Ad více rozhraní: nejde o to, jesli existuje více IP adres na jednom rozhraní, ale způsob, jakým IPv6 k tomu přistupuje. Minimálně bych měl rozpoznat link local, nějakej muj unicast, loopback a páš dalších (nodes na ifacu, linku, ...). A to pomíjím privacy extensions, kde se mi buduo měnit IPčka klientlů nazdařbůh. Další věc nutná k ošetření. A minimálně jeden nejmenovaný OS to má ve výchozím stavu zaplé...
Ad fragmenotování: přesně jak říkáš, 1536 batů "musí stačit každému"... Ono to souvisí ještě z dob 10base a sdíleným médiem... Těch 1500 se tak nějak vžilo jako standard, že s tím tak nějak všici počítají. A když ne, máme jumbo framy. A vzheldem k tomu, že já jsem koncovej stroj, je spojování na mně.
Ad CRC: vyjmuly kompletní hlavičku, to znamená, že část paketu prostě *nemá* CRC. Čili, je na mně si to ověřit, protože pokud chybuje médium, tak můžu posílat pakety na nějakou rand() adresu danou chybou.
Ad LAN/WAN: na IPV4 nejde jednouše mít směrovač, kterej dostane od operátora 192.168.1.1/24 tak, že on sám bude mít ".1" a klienti (na jiném rozhraní) 2-254. U IPV4 se používaj tansportní subnety /30, nebo přislušnost k vetší tansportní subnetě. U IPV6 je možné mít přesně tuhle konfiguraci (analogicky). A to u IPV4 není možné.
A best match ? Když je víc rozhraní, tak už nemusí být jednoduché určit, kam paket poslat (vic RFC4007).
IPv6, co se týče kódu, je minimálně 2x tak náročná než IPV4 a to režie 32->128 (zvětšení IP) je znedbatelná.
R.