Historické okénko
Historie desktopového prostředí KDE se začala psát zhruba v polovině 90. let. Roku 1996 byl vývoj oznámen a v polovině roku 1998 se zrodilo KDE 1.x, „devadesátkové KDE“, které muselo běžet přijatelně na strojích s pár megabajty RAM a pomalým procesorem motajícím se někde kolem 100MHz taktu.
KDE 2.x, které bych si dovolil označit za „klasické staré KDE“, které k sobě přitáhlo významnou část pozdějších uživatelů, se zrodilo v závěru roku 2000, následované v dubnu 2002 verzí KDE 3.x. Ta postupně vystoupala v číslování na verzi KDE 3.5.10, vydanou 26. srpna 2008.
Pak již následovalo KDE 4.x, které se objevilo ve vývojových verzích již v dřívějších měsících. No a jen pro úplnost dodejme, že kapitola jménem KDE Plasma 5.x se začala psát v polovině roku 2014.
Projekt TDE, tedy Trinity Desktop Environment však sám sebe ideologicky zakonzervoval právě v roce 2008, neboť je přímým forkem navazujícím na KDE 3.5.10. Podobně jako MATE navazuje přímo na GNOME 2.xx. A ač pro oba desktopy platí, že prodělávají dílčí inovace, svých chováním, onou uživatelskou zkušeností (UX) se de facto nemění. TDE je tak, stejně jako MATE, desktopovým prostředím pro naprosté konzervativce. Případně ty, na které po letech dýchla nostalgie a rádi by minimálně zkusili, jaké to s KDE 3.5.10 bylo, ale na současném OS.
Následující text tedy vychází z mé osobní několikahodinové zkušenosti s TDE 14.0.9 nainstalovaným v distribuci KDE Neon, což je Ubuntu 20.04.x LTS s rolling KDE Plasmou 5. Posledních pár let jsem uživatelem KDE Plasma 5, KDE 3.5.x jsem před lety tu a tam používal, ale nikdy nebylo mým primárním desktopem a stejně tak jsem nikdy nepřišel plně na chuť některých oblíbeným KDE aplikacím (např. Amarok, Kate, Kaffeine), což platí dodnes.
Zkušenost z první ruky
První, co člověka upoutá, je jiný dojem z proporcí prvků prostředí. Když jsme řekněme před 15+ lety provozovali KDE 3.x, často to bylo ještě na CRT monitoru (například 17palcovém s 1024×768). Hlavní lišta tak z obrazovky zabírala významnější část, než dnes na monitorech s rozlišeními jako 1920×1080, 2560×1440 či 3840×2160. Záměrně uvádím pouze rozlišení 16:9, protože i protáhlost lišty působí jinak než tehdy. Nicméně TDE nemá s žádným rozumným rozlišením problém, zde vše funguje ke stejně plné spokojenosti jako před lety a fungovalo by dle mého i s tehdejším kódem a X Serverem.
Prostředí startuje zhruba stejně rychle jako KDE Plasma 5. Dobrá zpráva pro moderní Plasmu, každopádně při dnešních cenách SSD je to, jak svého času KDE 3.x výrazně déle roztancovávalo diskové plotny, než se desktop načetl, bezvýznamné. Spouštěcí splashscreen prakticky uvidíte jen na zlomek času.
Další věc, které si všimnete, je nehotové počeštění. Zkusil jsem TDE ve dvou variantách: jedna přímo z repozitářů pro Ubuntu, na které odkazuje Wiki projektu TDE, nejnovější verze 14.0.9. Druhá pak v podobě LiveCD z webu projektu, která též staví na Ubuntu, ale zatím nabízí jen TDE 14.0.8.
Prvně jmenovaná varianta sice nabízí počeštění některých věcí (měna, zápis data/času atd.), ale samotný desktop pouze v angličtině. Druhá varianta pak při prvním spouštění nabídne v konfiguraci i češtinu, ale prostředí pak stejně je z poloviny v angličtině. Zde asi chybí práce nějakého českého nadšence, který by překlady dokončil / aktualizoval.
Aktualizace 6.11.2020, 8:30: napsal mi člen týmu TDE, Slávek Banko, že s tou češtinou je to divné a poradil doinstalovat balíček tde-i18n-cs-trinity (případně další jako k3b-i18n-trinity, gwenview-i18n-trinity). Prosté sudo apt install tde-i18n-cs-trinity opravdu zabralo a čeština se v nabídce lokalizací prostředí objevila (předtím tam opravdu nebyla ani nabídnuta a z repozitářů použitých dle Wiki TDE se balíček sám nenainstaloval). Tímto mu děkuji za radu a pokud byste měli stejný problém, toto je rychlé/snadné řešení.
