Aha, takže ak používam nejaký balík z testing a je to v nejakej verzii dlhodobo stabilné, tak mám vyplniť bugeport pre prevod do stable. Rozumiem tomu správne?
Ak áno, odkiaľ som to mal vedieť? Konkrétne, prečo to povedzme nie je tu: http://www.gentoo.org/doc/en/handbook/handbook-x86.xml?part=3&chap=3 ?
Pripadá, mi že gentoo má hlavne komunikačný problém.
Dobrej napad, to by se mohlo aktualizovat.
A chapes to dobre. Kazdy balicek ktery je v portage po >30 dni a nema zadne extremni chyby muze byt stabilizovan.
Jinak Gentoo ma uplne znicenej marketing tym (jakoze nikdo) a PR tym stoji za *censored* a v podstate se da rict ze bez toho tymu bysme na tom byli mozna lip protoze by se o to zacali treba zajimat nejaci novacci.
A nebylo by lepsi jednoduse dat do portage conf nejakou volbu typu "reporting unstable pck", pricemz pri syncu by to nekam poslalo pouzivany balicky v tomhle rezimu => slo by na druhy strane udelat nejakej automatismus, kterej by je sam prevadel do stable ... ??? Pripadne by se videlo kolik lidi co pouziva => je o to zajem => bylo by dobry se tomu venovat prednostne.
Vyrabet reporty o tom, ze pouzivam cosi s cim nejsou zadny potize ... totiz stejne nikdo nebude. Osobne trebas pouzivam VDR z nejakyho dev stromu, paac "stable" verzi ani "unstable" z portage nelze pouzit s PVR a XBMC ...
Pouzival jsem Gentoo v letech 2007-2008, kvuli portages, chtel jsem nahradu za FreeBSD ane na Linuxu.
No a bylo to nepouzitelne, pri MAKEOPTS primo na muj procesor padala kompilace tak 10% baliku, ze jsem skoncil na levlu i386 - to slo aspon zkompilovat - komp byl pak pomalejsi nez binarni CentOS.
Dependency velice mizerne, kompilace treba KDE mi po 6 hodinach kompilace rekla, ze jsem nenastavil jakousi opsnu u QT a cele znova.
Pri prechodu na XOrg se podle presne definovaneho postupu cely system zesral tak dobre, ze nezabral eni emerge world...
Kompilace kernelu pomoci genkernel skoncila s kernelem, ktery nebyl schopen zobrazit text pri bootu - a nebyl jsem schopen se zbavit boot framebufferu a nechat holy textovy rezim.
A to jsem mel vsecko ofiko, maskovane ebuildy jsem ze strachu nepouzival.
Dokumentace cira komedie, na Wiki clanky z roku 2001, uplne mimo, cely system se mezitim trikrat zmenil...
Oproti FreeBSD byl tehdy Gentoo zmetek.
A zajima me, jestli se to dnes dostalo do pouzitelneho stavu.
Pokud to nezkusíš, tak to asi nezjistíš.
Já používám Gentoo už hodně dlouho, ale na ~amd64. Stable jsem zkoušel když jsem před časem instaloval na nový nb. Vydržel jsem u něj asi dvě hodiny. Mám raději aktuální verze a to i za cenu občasných problémků. Zatím se mi stalo jen jednou, že jsem po aktualizaci nenabootoval.
Jinak to jsou drobnosti. Buď je dostupný patch, nebo novou verzi zamaskuji a používám starou.
Ja mam Gentoo od ~2009 na nekolika virtualech, a krom prechodu na baselayout2 (kvuli kteremu sem radsi preventivne zasel do serverovny) sem nemel zadne potize. Pravda, nemam tam zadny nabobtnaly podivnosti jako X, KDE nebo LibreOffice, tudiz "emerge -eav world" (co delam radsi preventivne po prechodu na vyssi major-verzi gcc) trva nanejvys hodinu.
Ted nedavno prechod na udev200 (prediktivni jmena rozhrani) byla taky takova osementna vec, tu sem ovsem riskl a udelal po netu. Nastesti se restart servru zdaril. Rekl bych, ze alespon na servru je Gentoo docela pouzitelne...
Ještě k těm závislostem. Nevím jak ve stable, ale testovací verze portage už nějakou dobu kontroluje i správné nastavení USE flagů, takže pokud něco chybí, portage vypíše co je třeba povolit nebo zakázat a kompilace se nespustí.
Taky existují předstartovní kontroly. Takže třeba pokud je v plánu kompilace libreoffice a na disku není dostatek volného místa, emerge vypíše chybu a dál nepokračuje.
Sety jsou taky super: @preserved-rebuild, @module-rebuild, @x11-module-rebuild, @live-rebuild, @kdegames...
No a pak se třeba hodí možnost patchovat balíčky bez změny ebuildu. Stačí patřičný patch umístit do složky /etc/portage/patches/. Emerge jej najde a automaticky aplikuje.
