Názory k článku Tvorba diplomové práce v LyXu (1)

trochu odbocka - ale opravdu by mne zajimalo, jak MS Wordu udelat odkaz na obrazek tak, aby v textu melo cislo obrazku jine formatovani (pismo, velikost, rez) nez u popisku obrazku. Jestli to vite, hned sem s tim. Zkousel jsem to 2-3 roky zpatky vyresit a nebylo to trivialni.

Pokud jsem správně pochopil Váš dota, tak to Word 2013 umí bez problémů, prostě přes Cross-reference a pak již upravíte vložený odkaz tak, jak potřebujete.

hm, Word 2013 jsem nezkousel. Nojo, takze musim pockat 25 let (prvni word 1983), nez umi takovou "pokrocilou" vec? Samozrejme to je nadsazka. Bohuzel vsude kolem mame max. word 2007.

jo. z toho se to da vykoukat, diky. celkem komplikovane :)

1. Když na jednom počítači vygenerujete obsah a seznam obrázků, tak to na druhém počítači bude stejně špatně. Takže je úplně jedno, jestli to děláte ručně, nebo používáte pochybné Wordovské funkce.
2. Klikací nástroje jsou daleko pracnější než značky v textu na způsob TeXu. I to vede k tomu, že spousta lidí udělá ten obsah ručně.
3. Další věcí je, že máte nastavený konkrétní stal obsahu, seznamů, rejstříků apod (zprasvidla hrozný a neodpovídající kvalitní typografii), zatímco ručně psaný obsah se dá jakžtakž upravit do rozumné podoby.

Veris tomu, ze prasa, ktore napise obsah rucne, moze zvladnut LyX alebo LaTeX?

Mám na to důkaz.

Maturitní práci jsem psal ve Wordu a obsah si vypsal ručně. Když jsem měl všechno hotové, vytiskl jsem si stránku s obsahem, prošel dokument, zapsal si čísla stránek a z papíru zpětně doplnil do dokumentu.

Bakalářku jsem už napsal komplet LaTexu pomocí s pomocí šablony fithesis (verze 1, předchůdce šablony zmíněné v článku).

Boze:-) Neviem, co je maturitna praca, ale skor by som sa priznal, ze som opichal slepeckeho psa, nez k robeniu obsahu rucne.

"opichal slepeckeho psa"
Kam na tohle chodite? :D

Mal som divoku pubertu a dost som experimentoval. Zvierata, LaTeX a tak.

ad 1, Pokud to udelam natvrdo tak jiste, ale to snad dela jen PC negramot... A pro takoveho je neco jako LaTeX naprosto nad jeho schopnosti.
ad 2, a jak si myslite ze se ten obsah ve wordu dela - pres nadpisy, coz jsou presne ty "znacky v textu"
ad 3, a to je jako nastaveny natvrdo? (neresim, ze at se clovek snazi sebevic, tak samozrejme kvalitou ten vystup nemuze texu konkurovat).

1. Na druhém počítači bude samozřejmě dokument vypadat úplně stejně, pokud se nedopustíte nějaké příšernosti popsané tady:
http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-1/nazory/449394/
1a. Obsah polí (včetně obsahu a referencí) si buď můžete obnovit manuálně pomocí CTRL+A F9 (kde F9 je refresh pole), nebo si můžete v options nastavit automatické obnovení polí před tiskem.
2. Jasně. Kliknout na References/Table of Content je hrozně složité.
3. Ty styly si samozřejmě můžete upravovat, a mohou být součástí šablony dokumentu. Přijde vám složité upravovat styly? Když to umíte, je to snadné. A neskriptujete si náhodou na svém Linuxu kdejakou blbost, kterou byste ručně udělal za půlku času? V tomhle případě nastavením stylů ten čas můžete reálně ušetřit ve srovnání s ruční prací.

Dokument nebude vypadat stejně, protože se s přenosem na jiný počítač změní počet písmen na řádce a někdy i počet řádků na stránce. Čím delší dokument, tím horší výsledek. Styly a podobné věci leda vše komplikují, protože výsledkem mohou být po přenosu na jiný počítač i prázdné obdélníčky na stránce.

Úprava šablon ve Wordu je dokumentována podstatně hůř než TeXová makra.

Ne, nezmění se ani počet písmen na řádce, ani počet řádků na stránce, pokud se budete držet toho co jsem napsal. Běžte si to zkusit. Já to zkoušel opakovaně.

Samozřejmě ohledně stylů máte pravdu. Tyhle styly každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázal. A nejlepší je psací stroj.
http://exotopedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Pohlov%C3%A1

Pokud záměrně nepoužíváš styly a šablony, pak se nediv, že se ti to na jiném kompu rozsype.

Upřímně nechápu, proč vůbec word komentuješ, když o něm očividně takřka nic nevíš. Lael sice ví kulové o linuxu z pár pokusů před spoustou let, ale ve světě windows je kovaný.

Faktem je, že v Klasiku se to nerozsypalo, ani když se styly a šablony nepoužily. Takže problém je asi někde jinde.

Mějme dva typy rozsypání.

1. Nastavíte jinou tiskárnu a dokument se jinak přestránkuje. totéž pokud chybí fonty, nebo pokud mají jinou metriku. To není problém aplikace, ale uživatele.
http://www.root.cz/clanky/tvorba-diplomove-prace-v-lyxu-1/nazory/449394/

2. Do dokumentu vložíte nový kus textu, přestránkuje se, a skončí to špatně: podpis pod dopisem přeteče samotný na poslední stránku, tabulka se rozdělí uprostřed řádku, v textu jsou vdovy/sirotci. To se stane ve Wordu, Klasiku i TeXu, pokud je uživatel matlák a neumí s aplikací zacházet. Tam pak žádná technika nepomůže.

