S těmi hudebními CD to bude spíš podobné jako s kinofilmem nebo ještě spíš s LP deskami. Odhadem třetina toho, co mám třeba já na originálních hudebních CD na Spotify fakt není a je dost nepravděpodobné, že kdy bude. O LP deskách ani nemluvě.
Navíc k té "neochotě"... on je podstatně menší rozdíl mezi vložením kazety do přehrávače do magnetofonu a vložením CD do přehrávače a mezi vložení CD do přehrávače a řešením nějakého Spotify. Jsou to dvě úplně rozdílné platformy a rozdílné systémy se silně rozdílným způsobem používání. To by za tou "neochotou" mohlo kupříkladu dost stát.
Pro mne je ten zásadní rozdíl mezi tím, jestli mám v ruce něco, u čeho bude jen technický problém, na čem si to přehraju, případně jestli si to můžu zkonvertovat do jiné podoby, nebo jestli jsem závislý na službě, která mi to - snad - na vyžádání přehraje. Takže taky nevidím až tak zásadní rozdíl mezi tím, jestli jde o gramofonovou desku nebo CD, případně dokonce jen data na nějakém paměťovém médiu, ale spotify a podobné služby jsou úplně jiný svět, který mne neláká.
Mým nejstarším CD už táhne na třicítku a pořád si je můžu přehrát. Můžu si je naripovat pro případ, že se původní médium poškodí nebo jeho materiál zdegraduje, můžu si jejich obsah zkonvertovat do podoby, kterou si přehraju v autě nebo v malém přenosném "MP3" přehrávači a pustit si ho kdykoli a kdekoli bez toho, abych musel řešit připojení k Internetu. Nemusím se obávat, že provozovatel služby za měsíc zkrachuje, změní podmínky nebo titul vyřadí z katalogu (to všechno už tu bylo) a já budu mít smůlu.
Jako rozumím, že mám něco v ruce. Ale od doby, kdy se mobil připojí sám třeba v autě a pokračuje "rádio" oblíbeného žánru na Spotify, kdy jsou přehrávány relativně neznámé skladby, že žánru který mi sedí. Tak bych opravdu už nepřecházel na fyzické nosiče. Hrálo to pořád dokola to samé, protože kapacita. Ano, je to technologická masírka, pár stovek měsíčně pro dva, ale asi bych neměnil. Teda se nevracel. V pozdních devadesátkách jsme dělali projekt, kdy se z kostelní věže vyzvedlo pouzdro s informačními médii před sto lety. Ano, udělala se prezentace a nahrála na miniCD, dnes by to nebyl problém přehrát, ale za 80 let už nevěřím, že by to někdo přehrál. Director player pro Win 95 už nepustí dnes nikdo. Se to všechno zrychluje a dnes si telefon starý 10 let už neškrtne, ani počítačové systémy – protože TLS a nenabízené staré kryptografické metody je jednoduše vyřadily a tempo se zrychluje. Na druhou straniu třeba starý flac formát pro zvuk, to proti CD nebo mp3 je úplně jiná než těch 128kbps. Jen to tenkrát nikdo nedostal do používaných zařízení. Všechno má své + a -.
Ale od doby, kdy se mobil připojí sám třeba v autě
Při cenách mobilních dat mne vize přehrávače závislého na připojení k Internetu moc neláká.
dnes si telefon starý 10 let už neškrtne
Můj telefon je starý jedenáct let (vlastně už je to blíž dvanácti) a "škrtá" si pořád. Spíš naopak, už roky se snažím sehnat nějaký, který bych mohl považovat za plnohodnotnou náhradu, ale marně.
Na druhou straniu třeba starý flac formát pro zvuk, to proti CD nebo mp3 je úplně jiná než těch 128kbps.
Tuhle větu se mi nějak nedaří rozparsovat tak, aby dávala aspoň trochu smysl. Ale kvalita je právě další argument proti podléhání tomu tlaku na co nejnovější co nejvíc cool streamovací služby. Za AV receiver dal před lety přes 10000 Kč, pořád věrně slouží, CD přehrávač za ~6000 Kč taky, a očekávám, že nějaký pátek ještě sloužit budou. Jen samozřejmě nepřehrávají žádné ty streamovací služby. Televize je stará asi šest let a prakticky žádná streamovací služba s ní nepočítá (technicky se na ní dá spustit iVysílání přes HbbTv a se skřípěním zubů stream.cz nebo iPrima, ale proti komfortu DLNA přehrávače - nebo i přehrávání z flashdisku - je to neskutečný opruz). Ne, opravdu nemám zájem kupovat si každých pár let novou výbavu jen proto, aby fungovaly všechny streamovací služby, které jsou aktuálně in, případně aby mi dál fungovaly ty, které předtím fungovaly, ale rozhodly se "modernizovat". A už vůbec ne se omezovat se sledováním filmů na počítač nebo dokonce smartphone.
Ale to je úplne iná liga porovnávania - nahrávka (vo výsledku niekoľko reproduktorov s nejakou všeobecnou charakteristikou ozvučnice) vs. živá produkcia (N nástrojov, každý so svojím vlastným telom). Tam rozdiel iste spozná aj mierne nahluchlý.
Ale rozdiel medzi CD a FLAC už podľa mňa spozná málokto, minimálne na aparatúre, ktorá nestojí toľko, že by výhodnejšie vyšlo namiesto kúpy aparatúry chodiť roky na živé koncerty...
Mne pravdu povediac stačia MP3ky úplne v pohode, lebo momentálne čas počúvať hudbu mám najmä v aute, a tam naozaj rozdiel nepočuť.
