Názory k článku Svobodná kultura: Zaznamenavatelé
-
Johnnik (neregistrovaný)Proč? "Else usoudil, že kousek kresleného seriálu na pozadí pomohl zachytit zvláštnost celé scény." A to je právě ten problém. To že jsou Simpsonovi takoví, jací jsou, je dílem právě autora (nebudu rozlišovat, kdo z nich to je). Bez těch Simpsonů by to asi nebylo ono. A právě to podle mého názoru nemůže být jen "volné užití". To není zpravodajská licence. A ani "citace" dle našeho autorského zákona. Nepochybně i John Else žije z prodeje svých filmů i z článku vyplývá, že je netočí zadarmo (tedy má z jejich prodeje přímý nebo nepřímý hospodářský prospěch, slovy zákona). Druhá věc je, zda autor Simpsonů nemohl udělat výjimku. Otázka je, kdo koho více potřebuje. Simpsoni určitě nepotřebují reklamu v dokumentárním filmu. No, a jak se ukázalo, ani Else je nepotřeboval v dokumentárním filmu.
A ještě jedno jsem nepochopil - nikdo v příběhu netvrdí, že by se mělo jednat o "volné užití", ani Groening, ani Gracie Films - byli pouze velkorysí a chtěli dali svolení. Ale není řečeno, že by to považovali za "Volné užití". Fox už velkorysý nebyl.
Takže o čem je vlastně ten příběh?
A ještě jedna věc. To, že se stane něco úspěšným a známým neznamená automaticky, že se to stává veřejným vlastnictvím. -
jd (neregistrovaný)Groening, ani Gracie Films nezpochybňovaly "Volné použití". Ale byly tak velkorysí, že chtěli dát svolení aby ke sporu o volné použití ani nemohlo dojít.
FOX chtěl peníze a byl připraven jít i konfliktu. Americký soudní systém, stejně jako většina systému na světě nezaručuje žalované straně úhradu soudních výdajů v případě že vyhraje.
Který výklad je správnější? -
anonymníTo víš, že právě dočetl. V článku se o volném užití nehovoří a na konci najednou (bez souvislosti) "každého právníka napadne, že se jedná o volné užití" - a John Else se k tomuto názoru vyjadřuje. Ale v článku není napsáno, že by někdo z dalších uvedl (konstatoval), že se jedná o "volné užití". Je tam uvedeno, že všichni dali souhlas s užitím (až na FOXe) - což za použití argumentu opaku (takový právnický terminus technicus) znamená, že se domnívali, že ten souhlas je potřeba dát (ergo ten klip je chráněn), ale že oni nemají problém s použitím klipu bezplatně. A to je rozdíl. Článek míchá jabka s hruškama.
Ještě jednou a jinak - jako majitel domu vybírám nájemné. Jestli mám v domě hodně starou babičku s malým důchodem a nechám ji bydlet zadarmo - je něco jiného, než když bych měl ze zákona nařízeno tu babičku tam nechat bydlet zadarmo. Groening a Gracies řekli, bydli si zadarmo, nemáme s tím problém (ne že by to přikazoval zákon) - FOX řekl, chci za to peníze.
Celý článek je o tom - dávám souhlas k užití zadarmo (Groening, Gracie) a až na konci se Else vyjadřuje, proč nevyužil zákonnou licenci (o které se ale nikde v článku nehovoří).
Pokud se nejedná o nějaký nepřesný překlad, pak naopak tento článek dobře ilustruje jeden z příkladů prospěšného fungování autorského zákona - nezneužití cizího díla (Simpsonů) k vlastnímu obohacení (Else a jeho dokument).
Opravdu si myslím, e to není nejšťastnější příklad na zpravodajskou licencni nebo citaci dle našeho autorského zákona.
A to navíc , když Else přiznal, že Simpsoni měli mít v jeho dokumentu určitou roli, tedy nejednalo se o "pouhou kulisu". -
next_ghost (neregistrovaný)3. Vlastně jsem mluvil s jedním vaším kolegou ze Stanfordské univerzity ... a potvrdil mi, že šlo o „volné užití“. Také mi potvrdil, že Fox „by vás připravil o místo a vysoudil z vás i spodky“, bez ohledu na podstatu věci. Řekl jasně, že by nakonec šlo jen o to, kdo má víc právníků a větší peněženku.
