Názory k článku Technologie 20. století odcházejí: jak nám bude bez VHS, DVD, CD a disket?

S těmi hudebními CD to bude spíš podobné jako s kinofilmem nebo ještě spíš s LP deskami. Odhadem třetina toho, co mám třeba já na originálních hudebních CD na Spotify fakt není a je dost nepravděpodobné, že kdy bude. O LP deskách ani nemluvě.

Navíc k té "neochotě"... on je podstatně menší rozdíl mezi vložením kazety do přehrávače do magnetofonu a vložením CD do přehrávače a mezi vložení CD do přehrávače a řešením nějakého Spotify. Jsou to dvě úplně rozdílné platformy a rozdílné systémy se silně rozdílným způsobem používání. To by za tou "neochotou" mohlo kupříkladu dost stát.

Pro mne je ten zásadní rozdíl mezi tím, jestli mám v ruce něco, u čeho bude jen technický problém, na čem si to přehraju, případně jestli si to můžu zkonvertovat do jiné podoby, nebo jestli jsem závislý na službě, která mi to - snad - na vyžádání přehraje. Takže taky nevidím až tak zásadní rozdíl mezi tím, jestli jde o gramofonovou desku nebo CD, případně dokonce jen data na nějakém paměťovém médiu, ale spotify a podobné služby jsou úplně jiný svět, který mne neláká.

Mým nejstarším CD už táhne na třicítku a pořád si je můžu přehrát. Můžu si je naripovat pro případ, že se původní médium poškodí nebo jeho materiál zdegraduje, můžu si jejich obsah zkonvertovat do podoby, kterou si přehraju v autě nebo v malém přenosném "MP3" přehrávači a pustit si ho kdykoli a kdekoli bez toho, abych musel řešit připojení k Internetu. Nemusím se obávat, že provozovatel služby za měsíc zkrachuje, změní podmínky nebo titul vyřadí z katalogu (to všechno už tu bylo) a já budu mít smůlu.

Jako rozumím, že mám něco v ruce. Ale od doby, kdy se mobil připojí sám třeba v autě a pokračuje "rádio" oblíbeného žánru na Spotify, kdy jsou přehrávány relativně neznámé skladby, že žánru který mi sedí. Tak bych opravdu už nepřecházel na fyzické nosiče. Hrálo to pořád dokola to samé, protože kapacita. Ano, je to technologická masírka, pár stovek měsíčně pro dva, ale asi bych neměnil. Teda se nevracel. V pozdních devadesátkách jsme dělali projekt, kdy se z kostelní věže vyzvedlo pouzdro s informačními médii před sto lety. Ano, udělala se prezentace a nahrála na miniCD, dnes by to nebyl problém přehrát, ale za 80 let už nevěřím, že by to někdo přehrál. Director player pro Win 95 už nepustí dnes nikdo. Se to všechno zrychluje a dnes si telefon starý 10 let už neškrtne, ani počítačové systémy – protože TLS a nenabízené staré kryptografické metody je jednoduše vyřadily a tempo se zrychluje. Na druhou straniu třeba starý flac formát pro zvuk, to proti CD nebo mp3 je úplně jiná než těch 128kbps. Jen to tenkrát nikdo nedostal do používaných zařízení. Všechno má své + a -.

Víte, ono jaksi ne pro každého, je hudba lépe načesaný hluk na pozadí, který prostě pustí, aby přece kolem nebylo to trapné ticho a je mu tak v rámci žánru naprosto jedno, co hraje. To je to.

Ale od doby, kdy se mobil připojí sám třeba v autě

Při cenách mobilních dat mne vize přehrávače závislého na připojení k Internetu moc neláká.

dnes si telefon starý 10 let už neškrtne

Můj telefon je starý jedenáct let (vlastně už je to blíž dvanácti) a "škrtá" si pořád. Spíš naopak, už roky se snažím sehnat nějaký, který bych mohl považovat za plnohodnotnou náhradu, ale marně.

Na druhou straniu třeba starý flac formát pro zvuk, to proti CD nebo mp3 je úplně jiná než těch 128kbps.

Tuhle větu se mi nějak nedaří rozparsovat tak, aby dávala aspoň trochu smysl. Ale kvalita je právě další argument proti podléhání tomu tlaku na co nejnovější co nejvíc cool streamovací služby. Za AV receiver dal před lety přes 10000 Kč, pořád věrně slouží, CD přehrávač za ~6000 Kč taky, a očekávám, že nějaký pátek ještě sloužit budou. Jen samozřejmě nepřehrávají žádné ty streamovací služby. Televize je stará asi šest let a prakticky žádná streamovací služba s ní nepočítá (technicky se na ní dá spustit iVysílání přes HbbTv a se skřípěním zubů stream.cz nebo iPrima, ale proti komfortu DLNA přehrávače - nebo i přehrávání z flashdisku - je to neskutečný opruz). Ne, opravdu nemám zájem kupovat si každých pár let novou výbavu jen proto, aby fungovaly všechny streamovací služby, které jsou aktuálně in, případně aby mi dál fungovaly ty, které předtím fungovaly, ale rozhodly se "modernizovat". A už vůbec ne se omezovat se sledováním filmů na počítač nebo dokonce smartphone.

On je ostatně nesmysl už to starý FLAC je kvalitnější než CD. S vyšším vzorkováním pochopitelně ano, ale jednak bych chtěl mít jeho uši abych to slyšel a druhak většinu hudby, kterou poslouchám já stejně v lepší kvalitě než CD neseženu.

