Názory k článku Tiskárny a plottery vyráběné v Československu
-
vš (neregistrovaný)
Když jsem chodil asi do 2. třídy na ZŠ, měl jsem doma: PMD-85 2A + SP-210 + XY4140 + „monitor“ PMD-60. Ovladač na plotter byl v BASIC modulu v podobě asi 2 přídavných ROM čipů. Po zapsání sekvence BASIC příkazů „ROM 0, COPYT, COPYG“ plotter tisknul to samé, co šlo na obrazovku vč. „grafiky“.
Pak byl program, na jehož název si už nevzpomínám, a který měl funkce v podstatě totožné s malováním ve Windows – samozřejmě jen v black-white barvách: kreslení čar, mnohoúhelníků, elips, vyplňování ploch vzorkem. Obrázky šlo ukládat na kazetu. Ovládání bylo nejlepší „joystickem“.
PMD jsem míval doma půjčené o prázdninách, u her jako Flappy jsem strávil hodně času. Někdy od roku 1993, když ve škole kde je měli koupili nějaká PCčka (někdy v té době sestava PC Commodore 386SX za tehdejších 50000 Kč), už jsem ho měl napořád (půjčený).
I když už začla PCčka, měl jsem PMD-85 rád, protože jsem docela uměl s tím BASICem, a v kombinaci s XY-4140 se s tím daly dělat zajímavé věci, třeba vykreslování různých spirál iterací přes goniometrické funkce.
Ještě dnes si tohle všechno občas vytáhnu ze sklepa, a zjistím, že to pořád funguje.
-
RadstaR (neregistrovaný)
Jeste prihodim nejake obrazky (bohuzel focene jen mobilem. Kdyby nekdo chtel, muzu pripadne nascanovat dokumentaci, co k tomu je):
http://img690.imageshack.us/g/fotografie015p.jpg/ -
RadstaR (neregistrovaný)
Neni zac. Skoda, ze nemam fotak, abych udelal kvalitnejsi obrazky. prihodim teda jeste nascanovanou technickou dokumentaci:
http://www.uloz.to/4728501/xy4150.pdf -
safgdsfgs (neregistrovaný)
taky jsem si nekdy kolem roku 1992 vyhral s commodorem a plotterem,
basic s prikazy pro plotter byl super a cele dny jsem maloval kraviny,
mam dojem, ze vrchol byl prevod bitmapy na male carecky a vymalovani plotterem.znal jsem jednoho pana, ktery mel hpgl v hlave a kdyz potreboval namalovat
graf, perovku tak z hlavy nabusil hpgl kod do souboru a nechal vykreslit.
ten pan byl sedesatnik a jen jsem cubrnel jak mu to slo :-) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovateljj, slysel jsem o takovych lidech :-) Jeden pry do svych knih „kresli“ sve perovky primo v PostScriptu, to je (pokud odhledneme od trosku jine syntaxe) stejny hardcore. A Knuth podle jednoho rozhovoru pouziva svuj MetaFONT pro tvorbu grafu (ale tam je to pravda trosku na jine urovni).
-
Marble (neregistrovaný)
PostrScript zas takove hardcore neni. Je to normalni programovaci jazyk s promennymi, „funkcemi“, cykly, … Jedina divna vec je postfixova syntaxe. Kazdopadne na algoritmicky popsanou grafiku v pohode.
A metapost/metafont uz uplne v klidu. Pro kresleni grafu (mysleno pokud se pocitaji proimo v metafontu) situaci ponekud zeslozituje pro tyhle ucely nevhodna fixed point reprezentace. Existuji na to nejake oblezlicky, ale neni to uplne ono. Takze ne ze by to neslo, ale fakt ze vetsinou je jednodussi udelat ten numericky preprocessing grafu v necem jinem. Ale treba kombinace gnuplot + metapost je docela zajimava, pak se da do grafu vkladat i grafika, kterou gnuplot sam o sobe neumi.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ja jsem to nemyslel tak, ze by byl PostScript extra slozity jazyk, spis naopak (btw jsem o nem pred par lety psal prave na Rootu). Spis me slo o to, ze nekdo dokaze popsat cely obrazek, tj. nikoli pouze nejaky algoritmicky prubeh, jen tak z hlavy jako endpointy cest (paths). Ja takto kdysi davno zkousel kreslil (jako spousta dalsich lidi) obrazky pomoci PLOT a DRAWTO, ale bez alespon nacrtu na ctvereckovem papire me to moc neslo, nemam tu schopnost si udrzet cely obrazek v hlave jako popis endpointu vektoru.
