To záleží na tom, jestli remount na read-only automaticky syncuje. Pokud ne, mohou být nezapsaná data v cache blokového zařízení (nebo jiné vrstvě mezi souborovým systémem a diskem.)
No a pokud remount-ro automaticky dělá sync, pak je explicitní sync před remountem nadbytečný.
Ovšem, je to jen moje hypotéza. Většina článků uvádí bez bližšího vysvětlení pořadí R-E-I-S-U-B, opsané z dokumentace jádra. Vysvětleno to nikde není.
Sync by ve skutečnosti neměl být potřeba vůbec. Umount zaručuje, že jakmile doběhne, všechna data budou fyzicky zapsána na disk.
Explicitní sync může mít smysl, pokud předpokládáte, že v paměti mohou být nacacheovaná nějaká data, která nejsou spravována filesystemem (například meta-data od LVM). Tehdy je určitě lepší syncnout až po umountu.
Potkal jsem filesystem (xfs) kde jeste bylo mozne udelat sync, ale uz ani za nic nebylo mozne ho remountnout RO nebo odmountovat. Takze podle me neskodi dat sync pres umountem, stejne kdyz potrebujeme tyhle klavesy, tak uz se pohybujeme v mistech, kde je pulka systemu mrtva a je tu urcite riziko, ze sice zapiseme na disk cache, ale ty take klidne uz nemusi obsahovat platna data.
Na druhou stranu, kdyz zadam reboot a system uvizne pri pokusu o sync a nepokracuje, tak nema smysl poslat mu ho jeste pres sysrq.