Ja mám napojený set top box na 15 rokov starý televízor, spotify si púšťam cez Tesla zosilovač. Čo teraz? :)

Skrachuje spotify? Tak prejdem k inej službe. CD-čka mám zavreté v kredenci, iba zaberajú miesto. Jediné, čo nemám na spotify je Karel Ančerl gold edition, lebo česká filharmónia je zaprdená inštitúcia a stiahla to zo spotify, tak to mám grabnuté v iphone.

15. 10. 2022, 07:52 editováno autorem komentáře

Toto je i pro mne hlavní důvod k „neochotě“ přejít na něco „modernějšího“. Chci mít lokální kopie u sebe, bez DRM, a chci si je přehrávat na svém zařízení a nejlépe pomocí svobodného softwaru. Jestli se mi porouchá LaserDisk, DVD nebo gramofon či 3,5" mechanika, tak je to moje věc a nějak se s tím vypořádám, ale nechci být závislý na třetí straně, která mi milostivě dovolí něco přehrávat (a jednoho dne už nedovolí).

Jinak moderní technologie vítám – pokud jsou lepší – pustit si film ve 4K mne rozhodně neurazí, i když jsem svého času spokojeně koukal na filmy v DVD nebo i horší kvalitě.

Oprašovat staré přístroje a média je spíš koníček, nostalgie a inspirace… Z čistě praktického hlediska to má smysl jen když je nová technologie horší (např. méně svobodná), což se ale bohužel někdy stává.

“ Každý soudný člověk za tu věc nedá ani 82,90 Kč, vystačí si s aplikací v telefonu.”
Opravdu? A co treba kdyz me hobby je prace se drevem a v dilne plne prachu nechci svuj smartphone pouzivat? Kalkulacka za par $ je v tomhle prostredi naprosto dokonala.

Tohle mě zaujalo, protože taky rád kutím se dřevem. K čemu tu kalkulačku využíváte?

Já taky používám kalkulačku v dílně k počítání.

Sice ne v prašné dílně, ale i tak je dobré mít kalkulačku při ruce. Takovou, která prostě je okamžitě a pořád k dispozi, ve které baterie vydrží roky a ne hodiny či malé jednotky dnů. Takovou, která se nemusí spustit klikáním někde. Takovou která má skutečná mačkatelná tlačítka. Takovou, která, když mi upadne, tak se v skoro nikdy nerozbije a pokud přesto ano, tak to není velká škoda.

Nicméně taky dodávám, že tak v půlce případů ještě raději používám bc, protože uchovává historii výpočtů a můžu se k předchozím zadáním vracet a upravovat je... Takže mám rád nejen fyzickou kalkulačku, ale taky počítač s numerickou klávesnicí.

14. 10. 2022, 10:09 editováno autorem komentáře

Tak to je jasné, že k počítání a ne koukání na porno. Ale mě vážně zajímá co tam počítáte, že k je k tomu potřeba kalkulačka.

Já třeba na dílně počítám různé násobky délek, zlomky délek, hmotnostní procenta když míchám epoxid, těch věcí je spousta a každý určitě počítá něco jiného.
Souhlas s názory výše, kalkulačka je prostě kalkulačka. Šmatlafoun je jenom taková nouze, zvlášť v rukavicích nebo špinavých rukách.

Idealni se solarnim panelem. To pak neresim baterky vubec.

Áno a pri každom výpočte musím chodiť pod lampu. Mám jednu s duálnym napájaním, do ktorej som lenivý/lakomý kúpiť batérku :)

80% casu pouzivam kalkulacku ke vypoctum zlomkum delek, 20% casu ke konverzi mezi inch/mm a mm/inch (ziju v US, vetsina materialu je v in ale nejdy je snadnejsi pouzit mm v prubehu zpracovani).

Aha, tak to pak dává smysl.

> kdo ve 3:00 v noci seděl u Diabla II s jasem 0, ví, že tohle s LCD nejde

Já jsem teda tuhle zkušenost neměl, ale jaký je u LCD technický důvod, že to nejde? Jenom omezení návrhu (nejspíš FW) z hlediska minimálního podsvícení, ne? A to by šlo dneska u LCD s LED podsvícením docela jednoduše opravit na koleně, ne? (na rozdíl od CCFL) Jinak na rozdíl od stolního monitoru, mé notebooky jdou zápisem do /sys/něco/backlight nastavit plynule až do neviditelna.

Plati to hlavne pre starsie modely podsvietene este CFL svetlami "vybojkami" ovladanymi PWM. Pri dostatocne nizkom jase uz oko pozoruje blikanie, a tak vyrobci dovoluju nastavit minimalny jas o nieco vyssi, kvoli reklamaciam.
U podsvietenia LEDkami je problem mensi, ale stale vznikne, ak vyrobca setri a pouziva PWM regulaciu jasu.

Tak ona PWM sa tam pouziva vzdy, koli stratam na regulatore. Ide skor o to ze ccfl su pre PWM dost nevhodne (je to vybojka). U led, ak je to spravne navrhnute je PWM idealne.

I u LCD-LED monitorů je minimální jas typicky vyšší než 0 na CRT obrazovce. Ano, jsou už konečně i různé DisplayHDR a OLED monitory, které se vyrovnají, či CRT překonají, ale ceny jsou vpravdě nepříjemné.

Já myslím, žeWindows zanikne bez náhrady, spolu s úpadkem desktopu jako takového.