Problém Wordu je, že se dokument "rozsype" pouhým přenesením na jiný stroj, případně dokonce i znovuotevřením na tom samém. To není problém uživatele, který jen otevře dokument, ale programu, který něco podobného svévolně, proti vůli uživatele, udělá, a nelze se tomu nijak bránit. Je to zcela jistě i spoluzapříčiněno přístupem MS k uživateli, jakožto nesvéprávnému blbci, kterému se musí násilím vnucovat, co má dělat.
Klasik prostě na jiném počítači udržel stránkování identické se stavem na předchozím počítači bez ohledu na nastavení tiskárny.
A když pošle sekretářka dopis vedení v deseti, dvaceti exemplářích a u každého z příjemců se ten dopis zalomí jinak, tak je to také dáno jen a jen nekvalitou SW (včetně OS), nikoli té sekretářky (tedy, mohla poslat pdf z TeXu, pak by tyto problémy nebyly, maximálně by někteří uživatelé Windows neuměli otevřít to pdf).

Vy vsetci pouzivate nejaky zaujimavy word. Ja sa vo worde hrabem tretinu pracovnej doby a ziadne dokumenty sa mi nerosypavaju. A uz vobec nie na tom istom PC a verzii. Na sharepointe su ich tony a nehovorim, ako lietaju medzi firmami a hranicami.

Nech sa nikto neurazi, ale existuje kategoria ludi, ktori su proste mantaci. Standardne nastroje im zasadne nefunguju a prave na ich PC chybovost cohokolvek narasta do uzasnych rozmerov. Nedokazu sa efektivne ucit a uz vobec nie analyzovat priciny problemov. Miesto toho vzdy vymyslia vlastne riesenie (klasicky kanon na vrabce) a jeho aplikaciou znizia svoju vykonnost v porovnani s ostatnymi kolegami na 1/2. Do posledneho momentu, az kym ich niekto nevyhodi, veria, ze prave oni su ti priekopnici.

Ak niekto pouziva TeX, lebo ho potrebuje, nech sa paci. Cloveka, ktory by mi tvrdil, ze Word tak sialene nefunguje alebo dokonca ze TeX je pre sekretarku lepsie riesenie, takeho by som vyhodil uz pri pohovore, pretoze je to nekompetenty akademik.

Vidis, ja by som zas dal rovno popravit ludi, co tlacia Sharepointy do statnej spravy ako riesenie primitivnych webov v milionovych projektoch. A naslede dodatky a servisne zmluvy. Ti tejto spolocnosti sposobili omnoho vacsie skody. Priklad za vsetky - Národné lesnícke centrum.

Nuz, to sa ale TeX-u prilis netyka a oznacil by som to ako netechnicky problem.

ad. 1) Proto existuje možnost navolit si automatickou aktualizaci polí před tiskem (když už to neumíte udělat ručně).
ad. 2) To je věc názoru. Můj názor je tedy jiný, ale uznávám, že někomu může vyhovovat něco odlišného.
ad. 3) Nesmysl.

Chapem (aj na zaklade praktickych skusenosti) vyhody LaTeX-u, ale tvrdit, ze Word nezvladne viac ako jednoduchy list a robenie cokolvek zlozitejsieho v nom je "vysoko neefektivne", to mi silne zavana omylom alebo demagogiou.

To, ze ten LaTex/LyX uz bezny clovek neakademik nikde nepouzije, to je proste fakt. Kazdy, kto bude robit s dokumentami v praxi a vymienat si ich mimo firmu, bude pouzivat Word ako standard. Mat nieco ako cisty text ma pri zdielani nesporne vyhody, ale pri spolupraci s 5-6 parnermi je nepriechodne vsetkych ucit novy nastroj.

To, ze sa nieco naucim a uz to nebudem pouzivat, to treba brat do uvahy. Ked ma niekto pred sebou vedecku karieru, chrli vzorce, posiela prispevky do zbornikov, nech sa paci. Ale ako vseobecne odporucanie by som to urcite nedal.

Pod to se podepisuji. Pokud člověk nechce bejt spisovatel textů plných vzorců tak je energie použitá na učení se *texu vynaložená neefektivně. Word je v drtivé většině případů good enough.

Pamatuju, že kamarádi co dělali diplomku ve Wordu s ním byli vesměs napřed naprosto spokojení. Ale pak, když se dostali přes 50 stránek a udělali dost úprav - přesunů textů, vložení tabulek, mazání tabulek atd, začal se Word chovat hodně divně. Nakonec to řešili obnovou týdny starého souboru ze zálohy a editací textu mimo Word - v notepadu ze kterého už hotové odstavce vystřašeně kopírovali do Wordu.

Word je určitě dostatečně dobrý pro sekretářku, ale diplomku bych v něm nedělal.

Doposud jsem dělal dokumenty pouze do 40ti stran a při správném používání stylů, křížových odkazů etc. jsem neměl problém. Velký obrázky uměj pozlobit, ale nic neřešitelného. A aby to vypadalo na každém PC stejně, tak k tomu se to exportuje do pdf.

Oni styly taky pouzivali, sam sem je to ucil. Ten wordowskej dokument fungoval trochu jako windows, cim vic zmen, tim se to chovalo hur, az k uplne nepouzitelnosti.

Ona diplomka asi neni uplne to k cemu je Word navrzenej - stovky zmen v jednom dokumentu je normalni vec u diplomky, ale treba s obchodnim dopisem si nikdo cele mesice hrat nebude.