Ja mám napojený set top box na 15 rokov starý televízor, spotify si púšťam cez Tesla zosilovač. Čo teraz? :)
Skrachuje spotify? Tak prejdem k inej službe. CD-čka mám zavreté v kredenci, iba zaberajú miesto. Jediné, čo nemám na spotify je Karel Ančerl gold edition, lebo česká filharmónia je zaprdená inštitúcia a stiahla to zo spotify, tak to mám grabnuté v iphone.
15. 10. 2022, 07:52 editováno autorem komentáře
Toto je i pro mne hlavní důvod k „neochotě“ přejít na něco „modernějšího“. Chci mít lokální kopie u sebe, bez DRM, a chci si je přehrávat na svém zařízení a nejlépe pomocí svobodného softwaru. Jestli se mi porouchá LaserDisk, DVD nebo gramofon či 3,5" mechanika, tak je to moje věc a nějak se s tím vypořádám, ale nechci být závislý na třetí straně, která mi milostivě dovolí něco přehrávat (a jednoho dne už nedovolí).
Jinak moderní technologie vítám – pokud jsou lepší – pustit si film ve 4K mne rozhodně neurazí, i když jsem svého času spokojeně koukal na filmy v DVD nebo i horší kvalitě.
Oprašovat staré přístroje a média je spíš koníček, nostalgie a inspirace… Z čistě praktického hlediska to má smysl jen když je nová technologie horší (např. méně svobodná), což se ale bohužel někdy stává.
Já taky používám kalkulačku v dílně k počítání.
Sice ne v prašné dílně, ale i tak je dobré mít kalkulačku při ruce. Takovou, která prostě je okamžitě a pořád k dispozi, ve které baterie vydrží roky a ne hodiny či malé jednotky dnů. Takovou, která se nemusí spustit klikáním někde. Takovou která má skutečná mačkatelná tlačítka. Takovou, která, když mi upadne, tak se v skoro nikdy nerozbije a pokud přesto ano, tak to není velká škoda.
Nicméně taky dodávám, že tak v půlce případů ještě raději používám bc, protože uchovává historii výpočtů a můžu se k předchozím zadáním vracet a upravovat je... Takže mám rád nejen fyzickou kalkulačku, ale taky počítač s numerickou klávesnicí.
14. 10. 2022, 10:09 editováno autorem komentáře
Ja som mal hybridnu z roku 2003 a ked po rokoch odisla baterka, tak osvetlenie v prednaskovej sale nebolo dostatocne aby to utiahlo. Mozno to trochu predlzilo zivotnost baterky, ale v momente nahodneho vypinania treba hned riesit vymenu.
Tá moja je casiovka niekedy z pred roku '94. Ešte mi ju jeden chalan ukradol, a potom mi ju z malou dušičkou prišiel po pár rokoch vrátiť, lebo ho hrýzlo svedomie. Ja som kukal ako puk, že kvôli takej blbosti sa trápil.
> kdo ve 3:00 v noci seděl u Diabla II s jasem 0, ví, že tohle s LCD nejde
Já jsem teda tuhle zkušenost neměl, ale jaký je u LCD technický důvod, že to nejde? Jenom omezení návrhu (nejspíš FW) z hlediska minimálního podsvícení, ne? A to by šlo dneska u LCD s LED podsvícením docela jednoduše opravit na koleně, ne? (na rozdíl od CCFL) Jinak na rozdíl od stolního monitoru, mé notebooky jdou zápisem do /sys/něco/backlight nastavit plynule až do neviditelna.
Plati to hlavne pre starsie modely podsvietene este CFL svetlami "vybojkami" ovladanymi PWM. Pri dostatocne nizkom jase uz oko pozoruje blikanie, a tak vyrobci dovoluju nastavit minimalny jas o nieco vyssi, kvoli reklamaciam.
U podsvietenia LEDkami je problem mensi, ale stale vznikne, ak vyrobca setri a pouziva PWM regulaciu jasu.
AV1 ma podle me od zacatku trochu jiny zamysleny use case, nez ze si jezek ulozi video z dovolene rychleji a efektivneji - snizit bitrate a zbavit se poplatku na streamovacich platformach, coz se postupne dari. Google i netflix uz maji produkci v av1 ready, vetsina v soucasne dobe vychazejiciho hw uz umi nativne dekodovat, takze to je podle me uspech. A navic av1 nema kam chvatat. Potreba novych kodeku z ery prechodu z 640x480 na 3840x2160 uz zkratka neni, jak jsi sam zminil, 4k je pomyslny strop, ktery jeste musi byt pokusne prolomen 8k, aby se zjistilo, ze to neprinasi touzeny efekt (podobne, jako 3d tv, ale u 8k se zustane, protoze proc ne, 3d bryle nosit nemusim a 4k video na tom taky prehraju).
CD, DVD a UHD bluray kupuju. Hudby, filmu a serialu, co chci mit doma pro opakovane uziti je dostatecne malo na to, aby se mi to veslo do policky pod tv a nasu. Streamovaci sluzby jsou fajn misto stahovani jednorazovek jako treba zaklinac. Nez pracne hledat kvalitni ripy na pochybnych webech, je jednodussi dat dve stovky a za mesic to shlednout.
4k je pomyslny strop, ktery jeste musi byt pokusne prolomen 8k, aby se zjistilo, ze to neprinasi touzeny efekt
Ono ani to 4K až na výjimky promítající projektorem na celou obývákovou stěnu potřeba není a prosadí se víceméně jen proto, že s sebou zároveň přináší (nebo aspoň může přinášet) větší barevný prostor a vyšší frame rate.
