Názory k článku TeXty TeXem
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
PeS (neregistrovaný)
Tak nevim posledni odstavecek me trosku zarazil... Pokud clovek chce, aby jeho dokumenty vypadaly k svetu ( o coz se postara TeX) proc by nemohl pouzivat LyX, ktery umoznuje vyuzit moznosti TeXu... Zda se mi ze SO neni editor pro TeX. Nebo se pletu?
BTW LyX se vyslovyje liks :-) -
Michal Burda (neregistrovaný)
Asi jsem se spatne vyjadril. Mel jsem na mysli, ze jestlize nekdo pocituje nutnost psat ve WYSIWYG editoru, muze psat rovnou v necem jinem a ne se ucit pracovat s TeXem. To, ze jsem jmenoval nahodou StarOffice je vec ciste nahodna a vubec to nemelo souviset s tim, ze by snad jejich dokumenty sly exportovat do TeXu...
-
Petr Sulla (neregistrovaný)
Ale Lyx neni zdaleka WYSIWYG a stylem pouziti se od StarOffice hodne lisi. Je WYSIWYM - what you see is what you MEAN ;) Je to opravdu jen 'graficke rozhrani' k LatTeXu. V Lyxu akorat vidim hezky vzorecky, typy pisma nebo ze mam nekde nadpis kapitoly, misto {/bf tucne} pisu Ctrl-b tucne Ctrl-b a treba nenapisu dve mezery za sebou. Nezaruci mi, ze tak jak to vidim na obrazovce, to bude vypadat taky na tiskarne, ale diky LaTeXu vim, ze to bude vypadat dobre, bude to typograficky spravne a nemusim se zabyvat detaily. A hlavne jde pouzivat bez toho, abych se ucil tu spoustu prikazu LaTeXu ;) Myslim si, ze o tom Lyx je - umoznuje pouzivat LaTeX tem, co se ho z ruznych duvodu nechteji ucit.
-
rn (neregistrovaný)
Casem by se mohl stat zajimavym projekt TeXmacs:
http://www.texmacs.org/
zatim ale TeXu nesaha ani po kotniky.
Za druhe bych si dovolil nesouhlasit s tvrzenim, ze plainTeX je pro zacatecnika prilis slozity. Naopak si myslim, ze naucit se nekoli maker plainTeXu je snazsi nez se ucit nekolikanasobne vice maker LaTeXu. Pekne popsany rozdil mezi plainTeXem a LaTeXem je mozne si precist na strankach pana Olsaka:
http://math.feld.cvut.cz/olsak/
konkretne clanek "Proc nerad pouzivam LaTeX". -
Petr Mach (neregistrovaný)
Nesouhlasim s tim, ze TeX se nehodi pro psani malych dokumentu, protoze to neni pravda. TeX se nehodi pro psani jednorazovych dokumentu se slozitym formatovanim. Napriklad obchodni dopisy, jako zastupce dokumentu s pevnym formatem se v TeXu daji psat velmi dobre. TeX se nehodi na dokumenty typu casopis, kde je kazda stranka jina, tj. kazda se musi pripravovat zvlast.
Taky jste zerjme zaspal dobu, jestli nevite, ze TeX umi pracovat s barvami. Umi to dobre, ne pres DVI, ale napr. pres pdfTeX (tedy s vystupem do PDF) se s barvou da zachazet obdobne, jako s fonty.
Vseobecne se barva definuje \def\barva{\pdfliteral{X X X X k}}, kde X X X X jsou slozky barvy v barevnem modelu cmyk v rozsahu 0 az 1. Mnoho kombinaci slozek je preddefinovano v pdfcolor.tex, takze pak staci psat \def\red{\pdfliterar{\cmykRed k}}, a dal se uz v textu prepinat prikazem \red.
Naprosto jednoduse, mel byste si obcerstvit znalosti, kdyzo necem pisete, abyste nenadelal vic skody nez uzitku.
Krasnou ukazkou schopnosti TeXu v praci s barvami je:
http://tug.cs.umb.edu/applications/pdftex/cmyk-rgb.pdf
V TeXu se daji vubec delat kvalitni PDF dokumenty, zdarma a se skvelou sazbou. pdfTeX umoznuje definovat hypertextove odkazy (viz zmineny pdf dokument), umi do nej vkladat obrazky i dalsi multimedialni soubory a vubec vyuzit moznosti PDF na doraz.