Tvuj nick presne odpovida stavu tvy mysli ... i vul totiz gentoo podle dokumentace na webu uplne vpohode rozjede - narozdil od spousty jinych dister ... a laborovani s optimalizaci ma smysl jen v pripade, ze chces z neceho vyzdimat procento vykonu navrch. Navic mas u spousty balicku vylozene napsany, ze se do toho nemas srat, kdyz nevis co delas.
Používám Gentoo na serverech od roku 2004, na desktopu od 2006 a nedokázal bych už asi pracovat s ničím jiným. Na pár strojích mám FreeBSD, ale pro mne je to filozoficky stejné. U nás na ČVUT-FELK máme cca polovinu strojů Gentoo a zbytek je FreeBSD a Debian.
Mohu jedině doporučit. Je to třeba zkusit.
To vysvetluje proc jsou v telco oboru linuxove servery v takovem stavu... Jakmile vidim nekde znacku telco company nebo hvezdicku v kombinaci s linuxem,tak vim ze je den na supportu v hajzli. Pytlik kafe taky bude o neco lehci. Muze se nakrasne jednat treba o RHEL ale z roku nebrec nezapojeny do satellite. Proc jsou ti linuxaci v telekomunikacich takovi prasata? Musim se za ne stydet.
No offense. Take pouzivam bokem gentoo (jiz tedy ne jako hlavni desktop distro). Ale na vic nez IRC server bych gentoo nepouzil. Gentoo neni proste dlouhodobe produkcne udrzitelne. Jako mit buildhost a z neho poustet binarni package do produkcnich masin noooo. U maleho prostredi bez tvrdych SLA dejme tomu.
Kdo bude mit zodpovednost kdyz se neco pokazi? A vyvojari daneho softwaru mu reknou: jo mozna se na to nekdo za mesic podiva. Ja radsi opravy a support od tretich stran. Oni jsou schopni do par hodin zbastlit opravu nebo workaround. To normalni IT oddeleni proste nezmakne protoze nema zdroje. A ted si vem ze ti na tom visi penize - ridici soft ustredny,billing, provisioning. Ne tohle fakt ne.
BTW: Funguje jeste u vas irc.felk.cvut.cz ? ;)
Ehm ... a kdo nese odpovednost v pripade redhatu? A kdo ze odpovida za to, ze funguji widle? lol ...
Naopak, pro me osobne bylo naprosto neudrzitelny pouzivat distro, ktery pouziva neustale zastaraly verze SW, a kdyz ho jednou za uherak musim upgradovat, tak mi to rozbije uplne vsechno.
Gentoo se mi patchuje prubezne, coz znamena ze i prubezne resim pripadny potize, ktery se pravazne tykaji jen nepatrne casti systemu/funkcionality.
Je teda fakt, ze s novym UDEVem a nemoznosti dat eth kartam nazev eth me nasrali velmi razne, jenze totez se bude tykat i vsech ostatnich.
Mimochodem, RH/fedora nepouziva SW tretich stran? Hmm, ze sem si nejak nevsim. A jejich vyvojari muzou uplne stejne rict, ze muj problem pro ne rozhodne neni priorita.
Kto nesie zodpovednost? RedHat.
Tie 'zastarale verzie' su stable verzie. Bud pouzivas bleeding edge a aj git je pre teba stary, alebo chces stabilitu a vtedy sa nove featurky nezaujimaju. Chces mat stabilne API/ABI a opravene bugy.
A samozrejme, ze RHEL/Fedora pouzivaju SW tretich stran, ale je moznost vydat opraveny balicek a necakat na opravenie chyby v upstreame. Nevidim dovod, preco by vyvojar mal otalat s opravenim, ked ho ty, zakaznik, platis.
Red Hat urcite nenesie zodpovednost v zmysle garancie nahrad za skody atd.ale minimalne je sucastou licencie support a updaty. Stravil som chvilku v Red Hat v Londyne a na tuto temu sme vela debatovali, pre mna bol odkaz jasny - s Red Hat urcite nemam problem pri nasadeni na kritickych systemoch + dalsia dolezita vec je certifikacia aplikacii tretich stran pre Red Hat a certifikacia hardware. Ci sa to hardocre punkacom linuxakom paci alebo nie, je sice pekne mat linuxove hracky ale v konecnom dosledku aby sme zaplatili hypoteky a nakrmili rodiny potrebujeme zarabat prachy, vela prachov a ked sa chcem zivit linuxom a narobit sa co najmenej, tak jedine RHEL pripadne Oracle Linux.
Mne ako staremu Gentooistovi velmi dlho trvalo aby som Red Hat akceptoval, ale mna presvedcil...
Já jsem začínal bez genkernelu, protože všichni tvrdili, že nefunguje. Ale už před lety jsem ho jednou na zkoušku pustil a v pohodě. Jako je mi jasné, že to na spoustu setupů nemuselo být připravené, ale když jsem ho zkoušel teďka, tak jsem si jen vyladil konfigurák, abych nekonfiguroval pokaždé od nuly, aby mi to správně vyladilo initrd s LVM, a od té doby je to pro mě nesmírně pohodlné.