-
Este ako taky link na fotku, mozem zabezpecit lepsiu: http://www.schotek.cz/pmd/zeta1.gif
-
„Povšimněte si, že kvůli použitému způsobu volby osy (motorku) nebylo možné tisknout úsečky se sklonem 45° tak, že by se současně otáčely oba motorky. Namísto toho se tyto úsečky tvořily pomocí malých „schodečků“, přičemž se využívala určitá setrvačnost vozíku, díky níž se „schodečky“ poněkud vyhladily (připomeňme, že krok těchto plotterů byl pouhý 0,1 mm). Taktéž to znamená, že kreslení šikmých čar bylo bylo pomalejší než kreslení čar vodorovných a svislých, což je rozdíl například oproti některým plotterům firmy HP, u nichž je tisk čar se sklonem 45° o cca 41% rychlejší, než tisk čar vodorovných či svislých.“
To naštěstí není pravda. Je totiž možné poslat signály k pohybu oběma motorkům velmi rychle za sebou a pak počkat na jejich dojezd. Rychlost tisku svislých čar je pak prakticky stejná a čára není v případě 45° zubatá. Udělal jsem názorný příklad:
-
Cygnus (neregistrovaný)
To mne zajímá … pro jaký plotr a počítač existuje upravený ovladač?
Mám Aritmu u které určitě není problém řídit motory nezávisle na sobě. Dělal jsem s tím nějaké experimenty – viz
http://cygnus.speccy.cz/popis_printer-aritma0507.php
http://cygnus.speccy.cz/popis_printer-aritma0507_2.phpPřed nějakým časem jsem částečně disassembloval ovladač, ale jsou v něm části, kterým zatím nerozumím a není čas to dokončit.
-
sopak (neregistrovaný)
pro linux jsem napsal neco jako interpretr hpgl, vic info zde http://xnc.cz/aritma-minigraf-0507/
-
radar (neregistrovaný)
mel jsem ATARI 800XE, a plotr XY4140.
vzpominam si na komunikaci DOPISAMA s obchodnim oddelenim laboratornich pristroju kdy jsem je zadal o specifikace rozhrani.do voziku jsem dal takovy spalicek z tvrdeho dreva, kde byla sikmo KP101 (fototranzistor)a cervena ledka(jiny se tehdy blbe shaneli).
pak jsem napsal simply rutinu, ktera jezdila s vozikem jen radek po radku-to bylo pro vystup na joystick 1, a druhou rutinu jako podprogram prvni pro cteni hodnot z druheho joustiku 2, do kteryho byl zapojen kp101 :). jeden ze vstupu byl totiz analogovy pro trimrove herni ovladace, a mel 256 hodnot. protoze kp101 byl uplne obycejny fototranzistor (tenoucky 2mm), tak se tamkrasne vesel.
nevim kdy vznikly prvni komercne vyrabene scannery, ale ja ho mel uz v 91' ;)scanovat slo texty s pismem od 3mm, a mene slozite obrazky, a jedna A4-ka trvala mnoho minut, a s vysledekm neslo dost dobre pracovat. modemy a BBS byly teprve v zacatcich, a vetsina bbs byla zahranicnich (napichovali se telefoni budky a z tech se pripojovalo na zahranicni BBS)
joooo…ach…to byly casy :)
-
David (neregistrovaný)
Ja mel na scanovani neco podobnyho. Pripojeny na Didaktik na joystick. Jen fototranzistor. Obrazek se vzstrihl a nalepil na A4. Stacilo to nasvitit lampickou a jit tak na hodinu pryc nez se to nascanuje.
Pak jsem mel doma sadu barevnejch fix a tiskl jsem obrazky z her barevne. Taky to trvalo skoro hodinu ale clovek byl na zakladni skole absolutni frajer :-)
Jo a taky jsem mel u didaktiku magnetak a ten dovoloval stelovat rychlost prehravani sroubovakem. Didaktik docela snesl trosku pridat. Hned byla hra nahrana o par sekund driv.