Existuji taky baliky maker pro praci s PostScriptem, a to nejen pro barvy. TeX je vynikajici system pro produkci dokumentu, akorat neni intuitivne klikaci, coz mnohe zbytecne odrazuje. -
Michal Burda (neregistrovaný)
O tom, ze TeX neumi delat s barvami nepadla v clanku ani zminka. Jen jsem tam napsal, ze puvodne nebyl navrzen tak, aby s nimi pracoval - tecka. Dokonce jsem pripustil, ze to mozna pujde - coz jste mi sam potvrdil, za coz za sebe i ostatni ctenare dekuji.
Cast o "malych" dokumentech je hra se slovicky. Nevim, co vas k ni vedlo... Zkratka jsem rekl, ze se nehodi na "male dokumenty" (dopis, letak...). Jestli s TeXem vygenerujete 1000 dopisu, je to prima, ale uz to tak docela "mala" zalezitost neni... :-) -
Petr Mach (neregistrovaný)
Ale je to maly dokument. Ono zas tak moc lidi velke dokumenty nepise. To, jestli se na neco TeX hodi nebo ne nesouvisi s rozsahem dokumentu, ale s jeho formou. Takze vase informace byla zavadejici.
Stejne jako s tema barvama, sice jste nenapsal, ze TeX je neumi, ale kdyz odbornik na TeX (a tak se na vas laicti ctenari budou divat, kdyz o nem pisete) napise, ze nezkoumal jestli ten TeX vubec barvy podporuje, ze se to mozna nejak obchazi a ze to je jasny zapor, tak je to opet zavadejici informace. A nepouceny ctenar si bude myslet ze TeX barvy vlastne neumi, protoze to obchazeni ... to zname.
Jinak jsem samozrejme rad, ze o TeXu pisete, vzhledem k jeho kvalitam by mu vetsi publicita neskodila. TeX nabizi mimoradne kvality, ktere nenabizi zadny komercni system.
Dulezita je napr. stabilita zdrojovych dokumentu v case, ktera je zarucena i do budoucnosti. O co jde? Jde o to, ze treba v docu nemuzete archivovat dokumenty, protoze nemate jistotu, ze je jeste za deset,natoz za dvacet let zpracujete.
Takze dulezite dokumenty se archivuji v grafickem formatu, kam radim i PS. Ty maji tu nevyhodu, ze uz jednou vysazenej dokument do nich nikdy nepresazite. Neopravite chyby a pod.
Jediny program, ktery vam tuto stabilitu zarucuje je TeX. Ten uz to dokazal, je tady od roku 78 a pritom i jeho nejstarsi dokumenty muzete normalne pouzivat (bez nejake konverze). A navic, asi vite, ze vyvoj TeXu byl ukoncen, pouze se v nem opravuji chyby, kdyby tam nejaky jeste byly. A samozrejme se vyviji jeho dopnky, ovladace (interprety DVI), ruznenadstavby a pod.
Ale TeX jako takovy je velmi stabilni a ma i stabilni format, podporeny zastavenim vyvoje. To je jedna z vlastnosti, ktere jsou velmi cenne a pritom se tak nejak moc neberou v uvahu. -
Tomas Zellerin (neregistrovaný)
Pokud píšu krátký dokument v TeXu (čti PlainTeXu), nemusí v něm být až na koncové bye žádný TeXový symbol - kde je tedy ta zbytečně dlouhá hlavička a inicializační část?
A co se týče dopisů, pokud je k dispozici slušně napsaná sada maker (třeba i jen ta popsaná v TeXBooku), overhead (jak je to k čertu česky?) taky není zas až tak velký...
Tipnul bych si, že ona poznámka o malých dokumentech se měla týkat používání LaTeXu na ně - a zde ten příměr s kanonem na vrabce beru. -
Stanislav Brabec (neregistrovaný)
Knížky jdou v TeXu celkem bez problémů. Nějakou dobu píšete makra, něco zabere přidávání značek \kap či \podkap do textu. TeX pak ale knížku vysadí "sám" - pohlídá si vzhled odstavců, aby podnadpisy nebyly moc nízko na stránce, aby kapitoly měly hlavičku, iniciálu, aby na jejich konci byl případný ornament. Na typografa tak zbydou "fajnovosti", jako kontrola vzhledu stran, odstranění "parchantů" a "sirotků" (odstavce začínající na posledním řádku stránky nebo končící na prvním) atd.