Chápu co chcete říct, nicméně trvým na svém. Ve wordu 2010 jsem vámi popisované problémy neměl. Uznávám že třeba na spolehlivé umístění obrázků je potřeba fígl (odřádkuju nad i pod obrázkem, přepnu na obtékání nahoře a dole a poté vložím titulek).

Takže až někdy budu dělat dokument obsahující 50+ stránek, tak se ukáže kdo z nás má pravdu.

Samozřejmě když na slabším počítači do složitějšího dokumentu vložíte na začátku obsah, a on se na pozadí přestránkuje, tak to chvíli trvá. Menu View/Draft to řeší. Případně si vypněte Background Repagination a přestránkování vynuťte v případě potřeby klávesou F9.

Word je na diplomku vynikající nástroj. Když ho umíte používat.

To je s prepáčením pekná chobotina. Bežne zostavujem dokumenty obsahujúce tabuľky, grafy, obrázky, poznámky pod čiarou atď. presahujúce 100 strán vo worde a doteraz sa mi nestalo, že by sa word choval divne. Pritom v práci máme rôzne verzie na rôznych PC a všade je dokument rovnaký (prenos cez Sharepoint + pripomienkovanie od viacerých užívateľov).

Pokud píšu jednoduchý text (povídka, např.), tak mi stačí na začátek:
\chyph
případně ještě:
\magnification=\mag­step2

a na konec:
\bye

Vše mezi tím je holý text, akorát mezi odstavci se dělá mezera.
Chci-li nadpisy a podnadpisy, tak je to v každé slušnější příručce, včetně řady simplifikovaných textů v češtině.
Obávám se, že je to opět jednodušší než Word či cokoli podobného, kde na jedno písmenko na papíře připadnou až desítky fůzných formátovacích znaků.
Pokud nějakému blbci nestačí pdf, tak to copy - paste přenesu do Wordu, nebo něčeho podobného, a odmažu těch pár formátovacích příkazů.

Pokud píšu takhle povídku, tak jí můžu napsat na stroji nebo v ruce. Když jí někdo chce v PDF, tak ať si jí oskenuje. Haw.

Hlavní problém Wordu apod. spočívá v tom, že dokument vypadá na každém počítači jinak: Tak tohle je velmi rozšířený mýtus, který se však ani náhodou nezakládá na pravdě (min. od Wordu 2003). Pokud dokument vypadá na jiném počítači jinak je to klasický problém mezi židlí a klávenicí, a nikoliv problém Wordu. Samozřejmě, že lidé, kteří píšou stylem mezera mezera mezera enter enter, tyto problémy mají (kolik lidí dělá odstavce mezerníkem, konce stránek entruje atd.), ale pokud postupujete, jak máte, tak žádné takové problémy nevznikají.

Neříkámm, že to je u 100procent dokumentů, ale u 5 procent dokumentů delších jak cca 50-60 stran se to řeší neustále. Hlavně když každé oddělení dopňuje svoji kapitolu.

Takže ANO je stím problém. A jednou jsem to musel otevřít v LibreOffice a uložit v vněm jako ms formát, bohužel ani jedna verze MS offfice nedokázalo opravit chybu při tisku co vznikla při uložení souboru.

Zatím jsem se nesetkal s wordovským dokumentem, pro který by to neplatilo. Nanejvýš v případě (co měla OpenOffice už léta), že se udělá export do pdf.

Budete se divit, pokud použiji "strojoposné" písmo a budu entrovat každý řádek, tak mám větší šanci zachovat formátování dokumentu i na jiných počítačích, než když budou odstavce vcelku (stačí ohlídat počet řádků na stránce). Pak je nutné zvážit, co dá víc práce.

Toto je zajimavy prispevek. Pripustme, ze MS Word neni na diplomku vhodny...

A ted klicova otazka, je lepsi psat diplomku v LibreOffice Word anebo v LeX?
Jinymy slovy, je LibreOffice pro psani diplomky vhodnejsi nez nez MS Word??

Obávám se, že s výjimkou nebožtíka Klasika, který skutečně fungoval a byl i kvalitně zdokumentovaný integrovanou nápovědou (včetně např. synonymického slovníku), kde bylo možné si i nadefinovat přímo v programu vlastní rozložení klávesnice, "officoidní" programy, jakékoli, na tvorbu delšího a strukturovaného dokumentu vhodné nejsou a uživatel stráví podstatně víc práce "bojem s programem" než samotnou tvorbou textu.

Open a Libre office mají i export do TeXu. Dají se tedy použít jako určitý základ a následně to doladit ručně přímo v TeXovém kódu (nebudou ale asi umět styly). V některých případech (např. nějaké originální umístění obrázku) se člověk může nechat vygenerovaným kódem inspirovat pro vlastní makra.

S výjimkou Google Picasa jsou všechny tyhle editory obrázků na nic. Uživatel stráví podstatně víc práce "bojem s programem" než samotnou prací s fotkou. Co by na to asi řekl grafik? :)

Z Wordu můžete také exportovat do LeXu, stačí na to plugin. Je jich k dispozici několik.
http://www.grindeq.com/index.php?p=word2latex

Pokud potřebuji jenom ořez fotografie, tak opravdu nepotřebuji než jednoduchý program. Pokud potřebuji montáž na úrovni totálního zfalšování reality, jako je tohle:
http://indiatoday.intoday.in/story/swedish-photographer-wins-2012-world-press-photo-award/1/250434.html
(docala pěkný rozbor toho obrázku můžete najít zde: http://stary-kocour.blogspot.cz/2013/02/nenapadne-kouzlo-retuse.html),
nebo třeba nějakou fotorealistickou porno fotomontáž, tak musíte sáhnout po silnějším kalibru, typu třeba toho Photoshopu
Nicméně 99% uživatelů, kteří dělají něco s jakýmikoli obrázky na počítači, Photoshop nepotřebují, a pokud jim ho vnutíte, tak jim jen zbytečně komplikujete život (byť, pokud jim to dáte befélem jako sekretářkám ten Word, dáte vydělat prodejcům toho programu pěkné peníze a zasloužíte si i pěknou provizi).

