Tady bych si dovolil nesouhlasit. Angličtina asi má smysl v situaci, kdy se ten program píše pro nějaké mezinárodní publikum. Je to ovšem naprosto hovadská hatmatilka (což je dáno podstatou toho jazyka, kde většina frekventovaných slov se skloňuje a časuje nepravidelně a v němž je ubohá slovní zásoba kompenzována "ustálenými frázemi"), v níž komentáře nemusejí vůbec dávat smysl. Stačí, když je tam použita nějaká "ustálená fráze", obvyklá třeba ve střední Austrálii mezi léty 1998 a 2000 a nemáte šanci zjistit význam textu (slovníky na slova v tomto nepomohou a použitelné slovníky na fráze neexistují). Pokud to není souvislý text, kde se dá domyslet kontext z okolí, tak se nechytáte a nechytne se zpravidla ani překladač od Googla.
Faktem je, že čeština má asi trojnásobnou slovní zásobu (na úrovni thesauru jazyka) a průměrný rodilý uživatel češtiny má proti průměrnému rodilému uživateli angličtiny (o nerodilých ani nemluvě) slovní zásobu pěti až desetinásobnou. Takže komentáře v češtině mohou být daleko jednoznačnější a srozumitelnější (nejsou.li, je to opravdu zaviněno komentujícím).
Ono je něco podobného i u chemického názvosloví: Z českého názvu anorganické sloučeniny podle relativně jednoduchého algoritmu, bez jakýchkoli dalších informací, dostanete vzoreček, u anglického názvu to není možné (musíte nezávisle na znalosti názvosloví např. vědět, které mocenství u kterého prvku je "hlavní", resp. bylo za ně považováno v době, kdy se to názvosloví dělalo, a bez této informace navíc ten vzoreček dohromady nejde dát).