AV1 ma podle me od zacatku trochu jiny zamysleny use case, nez ze si jezek ulozi video z dovolene rychleji a efektivneji - snizit bitrate a zbavit se poplatku na streamovacich platformach, coz se postupne dari. Google i netflix uz maji produkci v av1 ready, vetsina v soucasne dobe vychazejiciho hw uz umi nativne dekodovat, takze to je podle me uspech. A navic av1 nema kam chvatat. Potreba novych kodeku z ery prechodu z 640x480 na 3840x2160 uz zkratka neni, jak jsi sam zminil, 4k je pomyslny strop, ktery jeste musi byt pokusne prolomen 8k, aby se zjistilo, ze to neprinasi touzeny efekt (podobne, jako 3d tv, ale u 8k se zustane, protoze proc ne, 3d bryle nosit nemusim a 4k video na tom taky prehraju).

CD, DVD a UHD bluray kupuju. Hudby, filmu a serialu, co chci mit doma pro opakovane uziti je dostatecne malo na to, aby se mi to veslo do policky pod tv a nasu. Streamovaci sluzby jsou fajn misto stahovani jednorazovek jako treba zaklinac. Nez pracne hledat kvalitni ripy na pochybnych webech, je jednodussi dat dve stovky a za mesic to shlednout.

4k je pomyslny strop, ktery jeste musi byt pokusne prolomen 8k, aby se zjistilo, ze to neprinasi touzeny efekt

Ono ani to 4K až na výjimky promítající projektorem na celou obývákovou stěnu potřeba není a prosadí se víceméně jen proto, že s sebou zároveň přináší (nebo aspoň může přinášet) větší barevný prostor a vyšší frame rate.

8k kýžený efekt přináší, ale u zdroje o vynikající technické kvalitě. Když se bude natáčet s 8k či 12k RED kamerou, nebo se bude digitalizovat 65mm negativ, tak tam těch 8k je schováno s přehledem, často i více. Ale pro běžné Super35 a 4k záležitosti jsme na stropu. Samozřejmě je jen otázkou času, než někdo vezme 8k sken Baraky a prožene ho skrze AI, aby z něj vymáčknul 16k. Za takových 10 let by to mohla být EXTRÉMNĚ zajímavá specialitka, pokud to někde někdo bude schopen pustit na 16k projektoru na 20m+ plátno. Ale jinak má cokoli vyššího než 4k pro běžného smrtelníka zhruba stejný užitek jako 384bit/192KHz hudba či schopnost nejnovějšího Porsche jezdit 300km/h+.

Deskové hry taky skončí.
Teď jsem objevil hru jménem "2 3 4 Player Games"
Je to dost infantilní. Ale zábavné.
K dokonalosti to má daleko. Ale směr to ukazuje.

Platí to samé co pro fotoaparáty nebo kalkulačky. Než rovnat figurky na šachovnici, rychlejší je vyndat mobil z kapsy.

A nebo Mariáš. Na ten se musí potkat 3 hráči. Což je v online světě velmi snadné.

Jo ty knížky tu ještě chvíli budou. Ale chybět mi nebudou.

Deskové hry neskonční nikdy, počítají se do nich i šachy. Jedna věc je hrát šachy na obrazovce proti algoritmu, druhá je profi turnaj živých mistrů s obecenstvem. Bez dřevěných figurek to nebude ono.

Přesně. U deskových her jde právě o společnost protihráčů. Zážitek interakce s protivníkem nelze zcela nahradit koukáním do obrazovky i kdyby na druhé straně světa skutečně člověk seděl.

Samozřejmě i fyzická interakce s kvalitně vyrobenými proprietami (figurkami...) je taky významné plus.

A dokonce i síťové počítačové hry jsou násobně zábavnější, když se sejde parta lidí v jedné místnosti a hrají spolu (proti sobě) oproti hře přes internet. Je to úplně odlišný zážitek i když hra samotná je stejná.

Ono i u hobby, která jsou ryze individuální a není u nich potřeba vůbec žádná interakce s někým dalším, stojí za to se občas sejít naživo s partou podobně postižených.

Destopove hry neskoncia, ten uzasny pocit ze si moze rodina sadnut za stol a spolu nieco hrat je uzasna. Trufam si tvrdit ze je to psychobalzam na dusu, mozno by to mno krat stacilo ako manzelska (rodinna) poradna. P.S. Neviem teraz citovat ktory neuropsychiater pisal ze clovek potrebuje spojovat zaitok s pocitom. Takze ked nieco teple chytim musim citit palenie, ked vidim kvet musim citit vonu atd. Nas mozok si musi spajat veci z pocitom inak nam z toho hrabne vsetkym, to je aj dovod preco skutocna vec v nas vyvolava prijemny pocit (listovanie knihy, vlozenie LP platne na gramofon, kazety atd-). Plus mne to pridava aj pocit ze to skutocne vlastnim a to nikdy pri sluzbe nebudem mat.

Hmm, tak to abych prohnal zase nějakou disketu v Amize o víkendu, abych se zapojil do aktivního boje za nezapomenutí :-)

A já zrovna chytré kalkulačky trochu sbírám. Mám jich okolo 25. Většina jich neumí ani správně počítat, výjimkou jsou jenom modely od Texas-Instruments a jeden model od Casia. Asi bych si mohl rozšířit sbírku.

Tiež mám v zbierke niekoľko desiatok modelov. Moja skúsenosť je taká, že najpresnejšie počíta Canon (odhadom na asi 18 platných číslic) potom sú niektoré no-name čínske, jednu som napríklad dostal len ako darček k nákupu od Alzy (odhadom 16 platných číslic).
TI a Casio sú priemer, počítajú na asi 12-13 platných číslic.
Zo značkových je na tom najhoršie HP - asi 12 číslic (vrátane top modelov ako HP-50G a HP Prime). Klon legendárnej HP-15C (s originálnym FW) počíta na asi 10 číslic.

