Úkol všech nadstaveb TEXu je jediný – sestavit z primitiv makra, která může používat obyčejný uživatel, aniž by se musel zajímat o nízkoúrovňové záležitosti.
Plain TEX
Je první nadstavbou, jejíž autorem je sám Donald Ervin Knuth. Jejím cílem je nabídnout základní makra a prostředí pro další práci.
Není příliš přívětivá pro grafickou práci – má předdefinované jediné písmo v jediné základní velikosti s jediným stylem nadpisů. Zato makra pro sazbu matematiky i zde najdeme téměř v plné síle.
Plain TEX nedisponuje ani snadno použitelnými makry pro obsahy, rejstříky, seznamy ilustrací a literatury ani křížovými odkazy. To vše si musí každý opatřit sám.
Oč méně je zde vymožeností, o to jednodušeji se v ní píší vlastní makra. Je tedy počátečním bodem pro vlastní díla a dílka. Stačí pochopit nízkoúrovňové vlastnosti TEXu a přečíst si pár maker v jediném souboru plain.tex.
Téměř každý, kdo se rozhodne pro práci v plain TEXu, si dříve či později vytvoří vlastní styl, který mu vyhovuje.
Výhodou plain TEXu je výborná reprodukovatelnost výsledků. Naproti tomu nemusí být triviální přenést složitější sazbu na jiný počítač, právě pro množství individuálně napsaných maker. A to ani nemluvím o spojení dvou dokumentů od dvou různých autorů…
\centerline{\bf Nadpis}
\smallskip
\beginsection 1. Podnadpis
A~zde je text\footnote*{A~toto je
pozn\'amka pod \v carou.}.
\bye
Poznámka k ukázce: Chcete-li používat češtinu snadněji, musíte použít např. csplain.
LaTEX
LaTEX zavedl do TEXu jasně strukturovaný styl, prostředí a makra definovaná v jejich rámci. Definice stylu a vlastní sazbu od sebe tvrdě oddělil.
LaTEX obsahuje schémata pro snadný výběr velikostí a řezů písma (NFSS), stejně tak jako makra pro všechy druhy výše uvedených referencí.
Původní verzi LaTEXu vytvořil Leslie Lamport (poslední verze LaTEX 2.09 je z roku 1992), nynější verze LaTEX 2ε je prvním krokem k cílovému projektu LaTEX3.
Napsat složitější makra v LaTEXu vyžaduje poněkud hlubší znalosti, než jsou potřeba pro plain TEX. Především je třeba dát pozor na robustnost maker (tedy možnost použít je jako součást křížové reference či nadpisu, aniž by se nežádoucím způsobem expandovala). Problémem (dnes již mizejícím) je také nekompatibilita starších verzí.
Pokud však nechceme svému dokumentu dát naprosto osobitý styl, nemusíme se učit programovat makra. Můžeme si vybírat ze stovek předpřipravených stylů pro nejrůznější použití (články, knihy, časopisy, dopisy, abstrakty…).
Povinná strukturovanost LaTEXu je vykoupena jeho nepříjemnou „ukecaností“ – povinností uzavírat bloky textu mezi \begin{význam} a\end{význam}. Má to však i svou světlou stránku – existují převodníky LaTEXového dokumentu do jiných formátů (např. HTML, XML, SGML) a ty nemusejí znát všechny složitosti TEXu.
Díky této strukturovanosti je snadné vysázet stejný dokument na samostatných listech, či jako součást sborníku. Dokument se vždy přizpůsobí stylu, aniž bychom do textu dokumentu dělali jakékoliv zásahy! Této vlastnosti LaTEXu často využívají vědecké časopisy – přispěvatelé mohou snadno napsat článek pro různé časopisy a redakce nemají práci se sjednocením vzhledu. Zvlášť pro matematické časopisy se stal LaTEX standardem.
LaTEX je také výborným meziformátem nejrůznějších tiskových filtrů.
Protože TEX není až tak dokonale vybaven pro tento typ nadstaveb, jsou všechny tyto vlastnosti jsou vykoupeny zhruba 20% snížením rychlosti zpracování.
\documentclass{article}
\usepackage{czech}
\usepackage[latin2]{inputenc}
\begin{document}
\section{Nadpis}
\subsection{Podnadpis}
A~zde je text\footnote{A~toto je
poznámka pod čarou.}.
\end{document}
ConTEXt
Nejmladším ze „silné trojky“ je ConTEXt. Vývoj systému ConTEXt započal u holandské firmy Pragma ADE a J. Hagena a A. F. Ottena. ConTEXt je již svým návrhem zaměřen na komplikovanou sazbu. Má plnou podporu pro výstup barev, grafiky, všech druhů odkazů, ale dokonce i pro archovou montáž.
ConTEXt se snaží propojit všechny součásti TEXové distribuce (tedy pdfTEX, METAFONT i METAPOST) do jednoho silného prostředí. ConTEXt plně spolupracuje i s pdfTEXem a je jedním z nejsilnějších nástrojů pro tvorbu komplikovaných PDF dokumentů.
Pozadu nezůstává ani při sazbě XML dokumentů. Nepotřebuje žádný preprocesor – jeho novější verze totiž zvládají sazbu na základě stylových souborů XSLT přímo v TEXu.
Plain TEXu chybí pro komplikovanou sazbu množství maker, v LaTEXu není triviální dělat místně platné změny do stylu. To vše řeší ConTEXt možností úpravy prakticky všech hodnot pro prakticky všechny objekty.
To vše něco stojí. ConTEXt je bezesporu největší a nejpomalejší nadstavbou. V porovnání s plain TEXem můžeme očekávat téměř o řád větší požadavky na paměť i zpomalení sazby.
\starttext
\kapitola{Nadpis}
\sekce{Podnadpis}
A~zde je text \poznamkapodcarou{A~toto
je poznámka pod čarou.}
\stoptext
Poznámka k ukázce: Ukázka byla připravena formátemcont-cz.
Balíky maker nezávislé na nadstavbě
Kromě maker a balíků určených pro jedinou nadstavbu existují také univerzální balíky. Některé z nich jsou natolik zajímavé, že se o nich zde zmíníme zvlášť.
epsf
Jde o soubor, který slouží k práci s EPS soubory – základním typem obrázků, používaných v TEXu (kromě pdfTEXu).
Pstricks
Další balík pro práci s PostScriptem. Umožňuje vkládat vektorovou grafiku, rotovat a jinak transformovat text, pracovat s barvami a mnoho dalšího.
Speciální nadstavby
Eplain
Eplain je rozšíření plain TEXu zaměřené na pokročilejší uživatele plain TEXu. Přidává do něj práci s odkazy a vylepšení některých funkcí pro sazbu.
Texinfo
Texinfo je nadstavbou, která je specializovaná pro tiskovou přípravu dokumentů texinfo – tedy jednoho ze základních dokumentačních formátů, používaných ve světě otevřeného softwaru (hypertextová dokumentace, z níž se generují info a html stránky).
AMSTEX
AMSTEX je specializovanou nadstavbou Americké matematické společnosti. To určuje i oblast jeho nasazení – sazba komplikované matematiky. Existuje ve verzích pro plain TEX i LaTEX.
ČLÁNKY DO MAILU