Open a Libre office mají export do TeXu či LaTeXu zaintegrovaný, takže se uživatel nemusí zabývat alchymií kompatibility pluginu a programu.

Prostě na tom TeXu je hlavní půvab ten, že pokud potřebuji jednoduché dokumenty, tak se nemusím zabývat čímkoli složitějším, netáhnu jako balvan na krku např. změnu číslování v římských číslicích z velkých na malá písmena, zatímco Word je kolos, u něhož 99% funkcí nikdy nepoužiju a ty nepoužívané mi jen komplikují život, protože znepřehledňují jeho ovládání a zabírají místo v paměti počítače a na disku.

Sekretářka je profesionál, stejně jako třeba grafik. Její prací je mimo jiné produkovat dokumenty. Jenže pro vás když Word něco neumí, je to špatně. Když něco umí, tak je to také špatně, protože je to moc komplikované. TeX samozřejmě komplikovaný není - příkazy vám lezou do hlavy samy, navíc je už od pohledu vidíte jak bude výsledek vypadat, a samozřejmě nikdy nemusíte hledat v dokumentu chyby :D. Když jsme u toho, ta kpodpora jazyků v TeXu není nic moc (sám používáte předpotopní 8859-2 omezenou na češtinu), a například BiDi je pokud vím celkem problém.

Kompatibilita pluginu se řeší tak, že se na stránce podíváte, jestli funguje s vaší verzí Wordu.

Sekretářka je profesionál, ale na zcela jinou práci, než je typografie. Vzhledem k tomu, že pořizuje omezené spektrum písemných dokumentů, tak by jí stačilo něco mezi deseti až dvaceti šablonami (které by udělal někdo jiný) a jednoduchý textový editor (nebo ten LyX). Patrně by pracovala rychleji a efektivněji než s tím Wordem a nemusela by se co rok až tři posílat k placenému přeškolování na jeho novou verzi.

Je pěkné že víte, co ostatní potřebují. Zrovna ty sekretářky (hodné toho titulu) většinou umí s Wordem zacházet o řád lépe, než byste si vůbec uměl představit. Samozřejmě používají i šablony, které stačí vyplnit. Ale jejich job není práce na pásu - je to činnost, která vyžaduje invenci a improvizaci. To do šablon často prostě nenacpete. Další problém je v tom, že ty šablony musí někdo vytvořit. Ten někdo musí znát potřeby koncového uživatele. Asi to nebude šéf té sekretářky, natož lidé z IT oddělení, kteří (jak můžete vidět i tady v diskusi) většinou sami s Wordem neumí.

Je mi líto, zažil jsem mnoho sekretářek na svém mateřském i spolupracujících pracovištích a nebyla žádná, co by na Word, potažmo celé MS-Office nenadávala.
Myslím, že sekretářce je šumafu, jestli natáhne šablonu v TeXu nebo ve Wordu. Stejně ji udělal profesionál a ona do ní nezasahuje. To, co uvádíte v poslední větě, je do jisté míry pravda, nicméně platí to pro jakékoli šablony, i ty ve Wordu. Obávám se, že šéf opravdu nebude umět udělat např. šablonu na fakturu nebo objednávku toho či onoho.

Tak jim dejte TeX a nechce je našprtat se těch jeho 300+ příkazů, ať zjistí, jak vypadá opravdové peklo :)

Sekretářce je jedno, jak se produkt jmenuje. Když použije šablonu, potřebuje vědět, jak výsledek vypadá, a kam má co vyplnit. Ve WYSIWYG editoru je to intuitivní, v TeXovém zdrojáku ani náhodou. Navíc dotyčná většinou potřebuje výsledek někomu poslat aby na něm dál pracoval, použít revize, srovnat verze dokumentu a zvýraznit rozdíly atd.
Ty věci nenacpatelné do šablon musí lidé udělat sami. Doporučil jste, aby se každá sekretářka uměla těch 300+ příkazů? V GUI totiž najde i to, co poslední rok - nebo vůbec nikdy - nepoužila. V TeXu má smůlu. BTW například na tisk nálepek, obálek a rozpisování dopisů byste sekretářkám doporučil co? TeX a dopsat si makra? Moc pěkné.

1. Obávám se, že naprostá většina návodů k Wordu, které se povalují po policích knihkupectví s počítačovou literaturou, je nesrovnatelně obsažnější (zpravidla přes 1000 stran A4) než třeba Rybičkův LaTeX pro začátečníky s cca dvěma stovkami stran A5, který by těm sekretářkám stačíl bohatě. A nejsou tam pro srandu kráklíkům, bez nich se dá Word používat leda jako uživatelsky extrémně nepříznivý textový editor. Vzhledem k tomu, že vím, že po každém přechodu na novou subverzi Wordu se musí uspořádat pro pracovníky alespoň několikahodinové školení (minimálně o tom, jak to nastavit tak, aby to bylo co nejkompatibilnější s předchozí verzí), tak je používání Wordu opravdu jen a jen přehlídka ztraceného času (na rozdíl od (La)TeXu, které jsou stabilní mnoho let a mají vysoký stupeň zpětné kompatibility).

2. Když používám šablonu, tak NEpotřebuji vědět, jak dokument ve výsledku vypadá. Pokud to zpracuje (La)TeX, tak prostě vím, že to bude typograficky OK.