Používám Gentoo asi tak 5 let.
První dva roky na x86 (notebook), to byly ještě relativně muka - skoro jako to popisuješ Ty, ale spíš při aktualizacích desktopových věcí (systém ale jel stabilně).
Poslední tři roky valím na amd64 (desktop) a všechno jede bez problémů. Občas musíš něco ručně upravit (kvůli novinkám), ale kompilace jsou v pohodě, desktopový věci jsou v pohodě, všechno jede bez problémů.
Dva roky valím zároveň Intel Atom N270 x86 "server" a až na dobu kompilace taky v klidu.
A jeden a půl roku valím ještě Intel Atom N455 netbook a taky v klidu.
Když porovnam dobu před pěti lety a dnes, podle mě se to buď hooodně změnilo k lepšímu (stabilnějšímu, bezproblémovějšímu), nebo jsem přestal problémy vnímat, nebo jsem nabral zkušenosti. Za mě nejspíš kombinace 1 a 3. Dnes se Gentoo není třeba bát.
No vidis, a me se presne totez stalo s debianem pri pokusu o upgrade - zesralo se to tak, ze to neslo tam ani zpet ... tak sem ho vyhodil. U gentoo sem uz taky parkrat narazil - kuprikladu nejcerstvejs nekdy pred cca 1/2 rokem pri aktualizaci grubu se z nejakyho duvodu nezapsala nova verze do mbr (a to sem to pro sychr poustel nekolikrat) ... takze sem cca 1/2 hodiny strasne sproste nadaval, neb sem nemoh najit zadny live distro (a z netu bez netu se stahuje dost blbe ...) ... az sem nasel, tak sem to opravil.
Dobrý den,
Zajímalo by mě, jaké máte vztahy se Sabayon linuxem, který pokud vím čerpá z Gentoo. Příjde mi, že tam komunita roste.
Komunikujete s nimi oboustranně?
Dále by mě zajímalo, toto:
Na stránkách Gentoo je docela nešikovně umístěno malé tlačítko "Make a Donation", pokud přispívající pošle nějaké prachy skrze toto tlačítko, kam to pak jde? Došáhnete na tyto finance, nebo to jde na ono Gentoo Foundation, které vám nemůže nic dát?
Uvažujete, že si založíte účet například na Pledgie.com, kde by to lidi motivovalo přispívat za nějakým účelem (třeba nákup oněch serverů atd..) tak, jak to má například Sabayon.org?
Vetsina lidi ze sabayonu jsou vyvojari Gentoo. Takze se da rict ze je mame radi (viz nejaky muj starsi clanek tady na root.cz).
Make donation jde pouze foundation. I kdybych se stavel na hlavu tak za to zadnou hracku ja ani jiny vyvojar nedostane :-)
Pledgie neni spatny napad, ale bojim se ze to pohori na tom ze by se to muselo organizovat a jak jsem rikal o kus vys nas PR tym ktery by tohle mel delat stoji za prd. :-(
Ale pokud by nekdo chtel delat podobne akce (a koumat co by se vyplatilo udelat) tak z nej radi udelame vyvojare.
Ach, škoda toho PR. To Gentoo potrebuje ako soľ.
Tiež sa prihováram za možnosť motivovať vývojárov priamejšie. Napr. pomocou Flattr alebo Bitcoin. Každý bugreport by mohol mať flattr tlačítko alebo BTC adresu a ten, kto ho vyrieši by dostal nazbierané peniaze (je to veľmi zjednodušené, ale niečo takéto by sa zišlo).
Zkuste to.
Pokud se nemýlím, tak člověk, který si na G+ nebo Sabayon.org říká "Ixnay" založil na Pledgie.com účet a už se pro Sabayon za minulý rok vybralo asi 5000Euro což není špatné (na vánoce už mohli vybrat a nakupovat disky pro servery atd. A na tento rok založil pro Sabayon žádost o 4000Euro (http://pledgie.com/campaigns/19051)a světe div se, ke dni 4.04.2013 už mají podporu od lidí na více než 4,400.0 Euro a mohou tyto peníze už nejspíš v tuto chvíli použít na další náklady.
Zkuste se spojit s "Ixnay" a získat od něj nějaké informace, jak na to šel, co to obnášelo atd.
Já si myslím, že to stojí za vyzkoušení. Nastavte si výši, na kterou si myslíte, že komunita dosáhne v co nejkratší době, napište k čemu tyto peníze použijete a co tím komunita získá, napište na nějaký blog.gentoo.org či G+ článek co jste za ty prachy pořídili a co se díky tomu změnilo, co tím uživatelé získali, přidejte nějaké fotky a uvidíte, že s pomocí dárců se hnete dál. Když Sabayon je schopný sehnat peníze či jiné prostředky, Gentoo musí být také v tomto úspěšný, protože si myslím, že Gentoo má větší komunitu než Sabayon.
Fabio proste vytvoril novou organizaci v evrope a k ni pridruzil Sabayon.
