Vlákno názorů k článku Testování webových aplikací – některé možnosti JUnit5 od ded.kenedy - Pekny clanek, co se tyce obsahu asi nejpraktictejsi...

Pekny clanek, co se tyce obsahu asi nejpraktictejsi z cele serie.

V kazdem pripade musim mit pripominky k tomu, jakym stylem je kod napsan.

V Jave je po desetileti zazita CamelCaseSyntaxe, hybrid Camel_Case_A_Sna­ke_Case dela kod strasne necitelny. Venuji se tomu uz i puvodni javovske Coding Conventions.

Co ale urcite nepochopim, je, jak muze zkuseny programator napsat:

if (position.equ­als(Parameter­s.TEACHER_POSI­TION) == true) { ... } misto prosteho if (position.equ­als(Parameter­s.TEACHER_POSI­TION)). A negovana varianta je snad jeste horsi: if (started == false) { ... }, kdyz if (!started) { ... } je mnohem kratsi a srozumitelnejsi. Clovek to muze cist rovnou jako if not started ....

Díky za slova uznání k obsahu článku.

No a co se týče formy -- každý má nějakého kostlivce ve skříni ;-)
Ale vážně.
1) CamelCaseSyntaxe
V naprosté většině svých programů (a i ve výuce) používám důsledně CamelCase syntaxi.
Ale v tomto projektu jsou z důvodů namapování názvů tříd na položky menu aplikace použity velmi dlouhé názvy tříd. A ty jsou často podobné pro studenta i učitele. Po několika pokusech se mi zdál jako nejpřehlednější zápis použití podtržítka jako oddělovače.

2) Nadbytečné porovnávání na true a false
Máte naprostou pravdu, že se to tímto způsobem moc často nepíše a nějaký statický analyzátor (tuším, že PMD) tento způsob identifikuje jako prohřešek. Ovšem je to můj zvyk a připadá mi to přehlednější. Zejména právě v případě testu na false, kdy při svém věku ;-) už úvodní vykřičník snadno přehlédnu.

Ale pokud k celému článku máte jen tyto výhrady, pak mám docela dobrý pocit ;-)
Pavel Herout

zbytečně se pak člověk musí soustředit na to aby nepřehlédl žádnou špécii a kulišárnu která je cool a produkuje nějakou další podmínku nebo ještě nějak doupravuje chování

Myslite, ze to je zrovna ten pripad? Pokud je podminka slozita a hrozi prehlednuti, je lepsi ulozit pravdivostni hodnotu do pomocne promenne nebo promennych. Nazev te promenne pomuze vysvetlit, o co jde.

Misto:
if (!((foo() > 100) && (qux().bar > 2000))) { ... }


Je mnohem lepsi psat:

boolean isFooBar = (foo() > 100) && (qux().bar > 2000);
if (!isFooBar) { ... }


Aby nedošlo omylem při překlepu '='

Toto v Jave neni realny problem.

takto striktně porovnávat je velmi výhodné, protože je to dobře viditelné, vše je jasné

Zbytecny boilerplate kod je to, co programy v Jave opravdu potrebuji.

Že Vám do toho coby nejavista lezu:

1. Pro tenhle případ krásně funguje De Morgan, tudíž nebudu používat takhle (bez urážky) dementní podmínku a napíšu

if ((foo <= 100) || (qux().bar <= 2000)) {...}

a jsem s čitelností úplně někde jinde.

2. Pokud je podmínka příšerně složitá, použiju funkci (v Javě metodu) a tam si tu logiku nasekám jak se mi to hodí, třeba:

bool isFooBar(foo, bar, baz)  {
if (foo < 100)
  return false;
else if (bar < 2000)
  return false
else if (baz >= 123)
  return false;
else
  return true;
}

Mám to za jedny peníze (pokud zanedbám jedno volání funkce, což prakticky vždycky můžu) a namísto toho, abych tu volající funkci/metodu prodlužoval dalšími proměnnými, naopak si ji zkrátím a to vyhodnocování si dám zvlášť, kde se to dá hezky okomentovat a všechno je jasné, rozumně krátké a hezké dle libosti.

20. 10. 2019, 19:57 editováno autorem komentáře

"Camel_Case_A_Sna­ke_Case dela kod strasne necitelny".
To je Váš dojem. Když navrhovali Ada, nebo Eiffel, ta došli k opačnému názoru.
Eiffel navíc pro třídy používá formu POINT_TYPE, Ada Point_Type. Je to o zvyku. Třeba mě se
obecně čte snake case líp. V .NET C# sem v testech v knihách viděl právě i tuhle uvedenou formu co je v článku.
No a v F# se dá psát `Test s mezerama` .)

Když navrhovali Ada, nebo Eiffel, ta došli k opačnému názoru.

Tady je rec o Jave, ktera ma jednoduche a zavedene konvence, kterych se drtiva vetsina programatoru drzi. Cokoliv, co jde proti zazitym konvencim, je proto jako pest na oko.

V .NET C# sem v testech v knihách viděl právě i tuhle uvedenou formu co je v článku.

V .NET plati jina pravidla. Treba, ze verejne metody zacinaji velkym pismenem. Kdyz .NETista, zacne tento zvyk uplatnovat v Jave, je v lepsim pripade za jelito, protoze kazdy (v Jave) vi, ze velkym pismenem zacinaji nazvy trid. Cist pak takovy kod je o nekolik radu slozitejsi a pomalejsi.