3. Ano, v GUI se především nalézají věci, které běžný uživatel nikdy nepoužil a nepoužije, a které tvoří jen balast, vedoucí k jeho totální nepřehlednosti (a potom potřebuji těch cca 1000 stran A4, abych se k tomu vůbec dostal) a pokud se k tomu přidá skutečnost, že GUI a uspořádání menu jsou zpravidla to jediné, čím se jednotlivé verze z pohledu uživatele liší, tak holt musím uživatele s každou verzí znovu přeškolovat.

1. The TeXbook má 496 stran, a co neumíte zpaměti, to prostě nemůžete použít, protože to vůbec nenapíšete. Nemluvě o tom, že spoustu běžných kancelářských úkonů (tisk štítků, verzování dokumentu, slučování verzí) v TeXu ani s těmi třemi stovkami příkazů neuděláte. Příručky k Wordu jsou zbytečné, pokud chápete princip word processingu, protože prostě všechno potřebné najdete v logicky uspořádaném GUI. Zcela zbytečný Word 2010 For Dummies má 407 menších stran, včetně velké spousty ilustrací.
2. Člověk je tvor vizuální. "Tohle zvýrazním červeně, tady chci v tabulce černou buňku s bílým textem, u bodu IV.8.3.a musím něco vložit". V TeX tohle nevidíte, vidíte jen zdroják. A to je pro většinu lidí dost náročné.
3. Pořád s eoháníte "běžným uživatelem". Kdybyste se podíval na to video The Story of the Ribbon, které jsem vám linkoval, tak byste věděl víc. MS si poměrně dobře změřil, co lidé s Wordem *opravdu* dělají, a v jakém sledu funkce používají. Na základě toho navrhl ribbon tak, aby nejpoužívanější funkce měly nejvyšší váhu podle Fitts' law, který se zabývá ergonomií interfacu.
BTW *vy* školíte uživatele Wordu? Se všemi těmi neznalostmi, které jste tu ukázal? To snad ne.

1. TeXBook k dispozici nemám, a přitom běžně TeX a LaTeX používám. Na základní věci (pokrývající prakticky sto procent toho, co potřebuje sekretářka) opravdu stačí ten cca 200 stránkový Rybička.
2. Právě tohle je nesmysl, vedoucí ke vzniku "papouchů". Jednotlivé partie dokumentu mají být definovány co do smyslu a pak je na typografovi (v tomto případě tvůrci stylů), jak to bude vizuálně vypadat. A ti zase respektují dlouholeté tradice typografické kultury a přípravy dokumentů.
3. MS cíleně vychovává z uživatelů blbce a podporuje u nich vznik těch nejhorších zlozvyků, a pak z jejich chování dělá jakési statistiky.

1. Takže nevidíte problém v tom, že v TeXu když neznáte konkrétní příkaz, tak neuděláte vůbec nic? Ve srovnání s Wordem, kde projdete logicky uspořádaná menu, a máte hned jasno?
2. Takže když chcete tabulku se sumami na posledním řádku, a ty sumy zvýraznit, tak voláte typografa (což je typicky písmomalíř a nikoliv grafik)? Zajímavé.
3. Word je pro blbce moc složitý vs MS cíleně vychovává z uživatelů blbce - neprotiřečíte si náhodou?

1. K tomu, abych mohl napsat složitěji strukturovaný text, zase moc příkazů nepotřebuji. Abych napsal v TeXu povídku, potřebuji dva: \chyph a \bye, případně vědět, že se odstavce odsazují volným řádkem.
2. Pokud potřebuji zvýraznit poslední řádek tabulky, tak tam dám něco jako \emph{obsah buňky}. LaTeX se postará o to, aby se to typograficky korektně zvýraznilo. Typograf není písmomalíř, ale tiskař, sazeč, případně ještě písmolijec.
3. Word je naprosto zbytečně složitý (protože udělat to samé v Klasikovi, ale i v Open/Libre office je zpravidla podstatně jednodušší). Ano, MS si vychoval komunitu uživatelů - blbců a jedním z důsledků je, že 99% a něco nedokáže s jeho programy korektně pracovat.

1. Povídka je pro vás složitěji strukturovaný text? :) Pokud jde čistě o blok hladkého textu, nepotřebujete ve Wordu vůbec nic. Otevřete aplikaci, založíte nový soubor, napíšete text. Pokud potřebujete nadpisy, použijete jeden klik myší, případně klávesovou zkratku.
2. Ano, a pokud budete chtít jinak zvýraznit sumy a jinak vybrané hodnoty v tabulce, už máte problém. Ve wordu máte v šabloně připravené styly buněk, které vidíte rovnou před sebou, a můžete si vybrat. V čem je to horší? V ničem, je to jen lepší.
3. I to je popsané v tom videu. Většina uživatelů zdaleka nepoužívá 100% funkcí, ale stačí poměrně malé množství uživatelů, abyste dal těch 100% funkcí dohromady, protože každý používá jinou sadu funkcí, specifickou pro svoji činnost.