I kdyz by to mohl byt ciste Gentoo projekt, tak prave z duvodu pristupu k financim se mu to vyplati takhle.
Problemy jsou proste s tim ze Gentoo je US neziskovka a maji tam dost neprijemne zakony. Ale aspon podle tvrzeni na tom lidi co maji za ty finance zodpovednost pracuji (jak jim to jde netusim, pravnictinu si moc cist po vecerech nechci).
Už jsem přestal doufat, že se dožiji okamžiku, kdy Gentoo opustí revdep-rebuild, který byl již na začátku svého dlouhého života označen jako deprecated ugly hack. Trvalo to celých 10 let.
Právě jsem se prohrabal diskem, a našel jsem jeho úplně první verzi:
ls -al --full-time reverse-dep-rebuild.sh
-rwxr-xr-x 1 sb users 7519 2003-05-03 00:03:03.000000000 +0200 reverse-dep-rebuild.sh
Pokud byste to někdo chtěli do Muzea Gentoo, rád to dám k dispozici.
Noo, on se poslednich par let nemusel pouzivat protoze byl ugly-hack-v2.0 TM jako set @preserved-rebuild.
Ale je hezke ze jsme se k tomu dokopali zejo, jen me trapi ze se musi aktualizovat balicky ale podle statistik je prevedeno 14% stromu. Ta kontrola pouziva pkgcore a ten eapi5 jeste nepodporuje, proto to rika unsupported-eapi.
Nevim jestli mame muzeum, ale nezni to jako spatnej napad :-)
Nevíte někdo jak pracuje program na instalaci balíků Entropy v Sabayon Linuxu?
Ptal jsem se Fabio Erculiani a přidali se i další lidi, ale zůstali jsme bez odpovědi. Konkrétně mi jde o laický dotaz toho, jak pracuje Entropy s balíky. Protože instalace trvá dýl, než když to člověk suše instaluje a výstup je podobný kompilaci. Probíhá tam nějaká optimalizace před vlastní instalací nebo je to standardní specifická instalace, protože přejímá věci z Gentoo. Pokud by někdo vysvětlit laikovi tuto záhadu, budu vděčen.
Som rád, že vidím propagáciu stable. Niekedy mám totiž pocit, že developeri na stable trochu zabúdajú.
Automatizácia reportovania stable requestov je výborný nápad. Nezahoďte ho "len" preto, že nikto nechce napísať webapp. Nedalo by sa dohodnúť a deklarovať, že toto sa chce zaviesť a až potom hľadať ľudskú silu napr. cez GSOC atď.?
Osobne vidím problém hlavne s balíčkami, ktoré sú v testing nepovšimnuté omnoho dlhšie ako 30 dní (pol roka a viac) preto by stačilo aby automat reportoval iba takéto balíčky. Minimalizoval by sa tak dosah na tých, čo si to chcú riešiť vlastými skriptami a pod.
Nj, prave ted se to resi skriptama, ale ty jsou velmi hloupe (zadne hlasene chyby na balicek, musi s tim souhlasit spravce ze mu balicek budem automaticky stabilizovat,...).
GSoC na posledni 3 gentoo webapp byl velice nestastny, vsechny povetsinou nesplnovaly vetsinu pozadavku na day-to-day pouziti (gsoc mel jen zaklady protoze se to nedalo stihnout), takze se mi dalsi nechce zacinat :-) Jinak Gentoo vetsinou nema pristup ze "Vytvorime wanted stranku" -> "Nekdo pracuje na tom aby danou vec z wanted odebral" ale spis stylem ze kazdy dela to co se mu libi.
Souhlasim ze soucasna situace ve stable neni nejlepsi ale rozhodne je to lepsi nez pred dvema rokama kdy to kazdy ingoroval, ja aspon kopu do lidi at si ty bugy oteviraji a ono to trosicku funguje :-)
Udelat dalsi branch by bylo bez sance, protoze uz ty 2 vetve (stable-testing) se dost rozchazeji. Navic kazdy balicek ma chyby, treba v te extra-stable by proste nebylo ani gcc protoze to ma sposutu chyb.
Stable vetve enterprise distribuci nejsou bez chyb, ale jedna se o to ze tam jsou zname chyby takze nemusi clovek stale prichazet s novymi workaroundy. :-)
Ale v podstate se za extreme-stable da povazovat ChromeOS vzhledem k tomu jak to vypada.
V clanku v odkaze na http://www.gentoo-wiki.com je este navyse tag
Jasné, že nedokáže gentoo rásť. Na to potrebuje užívateľov. A to nie len nerd-like užívateľov, ale aj bežných. Ubuntu to už pochopilo, Mint to pochopil a preto rastú. Už len pri pohľade na stránky gentoo veľmi dobre chápem, prečo Ubuntu je na tom lepšie na trhu ako Gentoo. Je síce pekné, že na stránke je množstvo informácií pre skúsenejšieho linuxáka, no mňa jej vzhľad priam odpudzuje a určite nie som jediný. Pozrite sa na stránky Ubuntu, Mintu, oni dokázali pochopiť, že človek potrebuje upozorniť na niečo podstatné veľkým písmom veďla obrázku a to celé pekne oštýlované. Na gentoo stránke je zase kopa zbytočností, ktoré nežnému človeku nehovoria a designovo je stránka tak 7 rokov pozadu. Musíte si uvedomiť, že aj o tom je marketing, a ten je ozaj úbohý. No konštatovať nestačí, treba to aj zmeniť.
