V minulém dílu jste si užili teorie až nad hlavu. Pojďme si tedy teď alespoň trochu ukázat, jak se s TeXem pracuje. Následující zdrojový kód využívá maker LaTeXu:
% Hlavička souboru
\documentclass[10pt]{article}
\usepackage{czech}
\title{Ukázka práce v \LaTeX u}
\author{Copyright \copyright{} 2000 Michal Burda}
% Samotný dokument
\begin{document}
\maketitle
\section{Úvod}
Tak tohle je \LaTeX. Jeho použití je velice snadné.
Máte s ním k dispozici velmi mnoho maker, které vám
velice usnadní práci.
\section{Trocha matematiky}
Na matematiku je \TeX{} machr.
\subsection{První vzorec}
\begin{displaymath}
\lim_{x \rightarrow 0} \frac{\sin x}{x} = 1
\end{displaymath}
\subsection{Další vzorec}
\begin{displaymath}
f(x) = \left\{
\begin{array}{ll}
1 & \textrm{pro $x < -1$}\\
\cos x & \textrm{pro $x \in \left<-1, 1\right>$}\\
\sqrt \frac{x}{x^2 + \alpha} & \textrm{pro $x > 1$}\\
\end{array} \right.
\end{displaymath}
\section{Závěr}
I $\heartsuit$ \LaTeX
\end{document}
Po vysázení tohoto příkladu (např. příkazem cslatex), byste měli získat asi toto:
Naskakuje-li vám po shlédnutí zdrojáku husí kůže, nevěšte hlavu. Ono psát v (La)TeXu zase tak obtížné není. Vše je celkem dost logické. Všechny makra začínají zpětným lomítkem („ \ “).
Napíšete-li třeba section{Úvod}, vysází se nadpis Úvod. Podobné to je i s matematickými symboly: sqrt vytvoří odmocninu, alpha vysází řecké písmeno „alfa“ atd. Dokonce se mi takový přístup jeví mnohem efektivnější, než „myšování“ po položkách menu textového procesoru. Zkuste si třeba ve vašem oblíbeném textovém procesoru vytvořit rovnici: „alfa s indexem 1 se rovná x na druhou“. Jistě vás to bude stát mnohem více času než pro TeX napsat alpha_1 = x^2.
Krátce k instalaci
Sám mám zkušenosti pouze s instalací TeXu pod distribucí RedHat (z balíčků rpm) – a tam probíhá naprosto bezproblémově.
Co potřebujete je balík tetex-<cislo_verze>.rpm ( <cislo_verze> je číslo verze balíku, který máte k dispozici). Jednoduše jej nainstalujete příkazem:
rpm -i tetex-<cislo_verze>.rpm V závislosti na tom, jak budete chtít TeX používat, je potřeba nainstalovat ještě další balíky:
tetex-afm-<cislo_verze>.rpm– konvertor PostScriptových fontů pro použití v TeXu,tetex-doc-<cislo_verze>.rpm– dokumentace k TeXu,tetex-dvilj-<cislo_verze>.rpm– konvertor z DVI do HP PCL (pro tisk na laserových tiskárnách),tetex-dvips-<cislo_verze>.rpm– konvertor z DVI do PostScriptu,tetex-fonts-<cislo_verze>.rpm– fonty pro TeX,tetex-latex-<cislo_verze>.rpm– balík maker LaTeX,tetex-xdvi-<cislo_verze>.rpm– prohlížeč DVI souborů v X-Window,- a popřípadě další balíky.
Úplně nejlepší bude, když si seženete počeštěné verze těchto balíků. (Určitě budou na CD každé slušné distribuce a pokud ne, tak si je stáhněte třeba z ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/tetex-rpm/.)
Velmi se vám může hodit také GhostScript, což je balík nástrojů pro práci se soubory ve formátu PostScript.
Použití utilit TeXu
České verze TeXu (popř. LaTeXu) se používají spuštěním příkazu
csplain <jméno_souboru> respektive
cslatex <jméno_souboru> Chcete-li se na výsledek sazby ještě před tiskem podívat, použijte program xdvi, který DVI soubor zobrazí do okna systému X-Window.
Pro převod z formátu DVI do PostScriptu zavolejte nástroj
dvips <jméno_souboru.dvi> -o <jméno_souboru.ps> Ke konfiguraci TeXu a jeho podpůrných nástrojů (včetně dvips) slouží utilita texconfig.
Pár perliček na závěr
Verze TeXu jsou číslovány velice originálně. V současné době se už TeX nevyvíjí. Od verze 3 se v něm pouze provádějí opravy chyb a s každou opravou se k číslu verze přidá další cifra. Ale ne nějak náhodně. Číslování TeXu od „trojky“ následovalo verzí 3.1, 3.14, 3.141 atd. až po současnou verzi číslo 3.14159. Není vám to číslo nějak povědomé? Skutečně, je to vyčíslení konstanty pí.
Má to v sobě trochu poezie. Jak je známo, konstantu pí nelze vypsat s absolutní přesností – vždy můžete přidávat nová a nová desetinná místa. A tak jak se číslo verze blíží ke skutečné hodnotě pí, tak samotné zdrojáky TeXu konvergují k dokonalosti.
O tom, že Knuth odvedl dobrou práci, svědčí fakt, že číslo verze je takové nízké. Prý dokonce vypsal odměnu tomu, kdo v TeXu odhalí nějakou chybu. V sázce je vysoká částka, takže můžete zkusit štěstí a pěkně se napakovat dolary :-).
Autor prý jednou vyslovil přání, aby po jeho smrti byl zdrojový kód TeXu „zakonzervován“ (tj. aby jej už nikdy nikdo nemodifikoval) a tato verze byla nazvána $pi$. (V každé příručce k TeXu se dozvíte, že $pi$ slouží k vysázení řeckého pí.)
Podobně je to i s METAFONTem. Ten je pro změnu označen Eulerovým číslem e (2,718…).
České knihy o TeXu
- Petr Olšák – Typografický systém TeX
- Petr Olšák – TeXbook naruby
- Jiří Rybička – LaTeX pro začátečníky
Odkazy
- Československé sdružení uživatelů TeXu (CSTUG)
- Download RPM balíků tetexu
- Český manuál k LaTeXu
- Jemný úvod do TeXu (česky)
- TeXbook naruby (česky)
- Osobní stránky Donalda E. Knutha
Podtrženo, sečteno: TeX je vynikajícím nástrojem geniálního autora a dalším důkazem, že co je staré, není špatné a že i desítky let starý program může být stále „IN“.
ČLÁNKY DO MAILU