1. Prostě hladký text se stvoří přibližně stejně snadno. U (La)TeXu mám ovšem velkou výhodu možnosti zvolit si textový editor (z velkého počtu dostupných), který mě nebude rušit a překážet v práci prvky wordprocessingu. U Wordu jsem odkázán výlučně na editor vestavěný (tedy, pokud to nebudu copy-pastovat napsané v něčem jiném, což někteří lidé také dělají (i v rámci psaní bakalářek a diplomek), protože ve Wordu se rozumně psát =tvořit text nedá)
Jakmile začnu dělat něco složitějšího, začne být spíš složitější práce s tím Wordem (už proto, že smysluplně pojmenovaná funkce s logickou a ustálenou syntaxí je zpravidla zapamatovatelnější než nějaká obskurní klávesová zkratka, které navíc Word nemá v helpu nějak rozumně popsané a ještě se verzi od verze mění).
2. Nemám problém, prostě nadefinuji buňku (nebo text v ní) se zvýrazněním (jaké provede (La)TeX v souvislosti s konkrétní šablonou), případně si nadefinuji druh zvýraznění vlastní (a jsem v podstatě omezen jen svou fantazií - a k některým výsledkům se mohu dostat i více různými cestami).
Nejsem omezen relativně chudou a navíc našim typografickým tradicím často nevyhovující nabídkou Wordu (ten reflektuje většinou tradice anglosaské, od evropských kontinentálních dost odlišné, a od středoevropských ještě víc).
Výsledek bude také vždy vizuálně lepší, než když provedu to samé pomocí Wordu (kvalitnější TeXovské fonty versus ttf, jejich preciznější umístění TeXem). Pochopitelně, na draftovém tisku jehličkou 100 dpi to asi bude šumafu.
3. Proto raději používám ten systém, který mi umožňuje funkce, které nepoužívám, zcela pominout a nemotají se mi na ribbonu nebo v nějakých nabídkách.

1. Jakmile začnete dělat něco složitějšího, tak se zdroják v TeXu bude výrazně lišit od tištěné podoby (zdroják tabulky se fakt nepodobá tabulce), a tím se to pro uživatele celé výrazně komplikuje. Navíc když uživatel nebude umět konkrétní příkaz, tak si neporadí, kdežto v GUI ho najde triviálně.
2. A definice zvýraznění buňky (nebo cokoliv jiného) vám v TeXu přijde jako jednoduchá akce, ve srovnání s klikem v GUI? Mě ne, a většině lidí ne.
U Wordu bych fakt neviděl problém v nevyhovující nabídce formátování. Shodneme se naopak na tom, že použitelnost řady šablon přiložených k Wordu je v našem prostředí je poněkud problematická :). Většina firem si ale definuje vlastní, ve svém grafickém stylu.
3. Proto raději používáte systém, kde když funkci neznáte zpaměti, tak ji vůbec nemůžete použít.

Děkuji - takže jsem měl pravdu. Problém je mezi židlí a monitorem. Zachovat stejný vzhled ve Wordu na více počítačích NENÍ zdůrazňuji NENÍ žádný problém. Nepsal bych to, kdybych s tím neměl bohaté zkušenosti - ve Wordu jsem psal (nejen) svojí bakalářku i diplomku a používal jsem při tom cca 4 počítače (ve školní knihovně [těch vlastně bylo několik], doma, 2 notebooky) a ve všech text vypadal stejně. Chtělo to jen PŘED tím, než jsem začal psát věnovat čas nastevení šablony. Problém je vždy v uživateli, který entruje po řádcích, neustále mačká mezeník a jiné oblíbené klávesy.

To není mýtus, ale skutečná historie. Kolem roku 1994 skutečně dokument vypadal všude jinak, protože si tehdejší Textové procesory (nejen Word, i AmiPro, možná i další) vždy přeformátovaly dokument podle připojené tiskárny. A když se změní poměr šířky a výšky stránky nebo velikost podporovaných fontů, tak to holt vypadá jinak. Zkrátka priorita byla "wysiwyg", tedy aby to na obrazovce vypadalo stejně, jako na tiskárně.

Jenže naposledy jsem tenhle problém ve velkém potkal u MS Word 97. Pozdější verze už se chovaly víceméně konzistentně. Možná je to vedlejší efekt toho, že už se tiskne minimálně do postscriptu nebo do bitmapy, takže už tolik nezáleží na tiskárně. Pořád se to ale rozhodí když tisknete na jinou tiskárnu (Letter versus A4) nebo když nemáte "ty správné fonty" (což je v českých MS Windows častý nešvar, používají se substituce fontů a i Times New Roman má jinak velká písmena než na anglických MS Windows). Obvykle to znamená, že před tiskem na papír klikám na obsah a rejstřík pravým tlačítkem a dávám "update", aby se aktualizovala čísla stránek. Protože přetečení na další stránku je ten jediný problém, co mívám.

Co se odsazování řádků Enterem a centrování mezerami týká, tak to je prosím pěkně prasárna a snad nikdo nebude požadovat, aby to vypadalo všude stejně.

Dokument Wordu vypadá na všech počítačích stejně. Předpokladem je, že dokument nemá nastavenou zpětnou kompatibilitu s Wordem 95 (Use printer metrics to lay out document), a fonty na obou počítačích mají stejnou metriku (můžete je zahrnout do dokumentu). Nebožtík Klasik tohle nedělal, ale na jehličkové tiskárně tisknul s vizuálně rušivými nestejnými rozestupy mezi písmeny. Jehličkové tiskárny totiž mají velmi nízké rozlišení, takže je to buď a nebo: buď se layout dokumentu změní podle metriky tiskárny, nebo to vypadá jak z Klasiku. V době Wordu 97 MS došel k názoru, že typické tiskárny v US už mají dost vysoké rozlišení, takže nastavil jako default layout podle metriky fontu. Ve vysokém rozlišení totiž ty zaokrouhlovací chyby škálování fontů nejsou vidět.

Bohužel existují "experti", kteří i v roce 2013 používají šablony dokumentů s nastavením Use printer metrics to lay out document, tj. šablony vytvořené původně ve Wordu 95 (bez ohledu na pozdější úpravy), a tuhle volbu si dodnes nevypnuli. A pak existují další "experti", kteří na stránce zkombinují deset fontů ve dvaceti velikostech, na cílovém počítači ty fonty nemají, a pak se diví. Běžte a vyzkoušejte si to - funguje to úplně stejně už od Wordu 97.
http://office.microsoft.com/en-us/word-help/preserve-original-appearance-for-viewing-or-printing-HP005189614.aspx

Obsah a odkazy se *nikdy* dělají ručně. Co když vložíte na začátek dokumentu odstavec navíc? To budete snad ručně kontrolovat a opravovat všechny odkazy, včetně odkazů v textu (vizte stranu XXX)? Myslel jsem, že takhle používají počítače jen amatéři a účetní.