Asi to nemá takovej sběratelskej potenciál, ale počítá uvnitř s přesností na 34 míst a údajně je 10000x rychlejší než originál.
https://www.swissmicros.com/products

Už som ju mal niekoľkokrát vloženú do košíka. Zatiaľ prevládol rozum, lebo táto kalkulačka existuje (používa sa rovnaký SW) aj ako appka na mobil (Free42). Ale myslím si, že jedného dňa nevydržím a kúpim si ju. :-)
Mám od nich aj ten klon HP-15C.
https://www.swissmicros.com/product/dm15

Ad kalkulačka:
Oni učitelé už dneska u dětí při písemkách netrvají na "Kalkulačku sice použít můžete, ale jenom tu samostatnou... ve smartphonu ne - posílali byste si výsledky"?

14. 10. 2022, 07:54 editováno autorem komentáře

No ke kalkulačkám, tyhle různé noname za 5.5,- Kč, tak to asi nebude žádný zázrak. Ale ačkoli jsem delší dobu neměl v ruce, tak kalkulačky dělá stále Casio:

https://www.czc.cz/vedecke-kalkulacky/casio/produkty

Ty mne přijdou v pohodě, a i když nestojí do stovky, tak si myslím, že cenově jsou velmi příznivé.

Nektere skoly (celkem rozumne) vyzaduji urcity typ kalkulacky. Tady na gymplu se vyzaduje ClassWiz, kde vsichni (i ucitele) vi, jake funkce ma a jake nema.

Nejde o posílání výsledků, ale těžko poznáš, zdali student datlí čísla na sw kalkulačce, nebo obsluhuje Photomath.

Neviem aky ste stary, ale uz kedysi boli rozne obmedzenia. Za mojich cias boli myslim na ZS kalkulacky vacsinou zakazane, alebo zakazane boli vedecke (pretoze to bol obsah vyuky) a pouzivali sa pri geometrii. Na strendej skole sa uz mohli pouzivat, velmi napomocne malo mat kalkulacku s vedeckymi konstantami a dalsimi vychytavkami. V tej dobe v podstate bez obmedzenia, mobily este na tom tak dobre neboli ale kvoli tahakom zakazane. A na VS si spominam, ze boli zakazane aj mobily aj kalkulacky s grafmi.

V 2.polovici 90.rokov na FEI STU v Blave, na predmete Optimalizacia, boli kalkulky povolene. Tu najlepsi mali TI-85 (jeden zahranicny dokonca TI-92), ale my ostatni Cassiaci sme ich prevalcovali mnozstvom. Kazdy napisal nejaky algoritmus (jednalo sa o maticove pocty), povymienali sme si ich (malo to seriove rozhranie, kolega niekde nasiel schemu zapojenia a konvertor na RS-232, ktory sme po zletovani zmestili do kindervajca, a programy sme normalne stiahli do PC) a skuska bola celkom ok :)
Ja som mal FAREBNU Casio, chvala Bohu kompatibilnu so standardom. Je mi luto za nou, niekam odisla (mladsi bratranci?) a uz sa nevratila...

No, kdyby jen u dětí. Celý VUT FEKT funguje převážně na kalkulačkách FX 991 (C)EX od Casia, protože lepší se netolerují (a ty v mobilu už vůbec) a bez nich to nejde.

Dál si budu pouštět CD a MC :-)

CD/DVD byly super jen do chvíle než se prakticky ukázaly mnohé nepraktické vlastnosti - potíže s kompatibilitou filesystému, rychlost, nízká přístupová doba, trvanlivost (mnohá levná média nezůstala po letech čitelná, jiná bez problémů, o lisovaných nemluvím), postupně nedostačující kapacita...

Blbé je, že fyzické médium od té doby nic nenahradilo. Snad jedině archiv plný harddisků (životnost taky nic moc, pro archivaci nevhodné).

Cloudy nejsou řešením. Zvláště ne v době, kdy i banky tu a tam někomu zruší účet z politických důvodů. Stejně tak se může zachovat libovolný poskytovatel cloudové služby. A po poslední aféře s PayPalem, který dokonce měl tu drzost přijít s nápadem pokutování (resp. strhávání peněz) za zveřejněné názory, které nejsou v souladu s jejich politikou už asi nelze věřit vůbec ničemu a nikomu. Co člověk nemá doma pod zámkem, to mu prostě nepatří (a možná ani potom ne, byly doby, kdy se trestalo i vlastnictví knih, domovní prohlídky pro pouhé podezření z udání opět mohou přijít).

A vlastní server? Lepší než veřejný cloud, ale s ohledem na možné problémy s dodávkami elektřiny a cenou to už tak lákavě taky nevypadá.

Zmizení VHS a pásek všeobecně nelituji ani náhodou. Resp. VHS mě minuly, ale magnetofonových kazet u počítačů jsem si užil až až. Taktéž přeceňované gramofonové desky. Rád je přenechám sběratelům a muzeím.

Se obávám, aby nakonec nejlepším úložištěm dat nebyl papír. Když se uchrání od vlhkosti a škůdců, přetrvá staletí bez potřeby napájení. A nejenom na písmenka, ale i na ty fotky přenesené z filmu se hodí.

Ty "přeceňované gramofonové desky" jsou "přeceňované" proto, že zatímco rozdíl mezi FLAC souborem s lepším vzorkováním a CD kvalitou uslyšíte tak možná když máte fakt dobré reprodukční zařízení a fakt dobré uši, rozdíl ve zvuku gramofonové desky uslyší i polohluchej (s jistou nadsázkou, samozřejmě).