Dalši fintu jsem mel na joysticku. Ten jsem rozkuchal, udelal novej plosnak a dal do nej tehdy horkou novinku, obvod 555. Joystick mel na boku pridelane tlacitko a potak. Tlacitkem se zapinala funkce, ktere jsem rikal autofire. Potakem se nastavovala rychlost strileni. Tehdy jsem ten plosnak kreslil trubickovym perem a barvou. Leptal jsem to kyselinou sirovou s peroxidem. To je docela hukot. Vim ze, me to tehdy vysplichlo na zidlu a mel jsem pak proleptany teplaky a trenky.
S Didaktikem jsem si docela uzil. Nasi me ho po dlouhem premlouvani koupili k vanocum. Ja jej samozrejme nasel ve skrini uz 14 dni pred vanocema, tak jsem chodil tajne v noci parit na televizi…
-
Jirka (neregistrovaný)
Já jsem se po čtvrtstoletí vrátil do těch zlatých časů a na aukru koupil nejen 800 Atari, ale i Vámi zmiňovaný plotter XY 4140 v provedení k Atari (konektory 2× joystick). Bohužel k tomu nemám žádný SW.
A proto by mě moc zajímalo, kam jste tehdy při svém dopisování si s výrobcem dospěl. Máte nějaké schéma zapojení či snad přímo nějaký SW?
Jinak „scanner“ jsem si v těch dobách udělal z BT-100, u které jsem po vytištění asi 20×A4 v jednom sledu (asi 8 hodin tisku) zapekl hlavu :-) … ale stejně mi to snímalo jen fleky :-D
-
Zeptejte se na Phoenixu http://www.atariportal.cz/static_weblist.php
Nekdo urcite ten SW ma.Dokumentace existuje, jen je otazka, kdo ji ma a kdy ji naskenuje. ;-) http://www.atari8.cz/calp/list.php
-
Praclovek (neregistrovaný)
K plotterům XY 41×X vznikl v letech 89/90 jako diplomka i jednodeskový řídící počítač s procesorem Z80, jehož firmware zajišťoval do značné míry kompatibilitu s mini plotterem firmy SHARP MZ1P16 plus některá významná vylepšení. Mimo jiné tak plotter potom disponoval poměrně velkou vyrovnávací pamětí, „vestavěnou“ podporou češtiny, podporou pro tisk bitmap, standardním paralelním rozhraním atd.
Proběhly tenkrát i konzultace s člověkem z Laboratorních přístrojů a byla určitá naděje, že to výrobce použije v nových modelech. Bohužel už bylo přiliš pozdě a podnik po otevření hranic poměrně rychle výrobu plotterů opustil – konkurovat dovozu prostě nemohl.
Ještě někde mám neosazenou desku druhého prototypu (první zmizel kdesi ve víru času) a určitě by se našly i zdrojáky…
Mimochodem napřed vznikl firmware, který během vývoje běhal na k tomu účelu upraveném ZX Spectru. Na dalším ZX Spectru probíhalo vlastní kódování, překlady atd..Spectra byla propojená v primitivní síti. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Myslite, ze by skutecne nemohli konkurovat zapadnim vyrobkum? Myslim ted plottery – tam nebyla zase takova potreba zakaznickych cipu jako treba v pripade osmibitovych pocitacu (kde jejich absence byla dost znat v porovnani s „konkurenci“) ani ruzne specialni patentovane technologie. A pokud vim, tak i Z-80 to v pohode vykonove utahla (i s HPGL), krokove motorky se tady take vyrabely, jemna mechanika jakbysmet a o chytre inzenyry v Aritme i jinde (Lab. pristroje) snad nouze nebyla.
-
Praclovek (neregistrovaný)
Teoreticky to tenkrát technicky ve své třídě konkurovat mohlo. Pamatuju si, jak jsem z těchto důvodů :-) zvažoval, zda do toho nenakódovat jednoduchý interpret HPGL, Dokonce jsem kvůli tomu i poměrně dlouho studoval dokumentaci některých plotterů od HP.
Nakonec zvítězila varianta napodobení a podstatného rozšíření SHARP MZ 1P16, protože ten jsem měl doma. Cílem se tedy stal lépe použitelný plotter než ten od Sharpu. Až na to, že jsem těžko mohl na XY 4140 přidělat revolver s pisátky o různých barvách (prostě je bylo třeba měnit ručně) jako u MZ 1P16 se to myslím podařilo – SHARP byl vedle toho hračka. -
Praclovek (neregistrovaný)
V elektronické podobě to doufám ještě existuje – na Microdrive kazetách ve formátu upraveného Gensu, bitmap z Artstudia :-) a formátu vlastnoručně upraveného textového editoru Twriter.