Přetečení na následující stránku při přestránkování (třeba při přidání odstavce) pochopitelně nezabráníte, ve Wordu ani v TeXu. Ale měl byste nastavit na poslední odstavec textu "keep with next", případně "keep lines together", a mít zapnutou orphan control (což je default). Na další stránku pak přetečou dvě řádky odstavce před nadpisem (keep w next & orphan control), nebo celý odstavec (keep lines together). Když se umíte naučit s vi, mohl byste 2% vynaloženého úsilí věnovat výuky zacházením s Wordem - zvlášť pokud ho hodláte požívat.

Wordovský dokument na jehličkové tiskárně vypadal naprosto stejně hnusně jako dokument z Klasika, takže si člověk těmi rozestupy mezi písmeny nijak nepomohl. On tam vypadal blbě jakýkoli dokument z proporcionálním písmem (asi mejlíp vycházel dvi z TeXu, tištěný seciálním driverem pro danou tiskárnu).
Jakmile přišly inkoustovky 300 dpi, Klasik jednoznačně nad Wordem vedl.

Problém Wordu spočívá v tom, že má velice mizernou nápovědu (jako, konec konců, cokoli od MS), takže je nutno zakupovat a studovat knihy, případně absolvovat kurzy, které tento nedostatek suplují. To se, pochopitelně, promítne do celkové ekonomické bilance jeho užívání.

V TeXu ani jeho nádstavbách obsahy, vnitřní odkazy apod. neřeším, protože při generování náhledů to bude určitě špatně (finální dokument potřebuje dva až tři průchody TeXem, při nichž se postupně vytvářejí pomocné soubory s těmito informacemi), nicméně je to jednoznačné, protože v dokumentu je jasně vyznačeno, že to nebylo o.k. vygenerováno (a hlásí to i překladač). Tyhle věci řeším až ve finále, když už jsem s celkovým vzhledem a úpravou dokumentu spokojený (což, mj. znamená, že neplýtvám výpočetní kapacitou na nesmysly, jako v případě používání Wordu).

Mimochodem, "sirotky a vdovy" si raději ošetřím ručně, protože to vždy vypadá líp, než nějaká automatika. Navíc to Word řeší roztahováním / zužováním mezer mezi řádky, což je typografická příšernost.

K tomu vi apod.: Protože je zcela oddělena (v případě tvorby TeXovského dokumentu) tvorba textu a typografie, mohu se podstatně snadněji soustředit na to, co je zapotřebí, a neřešit situace, kdy mi zapnutí / vypnutí nějakého příkazu ovlivní oboje.

To si pamatujete dost špatně. Tisk na jehličkové tiskárně má obecně mizernou kvalitu, i z Wordu. Nicméně Klasik měl špatně vyřešené zaokrouhlování při škálování fontů, takže byl výsledek tristní. Chtěli jsme ho u nás nasazovat místo WordPerfectu, ale tohle celou věc zabilo, a skončili jsme u Wordu. Navíc v Klasiku spousta už tehdy běžných funkcí chyběla. Například tabulky byly vyloženě spartánské. Přesto jsem měl ET Klasik rád - při minimální velikosti programu dokázali autoři skoro nemožné.

Jinými slovy ty reference řešíte stejně jako ve Wordu: nacpete je do dokumentu, a ve finále před tiskem je jednou automaticky zaktualizujete. Akorát to ve Wordu takhle asi neumíte udělat.

Nápověda Wordu mi přijde v pohodě, i když časů od jejího přesouvání na web podle mě jde její kvalita dolů. Místo knih a kurzů zkuste jednou jakýmkoliv způsobem pochopit princip práce s word processorem. Umožní vám to potom pracovat s jakýmkoliv takovým nástrojem, případně lépe dělat s TeXem.

Vdovy a sirotky řeší Word zkrácením předchozí stránky, nikoliv změnou mezer mezi řádky. Zkuste si to.
BTW jak řešíte v TeXu tuhle věc ručně? Podle mě totiž neumíte správně používat ani ten TeX. Dokument máte psát tak, abyste kdykoliv mohl přidat na jakoukoliv stránku další text, a dokumentu to neuškodilo na funkci. Podle vašeho popisu to vypadá, že zalamujete stránky ručně, dělát ručně obsahy apod., což pro vás rozhodně není dobrá vizitka. Kdyby vaše dokumenty měl pak někdo upravovat, asi by mu vstávaly vlasy hrůzou.

Pokud máte problém oddělit obsah dokumentu od vzhledu, přepněte si Word na draft view, a formátování dělejte až na konci práce.