8k kýžený efekt přináší, ale u zdroje o vynikající technické kvalitě. Když se bude natáčet s 8k či 12k RED kamerou, nebo se bude digitalizovat 65mm negativ, tak tam těch 8k je schováno s přehledem, často i více. Ale pro běžné Super35 a 4k záležitosti jsme na stropu. Samozřejmě je jen otázkou času, než někdo vezme 8k sken Baraky a prožene ho skrze AI, aby z něj vymáčknul 16k. Za takových 10 let by to mohla být EXTRÉMNĚ zajímavá specialitka, pokud to někde někdo bude schopen pustit na 16k projektoru na 20m+ plátno. Ale jinak má cokoli vyššího než 4k pro běžného smrtelníka zhruba stejný užitek jako 384bit/192KHz hudba či schopnost nejnovějšího Porsche jezdit 300km/h+.
Deskové hry taky skončí.
Teď jsem objevil hru jménem "2 3 4 Player Games"
Je to dost infantilní. Ale zábavné.
K dokonalosti to má daleko. Ale směr to ukazuje.
Platí to samé co pro fotoaparáty nebo kalkulačky. Než rovnat figurky na šachovnici, rychlejší je vyndat mobil z kapsy.
A nebo Mariáš. Na ten se musí potkat 3 hráči. Což je v online světě velmi snadné.
Jo ty knížky tu ještě chvíli budou. Ale chybět mi nebudou.
Přesně. U deskových her jde právě o společnost protihráčů. Zážitek interakce s protivníkem nelze zcela nahradit koukáním do obrazovky i kdyby na druhé straně světa skutečně člověk seděl.
Samozřejmě i fyzická interakce s kvalitně vyrobenými proprietami (figurkami...) je taky významné plus.
A dokonce i síťové počítačové hry jsou násobně zábavnější, když se sejde parta lidí v jedné místnosti a hrají spolu (proti sobě) oproti hře přes internet. Je to úplně odlišný zážitek i když hra samotná je stejná.
Destopove hry neskoncia, ten uzasny pocit ze si moze rodina sadnut za stol a spolu nieco hrat je uzasna. Trufam si tvrdit ze je to psychobalzam na dusu, mozno by to mno krat stacilo ako manzelska (rodinna) poradna. P.S. Neviem teraz citovat ktory neuropsychiater pisal ze clovek potrebuje spojovat zaitok s pocitom. Takze ked nieco teple chytim musim citit palenie, ked vidim kvet musim citit vonu atd. Nas mozok si musi spajat veci z pocitom inak nam z toho hrabne vsetkym, to je aj dovod preco skutocna vec v nas vyvolava prijemny pocit (listovanie knihy, vlozenie LP platne na gramofon, kazety atd-). Plus mne to pridava aj pocit ze to skutocne vlastnim a to nikdy pri sluzbe nebudem mat.
A já zrovna chytré kalkulačky trochu sbírám. Mám jich okolo 25. Většina jich neumí ani správně počítat, výjimkou jsou jenom modely od Texas-Instruments a jeden model od Casia. Asi bych si mohl rozšířit sbírku.
Tiež mám v zbierke niekoľko desiatok modelov. Moja skúsenosť je taká, že najpresnejšie počíta Canon (odhadom na asi 18 platných číslic) potom sú niektoré no-name čínske, jednu som napríklad dostal len ako darček k nákupu od Alzy (odhadom 16 platných číslic).
TI a Casio sú priemer, počítajú na asi 12-13 platných číslic.
Zo značkových je na tom najhoršie HP - asi 12 číslic (vrátane top modelov ako HP-50G a HP Prime). Klon legendárnej HP-15C (s originálnym FW) počíta na asi 10 číslic.
Asi to nemá takovej sběratelskej potenciál, ale počítá uvnitř s přesností na 34 míst a údajně je 10000x rychlejší než originál.
https://www.swissmicros.com/products
Už som ju mal niekoľkokrát vloženú do košíka. Zatiaľ prevládol rozum, lebo táto kalkulačka existuje (používa sa rovnaký SW) aj ako appka na mobil (Free42). Ale myslím si, že jedného dňa nevydržím a kúpim si ju. :-)
Mám od nich aj ten klon HP-15C.
https://www.swissmicros.com/product/dm15
No ke kalkulačkám, tyhle různé noname za 5.5,- Kč, tak to asi nebude žádný zázrak. Ale ačkoli jsem delší dobu neměl v ruce, tak kalkulačky dělá stále Casio:
https://www.czc.cz/vedecke-kalkulacky/casio/produkty
Ty mne přijdou v pohodě, a i když nestojí do stovky, tak si myslím, že cenově jsou velmi příznivé.
Neviem aky ste stary, ale uz kedysi boli rozne obmedzenia. Za mojich cias boli myslim na ZS kalkulacky vacsinou zakazane, alebo zakazane boli vedecke (pretoze to bol obsah vyuky) a pouzivali sa pri geometrii. Na strendej skole sa uz mohli pouzivat, velmi napomocne malo mat kalkulacku s vedeckymi konstantami a dalsimi vychytavkami. V tej dobe v podstate bez obmedzenia, mobily este na tom tak dobre neboli ale kvoli tahakom zakazane. A na VS si spominam, ze boli zakazane aj mobily aj kalkulacky s grafmi.
V 2.polovici 90.rokov na FEI STU v Blave, na predmete Optimalizacia, boli kalkulky povolene. Tu najlepsi mali TI-85 (jeden zahranicny dokonca TI-92), ale my ostatni Cassiaci sme ich prevalcovali mnozstvom. Kazdy napisal nejaky algoritmus (jednalo sa o maticove pocty), povymienali sme si ich (malo to seriove rozhranie, kolega niekde nasiel schemu zapojenia a konvertor na RS-232, ktory sme po zletovani zmestili do kindervajca, a programy sme normalne stiahli do PC) a skuska bola celkom ok :)
Ja som mal FAREBNU Casio, chvala Bohu kompatibilnu so standardom. Je mi luto za nou, niekam odisla (mladsi bratranci?) a uz sa nevratila...