TDE 14.0.9 s češtinou
Výchozí aplikace a bolístky
Mohli bychom se v používání desktopu TDE samozřejmě omezit pouze na samotné prostředí a ignorovat výchozí aplikace. O takovém scénáři lze říci, že je bez problémů použitelný. Člověk ale nesmí zapomenout na tehdejší výchozí nastavení prostředí, které například klávesovou zkratu Ctrl+Tab přisuzovalo přepínání ploch, takže přepínání záložek v prohlížečích touto klávesovou zkratkou bez úpravy nastavení není možné.
Dále například výchozí menu s aplikacemi neumožňuje současné moderní prohledávání přímým psaním, které do výsledků rovnou píše nalezené aplikace, soubory atd. Ne, zde nejprve musíme zmáčknout klávesu „/“ a poté psát. A i poté jen šednou neodpovídající položky a na vytouženou aplikaci je potřeba se stejně proklikat přes menu. Prohledávání souborů zde není.
A mimochodem, zapomeňte na použití klávesy Start pro vyvolání menu, nefunguje ani ona, ani Ctrl+Esc, je potřeba použít původní klávesové zkratky Alt+F1. Nic, na co by se nedalo zvyknout, ale je zajímavé, jak si člověk odvykl od tehdejší skutečnosti, že klávesy Start v podstatě nebylo na klávesnici potřeba.
Nyní ještě krátce k celému desktopovému prostředí, tedy výchozím aplikacím TDE. Máme zde například přehrávač videa (či obecně multimédií), který nepřehraje zvuk ve formátu Opus. Bohužel nemohu sloužit tím, jak by si poradil například s H.265 v Matrošce bez předchozího zprovoznění těchto formátů, které jsem v KDE Neonu a Plasmě 5 provedl.
GwenView si neporadí se všemi formáty. Ale to mu nechci vyčítat, neboť vedle různých RAWů, jejichž podpora je závislá na aktualizaci projektů typu dcraw tak jako tak ve všech nástrojích, tu z těch podstatných máme už jen HEIC/HEIF/AVIF či WebP. Avšak starý GwenView mi subjektivně přišel o hodně pomalejší než novější v KDE Plasmě 5.
Aplikace z KDE 5 lze spustit, ale je to trochu sázka do loterie. Například KShutDown funguje bez obtíží, KCalc neukazuje popisky tlačítek.
Největší peckou je ale zcela nepoužitelný Konqueror. Většina moderních stránek v něm vypadá velmi tragicky, nepoužitelně. Zčásti bude na vině předkonfigurovaný Adblock (u nás na Rootu blokuje například některé prvky obrázků, problémy ale mají i weby postavené na Drupalu, což v důsledku znamená třeba ČT). Ale obecně je zde nejspíš cítit zastaralý HTML/JS/CSS engine, který malý tým kolem TDE nemá síly vyvíjet.
Smutné však je to, že Konqueror je jako jediný prohlížeč umístěn se svou ikonou přímo v hlavní liště prostředí (a LiveCD od TDE neobsahuje Firefox a když jej necháte doinstalovat, tak dnes v době verze 82 se nainstaluje verze 75 – a to není ani současná ESR verze).
Balík zastaralých technologií
Hodnotit Trinity Desktop Environment současnou optikou linuxových desktopů nepovažuji za vhodné. Jde o projekt, který si záměrně zakládá na tom, že udržuje v chodu balík zastaralých technologií. Otázkou je, jak vůbec přežije v post-X.Org éře, protože Wayland už dávno neklepe na dveře, je současnou realitou ve světě Linuxu.
Těžko si představit, že by někdo dobrovolně používal výrazně zastaralé verze některých aplikací. Nemyslím jen GwenView, ale například skutečnost, že v TDE je stále Amarok 1.4, který sám (zatím) skončil na verzi 2.9 z roku 2018 a původní jedna-čtyřka byla před lety forknuta do podoby projektu Clementine, již pod Qt4.
Zavzpomínejme tedy v diskusi, jak na KDE 3.x vzpomínáte, jestli náhodou dnes nepoužíváte TDE, případně jak jej hodnotíte vy sami. Jedno mu totiž upřít nejde: s jeho instalací přichází závan nostalgie, doby, kdy tráva byla zelenější, rohlíky chutnější a Američané létali na raketoplánech.