A jinak ano, papír je papír.

rozdíl ve zvuku gramofonové desky uslyší i polohluchej (s jistou nadsázkou, samozřejmě)

Rozdíly, které tam slyším, jsou jasně ve prospěch CD. Když už tedy máte potřebu znovu rozjíždět stokrát ohraný flame…

Tak tohle není flame ale fakt. Já nepsal jestli je to rozdíl pozitivní nebo negativní, to už by byl flame, pro každého je příjemné něco jiného, ale rozdíl uslyšíte hned. To flame není.

Gramofonové desky jsou citlivé na prach, velmi dobře si pamatuji občasné praskání od kdejakého téměř neviditelného smítka, co se stihlo zachytit elektrostaticky do drážky.

Gramofonové desky mají potíže s frekvenčním rozsahem a nejrůznějším analogovým rušením. Opravdu není triviální vyladit celý proces přehrávání, aby přenoska snímala vše, co je na desce zaznamenáno tak, jak má. Stačí mít opotřebovanejší jehlu, nebo přenosku špatně vyváženou (ať už celou páku, nebo třeba levý vs. pravý kanál, tj. kolmo k drážce), není snadné správně a perfektně zajistit, aby se do přenosky nepřenášel hluk z motoru, nebo vibrace z okolí, aby rychlost otáčení byla perfektně stabilní, aby zesilovač nevnášel příliš šumu do analogového zpracování signálu, aby frekvenční korekce signálu od piezo krystalu v přenosce byly správně, záznam na desce se přehráním postupně opotřebovává a ničí (byť pomalu při vhodném zacházení) atd... atd...

Mnohé potíže dnes umíme řešit lépe, některé draho, mnohé jsou dané vlastnostmi technologie a vyřešit je nelze jinak než jinou metodou záznamu.

Trvám na tom, že gramofonová deska je přeceňovaná. Protože perfektní přehrávač naprostá většina konzumentů nikdy neměla a fajnšmekr, co si pořídí skutečně kvalitní gramofon stejně tak nemá problém ukládat třeba i větší FLAC ve vyšší kvalitě záznamu (24 bitů, 192kHz... když to přeženu, to je velmi daleko za hranicí fyziologických možností člověka).

To nijak nekazí potěšení z občasného použití staré technologie. Viz např. videa od Technomoana. Ale je třeba se na to dívat objektivně. Je to technologie odpovídající možnostem doby, která byla kompletně a ve všech ohledech překonána kvalitním (zdůrazňuji!) digitálním záznamem.

... asi je jasné, že nejsem audiofil :) Ale s gramofonem osobní zkušenost mám a taky s cívkovým magnetofonem i elektronkovým rádiem.

Paradoxně právě na archivaci jsou dobré pásky. Ne ty magnetofonové nebo nedej bože kompaktní kazety, ale LTO.

Nemusí se pásky občas přetočit? Já jen, že jsem vytáhl pár starých videopásek (ano, nejsou to LTOčka, prostě staré kazety do kamery) a dělalo to duchy a obraz byl hroznej.

Dřív jsem hledal na zálohy Blu-Ray mechaniku a chtěl pálit na BD-RE, nakonec jsem zálohy vyřešil několika staršíma HDD.

IMHO je otázka, nakolik je to degradace materiálu a nakolik výrazně přísnější měřítko, které dnes máte. Ono to může být i tím, že to, co tehdy byla norma a navíc to na nevelkých CRT obrazovkách nebylo ani tak moc vidět, působí dnes na velkém LCD panelu naprosto strašně, tím spíš, že je člověk zvyklý brát jako normu video podstatně kvalitnější.

Na něco podobného jsem narazil, když jsem začal fotit zrcadlovkou (DSLR), začal řešit hloubku ostrosti a nastudoval si k tomu nějaké teoretické základy. Tehdy mi vrtalo hlavou, jak jsem v 80. letech mohl manuálním kinofilmovým (tj. dnešním jazykem fullframe) foťákem, kde se ostřilo ručním nastavením odhadnuté vzdálenosti na dost řídké stupnici, udělat vůbec nějakou ostrou fotku. Tak jsem sáhl do skříně a našel si jednu fotku, o které jsem si pamatoval, že se mi tehdy povedla "fakt ostrá". A hned to bylo jasné: přestože byla ve formátu 9x13, bylo na první pohled patrné, že dnešními (tedy tehdejšími, přeci už je to asi 15 let) měřítky ostrá nebyla ani zdaleka.

Tatáž zkušenost. Před pár lety jsem přeskenovala všechny svoje negativy i diáky, které jsem našla. Scanner byl celkem kvalitní, nedělalo mu problém zachytit zrno - a ostrost se fakt nedala s tím, co teď dávám na blbé MFTčko, nijak srovnávat.

Paradoxně mi přijde, že nejlepší kresbu měly dřevní fotky z první půlky devadesátých let ze staré Praktiky MTL5 se setovým 50mm objektivem. Možná díky kvalitnímu ostřícímu hranolu v hledáčku, který už v pozdějších autofokusech chyběl...

ehdy mi vrtalo hlavou, jak jsem v 80. letech mohl manuálním kinofilmovým (tj. dnešním jazykem fullframe) foťákem, kde se ostřilo ručním nastavením odhadnuté vzdálenosti na dost řídké stupnici, udělat vůbec nějakou ostrou fotku

Na ostrenie bol v zrkadlovkách taký ten ostriaci hranol. Človek namieril na nejakú rovnejšiu plochu, tá sa mu rozdelila na dve čiarky, keď sa tie dve spojili, bolo to ostré. Alebo sral na to, dal proste vysokú clonu.

