Předchozí rozhovor s Tomášem Matějíčkem, autorem Slaxu, jsme dělali téměř přesně před šesti lety, na veletrhu a konferenci LinuxExpo. To bylo v době, kdy byly Slax i LinuxExpo v nejlepším věku a jejich sláva rostla. Dnes jsme ale o šest let dále, Tomáš je z Prahy zpět v Šumperku, LinuxExpo letos nebylo a Slax se už dva roky nepohnul. Proč?
Poslední verze Slaxu vyšla už před dvěma lety, jaký je stav projektu?
Je to už vážně tak dávno? Ten čas teda letí. Pravdou je, že už jsem na to vážně dlouho nesáhl, a v dohledné době asi nebudu mít zdroje na tom něco změnit. Na druhou stranu i přesto, že je systém zastaralý a dlouho neaktualizovaný, je stále plně funkční na všech rozumných konfiguracích (x86 kompatibilních), stále jej lidé stahují a občas si píšou o radu či požadují určitá zdokonalení nebo rozšíření. Stará (a pravděpodobně děravá) verze Firefoxu nebo jiných aplikací na live distribuci lidi moc trápit nemusí, uživatelé live systém berou jen jako určité nouzové nebo demonstrační řešení.
Ozývají se ti uživatelé a ptají se na nové verze?
Dnes už ani ne. Dřív, asi rok po poslední verzi, se ptal každou chvíli někdo. Myslím, že už ale i skalní uživatelé pochopili, že se vývoj momentálně nekoná a výhled do budoucna není nijak optimistický – pokud se tedy nenajde nějaký relevantní sponzor. Ušil jsem si na sebe bič v podobě ženy, dvou dětí (mám dva kluky, 4 a 5 let) a dost vysoké hypotéky, a veškerý čas vynakládám na jejich umoření – i když cílem dětí je naopak umořit mě. Nemůžu si tudíž dovolit do Slaxu investovat ani peníze, ani lidské zdroje. Kdybych za to dostal zaplaceno, to by byla věc samozřejmě jiná, ale veškeré moje dřívější pokusy ne nesetkaly s úspěchem, a tudíž se soustředím na činnosti, se kterými rodinný rozpočet lépe vyplním.
V dnešní době už také asi není taková poptávka po live distribucích, nebo možná po operačních systémech obecně, lidi potřebují prohlížeč a internet. Operační systém je de facto nezajímá.
Tomášova rodina (čtvrtý člen fotí)
Zkoušel jsi třeba sehnat nějakého sponzora?
Obecně jsem zkoušel Slax „monetizovat“ několika způsoby, bezúspěšně. Jedním modelem byla reklama na webu, to ale nepokrylo ani náklady na server. Dalším pokusem byl veřejný systém darů, kdy každý, kdo chtěl, mohl poslat dar libovolné výše, a jeho jméno pak zářilo na tabuli cti, ani tohle ovšem nepokrylo ani základní náklady – platím něco kolem 3000 korun měsíčně za server, kde běží jak Slax, tak online build rozhraní (kde si uživatel nakliká, které balíky chce mít v ISO souboru a stáhne hotové ISO dle zadání).
Neexistuje ještě nějaký jiný obchodní model?
Něco mě napadá, ale nemám tušení, jestli by se to ujalo. Šlo by o reklamu formou wallpaperů. V současné době je spousta firem, které platí třeba dvě koruny za klik na jejich reklamu, i víc. Napadlo mě umožnit firmám přidat do Slaxu jejich vlastní wallpaper. Představit si to můžeš třeba jako fullscreen reklamu firmy Internet Info na pozadí plochy (desktop background) Slaxu, nějaký krásný obrázek I'm lovin' It, případně by se dal snadno řešit i celý branding (grafické logo firmy při bootu, atd). Technicky je relativně snadné každému, kdo Slax stahuje, podstrčit libovolný wallpaper. Nejenže by taková reklama vyskočila na daného uživatele opakovaně vždy, když by Slax použil (nabootoval do grafického rozhraní), navíc by ji viděl i kdokoli další, komu uživatel bude Slax ukazovat, a každý, komu Slax zkopíruje. Nechala by se udělat i ikonka na ploše s odkazem na stránky firmy, nebo homepage v browseru nastavit na stránky firmy, možnosti jsou veliké. Vše by šlo navíc zautomatizovat, firmy by se registrovaly na webu samy, nahrály svůj wallpaper a jinou grafiku, nastavily cenu za jeden wallpaper, a už by to jelo, třeba i formou aukce – kdo dá víc, ten jde dřív.
