Zkušenosti se ponesou v podobném duchu, jaké nabídla například recenze modelu InfinityBook S 14 anebo Stellaris 15. Můžete se tedy podívat i na tyto texty.
InfinityBook 14 gen 6 dorazil už tradičně v robustní krabici z kartonů. Uvnitř se pak skrývá ještě menší krabice, ve které už najdeme samotný notebook s napájecím adaptérem, ale také nějaké drobnosti navíc. Hovoříme například o kulaté podložce pod myš s logem firmy Tuxedo, propagačními plakáty, propisky, blok anebo například speciální klíčenku, s jejíž pomocí snadno nainstalujete předpřipravené operační systémy.
Nás ale zajímá hlavně samotný notebook. Ten je zabalený v černé fólii. Po vytažení vás může překvapit samotná velikost. Ano, ačkoli jste určitě věděli, že kupujete 14” model, přesto budete jeho malými rozměry překvapeni.
Matně černé šasi
InfinityBook 14 má matně černé magneziové šasi. Notebook je opravdu elegantní a po zvednutí překvapí svou malou hmotností, která se pohybuje okolo 1 kg. Model, který máme na test, je osazen samostatnou grafickou kartou GeForce RTX 3050 Ti, takže musíme připočítat sto gramů navíc.
Jakmile notebook ale opět vrátíte na stůl, tak si patrně všimnete prvních otisků prstů. Bohužel si na ně bude potřeba zvyknout. Matně černá úprava je totiž zjevně jako magnet a chytá je kdekoli po celém těle. Zejména z některých úhlů jdou šmouhy po prstech vidět, ale z jiných nejsou tolik patrné. Pokud jste tedy na otisky alergičtí, zvažte tuto vlastnost ještě před koupí, anebo se vyzbrojte hadříkem na utírání.
InfinityBook 14 má slušnou portou výbavu. Levá strana nese zámek Kensington, USB-C 3.2 s Power Delivery, USB-A 3.2, čtečku SD karet a kombo jack (sluchátka a mikrofon). Pravá strana nabízí Thunderbolt 4, další USB-A 3.2, HDMI 2.0 a napájecí konektor.
Hrátky s adaptéry
U napájení se chvíli zastavme. Tuxedo se chlubí malým 90 W adaptérem, který k notebooku přikládá. Patrně jsem zvyklý ještě na menší, jelikož tento se mi zdá poměrně “buclatý”. Váží dohromady s kabelem cca 360 g, což je více než třetina váhy samotného notebooku. Díru ale do tašky nebo batohu neudělá. Délka kabelu je dostatečná, dosáhne i na polohovací stůl.
InfinityBook 14 má na levé straně USB-C a na pravé straně Thunderbolt 4. Oba zvládají Power Delivery, ale má to jeden háček, na který jsem přišel až při studování dokumentace. USB-C umí notebook napájet jen když je zapnutý, ale nikoli v režimu spánku nebo ve vypnutém stavu. Thunderbolt 4 naopak umí dodat energii kdykoli. Tedy za předpokladu, že máte správně výkonný adaptér. Měl jsem v kanceláři po ruce pouze 30 W adaptér od MacBooku Air. Nepochodil jsem, jelikož má konfigurace s GeForce vyžaduje minimálně 65 W a nepochodil bych ani u variant bez samostatné grafiky, jelikož očekávají nejméně 40 W. Osobně jsem předpokládal alespoň pomalejší nabíjení spíše než žádné. Berte to tedy na vědomí.
Notebook lze otevřít jedním prstem. Pro někoho to není relevantní, ale osobně to mám raději, než když musím používat obě ruce. Víko dovoluje úhel rozevření okolo 150°. V kloubu se nachází výdech ventilace. Kloub je dostatečně tuhý a drží nastavený úhel. Víko je však měkčí, takže po nechtěném drcnutí se trochu viklá, než se opět ustálí ve své poloze.
InfinityBook 14 nabízí webkamerku s rozlišením 1 Mpix, která dostačuje na firemní videohovory. Uživatele operačního systému Windows potěší funkce přihlašování přes sken obličeje Windows Hello. Jinak ale kamerka ničím extra nevyniká a na natáčení videí nebo podcastů bych se zdráhal ji používat.
Dle gusta
Klávesnici si můžete nakonfigurovat dle svých potřeb. Tuxedo vyrábí modely s ISO i ANSI rozložením stejně tak i s různými popisky kláves. Na recenzi máme model s německými popisky, ale při vlastní objednávce můžete zvolit ty české. Na klávese SUPER je místo obligátního loga Windows roztomilý tučňák. Mimochodem, pokud máte zájem, můžete si taktéž přizpůsobit logo na víku a nechat si vygravírovat nějaký vlastní symbol. Tato úprava už je na rozdíl od klávesnice za příplatek.
Osobně se mi na klávesnici píše velmi dobře. Má příjemný zdvih a odezvu. Pro někoho může být trochu hlučnější, jinému může vadit plochá úprava. Dojmy z klávesnic jsou vždy silně subjektivní a já nemám s touto žádný významný problém. Klávesnice má dva stupně podsvícení, což beru rovněž jako zcela dostačující.
Pod klávesnicí je velký skleněný touchpad. Má integrovaná dvě oddělená tlačítka vespod, anebo jej taky můžete pouze s dotyky. Podporuje rovněž multitouch gesta. Prsty po něm příjemně kloužou a jako uživatel MacBooků si nemohu stěžovat. Snad jen kdyby celá plocha mohla být klikací s haptickou odezvou. Dobře, teď už si vymýšlím.