Taktiež je absurdné, že nemajú vývojari prístup ku peniazom z foundation. Načo je tam potom tá podpora. Veď to je takmer podvod, človek chce prispieť na vývoj a pritom sa jeho peniaze ani k nemu nedostanú. Toto je chybný model, ktorého prerobenie by mala byť jedna z hlavných priorít. A je toho mnoho čo sa dá vytknúť. Mali by ste sa začať obzerať po ľudoch na PR a marketing, inak sa vám podiel ozaj nezvýši ...
Souhlasim s tim, ze je uplne zvrhle ze neni pristup k penezum z foundation. Design stranek je besny, s tim se da take souhlasit.
Nicmene nemyslim si, ze Gentoo se da srovnavat s ubuntu. Podle me Gentoo nikdy nebylo designovano pro obycejne uzivatele, ale spise pro pokrocile.
Ale PR a lepsi marketing a hlavne dostupnost penez to chce...
No k rustu neni ani tolik treba uzivatele jako spis dobrovolniky a vyvojare. To Ubuntu jeste nepochopilo... Muze to spolu souviset, ale nemusi, rek bych ze Gentoo bude mit mnohem vetsi procento uzivatelu kteri prispejou zpatky nez Ubuntu.
No a na marketing a webdesign zrovna chybi ti dobrovolnici ;-)
Kazdej si najde svoji uchylku. Obecne nechapu proc bych mel pocitac torturovat hodinama kompilace kdyz ho proste chci jen pouzivat. Chapu ze existuje skupinka lidi ktery to maj jako hobby ...
Trochu mi to pripada jak kdyby se objevil prodejce aut ktery by ty auta posilal v tisici skatulkach a uzivatel si je doma musel sesroubovat :-)
Nebo jako kdyby nakej uchyl prodaval treba skrine jako stavebnice....
Ale ted k veci, s tema autama to taky existuje (viz napr. Kaipan) a je to velmi cool myslenka, aspon bude takovy, jaky chci a bude vedet co tam jak funguje a muzu si ho vic prizpusobit. Nebo choppery sou hodne o tom, ze kazdej si ho vypipla k obrazu svemu...
To jistě, ale není to pro masy. Já bych si takové auto ani motorku nekoupil. V tom je rozdíl mezi Gentoo a Ubuntu. Gentoo nikdy nebude pro masového uživatele, protože jeho výhody ho nezajímají. Stejně jako mě na motorce nezajímá trojitý karburátor s dvousměsovým vstřikováním (pokud něco takového existuje, jakože asi ne).
Karburátor a vstřikování se moc pospolu nevídají, to je tedy pravda :-) Ale víceméně jsi nenapsal nesmysl, takže teď už je to jen o tom, aby to někdo vytvořil... :-)
Jinak zmíněný Kaipan je přesné přirovnání. Domu přijdou krabice a člověk si to složí - a i když si to auto lze koupit složený, spousta lidí preferuje krabice ;-) I já bych si koupil radši krabice, člověk z toho má pak prostě větší radost.
Počítače jsou mi koníčkem a "starání se" o systém ve volnym čase mi vyhovuje, spoustu se toho naučím.
BFU strkám do počítačů Ubuntu...
On by to trebas i sestavil, ale ono se to dost blbe sroubuje dohromady, kdyz tam sou jen hrebiky ... ;D
Brachovi se stalo, ze prakticky po kompletnim smontovani zjistil, ze mu chybi jeden spesl sroub (mely byt 4, byly 3) ... a v marketu mu rekli "no tak to privezte" ... nacoz jim rek, jestli se neposrali, protoze rozebrat to (po slepeni dle navodu) pujde leda sekerou. Nastesti meli jeste jeden kus, tak z nej sroub vyndali ... ale ten nebozak, co si koupil posledni ... ;D
Auta v tisici skautlkach by podle me nebyl jeste problem.
Gentoo bych ale prirovnal spis k autu z tisice skatulek, ktere po sestaveni presne podle navodu nefunguje, nebo se pri bezne kontrole nahle cele rozpadne.
A cloveka by se pak zeptali jestli ma nastavene casovani ventilu podle spravneho navodu na netu a ze si ma eventuelne vymontovat prevodovku a zamontovat tam jiny typ.
Nj, jenze u gentoo auta si usmyslis, ze chces jinou haupnu, tak starou odmontujes a namontujes novou. Jiny brzdy? Zadnej problem, proste vymenis ... proste mas porad auto pekne v cajku, a kdyz se obevi navigace promitana na sklo, tak si ji tam das.
