. V době repozitářů, ve kterých mohu zahrnovat či vyřazovat jednotlivé commity, splním svoji GPL povinnost předáním repozitáře? Zákazník má v tu chvíli přístup ke své verzi, jakožto i ke starším a novějším. Je to pro něj možná trochu pracnější, pokud chce udělat 1:1 klon, ale pro praktickou práci (kterou GPL zamýšlela - už jsme u historického výkladu, heh) je přístup do repo praktičtější

To jsou namátkou otázky, které mě k tématu napadají, a které je potřeba skloubit v jeden fungující celek. Místo toho se setkávám (i od Vás) s vytrženými větami a absurdními závěry (např. že předat zákazníkovi je defacto totéž, jako povinnost zveřejnit).

Ja ale nikde zde o povinnosti zverejnit nepisu. To jste si tam dofabuloval :-) A v obecne rovine - zakon ani treba licence neresi a ani nemaji technicke detaily, ktere se dynamicky meni. Ale co primarne zamyslela GPL se nezmenilo, duch copyleft licenci je stale stejny a vase otazky jsou motivovane spis tou druhou stranou, co hleda zpusoby, jak elementarni teze tohoto typu obchazet v neprospech uzivate.

Tak tohle si vytiskni az pujdes k ceskemu soudu. Prosim dej mi vedet az tam pujdes rad bych se te komedie zucastnil jako pozorovatel.

Vazne chcete komentovat ceske soudy a vysledky jejich prace, ktere obcas skoncili i ostudou az u ESLP? :D

Soudci spoustu veci rozhoduji na zaklade posudku a nikoliv na zaklade toho, ze by se v dane problematice skutecne orientovali. Coz samozrejme obcas vede k tomu, ze u soudu to je souboj posudku co jdou proti sobe, ze? ;-) A hadam ze to by byl i pripad toho, kdy by se melo rozhodovat o (ne)poruseni GPL v konkretnim pripade...

To není zas taková potíž. Znalec neposuzuje celý případ, ale jen vysvětluje to, co soud musí pochopit pro rozsudek. Znalec by tedy nikdy neměl končit posudek názorem na to, kdo porušil zákon (či smlouvu), ale jen vysvětlit odborná specifika.

Někdy se stane, že se znalci rozejdou v pozorování nebo ve srovnávacích situacích. Pak to rozřeší revizní posudek. Ale v zásadě by mělo platit, že ze stejných pozorování by měli znalci soudu odpovídat na otázky velmi podobně.

To jen média to pak zjednodušují na to, že jsou "protichůdné posudky" a jsou překvapení, že i z rádoby protichůdných posudků dokáže soudce mnohdy případ rozsoudit. Protože ta protichůdnost často neleží v oblasti relevantní pro rozhodnutí.

Příkladem budiž případ Kramný, kde se posudky liší v tom, jestli příčinou usmrcení byl elektrický proud, pročež závěry se odlišují jen díky rozdílnému hodnocení absence orgánů a toho, jestli by na kůži musely nebo nemusely být viditelné znaky. Znalci se mohou dohadovat třeba do konce světa, ale ta otázka už je tak rozebraná, že jí soudce rozumí a nepotřebuje dělat další a další posudek. Nevnesl by žádné nové světlo, jen by se přiklonil k jedné či druhé variantě, a ta druhá by stále zůstala jako možnost.

(Samozřejmě zejména u soudů prvního stupně někdy dochází ke kuriozním situacím, ale ne nadarmo jsou to soudci, kteří skončili zapikolovaní na obvodním / okresním soudě.)

Teorie o tom, jak by to fungovat melo je pekna, ale v praxi to proste kulha docela casto.

Ano, někdy soudy nutí znalce, aby dával doporučení - tedy, aby znalec soudil za ně. To je samozřejmě špatně, a v praxi to ÚS zrovna u případů péče o děti dost podrobně judikoval. Navíc, platí zásada ústnosti, takže znalce se soud i strany sporu dotazují. Soud se posudkem řídit nemusí, je to jen jeden z podkladů pro rozhodnutí a soud ho může (a měl by se nad tím zamýšlet) překlenovat vlastní úvahou.

