Názory k článku Třetí zastavení u počítače Commodore 64: 3,5" disketovka Commodore 1581
-
Ja si pamatam ked som este mal Didaktik Gama a neskor Didaktik M. Po ziskani disketofrj mechaniky do bol doslova iny stroj (obrazne myslene). Ta rychlost ukladania a nacitania bola az neuveritelna oproti kazetam. A nasledne sa dali robit veci ktore boli nemyslitelne s kazetami. Pekna spomienka na zaciatky s programovanim, s pracou PC.
Napriklad Basic dal dobre zaklady. Ale ked si to porovnam s C alebo inymi programovacimi jazykmi, ktore uz v tej dobe existovali. Tak basic bol sice popularny ale v principe zly programovaci jazyk, ktory sa oproti inym znacne limitoval a hlavne vytvaral zle zlozvyky.
Do asemblera som sa uz nedostal, lebo rok neskor som uz mal Pentium 1 pocitac.
U 8 butovych PC bolo super, to ze ked si chcel nieco komplexnejsie alebo narocnejsie spravit, musel si poznat danu architekturu a doslova zmykat z minima maximum.
Avsak to viedlo ku extremnej specifikacii. Cize ked si kludne mohol spravit program ktory sice fungoval na ZX spectrum ale uz nefungoval spravne na klonoch ako Didaktik.
Dnes je doba abstrakcii, ktora nam dava velke vyhody ale platime dan, ze uz nemame taky kontakt s HW.
-
Disketovka u Didaktiku měla hlavně skvělé tlačítko SNAP, takže si člověk vlastně mohl ukládat pozice v hrách, což nebylo jinak myslitelné. A ukládání z textových editorů muselo taky být extra komfortní. Si vzpomínám, jak u Čapka (textový editor na Atari 800) jsem vždy s tím ukládáním bojoval. Člověk v tom musel mít pořádek a extrémní pečlivost, aby si něco na kazetě nepřepsal. Tj. dobře si popsat kazety, zaznamenat počítadlo a raději nechat větší mezery mezi záznamy.
-
no na disketovku som nemal, ale spravil som si na podobnom princípe modul na zbernicu s tlačítkom NMI a SRAM (v tej dobe to už nebolo drahé), kde som mal myslím disassembler aj ukladanie snapshotu, ale na kazetu :) Bolo to samozrejme pomalé, ale aj tak skôr cesta bola cieľ. Čoskoro na to bol didaktik nahradený 386
-
Disketovka D40, ale i Betadisk, MB02+, MB03+ a další jsou v první řadě připojené na sběrnici procesoru a data načtená z diskety se do paměti přenášejí takovou rychlostí, jak CPU zvládne. V případě DivIDE z CFky až tuším 200kB/s? (bez DMA, s DMA ještě rychleji). Z DD diskety se dá číst přes 23kB/s (300ot/s, 9 sektorů * 512bytů, nebo 16 sektorů*256bytů..., MB02+ až 50kB/s protože HD diskety). Narozdíl od C64 a Atari, kde jsou tato zařízení připojená sériovou linkou a proto násobně pomalejší. V případě Atari ještě ke všemu jen jednostranné diskety, sotva 180kB na jedné... (nebo to bylo ještě míň?)
Jasně, pořád lepší než Microdrive s páskou v kazetě sotva o kousek větší než CF karta... ale disketové alternativy jsou tu s námi už někdy od roku 1984 (dřívější verze Betadisku a další).
Nese to sebou další důsledky, jakože připojení periferie u ZXS a Didaktiků má vliv na spolehlivost počítače, pokud se něco udělá špatně (D40 na to trpěly v kombinaci s nedobře navrženými dřívějšími Didaktiky Gama). U C64 a Atari nto nehrozí, tam se nanejvýš načtou data špatně.
SNAP je super funkce. Nefunguje sice zcela 100%, dá se napsat program, který pracuje se zásobníkem "tak šikovně", že se snapování nepodaří, nebo to vede ke zhroucení programu při snapu, nebo po načtení, ale většinou to funguje docela dobře.
Co se přepisování kazet týče, to je u ZXS stejné, taky si to člověk musí hlídat. S disketami je to mnohem snazší.
10. 9. 2024, 15:30 editováno autorem komentáře
-
Ano, s vyvedenou sběrnicí CPU se daly vytvářet různá kouzla. Ale když se tam něco nepovedlo, celkem snadno mohl být výsledek pro počítač fatální. Kdoví kolik kutilů tehdy při prototypování skončilo se zničeným počítačem (a že to v té době muselo sakra bolet). Ale na druhou stranu, někteří dokázali odpálit i I/O porty na Atari.
Jinak dle wiki třeba taková Atari 1050 podporovala 90kB nebo 130kB režim zápisu. 180kB nabídly až mechaniky od alternativních výrobců. Mnou již v článku probíraný model Commodore 1541 má 170kB. I tak co bych za to před těmi lety dal, mít u Atari diskety :-)
-
Něco jako https://www.thingiverse.com/thing:2349232 a místo Grbl k tomu použít/napsat interpret Basicu?
-
Tak Alfi si i dnes může postavit každý :)
Nejenom ten originální https://cygnus.speccy.cz/popis_printer-alfi.php, ale i vylepšený s RS232 https://cygnus.speccy.cz/popis_printer-alfi-replika_s_RS232.php a dá se na něm malovat lepším písmem než tehdy https://cygnus.speccy.cz/popis_kresleni_textu_z_PC_na_HPGL_plotru.php
Víc fotek tu https://egalerie.net/index.php/vyrobky/Alfigraf---vyroba-vlastni-konstrukce
Krom toho existují všelijaké konstrukce tisknutelné na matlaplastech (odborně 3D tiskárnách) a řešení s řídící elektronikou, která dovoluje interpretovat HPGL je taky několik mnohem lepších.
-
To neni vhodne srovnani. Osu Y u jednotky XY4140/50 resil posun papiru. Ne posun celeho pera. Pero se posouvalo jen v ose Y.
Na jednu stranu to zasadne zlevnilo a zmensilo zarizeni, na druhou stranu dochazelo ke krivemu kresleni kdyz clovek spatne zalozil papir. I k pocuchani mohlo dojit. Zadny paper jam detection tam nebyl. -
Parada to byla, ale shanet fixy uz bylo horsi. Cisteni trubickoveho pera a management kanouru od tuse jeste vic.
Mam xy 4150. Tahle potvora se tez umela slusne zahrat a zdroj a celkem rusila okoli radiovym smogem kdyz drbala do papiru. V navodu byl snad uveden i jednoduchy program na obsluhu.
Obsluha asi nebude slozita. I SW jsem nasel na cartridge:)
Ten basic umel i kreslit pisma a dalo se s tim celkem vyhrat.10. 9. 2024, 22:55 editováno autorem komentáře
ČLÁNKY DO MAILU