CD/DVD byly super jen do chvíle než se prakticky ukázaly mnohé nepraktické vlastnosti - potíže s kompatibilitou filesystému, rychlost, nízká přístupová doba, trvanlivost (mnohá levná média nezůstala po letech čitelná, jiná bez problémů, o lisovaných nemluvím), postupně nedostačující kapacita...
Blbé je, že fyzické médium od té doby nic nenahradilo. Snad jedině archiv plný harddisků (životnost taky nic moc, pro archivaci nevhodné).
Cloudy nejsou řešením. Zvláště ne v době, kdy i banky tu a tam někomu zruší účet z politických důvodů. Stejně tak se může zachovat libovolný poskytovatel cloudové služby. A po poslední aféře s PayPalem, který dokonce měl tu drzost přijít s nápadem pokutování (resp. strhávání peněz) za zveřejněné názory, které nejsou v souladu s jejich politikou už asi nelze věřit vůbec ničemu a nikomu. Co člověk nemá doma pod zámkem, to mu prostě nepatří (a možná ani potom ne, byly doby, kdy se trestalo i vlastnictví knih, domovní prohlídky pro pouhé podezření z udání opět mohou přijít).
A vlastní server? Lepší než veřejný cloud, ale s ohledem na možné problémy s dodávkami elektřiny a cenou to už tak lákavě taky nevypadá.
Zmizení VHS a pásek všeobecně nelituji ani náhodou. Resp. VHS mě minuly, ale magnetofonových kazet u počítačů jsem si užil až až. Taktéž přeceňované gramofonové desky. Rád je přenechám sběratelům a muzeím.
Se obávám, aby nakonec nejlepším úložištěm dat nebyl papír. Když se uchrání od vlhkosti a škůdců, přetrvá staletí bez potřeby napájení. A nejenom na písmenka, ale i na ty fotky přenesené z filmu se hodí.
Ty "přeceňované gramofonové desky" jsou "přeceňované" proto, že zatímco rozdíl mezi FLAC souborem s lepším vzorkováním a CD kvalitou uslyšíte tak možná když máte fakt dobré reprodukční zařízení a fakt dobré uši, rozdíl ve zvuku gramofonové desky uslyší i polohluchej (s jistou nadsázkou, samozřejmě).
A jinak ano, papír je papír.
Gramofonové desky jsou citlivé na prach, velmi dobře si pamatuji občasné praskání od kdejakého téměř neviditelného smítka, co se stihlo zachytit elektrostaticky do drážky.
Gramofonové desky mají potíže s frekvenčním rozsahem a nejrůznějším analogovým rušením. Opravdu není triviální vyladit celý proces přehrávání, aby přenoska snímala vše, co je na desce zaznamenáno tak, jak má. Stačí mít opotřebovanejší jehlu, nebo přenosku špatně vyváženou (ať už celou páku, nebo třeba levý vs. pravý kanál, tj. kolmo k drážce), není snadné správně a perfektně zajistit, aby se do přenosky nepřenášel hluk z motoru, nebo vibrace z okolí, aby rychlost otáčení byla perfektně stabilní, aby zesilovač nevnášel příliš šumu do analogového zpracování signálu, aby frekvenční korekce signálu od piezo krystalu v přenosce byly správně, záznam na desce se přehráním postupně opotřebovává a ničí (byť pomalu při vhodném zacházení) atd... atd...
Mnohé potíže dnes umíme řešit lépe, některé draho, mnohé jsou dané vlastnostmi technologie a vyřešit je nelze jinak než jinou metodou záznamu.
Trvám na tom, že gramofonová deska je přeceňovaná. Protože perfektní přehrávač naprostá většina konzumentů nikdy neměla a fajnšmekr, co si pořídí skutečně kvalitní gramofon stejně tak nemá problém ukládat třeba i větší FLAC ve vyšší kvalitě záznamu (24 bitů, 192kHz... když to přeženu, to je velmi daleko za hranicí fyziologických možností člověka).
To nijak nekazí potěšení z občasného použití staré technologie. Viz např. videa od Technomoana. Ale je třeba se na to dívat objektivně. Je to technologie odpovídající možnostem doby, která byla kompletně a ve všech ohledech překonána kvalitním (zdůrazňuji!) digitálním záznamem.
... asi je jasné, že nejsem audiofil :) Ale s gramofonem osobní zkušenost mám a taky s cívkovým magnetofonem i elektronkovým rádiem.
Jenomže vy řešíte jenom technické ohledy. To je to. To je ale jenom část celé věci. Třeba mě i mojí ženě se zvuk gramofonu -- jeho barva a charakter -- prostě líbí. Ona technická kvalita není totéž co objektivní poslechová kvalita a ta zase naprosto není totéž co obecná poslechová kvalita. Tu určuje posluchač zcela subjektivně.
A to je přesně důvod, proč podle mne tyhle diskuse nemají smysl a je úplně jedno, jestli jde o focení nebo reprodukci hudby. V první fázi se digitální technologii vyčítá sebemenší zkreslení, ve druhé už se vypichují jeden až dva pečlivě vybrané parametry, ve kterých má původní technologie ještě navrch, ve třetí se porovnávají teoretické a v praxi zdaleka nedosažitelné parametry původní technologie s konkrétní praktickou implementací té nové; ve čtvrté už nejde popřít, že digitální technologie už reprodukuje realitu daleko věrněji, takže se provede myšlenkový obrat o 180° a prohlásí se "ale to analogové zkreslení je hezké, digitální reprodukce je studená a sterilní", což má tu výhodu, že se s tím věcnými argumenty polemizovat nedá.