Typicky, například znalec z technického oboru prohlásí o přístroji, že je jeho konstrukční vlastnost, že např. nevydří trvalý chod, nebo vibruje, ... Z pohledu znalce a v jeho závěru tedy je, že chování odpovídá konstrukci. Například ruční šlehač, že se po dvou hodinách přehřeje a zadrhne. Ale je na soudu, aby z těch informací učinil závěr: pokud se zadrhne domácímu uživateli, je něco špatně. Pokud ale amatérský přístroj někdo použije v profesionální kuchyni, soud pravděpodobně uzná, že má přístroj "právo" se zadřít v profesionálních podmínkách.

Od toho, aby to nekulhalo, máme řádné i mimořádné opravné prostředky. Ale jasné, ne vždy uspějete. Právo funguje jako celek, individuální případy mohou být klidně naruby. (Říká se, že sebe horší dohoda je vždy lepší, i než vyhraný soud.)

Co vlastne chcete riesit s pravnikmi?

Stale ste sa neopytal niekoho kto o tom nieco vie a miesto toho tu fabulujete. GPL je napisana dost jasne na to aby tam boli nejake medzery na dohady.

Odvodene dielo je dielo ktore linkuje kod povodneho diela. Cize ak linkujem do svojho softu kod vydany pod GPL licenciou, tak kod mojho softu musi byt pod licenciou kompatibilnou s GPL. Punktum. Cez to vlak nejde.

Ako podla mna je vacsine vyvojarov jedno ci sa budu sudit vekslaci z korporatov navzajom. Velkym problemom je to ze ak niekto pise kod pre linux a je schopny napisat spec file, tak nema chut sa upisovat na nejaku blbu vyvojarsku licenciu a uz vobec nema chut nutit k tomu uzivatelov svojho softu. Tymto RH nastavi akurat to, ze ludia budu kaslat na to aby si vyvojari overili svoj kod v kontajneri (kompilacia a spustenie testov) a ludia na to budu kaslat. Uz na tesim na tie nareky z RH az budu musiet backporotvat, ovela viaz softu ktory jeho zakaznici chcu, nez doteraz.

V právu neexistuje nikdo, kdo ví. Pouze ti, co následují ustálený názor a ti, co mají názor disentní. Představa, že existuje někdo, kdo "ví", je hodně naivní.

To je jako tvrdit ze rozumis nuklearni fyzice jenom proto ze jsi si precetl nejakou knizku a vse se to zda jasne. Stejne jako u te nuklearni fyziky te fyzici vyvedou z omylu ze vse vis tak i v pravu te vyvedou pravnici z omylu ze gpl je nad slunce jasna. Kdyby byla nad slunce jasna pak by se komunita s redhatem nehadala o to co dle gpl muze nebo ne. Kazda strana ma svuj “pravni” nazor, ten na strane redhat je podporen pravnim tymem redhatu, zatimco ten tvuj nazor je podporen leda tak tvou virou ze jako slovak rozumis anglicky psanemu pravnimu dokumentu lip nez pravni tym redhat sedici v Raleigh, NC. Na rozdil od tebe ten pravni tym ma prislusne vzdelani a praxi.

Ze pravni nazor utvarel cely team ale neimplikuje, ze se ten team nemyli :-) A nebo proste jen ten team vyprodukoval tu verzi, kterou vedeni chtelo slyset a ktera zapada do jejich vizi a strategii... ;-) Pravniku, co se zmylili pamatuje pravni historie spoustu... a nemusite kvuli tomu studovat prava, to se doctete i v novinach :D Rika se tomu obvykle prohrany soudni spor.