Kdyz budes mit debiani auto, tak budes pekne s letlampou cas od casu lepit prohnily diry u 15 let stary kary ... jezdit bude porad stejne blbe, zavistive budes koukat na okolni gentooisty ... a ve finale budes muset svoji 20let starou karu sesrotovat, abys ji moh nahradit jinou 15 let starou ojetinou.
Vite vy o cem mluvite? Kolik jste toho s gentoo zazil? Nebo lepe, kolik instalaci, a jake urovne, jste spachal? Pokud Vam to nefunguje, pak hledejte problem mezi klavesnici a zidli. Obvykle to zacina neznalosti (resp. nepoctive studovani latky, a argument ze "nechcete zkoumat do hloubky" je hloupost, kterou si v komercnim prostredi dovolit nemuzete, mozna tak ve statni sfere, a nebo za plat pet a pul baksise...).
Jinak tech tisic skatulek, a co myslite ze jsou ostatni distribuce? Jakou mate vlastne zkusenost s *NIX resenimi?
Používam gentoo už viac ako 10 rokov (ani presne neviem koľko) a veru by som nemenil.
Aj som sa, pred časom, chvíľu snažil stať sa developerom, ale boli okolo to také komplikácie, že som to nechal tak. Teraz už zase nieto času.
S tým zlepšením procesu stabilizácie balíkov by bolo treba niečo urobiť. Hlavne aby to nebolo závislé na vôli užívateľom reportovať každú verziu osobitne. To sa nikomu robiť nechce. Určite by to malo ísť automaticky.
Asi má ten príspevok o marketingu v niečom aj pravdu. Ak nemáte nablískaný image, tak si vás málokto všimne. Aj keď niekedy práve pod nablískaným vzhľadom býva často odpad.
Je smutné, že sa musím novinky o Gentoo dozvedať z iných prameňov ako z gentoo.org. Kedysi boli weekly report priamo na stránkach. Čítali ho hádam všetci užívatelia. Dnes sú tam nejaké zbierky blogov, ktoré sú sem-tam aj užitočné, zopár obskúrnych nových balíkov, ktoré máloho zaujímajú. Načo?
Chápem, že zrovnávať Ubuntu s Gentoo je trošku mimo, hlavne pri momentálne odlišnom prostredí týchto dvoch systémov. No oba systémy sú linuxové OS a teda majú spoločnú radu prvkov. A tak ako u každého linuxového OS je problém pri oboch s malou používateľskou základňou v porovnaní prevažne s majoritným MS. Dôležité je položiť si otázku komu chce Gentoo konkurovať. Či sa chce stať operačným systémom pre širšiu bázu používateľov a tam by bola treba urobiť neskutočnú kopu zmien, alebo chce byť skôr pre profesionálnu sféru kde by sa muselo vybrať skôr cestou RedHatu a to je zase potrebné zmeniť obchodný model. Nehovorím že má Gentoo teraz fungovať ako firma, zarábať a podobne, stále ostane free a pre každého. No nemôže ostať na tom, že to má byť pre kutilov, ktorí hru s OS beru ako hobby. Toto nie je trvalo udržateľné z môjho pohľadu. Buď tu budú pre bežných zákazníkov, alebo tých profesionálnych. Pokryť z oboch trhov iba kúsok nie je možné, pretože ľudí ktorí sa tým neživia, ale zase nechcú len funkčný OS na ktorom sa dá pracovať iba za cenu HW nie je veľa. Žiadna stredná cesta neexistuje. Preto je potrebné vybrať smer uberania a sústrediť sa naň, pretože iba tak môže Gentoo rásť.
Ja keby že som vo vedení čo sa Gentoo týka, hneď v deň nástupu by som presunul niekoľko developerov na web, to je priorita. Nech sa deje čo sa deje, ľudia k Gentoo prichádzajú takmer výlučne cez web a pri terajšom webe tam ihneď aj skončia. Taktiež v teň deň by som začal riešiť problém s foundation, zistil by som kto ma prístup k peniazom, ako je možné že sa k ním veľká časť týmu nemá možnosť dostať, na čo sa míňajú a podľa toho by sa prerobil celý model dotácie tak, aby čo najviac podporoval vývoj, marketing a fungovanie Gentoo. Po konzultáciách by sa určila budúca cesta Gentoo, určila používateľská základňa podľa toho by sa začali robiť kroky pre rozšírenie Gentoo v týchto kruhoch.Taktiež vidím možnosti pritiahnutia nových vývojárov do Gentoo týmu, stačí len chcieť a spôsoby sa nájdu ľahko a rýchlo :)
V Gentoo vydím potenciál, niekoľko jednoduchých zmien by dokázalo celkom zmeniť a znova nakopnúť bioritmus tohto stroja.
Problem je ze ja sice jsem v councilu, ale nemuzu lidem prikazovat jak maji travit svuj volny cas.