IMHO je docela dobré se zamyslet, nakolik je ten "charakter" barevného podání filmů, gramofonu a nebo elektronkových zesilovačů spíš důsledkem nostalgického efektu, protože ho má člověk asociovaný s časy minulými, na které je zvykem vzpomínat s dojetím, zapomínat nebo ignorovat všechno špatné a vybavovat si jen to, co zapadá do idylického obrazu "jó, to za mých mladých časů".
Přesně tak :)
Objektivní technické vlastnosti vs potěšení ze staré technologie.
Ale právě proto nikdy nemůžeme o staré technologii, jako je gramofon napsat "Tak tohle není flame ale fakt.", nebo "...ale rozdíl uslyšíte hned. To flame není." když celou dobu jde o pocity. To jsme holt jinde.
Btw... ZX Spectrum je nejlepší počítač na světě :)
Tohle není flame, ale fakt :)
Tak si laskavě přečtěte to, co jsem napsal ještě jednou. Nepsal jsem, že fakt je, že je něco lepší nebo horší, ale fakt je, že charakter a barva zvuku jsou poměrně charakteristické. Ostatně dokonce jsem vám to pak ještě zdůraznil v odpovědi. Vy máte nějaké problémy s chápáním psaného textu?
O pocitech jsem v souvislostech s fakty cíleně nenapsal naprosto nic. Zkuste to tedy znovu a lépe, tohle je poněkud trapné. Ale alespoň už víme, kdo ten flame vytváří dokonce naprosto z ničeho, že, třeba jen tím, že vytrvale opakuje, že je to přece flame ;-)
V mém věku, mám dojem, zvuk gramofonu k "za mých mladých časů" asociován fakt nemám :-D
Ja mám ten zvuk asociovaný, bolo to ako CD-čko, len to praskalo. Niektoré platne boli trochu excentrické, tak tam bol chrakteristický wobble. Bolo to lepšie z toho ohľadu, že platne boli lacnejšie :) O dynamickom rozsahu sa hádať nebudem, vtedy digitálne mastrované cd-čka boli nedostupné. Teraz sú dostupné.
Zbytocne je zachadzat do takych okrajovych odlisnosti. Zosilnovac pri reprodukcii by mal byt idealne neutralny a nerobit distortion. Velku rolu naopak hra reproduktor, tam sa vnasaju obrovske rozdiely vo frekvencnom spektre.
To je ako pri elektrickych gitarach ked niekto tvrdi, ze typ dreva ma pocutelny efekt a potom pri nahravani to ide cez snimac, x krabiciek, EQ, zosilnovac, mikrofon, jeho umiestnenie... Vsetko ma ovela vacsiu vahu nez prave ten typ dreva.
Su to vsetko jalove diskusie https://xkcd.com/915/
IMHO je otázka, nakolik je to degradace materiálu a nakolik výrazně přísnější měřítko, které dnes máte. Ono to může být i tím, že to, co tehdy byla norma a navíc to na nevelkých CRT obrazovkách nebylo ani tak moc vidět, působí dnes na velkém LCD panelu naprosto strašně, tím spíš, že je člověk zvyklý brát jako normu video podstatně kvalitnější.
Na něco podobného jsem narazil, když jsem začal fotit zrcadlovkou (DSLR), začal řešit hloubku ostrosti a nastudoval si k tomu nějaké teoretické základy. Tehdy mi vrtalo hlavou, jak jsem v 80. letech mohl manuálním kinofilmovým (tj. dnešním jazykem fullframe) foťákem, kde se ostřilo ručním nastavením odhadnuté vzdálenosti na dost řídké stupnici, udělat vůbec nějakou ostrou fotku. Tak jsem sáhl do skříně a našel si jednu fotku, o které jsem si pamatoval, že se mi tehdy povedla "fakt ostrá". A hned to bylo jasné: přestože byla ve formátu 9x13, bylo na první pohled patrné, že dnešními (tedy tehdejšími, přeci už je to asi 15 let) měřítky ostrá nebyla ani zdaleka.
Tatáž zkušenost. Před pár lety jsem přeskenovala všechny svoje negativy i diáky, které jsem našla. Scanner byl celkem kvalitní, nedělalo mu problém zachytit zrno - a ostrost se fakt nedala s tím, co teď dávám na blbé MFTčko, nijak srovnávat.
Paradoxně mi přijde, že nejlepší kresbu měly dřevní fotky z první půlky devadesátých let ze staré Praktiky MTL5 se setovým 50mm objektivem. Možná díky kvalitnímu ostřícímu hranolu v hledáčku, který už v pozdějších autofokusech chyběl...
ehdy mi vrtalo hlavou, jak jsem v 80. letech mohl manuálním kinofilmovým (tj. dnešním jazykem fullframe) foťákem, kde se ostřilo ručním nastavením odhadnuté vzdálenosti na dost řídké stupnici, udělat vůbec nějakou ostrou fotku
Na ostrenie bol v zrkadlovkách taký ten ostriaci hranol. Človek namieril na nejakú rovnejšiu plochu, tá sa mu rozdelila na dve čiarky, keď sa tie dve spojili, bolo to ostré. Alebo sral na to, dal proste vysokú clonu.
Dali sa fotky robiť dobre, len to dalo veľa práce a kadejaké drbanie sa so zaostrovaním, hĺbkami ostrosti, expozimetrami. Dnes mám zero effort fotku z iphonu lepšiu :)
Na ostrenie bol v zrkadlovkách taký ten ostriaci hranol.