V současné době má (za ta léta existence) Slax skoro tři miliony stažení, a to počítám jen stáhnutí z hlavní stránky. Pokud by byl tenhle model implementovaný už od začátku, a pokud by firmy byly ochotné za jeden takový stáhnutý obrandovaný Slax zaplatit alespoň tolik, co platí za jeden klik na reklamu (uvedené dvě koruny), vydělal by mi Slax už víc než šest milionů korun, a to bychom rozhodně teď nedělali tenhle rozhovor na téma „proč je Slax mrtvý“. Ovšem realizace něčeho takového by momentálně vyžadovala vydat novou verzi, což je celkem komplikované a pracné a nemám na to čas. Tudíž si o tom asi nechám jen zdát, nebo můžu doufat, že si tohle někdo přečte a nadchne ho to natolik, že bude ochotný za podíl ze zisku zafinancovat nákladný upgrade.
Co je na té nové verzi tak pracného?
Především je bezpodmínečně nutné vydat 64bitový Slax, ale podržet i 32bitovou variantu. V dnešní době, kdy má i průměrný počítač víc než 2 GB RAM, je 64bitová verze podle mého názoru nutná. Nicméně to věci dost komplikuje. Dalším je výměna desktopového prostředí, KDE 3 je staré a cokoli jiného (ať už KDE 4 nebo Gnome nebo cokoli) požaduje kompletní rebuild všech závislostí (knihoven, atd) a kompletně novou analýzu, co všechno můžu smazat (kvůli velikosti). V neposlední řadě je také potřeba upgrade na nový kernel a v něm obsažený nový formát komprimovaného Squashfs (s podporou LZMA přímo z jádra). Odpadne tím nutnost patchovat jádro (Slax má v sobě squashfs s neoficiální LZMA podporou, kterou jsem před lety sám financoval), ale vyvstávají problémy se zpětnou kompatibilitou.
Na dloubání v nose asi teď už čas není
Slax byl (je) zaměřený na uživatele po celém světě, to se nenašel nikdo, kdo by ti pomohl?
Oslovil jsem i komunitu uživatelů, asi 50 000 mailů lidí, co čekají na novou verzi, s návrhem, že pokud chtějí novou verzi, můžou se spojit, každý poslat pár drobných měsíčně, a ve výsledku tak Slax financovat. Připojilo se asi 200 lidí s pár dolary měsíčně, to nemělo smysl, tak jsem to zrušil a peníze vrátil.
Zaznamenal jsi už snahy o nějaký fork?
Ty se vyskytovaly i v době, kdy Slax byl ještě vyvíjen, nicméně se jejich monitoringem příliš nezabývám.
Myslíš si, že přijdou, když oznámíš oficiálně konec vývoje?
Myslím že už přišly, ale výsledek (alespoň podle těch několika málo co jsem testoval) není ničím extrémně zajímavý. Nikdo nemá zdroje na to udělat to pořádně – na zelené louce.
Je podle tebe Slax v něčem jedinečný, aby stálo za to v něm pokračovat?
Nesetkal jsem se s jinou live distribucí, která by ve srovnatelné velikosti (200 MB) nabídla tolik funkcí, včetně plně funkčního gcc kompilátoru a buildovacích nástrojů, KDE, office aplikací, atd. Způsob balíčkování softwaru ve Slaxu je zajímavý tím, že balíky nerozbaluje, ale používá přímo v zabalené formě. Celá architektura overlay aufs nad tmpfs umožňuje používat systém i z read-only média (třeba z CD) a vytváří tak dokonalou iluzi plně zapisovatelného systému, uživatel může naprosto vše měnit.
Jakou live distribuci používáš?
No tak momentálně když potřebuju, tak pořád starý Slax, samozřejmě.
Myslíš že je šance, že Slax ještě oživne?
Šance je vždycky, já bych to nezatracoval. Ale stejně jako se říká „bez práce nejsou koláče“, tak já k tomu musím vždycky dodat „bez peněz do hospody nelez".
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU