Generace Y (mileniálové) postupně stárnou. Lidé dospívající na přelomu tisíciletí vyrostli obklopeni technologiemi a internetem a postupně se blíží ke čtyřicítce. Technologické firmy ale neustále touží po mladých mozcích, takže otěže začínají přebírat lidé narození o dekádu později. Patří však čtyřicetiletý programátor do starého železa?
Logika velí, že zkušenosti jsou to nejcennější, co máme. Firmy by si proto měly vážit starších a zkušenějších kolegů, kteří často dokáží složitý problém vyřešit jednoduchým zásahem či radou. V tom se ale velké technologické firmy chovají obráceně: mají hlad po mladých dravých mozcích s novými neotřelými nápady. Stále vpřed, rychleji, předběhnout konkurenci. To je jejich byznys model.
V největších technologických firmách typický zaměstnanec stráví v průměru méně než dva roky: Facebook (1,1 let), Tesla (1,6), Google (2,0) a Amazon (2,0).
Věkový medián ve velkých technologických společnostech jako Google, Facebook, SpaceX, LinkedIn, Amazon a Apple se pohybuje mezi 29 a 31 lety. Tvrdí to studie společnosti PayScale, která vyšla na konci loňského roku. Zaměstnanci technologických společnosti jsou v naprosté většině mladí muži. Sedm z osmnácti sledovaných společností mělo věkový medián nižší než 30 a v deseti společnostech bylo žen méně než 30 procent,
říkají výsledky studie.
Velmi podobné výsledky přinesl předloňský průzkum mezi programátory, který pořádal server Stack Overflow. Zúčastnilo se ho přes 26 tisíc respondentů ze 157 zemí. Jejich průměrný věk byl 28,9 let, v Indii to bylo dokonce 25, v USA naopak okolo 31 let. Valnou většinu (92 %) tvoří muži.
Podívejte se na kompletní výsledky průzkumu:
Český statistický úřad má vlastní čísla týkající se ICT odborníků, kterých je dlouhodobě nejvíce ve věkové skupině 35 až 39 let. Dlouhodobě dosahují na nejvyšší mzdy IT odborníci z věkové skupiny 35–39 let,
uvádí ČSÚ. V předchozích letech byla více než v roce 2015 posílena věková kategorie 30— 39 let, a to na úkor ICT odborníků ve věku 40—49 let.
Technické firmy tedy velmi zřetelně preferují mladé lidi před těmi staršími a zkušenějšími. Na tento nepříjemný jev upozorňuje oborová organizace IEEE, která sdružuje více než čtyři stovky tisíc odborníků z oblasti elektroniky, komunikací a informatiky. Současná generace IT odborníků stárne a ve firmách roste tlak na její omlazení. Jak se s tím firmy vyrovnají? Poroste průměr nebo se zrychlí nábor mladých?
Karen Panettová, děkanka Tufts University a vice presidentka IEEE-USA, tvrdí, že věk se stane limitujícím faktorem pro další kariéru. Technologické firmy požadují lidi s určitými schopnostmi. Pokud je nemají, budou muset odejít nebo bude jejich kariérní růst minimální,
tvrdí Panettová. Firmy totiž hledají především čerstvé absolventy, tedy lidi s moderními schopnostmi, obeznámené s nejnovější technologií a samozřejmě požadující nižší plat.
Firmy se tím ale připravují o pestré zaměstnanecké prostředí s mnoha různými pohledy na věc. Nedávno tento přístup kritizoval James Damore z Google, který situaci ve firmě přirovnal k ideologické komnatě ozvěn. Kritizoval tedy především nerovnost mezi počtem mužů a žen ve firmě. Jeho názory byly označeny za kontroverzní a byl z firmy vyhozen. Cílem jeho kritiky ovšem nebyl věk lidí ve firmě, protože je mu 28. Zatím sám nenarazil na věkovou bariéru.
Google se také informacím o věku svých zaměstnanců vyhýbá. Zveřejňuje jen pohlaví a etnicitu, což jsou prý prvky podstatné pro rozmanitost ve firmě. Zajímavé je, že věk zaměstnanců není pro rozmanitost důležitý. Alespoň ne podle Google. Jsou firmy zaujaté proti starším uchazečům o zaměstnání? Google se takovému nařčené vehementně brání.
Cheryl Fillekes je programátor, má doktorát z University of Chicago a několikrát se ucházel o práci v Google. Před dvěma lety se přidal k hromadné žalobě, která viní firmu z diskriminace uchazečů o práci, kterým je přes 40 let. Postupně se pod žalobu podepsalo dalších 260 lidí, ve skutečnosti jich mohou být tisíce.
Fillekes tvrdí, že mezi lety 2007 a 2013 byl opakovaně pozván na osobní pohovor, ale poté byl vždy odmítnut. Google se podobným nařčením brání a tvrdí, že velmi přísně potlačuje jakoukoliv diskriminaci. Proč ale potom nezveřejňuje statistiky o věku svých zaměstnanců? Firmy tím vědomě odsouvají debatu o věku do pozadí.
Různorodost je přitom pro firmy velmi důležitá, dovoluje spojit dravost a neotřelost se zkušeností a rozvahou. Proto je důležité míchat různé věkové skupiny zaměstnanců, což nakonec vede k lepším inovacím. Firmy pracující v tradičních oborech to vědí, proto si vychovávají nové zaměstnance a často si hýčkají ty zkušené. V ICT je ale vývoj a rozvoj tak rychlý, že na staré a prověřené nezbývá čas.
Podle nedávné studie týkající se věku zaměstnanců [PDF] roste diskriminace u lidí nad 50 let věku, ale zároveň i u těch pod 30 let. Existuje přitom mnoho různých forem: od odmítnutí povýšení až po vyloučení z kolektivu. Vše míří k jakémusi „ideálnímu věku zaměstnance“, který je mezi 30 a 40 lety. Cokoliv jiného je na obtíž: buď to není dostatečně schopné, nebo je to moc zastaralé.
Zajímavé také je, že představa o diskriminaci tolik neděsí mladé lidi. Penze je pro ně příliš daleko, takže se zajímají hlavně o to, jak naskočit do nově založeného startupu,
říká Panettová. Realita přichází až ve chvíli, kdy mají rodiny a firma začne redukovat počty zaměstnanců. To už není tak snadné se sebrat a odejít jinam.