Doufal jsem, že to nemusím rozepisovat, ale asi to holt nebylo dost jasné: nešlo o zrcadlovku. Řeč je o jednoduchém foťáku za 90 východních marek, který měl průhledový hledáček, takže nepřicházelo v úvahu ani ostření na normální matnici, natož na ostřící hranol. Prostě se musela odhadnout vzdálenost a nastavit na stupnici, na které bylo něco jako 1, 3, 10 a ∞.
VHS vzdycky byla dost spatna technologie na hranici pouzitelnosti, takze kazdy posunuty parametr ten obraz hodne zhorsil. LTO je digitalni technologie, kvalitou dost jinde. Ale s pretacenim je to samozrejme pravda, jsou urcite plany a parametry jak to delat. Na ty zalohy se asi neda divat jako na neco, co se jednou nahraje, strci do knihovny a za 200 let to nekdo "objevi" a pouzije (to by asi resil jen zaznam do mineralu :)
Lze běžně koupit o 100GB BDXL-R disky M-DISC. tam by vyzálohování 12TB dat byla otázka snesitelného množství disků, nicméně celková cena za zálohu tohoto množství "anatomických videí" nestojí. Nebo v čem jiném jste nasbíral 12TB dat, která potřebujete dlouhodobě archivovat? Nějak nemám představu, mám asi tak 30 DVD-R disků (4,38GB) s rodinnými videi v 1080p či 4k, a to je za období cca 8 let. To je zhruba setina vámi udávaného objemu dat. Co v tom máte, že je toho TOLIK a vyžaduje to dlouhodobou archivaci na neorganická média?
Videa z kamery (od VHS po dnesnich 8k), fotky z fotaku (od 1Mpix po dnesnich 50Mpix+), fotky a videa z dronu, audio nahravky (deti),… Vse v originale a ve vetsine pripadu i ve finalnim vystupu. Pamatuji si na doby kdy vsichni konvertovali videa do divx a pak kdyz prisel novy/lepsi format tak obvykle jiz nemeli puvodni original ze ktereho by konvertovali. Pokud se podivam jenom na zminovany multimedialni obsah tak mam 15TB+ dat. Zalohovat to nekam do cloudu nebo na dvd/blu ray je nesmysl, provozuji 2 offline zalohy a jednu online replikaci (jina lokalita, raid6 pole). Kriticka data mam i v cloudu (dokumenty, vystupy z fotek a par mp4 videi).
Pokud takto skladujete vše, tak jasné, dostanete se do VELKÝCH terabajtů. Já tuhle potřebu nemám, pohybuji se kolem 1000 fotek ročně (a až děti odrostou, jistě to půjde rapidně dolů). Nic co by nepokryl(y) jeden-dva DVD disky. Plus nějaká videa, zatím je toho za 7 let do 15 DVD médií. Nepotřebuji skladovat například původní skeny, protože vždycky po pár letech jsem se přesvědčil, že se umím dostat k lepší kvalitě nového skenu. Výjimkou jsou C-41 filmy, kde už mi některé (po 30 letech) octovatí. Tam je postup jasný.
Mne by se libilo co se tyce Windows preklopeni na linuxove jadro + sluzby (apache, ...). Proste solidni podvozek.
GUI bych ponechal z MS WIndows (za me je ergonomie windows oken skvela). Taky bych ocenil portaci MS office aplikaci na linux, ted uz je MONO dost dost daleko, tak by to snad slo. Taky by se mohla odstavit samba a pouzit pro skolni a podnikove site jejich radic domeny.
Zrovna VHS mi vubec schazet nebudou. Sotva se na ty obrazove blitky dalo koukat. Jedine video ktere jsem kdy vlastnil bylo pri pobytu v USA a tam se za par supu daly celkem pujcit i veci na ktere se dalo koukat.
Zde to byla draha zalezitost vetsinou na nahravani z TV/porno/pujcovani nahravek z HBO kabelovky od privilegovanych Radeji jsem poridil pocitac nez pasivni zabavitko s naprosto silenou kvalitou obrazu.
Ale to není pravda. Betamax byl parametry prakticky to samé, co VHS. Ta vyšší kvalita byla způsobena jenom tím, že Betamax dělala jen Sony, zatímco VHS každej ňouma. Takže zatímco u VHS jste mohl mít slušný Panasonic nebo Sony nebo mizerný, ale levný Funai (takže jich bylo mezi lidmi dost...), tahle možnost u Betamaxu nebyla.
14. 10. 2022, 20:28 editováno autorem komentáře
A tak hlavne on ten use-case VHS byl primarne o tom, ze si lidi nahravali veci z TV. A tam proste 'lepsi' rozliseni v ty dobe ani nebylo, ze....
A ono co si budeme povidat.. vetsina lidi v realu nejsou zadni hifi-sti... jo, kdyz si po letech koupi 4K televizi, tak je klasicky PAL asi zacne stvat (i kdyz up-scaling vykreje hodne)... ale na FHD upscaling PALu zas tak nebolel (protoze lidi na to proste nekoukaj z te same vzdalenosti, co mi ajtaci na monitoru, ze?).
Televize rozhodně měl rozlišení lepší než dokázalo nahrát VHS. Počet řádků byl stejný, ale počet rozlišitelných sloupců byl jinde.