Proto v mem prispevku pisu ze kazda strana ma svuj “pravni nazor”. Pravdepodobnost ze pravnik bude vedet o pravu vice nez programator je ale docela velka. Nebo se snad bezne programatori zastupuji u soudnich sporu sami? ;)

Lenze ona GPL je jenoznacna. Teda kazda jej verzia a varianta, ktore ale nie su navzajom uplne kompatibilne. Vasim problemom, podobne ako zrejme aj problemom pravnikov v RH, je zrejme chaos ktory mate medzi jenotlivymi licenciami pouzivanych pre sw, ako aj medzi ich jednotlivymi verziami. Oni rovnako ako vy beru celu distribuciu vydanu pod jednou licenciou. To mu ale tak nie je. Balicky v kazdej distribucii pouzivaju licenciu ktoru im stanovil povodny autor, nie RH. Takze pravnici sa im pekelne predrazia, kedze by neslo o jeden sudny spor, ale o seriu sudnych sporov...

IMHO, cely tento humbuk je len k tomu aby nebolo jasne ze RH je vdaka IBM v rozklade a ostatny chcu mat vramci licencii moznost pristupu do repozitarov koli forku ak sa RH polozi.

Dekuji ti jako programatorovi za pravni nazor i rozbor situace o rozkladu RH.

Vy si myslite ze software budu pisat pravnici ak to nejakym velkym omylom vyhraju? Budu to stale programatori, akurat budu este viac nastvany a zacne sa pouzivat nova licencia, ktora bude proti vekslakom a ich pravnikom este striktnejsia. I ked ja si myslim ze napriek snaham IBM tu bude GPL este velmi dlho...

Vy si myslite ze software budu pisat pravnici ak to nejakym velkym omylom vyhraju?

To by nejprve museli být programátoři na Red Hat naštvaní. A to nejsou. Red Hat přispívá do upstreamů, kakže z hlediska programátorů je to jednoznačně v pořádku.

To je hodně smělé tvrzení, že GPL je jednoznačná. GPL je naopak dosti zapeklitá, a v mnoha zemích jsou dokonce některé její části neuplatnitelné. Samozřejmě můžete dobrovolně dodržovat i podmínky, které se na Vás nevztahují, ale to neznamená, že musíte. V některých bodech zase lze určitě připustit i vícero výkladů. To, že Stallman a jiní GPL nějakým způsobem vykládají, není zárukou, že se nemýlí.

> dw:
> Vasim problemom, podobne ako zrejme aj problemom pravnikov v RH, je zrejme chaos ktory mate medzi jenotlivymi licenciami pouzivanych pre sw, ako aj medzi ich jednotlivymi verziami. Oni rovnako ako vy beru celu distribuciu vydanu pod jednou licenciou. To mu ale tak nie je. Balicky v kazdej distribucii pouzivaju licenciu ktoru im stanovil povodny autor, nie RH.

To právě není pravda. Distribuce má svoji licenci a OSS aplikace v ní mají taky svojí licenci (a vzájemně se nesmí porušovat). Licence distribuce vám brání ji ukrást, ale vy máte samozřejmě plné právo si ty aplikace stáhnout odjinud (např. GitHub). Klonům ale nejde o aplikace, ale o distribuci. Stejně tak fňukajícím uživatelům, kteří komicky hlásají, že radši přejdou na Debian než např. Cent OS Strean.

14. 8. 2023, 13:12 editováno autorem komentáře

Mozete uviest link do repozitara na licenciu, ktora zastresuje distribuciu ako celok. Kludne si vyberte distribuciu aku chcete...

Prosím:

Fedora: https://docs.fedoraproject.org/en-US/legal/fedora-linux-license/

"Fedora Linux is a compilation of software packages, each under its own licensing terms. The compilation itself is released under the MIT license."

CentOS: https://centos.org/legal/licensing-policy/

"The CentOS Linux and CentOS Stream distributions are compilations of software packages. Each package is governed by its own license. Like Red Hat Enterprise Linux, the CentOS Linux and CentOS Stream compilation copyright is licensed under GPLv2. To the extent you hold any copyright in the selection, coordination, or arrangement of packages making up the CentOS Linux or CentOS Stream distributions, you license that copyright under GPLv2."

openSUSE: https://en.opensuse.org/openSUSE:License

This agreement governs your download, installation, or use of openSUSE Leap 15.4 and its updates, regardless of the delivery mechanism. openSUSE Leap 15.4 is a collective work under US Copyright Law. Subject to the following terms, The openSUSE Project grants to you a license to this collective work pursuant to the GNU General Public License version 2.