Článek je o tom, že přestože zákon teoreticky umožňuje "volné užití", ve skutečnosti si o něm tvůrci mohou jen nechat zdát díky armádám právníků velkých společností a smlouvám s televizemi. -
Jirka (neregistrovaný)Neni to tak docela pravda.
Kazdopadne je pravda, ze toho filmare by v kontinentalni Evrope vubec o nejakem fair use nenapadlo premyslet. Kontinentalni autorske pravo je drsnejsi nez americke.
Na druhou stranu, autorske pravo je po celem svete hnus fialovej. Ze nejde o ochranu autoru, ale o vypalne, je jasne hned po precteni danych zakonu. -
johnnik (neregistrovaný)Já bych tak radikální nebyl. Bez ochrany duševních práv by asi byl rozvoj civilizace pomalejší. Stačí se podívat na socialismus - ti si s ochranou hlavu nelámali a že by to nějak podporovalo rozvoj .... to jen pár nadšených jedinců (O. wichterle a spol.) vynalézali, protože je to bavilo.
To samé platí i filmy, hudbu apod. Pokud by toto nemělo být chráněno, tak nikdo nebude točit Pána prstenů, vyrábět léky apod.
Druhou věcí jsou pak různé "doplňkové" věci, jako je BSA, "výpalné" z nosičů dat apod. Ale to už není věcí autorského práva jako takového, to už je jen důsledek síly určité loby. -
Lessig tvrdí v podstatě to samé. Hlavním impulzem k napsání téhle knihy pro něj byla žaloba Erica Eldreda proti prodloužení copyrightu ze 70 na 90 let, při které Eldreda zastupoval u amerického nejvyššího soudu. Na konci knihy navíc popisuje svůj návrh autorského zákona, který má zajistit autorům spravedlivou odměnu a méně omezovat další tvorbu.
Ale s tím socialismem jsi trochu mimo. Až na výzkum léků tu byl celkem normální patentový systém i tenkrát. Daleko větší brzdy pokroku představovali "odborníci", kteří měli jako jedinou kvalifikaci stranickou knížku (zkus si vygooglit "celovodiče"). -
Jirka (neregistrovaný)Jenze patenty plati jen 20 let od data podani, zdaleka ne vsechno jde patentovat a patent i neco stoji. Naproti tomu AZ chrani temer uplne vsechno, automaticky, a 70 let po _smrti_ autora. Kdyby AZ chranil dila na 20 nebo i 30 let od data zverejneni/zhotoveni dila, nerekl bych ani popel. Ale tohle uz nema s ochranou autoru vubec nic spolecneho. Je to jen rejzunk nekolika malo celovetovych firem.
Vemte si priklad basnickych sbirek Wolkera a Seiferta ze stejne doby, zacatku 20. let. Wolkerovy jsou uz voln,e Seifertovy nebudou volne ani v den me smrti. Neni to divne?
Krome toho, soucasna koncepce AZ (kdyz se navic v nekterych zemich jeste prodluzuje) umeni jednoznacne skodi, protoze preferuje masovou produkci pred kvalitou. Prodeje se dohani masivni reklamou, ktera se zaplati z prijmu nekolika uspesnych (a kvalitnich) del. Kvalitni autori tak dotuji brak a uzivatele si tenhle kolotoc jeste sponzoruji.
Cela koncepce ochrany autorskych prav je spatna a je potreba ji predelat. -
Jirka (neregistrovaný)Samotne snahy o prodluzovani jsou dukazem toho, ze to funguje tak, jak jsem popsal vyse. V okamziku, kdyby zacala byt volne dostupna hromada del, o ktere by soucasne publikum stalo (ve filmu a hudbe tak od 50., 60. let), cely system by se zacal hroutit. Lidi by prestali vyhazovat penize za soucasny popovy brak a stahli by si zcela legalne treba Presleyho. Snaha prodlouzit tuhle hranici znamena zarucene zisky o dalsich x let dele. Ovsem z tech zisku autori nebudou mit prakticky nic - prava nebudou vlastnit jejich potomci, ale nekolik velkych firem.