"Many older TVs are only capable of resolving 300 or so vertical lines. More recent better quality consumer sets can resolve considerably more lines, above 400. Typically VHS and 8 mm tape are rated at a vertical resolution of 240 lines, 3/4 inch SP at 325 lines, S-VHS and Hi8 at approximately 400 lines, Betacam SP and MII at close to 400 lines, and DVC at 500 lines"
https://donsnotes.com/tech/video-resolution.html
Ale protože jiná možnost nebyla, tak se používalo VHS. Na druhou stranu lidé byly zvyklí, že analogový signál nebyl dokonalý, takže člověk toleroval lecos. Plus VHS měli všichni okolo, takže nebyl problém si cokoliv vzájemně půjčit, takže motivace pořídit něco dražšího, lepšího ale nekompatibilního byla malá.
Typically VHS and 8 mm tape are rated at a vertical resolution of 240 lines
A jsme u toho… jak že na tom vlastně byl ten mnohem lepší betamax? Tady se píše:
Beta I speed of 1.57 inches per second (ips) offered a slightly higher horizontal resolution (320 lines vs 240 lines horizontal NTSC), lower video noise, and less luma/chroma crosstalk than VHS, and was later marketed as providing pictures superior to VHS's playback. However, the introduction of Beta II speed, 0.79 ips (two-hour mode), to compete with VHS's two-hour Standard Play mode (1.31 ips) reduced Betamax's horizontal resolution to 250 lines.
Jinak řečeno, betamax sice umožňoval o něco lepší kvalitu obrazu, ale za cenu toho, že se na běžnou kazetu vešla hodina záznamu a na nejdelší prodávanou 100 minut. To nestačí na zdaleka každý film a budu-li nahrávat z televize s vloženými reklamami, tak prakticky na žádný. Později přišli s pomalejší rychlostí, která umožnila na kazetu dostat dvojnásobek - ale za cenu toho, že kvalita klesla na úroveň VHS.
Z toho, co jsem si o tom přečetl, mi vychází, že za vítězstvím VHS nebyly žádné temné síly nebo hloupost konzumentů, ale čistě pragmatický přístup: k čemu je mi pro domácí použití super nahrávací technologie, když se mi na kazetu nevejde ani celý film. Stejně tak DAT, potenciálně velmi perspektivní formát, zabilo to, že se Philipsu podařilo vynutit odlišnou vzorkovací frekvenci (dnes převzorkování ze 44.1 na 48 kHz není zásadní problém, tehdy to bylo něco jiného). Technické parametry jsou hezká věc, ale pokud si nemůžu nahrát to co chci, je mi to k ničemu.
Ja bez okuliarov mam taky antialiasing, ze nemam sancu rozoznat maly 720p BluRay RIP od originalu. Keby som sa priblizil na menej nez 2m, tak by som mozno rozoznal 720p a 1080p, ale musel by som si to zastavit a hladat tam tie rozdiely. Preto ma vzdy prekvapuje ako su niektori hifisti zatazeni na 50GB verzie, pretoze ten rozdiel tam je pre mna subjektivne nulovy a objektivne zdaleka nie 50-a-viacnasobny.
Vzpomínám si jak jsme s kolegou stáli před prezentací Panasoniku kde běželo ukázkové video (tj. tak kvalitní jak to v té době bylo možné) na dvou plazmových televizích velikosti 42", kde jedna televize byla nativně 720p a druhá 1080p. A na první i druhý pohled jsme neviděli v obrazu rozdíl. Až po chvíli hledání rozdílů jsme něco našli a pak když člověk věděl co má hledat, tak toho nacházel více.
Takže ze 2 metrů a v pohybu může vypadat 720p i 1080p prakticky stejně. Je nutné ale přiznat 4K vypadá o dost lépe. Od zavedení HD videa nějaký pokrok přeci jen nastal.
Jen bych dodal, že u 4k to často vypadá lépe proto, že oproti 1080 neproběhla jen digitalizace, ale rovnou remaster z původních negativů. Stejná data použitá pro 1080 dávají též viditelně lepší výsledek než původní digitalizace z před 15-20 let. Ale nezřídka se naráží na blbý problémy typu, když u Star Trek DS9 renderovali počítačový scény prostě v SD. Blbé, když z toho chcete mít po 30 letech 4k. Viz též Skrytá hrozba.
Protože otevřít knihu je zcela jiný obřad, než nastartovat podsvícení displej z elektronického inkoustu. To první je fyzické, voňavé, šustivé, prostě hmatatelné. To druhé je sterilní, s namodralým podsvícením likvidujícím spánkový cyklus.
Hej, preto sa to volá paperwhite, lebo je to namodralé. Nehovoriac, že sú varianty bez podsvietenia, prípadne sa to podsvietenie dá slmiť na 0.
Ano, ale furt obracíš stránky čudlíkem či švenknutím prstem, ne fyzicky otočením listu papíru. Sorry, já se tohohle obřadu nehodlám zbavit. Přesvědčila mě o tom už jedna z prvních ebook eink čteček, co jsem měl na test před 15 lety. Měl jsem v ruce i Kindle 3 a jiné čtečky a ne, opravdu něco takového nechci. Už tak mě vadí, že se dneska všechno fláká rychle levně offsetovým tiskem, ne klasickou knižní sazbou, která byla nádherná a lépe čitelná.
Zvláště v dnešní době falešné počítačové hudby. Nikdo už neumí dělat hudbu, natož ji psát a zpívat. Všechno je teď falešné, a proto lidé, kteří mají rádi dobrou skvělou hudbu, poslouchají tu skutečnou. Naši dědečkové a pradědečkové uměli dělat hudbu, a to ne vždy jen pomocí nástrojů:
https://www.youtube.com/watch?v=77LMoxZ7q1w
No nevím, já ten Kindle mám moc rád a klasické knížky moc ne.