Dali sa fotky robiť dobre, len to dalo veľa práce a kadejaké drbanie sa so zaostrovaním, hĺbkami ostrosti, expozimetrami. Dnes mám zero effort fotku z iphonu lepšiu :)

VHS vzdycky byla dost spatna technologie na hranici pouzitelnosti, takze kazdy posunuty parametr ten obraz hodne zhorsil. LTO je digitalni technologie, kvalitou dost jinde. Ale s pretacenim je to samozrejme pravda, jsou urcite plany a parametry jak to delat. Na ty zalohy se asi neda divat jako na neco, co se jednou nahraje, strci do knihovny a za 200 let to nekdo "objevi" a pouzije (to by asi resil jen zaznam do mineralu :)

No neviem, ale zatiaľ na archiváciu sú najlepšie CD/DVD s anorganickou vrstvou, k tomu je samozrejme za potreby odskúšaná CD/DVD napaľovačka, ktorá dokáže napaľovať a čítať z tých médií - takúto napaľovačku/čítačku mám doma, a to hneď dvakrát - zatiaľ sa tomuto riešenie nič nevyrovná!!!

Často stačí jen vynechat porno a další datový balast.

Lze běžně koupit o 100GB BDXL-R disky M-DISC. tam by vyzálohování 12TB dat byla otázka snesitelného množství disků, nicméně celková cena za zálohu tohoto množství "anatomických videí" nestojí. Nebo v čem jiném jste nasbíral 12TB dat, která potřebujete dlouhodobě archivovat? Nějak nemám představu, mám asi tak 30 DVD-R disků (4,38GB) s rodinnými videi v 1080p či 4k, a to je za období cca 8 let. To je zhruba setina vámi udávaného objemu dat. Co v tom máte, že je toho TOLIK a vyžaduje to dlouhodobou archivaci na neorganická média?

Fotky? Já ročně vyprodukuji cca 100 - 150 GB materiálu, a to mám amatérský aparát, co dělá 25 MB komprimované RAWy. Kdybych měl nějaký fullframe co dělá nekomprimované 80 MB RAWy, to by byla úplně jiná čísla. A ano, archivuji to navždy.

Takže ročně archivujete 6000 RAWů? Co na nich probůh je? A fakt si myslíte, že za 10-50-100-200 let to někoho bude zajímat?

Videa z kamery (od VHS po dnesnich 8k), fotky z fotaku (od 1Mpix po dnesnich 50Mpix+), fotky a videa z dronu, audio nahravky (deti),… Vse v originale a ve vetsine pripadu i ve finalnim vystupu. Pamatuji si na doby kdy vsichni konvertovali videa do divx a pak kdyz prisel novy/lepsi format tak obvykle jiz nemeli puvodni original ze ktereho by konvertovali. Pokud se podivam jenom na zminovany multimedialni obsah tak mam 15TB+ dat. Zalohovat to nekam do cloudu nebo na dvd/blu ray je nesmysl, provozuji 2 offline zalohy a jednu online replikaci (jina lokalita, raid6 pole). Kriticka data mam i v cloudu (dokumenty, vystupy z fotek a par mp4 videi).

Pokud takto skladujete vše, tak jasné, dostanete se do VELKÝCH terabajtů. Já tuhle potřebu nemám, pohybuji se kolem 1000 fotek ročně (a až děti odrostou, jistě to půjde rapidně dolů). Nic co by nepokryl(y) jeden-dva DVD disky. Plus nějaká videa, zatím je toho za 7 let do 15 DVD médií. Nepotřebuji skladovat například původní skeny, protože vždycky po pár letech jsem se přesvědčil, že se umím dostat k lepší kvalitě nového skenu. Výjimkou jsou C-41 filmy, kde už mi některé (po 30 letech) octovatí. Tam je postup jasný.

Neorganická média nevím, ale obecně i nadšenec se snadno dostane do terabajtů, například různé datasety pro strojové učení které se dost špatně shání zpětně - například satelitní snímky Země (Eumetsat - 10 2MB fotek každých 5 minut = 2 TB ročně), výstupy meteorologických modelů atd.

Jasně, vy jste extrémista, já nikdy neměl potřebu nic takového skladovat.

Mne by se libilo co se tyce Windows preklopeni na linuxove jadro + sluzby (apache, ...). Proste solidni podvozek.
GUI bych ponechal z MS WIndows (za me je ergonomie windows oken skvela). Taky bych ocenil portaci MS office aplikaci na linux, ted uz je MONO dost dost daleko, tak by to snad slo. Taky by se mohla odstavit samba a pouzit pro skolni a podnikove site jejich radic domeny.

Sice zaclenene, ale bez GUI, pretoze to bola asi len tenka vrstva nad Windows API.

Aha, diky, to me uniklo, tim lip.

To by bylo tedy vpravdě titánské úsilí. Zajímavé by jistě bylo přepisování ovladačů hardware. V Apple to udělali, ale tam přece jenom mají menší počet možných sestav hardware. A je jádro Windows opravdu tak špatné?

Zrovna VHS mi vubec schazet nebudou. Sotva se na ty obrazove blitky dalo koukat. Jedine video ktere jsem kdy vlastnil bylo pri pobytu v USA a tam se za par supu daly celkem pujcit i veci na ktere se dalo koukat.