Výborný displej
Po zapnutí vás příjemně překvapí displej „Omnia“. Obrazovka nabízí rozlišení 2880×1800 pixelů a poměr stran 16:10. Vše je opravdu jemné a hustota pixelů je opravdu znát. Zážitek umocňuje minimální rámeček okolo displeje. Překvapí také jas, jelikož 400 nitů skutečně září. Po většinu času jsem tak v kanceláři používal jas okolo 20–25 % a stejně mi místy přišlo, že displej hodně svítí.
Přiznám se, že nejsem profesionální uživatel Linuxu, tudíž jsem trochu bojoval se správným nastavením obrazovky v systému. Například v mé oblíbené distribuci Manjaro s KDE nebyl problém nastavit škálování obrazu na 125–150 %, což bylo při daném rozlišení nejpříjemnější pro mé oči. Když jsem ale hledal podobné nastavení v Pop!_OS, tak jsem našel pouze celé stovky procent, tedy 100 % nebo 200 %. To první je málo a to druhé už je moc. Předpokládám, že každá distribuce a prostředí to bude mít jinak.
Než se pustíme do výkonu, rád bych se pozastavil ještě nad kvalitou reproduktorů. Jde o třetí notebook Tuxedo, který jsem měl tu možnost otestovat, a potřetí se pozastavuji nad zvukovým výstupem. Reproduktory zcela splní svou funkci při firemních hovorech, při poslechu podcastů nebo nenáročném poslechu nějakého rádia či seriálů. Ale pro sledování filmů nebo zážitek z hudby dobré nejsou. Basy jsou spíše mělké, zvuk je jakoby nevyvážený s plechovým nádechem. Trochu to zamrzí, čekal bych něco více. Jako základ každopádně dostačují.
Dilema jménem GeForce
Jak jsem předestřel na začátku recenze, do redakce dorazil model vybavený samostatnou grafickou kartou Nvidia GeForce RTX 3050 Ti s vlastní 4 GB GDDR6 VRAM. Jde o variantu Max-Q, která má TDP 35 W, respektive až 50 W s dynamickým boostem.
Po dvou měsících testování a reálných zkušeností nedokážu říci, proč je InfinityBook 14 touto grafickou kartou osazen, respektive proč se nabízí jako příplatková konfigurace.
Dokud totiž používáte integrovanou kartu Intel Xe, která je součástí procesoru, notebook je tichý a splní i mnoho pracovních úkonů bez extra zadýchání. A to včetně kompilace zdrojového kódu nebo střihu nějakého drobného videa.
V momentě, kdy ale pustíme z řetězu RTX 3050 Ti, tak notebook v řádu minut roztočí ventilátory, začne se opravdu hodně zahřívat a výdrž baterie padá někde ke dvěma hodinám. Na to jsem si po celou dobu testování nedokázal zvyknout, jelikož InfinityBook 14 je standardně tichý notebook s výdrží okolo 7–8 hodin.
Nepocítil jsem ani onen herní výkon, který je propagován v marketingovém sloganu: „Video game console in an ultra compact business form factor“.
Zkoušel jsem například hry Control anebo Doom Eternal. Obě nainstalovány a spouštěny přes Steam Proton a s nejnovějšími proprietárními Nvidia ovladači. InfinityBook 14 si s nimi díky RTX 3050 Ti hravě poradí, tedy pokud nechcete nějaké vyšší rozlišení než zhruba Full HD / 1080p.
Což je v případě osazeného HiDPI panelu s 2880×1800 pixely navíc s 90 Hz obnovovací frekvencí problém. Předpokládám, že nedostatkem nebude ani tak surový výkon RTX 3050 Ti, jako spíše brzda v podobě „pouhých“ 4 GB video paměti. Ty ostatně bránily i načtení lepších textur a konfigurace DOOM Eternal pravidelně hlásila překročení paměti. Připadal jsem si, že více času trávím nastavováním než samotným hraním.
Situaci by měla dle propagačních materiálů pomoci technologie DLSS, která překreslí obraz z nižšího do vyššího rozlišení. Předpokládám, že bude problém mezi notebookem a židlí, ale nepodařilo se mi ji rozběhat do té podoby, abych reálně viděl rozdíl. Bohužel pouhý přepínač nic nedělal a já neměl chuť dále řešit případné úpravy konfigurace.
Do kanceláře i na cesty
Nejde ale o globální „pihu“ na kráse, nýbrž specifikum příplatkového modelu. Sám pořízení InfinityBook 14 zvažuji, ale pokud se nakonec rozhodnu, určitě budu volit variantu bez dodatečné grafické karty GeForce. Nenašel jsem pro ni využití a spíše než výhody při mém testování přinesla řadu nevýhod.
Naopak konfigurace s integrovanými grafickými kartami Intel Xe přináší dostatek výkonu pro kancelářskou a mírně náročnější práci. Notebook přitom zůstává tichý, případně šumí a nepřehřívá se. Toho si osobně cením více než silných komponent, které ale mění notebook v hlučný stroj. Bonusem nižších modelů je také příjemnější cena, která začíná od 1255 eur s možností dodatečné rozšiřitelnosti o další moduly RAM nebo SSD.
Pokud tedy hledáte vhodný kancelářský notebook nebo stroj pro programátory, zkuste dát InfinityBook 14 šanci. Je to elegantní společník a s Linuxem je díky Tuxedo Computers dobrý kamarád. No, a to se nám líbí především.
(Autorem všech obrázků je Petr Škuta.)
ČLÁNKY DO MAILU