Především, kindle si přečtu na lehátku u sauny, protože podsvětlení. Přečtu si ho u bazénu, protože voděodolnost. Dám ho do baťohu a netahám sebou 800 stran knížku, přečtu si ho v MHD, protože nemusím nějak rozhazovat vazbu a opět podsvětlení.
A to co je pro mě u Kindle obrovský benefit je přístup k milionům knih na Amazonu, protože umím skvěle anglicky a myslím, že to co se přeloží do češtiny je jen taková kapka v moři, tady se některé třeba specifické a velmi kvalitní odborné knihy (viz. Inteligentní investor) musí sponzorovat, protože to není populární.
Česká knihkupectví jsou totální braky, buďto klasická populární literatura, přijde mi to všechno stejné, to je jak holywoodské trháky, nebo odborné braky, a teď jsem dokonce našel u nás vydanou knížku, za kterou chtělo nakladatelství 300 Kč a na americkém kindle stojí 3 dolary.
Ještě tak kdyby mi někdo řekl, že čte knižní klasiku (ale ta je pro Kindle totálně zadarmo, často i v češtině, knihy jako 1984 apod.).
Ale tak trošku to chápu, že existují lidi jako z filmu "Good bye Lenin", a že je jich hodně, možná většina.
Ale přesto je fajn mít doma výběr alespoň několika kvalitně provedených vázaných knih a občas se potěšit jejich četbou pěkně v klidu za kvalitního osvětlení. A zrovna tak je to s hudbou a filmy, poslouchám i online hudbu a sleduji online filmy, ale občas šáhnu do poličky pro nějaké kvalitní album nebo film a v klidu si ho vychutnám. A pravdou je že obvykle nějakou pěknou hudbu nebo pěkný film nejprve objevím v online prostředí, a když se mi moc líbí a zjistím že jí budu chtít poslouchat nebo se na něj dívat opakovaně, objednám hudební album či film na BD ;-)
Pěkný článek. Musel jsem se zamyslet, co ještě používám, co bych ještě dokázal oživit a co nezačnu používat, dokud to jen trochu půjde...
Ale také uvažuji, co bude zlomový, nezapomenutelný technologický zážitek pro generace Y a Z.
Pro mne, dítě československých sedmdesátek, to postupně bylo:
- VHS (párty s nejméně dvacátými sériovými kopiemi Karate Kida a Policejní akademie)
- PMD85 do omrzení vrzající úvodku Manic minera kdesi na výstavě (kamarádův Didactic i vlastní Atárko už jen 'prostě byly.')
- přes PC speaker zachrčený 12thwarr.mod
- minutový MPEG z Přepadení v Pacifiku (který byl na mé 486 stejně prakticky nekoukatelný)
Od té doby se technologie zlepšuje pouze plíživě. Vyšší rozlišení, streaming... Co tedy bude ten Big hit?
Funkční holodeck, nebo trik, jak dobře vyžvýkat zaječí kůži, aby na zádech nedrhla a nesmrděla?
Vrátím-li se k citovaným kalkulačkám v první části komentáře,
leží mě tu na stole vedle klávesnice stále funkční SHARP EL-5812.
Musí se napájet kvalitních 2ks tužkových baterek. Důvodem ale neí příliš velký odběr, ale naopak. Nekvalitní baterky dříve vytečou, než se stačí vybít. Ty lepší tam vydrží i několik let. Jediná údržba spočívá v občasném celkovém pročištění (hlavně klávesnice) aby netrpělo estetično a hygiena.
A co hloupé kalkulačky? To je teprve nostalgie :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Facit
Jak nám bude bez VHS, DVD, CD a disket?
Já myslím, že to přežijeme. Technologie Video Home System tehdy umožnila domácí přehrávání filmů na TV obrazovce a nahrávání vysílaných pořadů pro pozdější shlédnutí za cenu, kterou si mohl dovolit běžný občan ze své výplaty. Dnes už je to překonané.
Nebyly zmíněny klasické filmové pásy. Když byla tma, vybalilo se plátno, promítačka, připojil reproduktor, vzala se cívka s filmovým pásem, film se zavedl do promítačky a už to chrčelo a hrálo. Občas praskla žárovka, občas se přetrhl film a muselo se lepit, u delších pořadů se muselo promítání přerušit a vzít další cívku. Pak přetáčení filmů na původní cívku. A ta vůně (nebo smrad) filmu. Pozitivní na tom je, že pokud se film i promítačka dobře skladují a jsou k dispozici náhradní žárovky (případně nějaká elektronka pro zvuk), lze i po 90-ti letech záznam přehrát. To u VHS by se člověk musel hodně snažit a možná by to ani nešlo.
Podobně u starých šelakových desek na 78 otáček. Fungují pořád, jen si člověk musí dávat pozor na kvalitu jehel. Kvalita záznamu není tak dokonalá - obsah musí mít přednost před formou.
Zásadní nevýhodou těchto médií je velká náročnost na prostor. Ne každý si může dovolit mít archiv, navís s vhodnými skladovacími podmínkami.
Další nevýhodou je přístupová doba. Médium se musí najít, zavést do přehrávače, občas něco opravit a nakonec vše uklidit. Ten čas lze využít i jinak. Přehrání záznamu z disku je zpravidla rychlejší. Čas do času se ty nejlepší záznamy zkopírují na nový a větší disk a tím je jejich životnost prodloužena o dalších 5-10 let.
Podle mého názoru Windows neskončí ale přesune se na cloud, kde Microsoft bude mít lepší kontrolu nad placením za jeho používání. Uživatel zase ocení přístup ke svému systému a datům z více míst a jejich zálohování. Dokud mu nespadne spojení, ale to se dnes už přeci vůbec nestává :-)