Zde to byla draha zalezitost vetsinou na nahravani z TV/porno/pujcovani nahravek z HBO kabelovky od privilegovanych Radeji jsem poridil pocitac nez pasivni zabavitko s naprosto silenou kvalitou obrazu.

Tak on to byl úlet v podstatě od počátku celé té technologie. Pomsta od JVC. Betamax byl kvalitativně jinde. Jenomže byla levná a hlavně jako obvykle zvítězil marketing.

Ale to není pravda. Betamax byl parametry prakticky to samé, co VHS. Ta vyšší kvalita byla způsobena jenom tím, že Betamax dělala jen Sony, zatímco VHS každej ňouma. Takže zatímco u VHS jste mohl mít slušný Panasonic nebo Sony nebo mizerný, ale levný Funai (takže jich bylo mezi lidmi dost...), tahle možnost u Betamaxu nebyla.

14. 10. 2022, 20:28 editováno autorem komentáře

Kvalita VHS se nedá porovnávat s dnešní technikou!

A pokud se hodnotí několikátá kopie kopie, tak je jasné, že degradace byla šílená.

Na tu dobu (80. léta!), s ohledem na cenu a na možnosti masového domácího využití byla kvalita fakt dobrá.

Kvalita byla dostatečná. Později existovalo i S-VHS které mělo vyšší kvalitu, ale zákazníci neměli zájem. Klasické VHS jejich potřebám postačovalo.

Zákazníci by i zájem měli, ale cenový skok mezi VHS a S-VHS neodpovídal rozdílu v kvalitě. Skok přišel až s DV, což už je ovšem digitál.

A tak hlavne on ten use-case VHS byl primarne o tom, ze si lidi nahravali veci z TV. A tam proste 'lepsi' rozliseni v ty dobe ani nebylo, ze....
A ono co si budeme povidat.. vetsina lidi v realu nejsou zadni hifi-sti... jo, kdyz si po letech koupi 4K televizi, tak je klasicky PAL asi zacne stvat (i kdyz up-scaling vykreje hodne)... ale na FHD upscaling PALu zas tak nebolel (protoze lidi na to proste nekoukaj z te same vzdalenosti, co mi ajtaci na monitoru, ze?).

Protože otevřít knihu je zcela jiný obřad, než nastartovat podsvícení displej z elektronického inkoustu. To první je fyzické, voňavé, šustivé, prostě hmatatelné. To druhé je sterilní, s namodralým podsvícením likvidujícím spánkový cyklus.

Hej, preto sa to volá paperwhite, lebo je to namodralé. Nehovoriac, že sú varianty bez podsvietenia, prípadne sa to podsvietenie dá slmiť na 0.

Ano, ale furt obracíš stránky čudlíkem či švenknutím prstem, ne fyzicky otočením listu papíru. Sorry, já se tohohle obřadu nehodlám zbavit. Přesvědčila mě o tom už jedna z prvních ebook eink čteček, co jsem měl na test před 15 lety. Měl jsem v ruce i Kindle 3 a jiné čtečky a ne, opravdu něco takového nechci. Už tak mě vadí, že se dneska všechno fláká rychle levně offsetovým tiskem, ne klasickou knižní sazbou, která byla nádherná a lépe čitelná.

Ak vám to vadí, sú aj také, kde sa spraví swipe a ono to naanimuje akože pretočenie stránky.

Pochádzam z rodiny sadzača a spisovateľky. Ku knihám nemám pozitívny vzťah, lebo zaberajú vela miesta a kadejak páchnu.

Mne by vadilo, ze si nemozem dobru knihu odlozit do policky, ale inak je pre mna citanie knih neprijemne a najmenej neohrabany sposob je za stolom, co pre mna nie je idealny sposob.

Keď má človek v malom byte 3000+ kníh a "odložiť do poličky" sa stáva komplikovanou logistickou operáciou, spočívajúcou v nájdení kúska miesta, e-booky dávajú zmysel. :-)

Osobne ocenujem na e-ink knihach prave to ovladanie jednym prstom. Pri povinnostiach a detoch citam najma pri jedle, takze som rad, ze nemusim drzat listy alebo nutit knihu, aby ostala otvorena.... :)

Ten závěr mi připomněl ty předpovědi bolševiků, že západní kapitalismus se do deseti let zhroutí. Prorokují to už tak 70 let a furt nic...

Zvláště v dnešní době falešné počítačové hudby. Nikdo už neumí dělat hudbu, natož ji psát a zpívat. Všechno je teď falešné, a proto lidé, kteří mají rádi dobrou skvělou hudbu, poslouchají tu skutečnou. Naši dědečkové a pradědečkové uměli dělat hudbu, a to ne vždy jen pomocí nástrojů:
https://www.youtube.com/watch?v=77LMoxZ7q1w

Mám rozsáhlou sbírku hudby na CD a LP, a také rozsáhlou sbírku filmů na DVD a BD. Vše legálně koupené. A všechny disky přehraju, i ta skoro třicet let stará cédéčka. A ne, nehodlám to vyhodit, tu hudbu rád poslouchám a na filmy se rád dívám ;-)

No nevím, já ten Kindle mám moc rád a klasické knížky moc ne.

Především, kindle si přečtu na lehátku u sauny, protože podsvětlení. Přečtu si ho u bazénu, protože voděodolnost. Dám ho do baťohu a netahám sebou 800 stran knížku, přečtu si ho v MHD, protože nemusím nějak rozhazovat vazbu a opět podsvětlení.