Byla tam i ruční práce – na některé obrázky prostě ZX Spectrum v potřebné kvalitě nestačilo a PC jsem si pořídil až několik měsíců poté. Tlačit se v učebně se mně u PC tenkrát nechtělo, raději jsem pracoval doma.
Jestli to z těch Microdrive kazet ještě půjde přečíst je ve hvězdách. Již na PC jsem měl tenkrát zálohovací záchvat a přetáhl to na diskety, které jsem časem úspěšně ztratil.
Na papíře to ale existuje zcela určitě :-) -
Karel (neregistrovaný)
Prvni, BAK-4T, mel analogove rizeni a byval soucasti pocitace MEDA (jehoz druha generace uz byla tranzistorova :-)). Diferencialni rovnice se naprogramovala propojovacimi kabliky, potenciometry se nastavily koeficienty, na vstup se pustila funkce a plotr maloval reseni.
Druhy se objevil jako soucast radaru" Ramona, predchudce medialne zname Tamary; kreslil na plochu (mapu) asi 120×150 cm. Byl velice dobry, ovsem k civilnim uzivatelum se asi nedostal.http://www.petrpokorny.info/ziv204_1971_CKD_VUML_analog_Meda.htm
http://www.vs.sav.sk/?lng=sk&charset=ascii&doc=mini-anlg -
Praclovek (neregistrovaný)
MEDA…Mělo to něco do sebe.
Diferenciální rovnice vlastně počítala příroda nekonečnou výpočetní rychlostí.Dost jsem se od regulace vzdálil, tak ani nevím, jestli se analogové počítání alespoň někde nepoužívá i dnes (nemyslím třeba zpětné vazby v zesilovačích apod.). Má to přece některé nepopiratelné výhody – jednoduchost, spolehlivost, asi i energetickou nenáročnost…
-
klusacek (neregistrovaný)
Jo tak tohodle ‚previta‘ (BAK-4T) jsme meli na prumce. Papir byl na desce pridrzovan elektrostaticky a dodnes si pamatuju jaky to davalo rany kdyz na to clovek neopatrne sahnul.
Jinak to byl zajimavej ‚plotter‘. Poloha pisatka se ridila dvojici analogovych napeti privedenych na vstup servomotoru. Pokud si pamatuju tak ty se pohybovaly pomerne svizne (ale mely tendenci trochu prekmitnout). Takze kdyz jsem to ridili D/A prevodniky z PCcka, tak bylo lepsi chodit po mensich krocich. Kdyz se pak vytahly draty z prevodniku tak to chytalo 50 Hz ruseni a pisatko se podle toho klepalo na miste s amplitudou asi 0.5 cm.
-
jsmach (neregistrovaný)
na Atari800XL jsem používal Minigraf ve verzi stavebnice Amagraf s rozhraním na sběrnici Atari, jako zdroj jsem používal napáječ k vláčku TT.
Později jsem si koupil Colorgraf a dlouho ho používal s PC, než jsem někdy kolem 1999 koupil inkoustovku HP 540C, pak jsem ploter prodal jalikož byl dost velký a navíc málo využitý.Oba byly suprovní stroje.
-
Pavel Píša (neregistrovaný)
Již jsem svůj kód na Rootu nabízel před lety, když vyšel článek pana Tišnovského o HPGL.
Interpretr pracoval s plotterem XY 4141 připojeným k paralelnímu portu. Kód je v Borland C++ pro DOS s úseky zoptimalizovanými v assembleru. Běhalo to svižně na SAPI 86. Kód obsahuje vlastní aritmetiku s fixní řádovou čárkou a třícestný optimizér pro výpočet maximální bezpečné rychlosti pohybu při průjezdu hranou. Výsledkem byl například krásně plynule zrychlující krouživý pohyb při vykreslování archimédovy spirály.
Kód je zde
http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa/misc/xy-hpgl.tar.gz
Můj původní popis a příspěvek je zde
http://www.root.cz/clanky/prohlizeni-vektorovych-vykresu-ve-formatu-hpglplt/nazory/131440/
-
Cygnus (neregistrovaný)
Krátká ukázka, jak kreslí Aritma 0507 na cca 1mm tlustý papír.
http://www.youtube.com/watch?v=BmSXX1-Q-wg
ČLÁNKY DO MAILU