Takze ano muzu davat navrhy co by bylo potreba zmenit s tim ze casto se lidi najdou, ale nemuzu proste rict ze Karel a Honza ted pujdou a 2 mesice budou vyvyjet webapp pro stabilizaci.
Z webdesigneru se vetsinou nekdo ozve kdyz si stezujeme, ale nikdy jsem nevidel zadny vystup, takze si to pravdepodobne po chvili zase rozmysleli... :-/
Byt ve vedeni komunitniho projektu vetsinou znamena ze clovek resi ze A a B se pohadali a co s tim udelat a potom rozhodovani ohledne technickych veci co se tykaji vetsiny vyvojaru (napr. schvalovani EAPI a rozhodovani co z toho se implementuje ATP).
Veľmi dobre rozumiem, že tam nefunguje to také vedenie, lebo predsa len, každý to robí v podstate pre radosť. Preto je podľa mňa lepší model kde je niekoľko vývojárov platených a ostatní sú tam dobrovoľne.
V každom prípade, to nič nemení na fakte, že ak chce Gentoo rásť, musí urobiť zásadné kroky. A kedže tí ľudia to robia preto, že majú Gentoo radi a chcú aby bolo ešte lepšie, tak si myslím že ak sa vo vedení zvolá správna motivácia, jednoducho sa ich dá "zmanipulovať" aby robili napr. nový web, lebo ten starý je prosto katastrofa. Treba proste na to tlačiť stále a niečo sa už z toho udeje snáď. Samozrejme, treba trošku zapojiť aj takú menšiu psychologickú hru ak to ináč nejde :) A keby sa konečne prerobil ten prístup k Foundation, tak by bolo možné aj určité motivačné ohodnotenie za určité veci, takže ľudia by mali dôvod sa do toho púštať.
Určite by som odporučil v najbližších dňoch denne hodiny tlačiť na foundation, aby sa to niekam pohlo, lebo to určite brzdí celý vývoj.
Je mi jasné, že mě zase někdo vyminusuje, ale zajímalo by mě, jestli si někdo myslí, že existuje prostor pro další "mainstreamovou" distribuci Linuxu a pokud ano, tak proč a za jakých okolností by to mohlo být něco jako Gentoo. IMO to je nesmysl, ale rád se nechám přesvědčit.
Nemyslim si ze Gentoo by melo byt mainstreamovou distribuci. To zajimave na Gentoo je portage, ktera je inspirovana u freeBSD a jeho portu. Proste kompiluji primo na stroj, optimalizuji primo na stroj, mam presne ty balicky co chci, mam presne jadro a v nem co chci,... TO same jde na jakemkoliv distru (.configure && make && make install) ale je to vetsi fuska.
Jak uz jsem psal jednou, nemyslim si ze Gentoo je pro kazdeho..
A co chces slyset? BFU like distro = next next next ... a hotovo ... proc by BFU mel resit, jestli chce tu nebo onu knihovnu, BFU je spokojenej ze za nej vybrat spravce distra.
Na gentoo je prave uzasny to, ze vim co a proc v systemu mam a muzu su do znacny miry vybirat co chci a co ne (teda... tuhle me vytocilo to, ze kvuli serveru pro muble to chce kompilovat pulku KDEcka ...)
Celkove je to navrzene na embedded zarizeni kde si clovek opravdu nemuze dovolit x86_64, vetsinou pro uzavrene systemy (chromeos atp). Takze na desktop to fakt mirene googlem neni.
Moc baliku pro kompatibilitu multilibu? Zas tolik jich neni a dneska vsechny app jsou zkompilovatelne nativne az na par vyjimek jako je wine atp.
Jinak x32 neznamena ze mi tam nativne pojedou x86 aplikace, spis tam nepobezi vubec.
Presne tak, multilib a ty 3 emul balicky.
Ale co se koukam na mailinglist tak snad brzy bude fungovat full multilib a u kazdeho balicku pujde specifikovat abi dle chuti (x32 amd64 x86...), uspech po tolika letech kdy to vlastne prestava byt temer relevantni co ;-)
Kdyz si clovek vypne multilib tak stale muze pouzit 64b wine, ale to spusti pouze 64b programy samozrejme.
Tak jo, díky. Chvíli po tom co jsem se ptal našel jsem na https://wiki.gentoo.org/wiki/Wine, že musím mít win32, ale není tam vysloveně, že je potřeba mít multilib. Nemyslíš, že by to tam mohlo být dopsáno?
Když člověk vypne multilib, tak si nezahraje své oblíbené hry, na které mu stačí 10let starý hw, bohužel.
Zdravím,
používám gentoo už dlouhá léta. Spokojenost. Někdy zasaje, ale úhrnem naprostá spokojenost. ( Možná kdybych upgradoval častěji, než dvakrát, třikrát ročně, šlo by to snáze.. ,P .)
Nestresuje mě opožděná stránka, vlastně jsem si toho do teď nevšimnul - a ani moc nesouhlasím.