A to co je pro mě u Kindle obrovský benefit je přístup k milionům knih na Amazonu, protože umím skvěle anglicky a myslím, že to co se přeloží do češtiny je jen taková kapka v moři, tady se některé třeba specifické a velmi kvalitní odborné knihy (viz. Inteligentní investor) musí sponzorovat, protože to není populární.

Česká knihkupectví jsou totální braky, buďto klasická populární literatura, přijde mi to všechno stejné, to je jak holywoodské trháky, nebo odborné braky, a teď jsem dokonce našel u nás vydanou knížku, za kterou chtělo nakladatelství 300 Kč a na americkém kindle stojí 3 dolary.

Ještě tak kdyby mi někdo řekl, že čte knižní klasiku (ale ta je pro Kindle totálně zadarmo, často i v češtině, knihy jako 1984 apod.).

Ale tak trošku to chápu, že existují lidi jako z filmu "Good bye Lenin", a že je jich hodně, možná většina.

Ale přesto je fajn mít doma výběr alespoň několika kvalitně provedených vázaných knih a občas se potěšit jejich četbou pěkně v klidu za kvalitního osvětlení. A zrovna tak je to s hudbou a filmy, poslouchám i online hudbu a sleduji online filmy, ale občas šáhnu do poličky pro nějaké kvalitní album nebo film a v klidu si ho vychutnám. A pravdou je že obvykle nějakou pěknou hudbu nebo pěkný film nejprve objevím v online prostředí, a když se mi moc líbí a zjistím že jí budu chtít poslouchat nebo se na něj dívat opakovaně, objednám hudební album či film na BD ;-)

Pěkný článek. Musel jsem se zamyslet, co ještě používám, co bych ještě dokázal oživit a co nezačnu používat, dokud to jen trochu půjde...
Ale také uvažuji, co bude zlomový, nezapomenutelný technologický zážitek pro generace Y a Z.
Pro mne, dítě československých sedmdesátek, to postupně bylo:

- VHS (párty s nejméně dvacátými sériovými kopiemi Karate Kida a Policejní akademie)
- PMD85 do omrzení vrzající úvodku Manic minera kdesi na výstavě (kamarádův Didactic i vlastní Atárko už jen 'prostě byly.')

- přes PC speaker zachrčený 12thwarr.mod
- minutový MPEG z Přepadení v Pacifiku (který byl na mé 486 stejně prakticky nekoukatelný)

Od té doby se technologie zlepšuje pouze plíživě. Vyšší rozlišení, streaming... Co tedy bude ten Big hit?
Funkční holodeck, nebo trik, jak dobře vyžvýkat zaječí kůži, aby na zádech nedrhla a nesmrděla?

Vrátím-li se k citovaným kalkulačkám v první části komentáře,
leží mě tu na stole vedle klávesnice stále funkční SHARP EL-5812.
Musí se napájet kvalitních 2ks tužkových baterek. Důvodem ale neí příliš velký odběr, ale naopak. Nekvalitní baterky dříve vytečou, než se stačí vybít. Ty lepší tam vydrží i několik let. Jediná údržba spočívá v občasném celkovém pročištění (hlavně klávesnice) aby netrpělo estetično a hygiena.

Hrome, mám stejnou a funkční kalkulačku, už 40 let (1982, tenkrát 200 TK). Když jsem viděl spotřebu, ihned jsem na ní cvičně spočítal, že při používání hodinu denně vydrží články asi 13 let.

A co hloupé kalkulačky? To je teprve nostalgie :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Facit

Jak nám bude bez VHS, DVD, CD a disket?
Já myslím, že to přežijeme. Technologie Video Home System tehdy umožnila domácí přehrávání filmů na TV obrazovce a nahrávání vysílaných pořadů pro pozdější shlédnutí za cenu, kterou si mohl dovolit běžný občan ze své výplaty. Dnes už je to překonané.

Nebyly zmíněny klasické filmové pásy. Když byla tma, vybalilo se plátno, promítačka, připojil reproduktor, vzala se cívka s filmovým pásem, film se zavedl do promítačky a už to chrčelo a hrálo. Občas praskla žárovka, občas se přetrhl film a muselo se lepit, u delších pořadů se muselo promítání přerušit a vzít další cívku. Pak přetáčení filmů na původní cívku. A ta vůně (nebo smrad) filmu. Pozitivní na tom je, že pokud se film i promítačka dobře skladují a jsou k dispozici náhradní žárovky (případně nějaká elektronka pro zvuk), lze i po 90-ti letech záznam přehrát. To u VHS by se člověk musel hodně snažit a možná by to ani nešlo.

Podobně u starých šelakových desek na 78 otáček. Fungují pořád, jen si člověk musí dávat pozor na kvalitu jehel. Kvalita záznamu není tak dokonalá - obsah musí mít přednost před formou.

Zásadní nevýhodou těchto médií je velká náročnost na prostor. Ne každý si může dovolit mít archiv, navís s vhodnými skladovacími podmínkami.

Další nevýhodou je přístupová doba. Médium se musí najít, zavést do přehrávače, občas něco opravit a nakonec vše uklidit. Ten čas lze využít i jinak. Přehrání záznamu z disku je zpravidla rychlejší. Čas do času se ty nejlepší záznamy zkopírují na nový a větší disk a tím je jejich životnost prodloužena o dalších 5-10 let.

Podle mého názoru Windows neskončí ale přesune se na cloud, kde Microsoft bude mít lepší kontrolu nad placením za jeho používání. Uživatel zase ocení přístup ke svému systému a datům z více míst a jejich zálohování. Dokud mu nespadne spojení, ale to se dnes už přeci vůbec nestává :-)