Tux Racer a Nibbles

Tux Racer

Jak už název napovídá, Tux Racer je závodní hra s tučňákem Tuxem v hlavní roli. Je to něco jako sáňkování, jenom bez sáněk  – Tux jezdí na zasněženém svahu po břiše (ale občas se nechá unést, najede na kopec a pak letí nad krajinou, nejlépe tak dlouho, dokud nenarazí do stromu :). K dispozici je několik tratí, vaším úkolem je dojet na nich do cíle v časovém limitu a posbírat na dráze určený počet slanečků. Zní to jednoduše, ale napoprvé se vám určitě nepodaří limity splnit.

Hra je napsaná pomocí knihoven OpenGL a SDL (ta se stává na poli Linuxových her skoro monopolem) a celkově působí velmi profesionálně – kvalitní vkusná grafika je doplněná slušnými zvuky a hudbou. Hrát můžete v jednom ze dvou režimů: trénink a pohár. Ve druhém z nich postupujete do dalšího závodu pouze pokud splníte limity, v tréninkovém módu máte přístup na všechny tratě.

Ovládání je jednoduché a snadno se ho naučíte, vystačíte si se šipkami a jednou klávesou na skákání. Přesto je tu řada vychytávek, které musíte ovládnout, abyste dokázali dojet do cíle v časovém limitu. Například držení šipky zrychluje jenom do té doby, než rychlost vyšplhá do žluté části ukazatele, pak odrážení křidélky zpomaluje a zrychlíte naopak tím, že se necháte z kopce unášet setrvačností. Na druhou stranu, pokud Tux vyskočí do vzduchu, máváním křídel vždy zrychluje. Jiným příkladem je řezání ostrých zatáček po hraně křídla pomocí šipek dolů a do strany.

Hlavní slabinou Tux Raceru je v současnosti jeho velikost. V kampani jsou jenom tři závody, které hravě dohrajete za hodinku. Naštěstí můžete pokračovat v tréninkovém režimu na několika dalších tratích, tam ale nemáte žádné limity k překonání a můžete jedině vylepšovat svůj vlastní rekord, což je o poznání méně zábavné. Autoři slibují v další verzi hry více tratí, verze 1.0 má přinést i spoustu vylepšení včetně multiplayeru a soupeřů na trati.

Heroes

Asi jen stěží najdete někoho, kdo nikdy v životě neproháněl narůstající hady v některé z variant Nibbles. Heroes je implementace až neuvěřitelně nabitá funkcemi. Zemí původu je DOS a původně byly Heroes určeny k sharewarové distribuci, takže v nich najdete hezkou grafiku, téměř stovku různých úrovní i hudbu (celých dvanáct skladeb v modulovém formátu XM).

Heroes můžete hrát v jednom z pěti režimů:

Quest

Klasické Nibbles. Jezdíte po mapě, sbíráte bonusy, které červa prodlužují, a když jich nasbíráte určitý počet, objeví se finální bonus, jehož sebrání vede k vítězství.

Deatch Match

Zabijácká varianta, ve které už začínáte s dlouhými červy a vaším cílem je zneškodnit protivníky tím, že je donutíte do něčeho nabourat.

Kill'em All

Na mapě se chaoticky pohybuje spousta barevných lemmingů. Musíte rozjezdit lumíky cizích barev a vyhraje ten, jehož lumíci jako jediní přežijí. Tenhle režim je moc hezky zpracovaný, podívejte se na druhý obrázek :)

Time Cash

Po mapě je rozhozená hromada dolarů a vašim cílem je sesbírat jich co nejvíc. Kolo končí, jakmile dojdou peníze.

Color

Poslední režim je variantou předchozího, jenom namísto peněz sbíráte barevné pyramidy. Zrada spočívá v tom, že sebráním pyramidy cizí barvy přidáte body protivníkovi, jehož barvu jste omylem sebrali.

Mapu program vybírá náhodně a je většinou mnohem větší než obrazovka. Přidejte si k tomu relativně velký počet životů do začátku a je asi jasné, že jedno kolo trvá podstatně déle než v klasických Nibbles. Kromě výše popsaných bonusů se porůznu objevují všemožné power-upy i záludné power-downy (mezi ty obzvláště vražedné patří rozvlnění obrazovky nebo její pomalá rotace). Volitelně je možné zapnout autopilota, který se, pokud je to možné, sám vyhýbá srážkám. Heroes lze hrát buď proti počítači, nebo dalším lidem, maximální počet hráčů je čtyři.

Hra už je vlastně hotová, herní data jsou ve finální verzi 1.0 a vyvíjí se jenom program (nyní ve verzi 0.9) – ten je podle mých zkušeností velmi stabilní, takže požitku ze hry nic nebrání :)