Spíše oceňuju, oproti jiným distribucím, povedenej výtvarnej styl, fialovou barevnost, kravičku atd.. A ve stejném stylu, uhlazená startovací obrazovka - to byla mmchodem jedna z (těch povrchnějších, detailnějších) věcí, která mě tehdy přitáhla od debianu.
Jinak ohledně priorit, těší mě přístup přednostního řešení systémových věcí, urychlení portage a řešení reverzních závislostí, před získáváním davu nových uživatelů. Distribuce tohoto střihu si ty své vždycky najde.
Čemu ale pořád úplně nerozumím a slyším to taky po prvé... tak znova, chápu to správně, že: Pokud používám nějaký čas bez problémů (a co to znamená "bez problémů") nějakej balík, tak někomu pomůže, že vlezu na bugzillu a tam zahlásím něco jako "3 měsíce ok, můžete to pustit" ..?
Nebyl by link na nějaký takuvý bug, jak to vypadá, status a tak?
Ja to rikam, syncujte jednou mesicne nebo se z toho zblaznite ;-) sice to teoreticky jde az jednou za rok ale proc bych se tyral kdyz nemusim...
Nejaky cas na testovani je >=30 dni. Koukal sem ze to nekdo dal do wiki.
Hlaseni celkem jednoduche (bug) a clovek vlastne musi jenom pridat STABLEREQ do keywords a napsat do summary o kterou presne verzi mu jde. Pokud ma balik hlasene bugy je to trosku slozitejsi ale povetsinou staci rict "funguje lip nez predchozi".
Ještě bych měl poslední námitku. Když podle https://wiki.gentoo.org/wiki/Kernel/Configuration nebo handbooku sestavím poprvé jádro. Posléze zjišťuji, že mi tam chybí volby, které jsou v jiných návodech na gentoo.org důležité. Takže musím třeba i to samé jádro sestavovat znovu. Myslím, že by bylo dobré v https://wiki.gentoo.org/wiki/Kernel/Configuration, pod tím a než se dojde k Usage, vložit tam odkazy, které by měl uživatel poté zhodnodit při nastavení.
Gentoo som pouzival od roku 2003, dokonca som mal tolko odvahy ze som prevadzkoval niekolko desiatok produkcnych serverov s Gentoo. Po case som ale prisiel na to ze produkcne Gentoo je neudrzatelne, system je to fajn na ucenie, hranie atd.pri produkcii je ten problem, ze naklady na spravu prevysuju naklady na licencie napr.Red Hat s ktorym je neporovnatelne menej prace.
Posledne produkcne Gentoo mi este stale bezi, na to ale uz 2 roky nebolo sahnute, na Nagios to staci a o mesiac pojde dole aj tento.
Vdaka Gentoo som sa velmi vela naucil, to je zas fakt... vdaka za toto distro, ale produkcia potrebuje nieco ine, optimalne Red Hat prinajhorsom CentOS.
K Gentoo mě dokopal známej tak cca kolem 2002. Předtím jsem zkoušel víc distribucí, hlavně SuSE. Známej mi řekl, vlez si na gentoo.org , máš tam download, máš tam handbook, snaž se. Jestli to rozjedeš, naučí tě to spoustu věcí. A měl pravdu. Zkoušel jsem v té době hodně věcí s Linuxem a co si budeme povídat, shodit Linux jako root opravdu není problém a u všech jiných distribucí jsem trpěl nemocí bývalého wokýnkáře - spadlo to, přeinstaluju to. Jenomže, kompilace na mé plečce tenkrát ze stage1 trvala i s mým oblíbeným KDE 4-5 dní, další tři dny ladění systému k dokonalosti a zkuste to přeinstalovávat každej tejden. A tak mě Gentoo naučilo, že většina problémů s Linuxem se dá řešit i jinak, že se dá najít způsob, jak něco opravit bez přeinstalace celýho OS.
Od té doby už bych neměnil. V počátcích to občas bylo peklo, to jo, aktualizace po delší době byla vždy zážitek (a občas i po krátké době), dodneška se samozřejmě stane, že se použije nová verze, nefungujou starý konfiguráky, musí se něco přepsat, předělat... ale když člověk není línej číst si news :D tak se většinou může připravit... a na druhou stranu, když jsem týden zpátky aktualizoval jeden Debianí server na Jessie, bylo to snad ještě horší.
Jinak právě kvůli dlouhým časům kompilací jsem dost dlouho nepoužíval Gentoo na serverech, ale i to už je jinak.
A jinak, jednou jedinkrát mě Gentoo zklamalo - když zrušilo podporu instalace ze stage1 :) Jasně, stejně je překopmilování systému první věc, co dělám po nové instalaci a nastavení make, ale už to není ono :D
Proto bych Gentoo doporučil každýmu, kdo používá Linux - nemusíte ho používat na serverech ani jiných ostrých mašinách, zkuste si to někde bokem. Když už nic jinýho, tak vás to o Linuxu hodně naučí a kdo ví, třeba to bude jako u mě - Láska na celý život :D