I časopisy se stálou strukturou jdou v TeXu dobře. S barvou to sice není nic moc, ale lze i to. Základní podporu má dvips, něco umějí pstricks, ostatní si můžete dopsat příkazem \special přímo v PostScriptu...
S časopisem mi vydatně pomáhá Emacs a jeho programovací jazyk emacs-lisp (docela se s TeXem doplňují ve schopnostech). Projde si texty od inzerentů, upraví tvar údajů a předřadí jim TeXová makra (např. \pdč Pá \dat13.12. \tim19:00 {Akce} {místo}). Známým inzerentům doplní k hlavičce makro na jejich logo. K hudební recenzi doplní z databáze obrázek s bookletem. TeX to potom všechno vysadí, data, akci a místo konání zvýrazní předepsaným způsobem, slovní hodnocení nahrávky převede na grafický symbol. Přijde-li grafik s nápadem na změnu podoby časopisu, vyřeším to úpravou maker. Dokonce není problém přesadit si staré číslo "v novém hávu". Stálo to celé více než týden práce, ale ta se mnohokrát vrátila. Za 30 minut práce mohu mít již text od písařky v hrubé grafické podobě (s logy, booklety, zvýrazněním, nadpisy, grafickými symboly apod.). Až časopis dokončím, přijde na řadu html procesor. A webová podoba časopisu je na světě!
Na přípravu jednotlivých letáků a podobných věcí to sice není to pravé ořechové - ale na druhou stranu - který jiný program má TeXovský "pružný výplněk"!? A že na letáky by se ve WYSIWYG se hodil! Naproti tomu TeX oceníte, nechá-li si firma s 200 zaměnstnanci udělat jednotné vizitky. Prostě si uděláte "makro na hezkou vizitku" (cca 15 minut práce) a pak pár příkazy převedete seznam zaměstnanců do formy: \vizitka{Pepa}{Vomáčka}{ředitel}{ředitelství}{23}{02/123456} \vizitka{Ferda}{Vopička}{skladník}{sklad}{707}{03/654321} Anebo přidáte dalších 15 minut práce a TeX vám to vysází přímo z csv databáze, kterou vám z firmy přinesli.
Zrovna dnes, po dni perné práce na makrech, sázím v TeXu rodokmeny. Geniální je, že když mi připadne, že ty oválky mají moc oblé rohy, tak se všechny upraví jediným příkazem. Stejně lze ladit, zda spojnice budou hranaté nebo oblé. A když náhodou doplní badatel do korektury nového potomka, nenastane nudné přetahování spojnic a stěhování rámečků. Pouze ho napíšu na správné místo a doplním, komu se narodil.
Již šest let vyvíjím makra na podobnou a jinou sazbu. Sice mi již celkem fungují, nicméně jejich ovladatelnost je nízká a dokumentace žádná, takže na zveřejnění to ještě není (jsou na ftp://ftp.penguin.cz/pub/users/utx/uplain ). Umějí barvy, ořezové značky, archovou montáž, vícesloupcovou sazbu, obtékané a stejnoploché obrázky, rodiny a velikosti písem, výstup na pauzáky a film atd.
P. S.: Chodíte-li občas po Praze, možná jste již viděli plakáty koncertní série Jazz Meets World. Tak vězte, že jsou všechny sázeny v TeXu, obrázky upravovány v GIMPu a skenovány v Xsane. Zbytek zařizuje Ghostscript a různé volné programy. Jelikož mají celkem stálou strukturu, napsal jsem si "makra na plakát". Potom mám makra "na koncert". Asi takto: \def\kdo{Aaa Bbb}\def\kdy{13.12. 19:00}\def\styl{...} atakdále. Když tato "makra na koncert" proženu "makry na "DL", vyjde mi z toho DLková nudle, když je proženu "makry na plakát", vygeneruje se plakát (samozřejmě, par grafických úprav to chce vždy). A když je proženu preprocesorem, vypadne z toho vebová strana! Takže i letáky jdou...