Predne bych ochranu dila odvozoval od doby jeho vytvoreni nebo zverejneni, nikoli od data smrti autora (uz to samo o sobe se mi zda dost morbidni). Dale bych ochranu zkratil maximalne na 40 let. Dale bych zavedl, ze autorske pravo nelze prenechat/prodat atd... - pokud nekdo na svoje dilo potrebuje penize, mel by si je pujcit jako kazdy jiny podnikatel, vynalezce atd... na urok a na vlastni riziko. Pokud prorazi, bude mit po tech 40 let zaruceny prijem. Je to dvakrat tak dele nez za patenty, jejichz vyvoj casto stoji mnohem vic nez vyroba velkofilmu.
Kdyby se patenty udelovaly stejnym stylem, jako AZ poskytuje ochranu vlastnikum autorskych prav, jezdili bychom vlakem s parni lokomotivou, umirali na nestovice a o pocitacich bychom si mohli nechat jenom zdat. -
Miloš (neregistrovaný)O socialismu víš kulový... Lidí, kteří vynálezali, byl dostatek. Jenže nebyl žádný zájem jejich nápady realizovat. Tranzistor jsme např. dokázali vyrobit jako druzí na světě. Ale když výzkumníci chtěli zavést jeho průmyslovou výrobu, dozvěděli se, že tranzistory vyrábět nelze, protože to není v plánu a v plánu to není proto, protože o to nikdo nežádal a proč by se jako mělo vyrábět něco, co nikdo nechce. A takhle to bylo se vším. Když můj kolega podal návrh, který výrazně zlepšoval kvalitu technologie, byl vyhozen z práce se slovy, že jim nikdo nebude dokazovat, že to celých 20 let dělají blbě. A tak to dělali blbě dál.
To poslední, co autorské právo chrání, je právo autora. Jestli si autor něco přeje, tak aby jeho dílo četlo, slyšelo či zhlédlo co nejvíce lidí. Samozřejmě, aby ho uživilo . Ale ne už, aby živilo celou smečku darmošlapů a to ještě 100 let po jeho smrti. Problém je, že autorské právo nechrání autory, ale ty, co ho okrádají.
Bývaly doby, kdy majiteli patentů byli inženýři, konstruktéři, vědci. Dneska jsou to vesměs fabriky, které jim "duševní vlatnictví" nejprve ukradnou, aby ho pak začaly žárlivě střežit. A protože okrást zloděje se vždycky považovalo za obzvláště zvrhlé, musí se trestat o to silněji. -
Fox by spor možná nakonec prohrál, ale podobné dilema už s řešilo v jedné z předchozích kapitol - http://www.root.cz/clanky/svobodna-kultura-pribeh-jednoho-vyhledavace/
-
Pavel (neregistrovaný)Podle mne je tady spíš vidět blbost Foxe.
Ano, mají právo si říct kolik chtějí, ale nikdo mu nebere aby "jejich" Simpsony nepoužil. A tak místo aby měli malou reklamu hned a možnost machrovat o popkulturnosti za dvacet let, akorát naštvali pár zasvěcených a nemají nic.
Jak je to s volným využitím nevím, ten zákon neznám. Rád bych věřil že autoři dokumentů takovouto blbost řešit nemusí, ale asi jsem naivní. -
Jirka (neregistrovaný)Fair use opravdu neni nic z ceskeho prava. Ceske pravo nic podobneho americkemu fair use nezna. Volne uziti je neco jineho.
Skoda, ze se prekladatel nerozhlednul po netu, kdyz prekladal neco, o cem docela urcite presne nevedel, co to je. Urcite by narazil na http://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_use . Na Wikipedii totiz bylo dlouhou dobu fair use horke tema. Nekteri cesti Wikipediste jsou uz na autorske pravo vsech moznych statu skoro odbornici.
ČLÁNKY DO MAILU