Netroufám si posoudit, zda byl tisk na jehličce (a jde o to, že se to typ od typu asi lišilo) lepší z Wordu nebo Klasika, nicméně z obou byl mizerný.
Tabulky v Klasikovi mi přišly vždy lepší než ve Wordu, už proto, že tam bylo jasné a přehledné nastavení síly čar mezi buňkami (a další vlastnosti), které u Wordu buď vůbec není, nebo je tak hluboko v klikacích menu a sub-sub-sub menu, že se k tomu uživatel bez speciálního školení nebo literatury neprokliká.
V nápovědě ve Wordu (ale i ve Windows) se mi téměř nikdy nepodařilo dostat k nějakým smysluplným informacím, byly tam (už nějakých 10 let jsem šťastným neuživatelem Windows) vždy jen nesmyslné bláboly.
Faktem je, že když Klasik skončil, tak jsem přešel na kombinaci Linux + (La)TeX, což mi připadalo lepší, než přecházet k něčemu výrazně horšímu.
Faktem je, že "vdovy a sirotci" jsou problém především u dokumentů, do jejichž znění nemůžete / nesmíte zasahovat. Pak je asi menší problém předčasný stránkový zlom než měnění šířky řádku.
Konec konců, pokud si nadefinuji v TeXu makro, že nadpisy od určitého hierarchického stupně výš budou začínat na nové straně (a pro nižší stupně, že budou začínat na vové straně, pokud budou např, pod 1/4 výšky stránky odspodu), tak se mi to tak zalomí (a podobná makra jsou standardní součástí některých šablon), nicméně ruční zásah, který třeba přesune obrázek /tabulku někdy spíš prospěje.

Zbytecne prehanite. Drzte se radsi faktu. Nastaveni sily car ve Wordu je mozna otravne, ale urcite neni tezke ho najit a zadne specialni skoleni na to nepotrebujete.

Tabulky v Klasikovi měly drastické omezení velikosti písma, nešlo měnit pozadí buněk atd. Ve Wordu se borders okolo čehokoliv měnily přímo na toolbaru, v ribbonu je to na kartě Table Tools/Desin (která se aktivuje, když do tabulky vlezete), případně v kontextovém menu (které se objeví poblíž výběru, když vyberete jednu nebo více buněk).
Tomu nerozumím. Pokud do dokumentu nesmíte zasahovat, tak přece nevložíte page break. Pokud do něj zasahovat můžete, tak není problém ho upravit tak, aby page breaks byly vždy automaticky korektní. A vůbec netuším, co máte s tou změnou šířky řádku. Jak/proč?
Pokud byste uměl zacházet s Wordem, uměl byste ve stylu nastavit, že před ním bude zalomení stránky. Vy na otevření definice stylu ale samozřejmě potřebujete tisícistránkovou knihu a dvě týdenní školení :D

Omezení velikosti písma v Klasikových tabulkách mě nikdy netrápilo (už proto, že ve Wordu nebo jiných "officech" zpravidla větší písma přetečou mimo buňku v tabulce). V tabulkách šlo nastavit barvu písma i barvu pozadí, sice u obojího jen 16 barev, ale za to ještě u pozadí různé sytosti. Nevím, co chtít víc.
V Klasikovi jsem vybral skupinu buněk a nadefinoval vlastnosti jejích hranic (druh a tloušťku čáry), různými výběry se daly nadefinovat i složitě formátované tabulky. Ve Wordu jde něco podobného asi také, ale podstatně složitěji a uživatelsky méně přívětivě. Zatímco u Klasika stačilo postupovat intuitivně, u Wordu zpravidla postup podle Helpu k žádoucímu výsledku nevede.
Vyskakovací menu, které se objeví vždy, když čtu nějaký dokument s tabulkami a narazím na některou z nich, a jen překáží při čtení na způsob flashových reklam na špatně udělaných webových stránkách, nesnáším; dtto ribbon, který je shit o level vyššího řádu. Plocha je na to, abych viděl co největší kus textu, ne aby po ní skákaly nástroje, které vůbec, nebo alespoň momentálně, nepotřebuji.

Pokud nesmím zasahovat do textu, pak to neznamená, že tam nemohu vkládat pagebreak. Vložením pagebreaku se znění např. smlouvy nebo zákona nezmění, zatímco třeba přehozením vět nebo odstavců mohu dostat text s úplně jiným významem.
Můžete změnit rozteč řádků (nevím jak Word, ale uměl to Klasik a dá se to i vnutit TeXu) na jedné konkrétní stránce na řádkování třeba 1.45 nebo 1.55 místo 1.5, což vám umožňuje "sirotky" nebo "vdovy" potlačit. Z hlediska teorie typografie je to sice příšernost, to uznávám, ale může to být menší zlo, než nechat někde plácat osamělý řádek, případně oddělit podpis od textu smlouvy apod. V některých případech si třeba mohu pohrát se změnou fontu s podobným dopadem (ale to zase jde třeba u přetékajícího 1 stránkového dokumentu, ne u něčeho většího), nicméně někde jsem prostě donucen ke kompromisnímu řešení, který konkrétní prohřešek proti korektní typografii (zda ponechání "sirotků" a nebo "vdov", zda předčasný stránkový zlom nebo zda změna rozteče řádků, nepatrné rozšíření stránky apod.) je u konkrétního dokumentu menší zlo než ty jiné jmenované (či nejmenované) možnosti. A obvykle to já udělám lépe než nějaká automatika a já si také za to nesu kůži na trh, ne ten, kdo ji programoval s tím, že mi nějaké řešení bude vnuceno jako jediné možné.

No nás spíš trápilo omezení velikosti písma zdola. A minimálně ta verze, která nás zajímala, měla možnosti formátování tabulek velmi omezené. Těch problémů bylo víc, včetně toho nekvalitního tisku, ale to je jedno.
Hm, ve Wordu stačí najít ohraničení tam jde jsem psal, a naklikat to. Pokud to u vás nevede k výsledku, je asi chyba mezi klávesnicí a židlí.
Kontextové menu se vám objeví jen když provedete výběr, a když zároveň máte kurzor myši poblíž toho výběru. Ribbon si můžete skrýt dvojklikem, a na čtení dokumentu se používá view Full Screen Reading. Sice víte, proč je tak která věc shit, ale bohužel to víte úplně špatně :/

Ano, měnit řádkování na konkrétní stránce je příšernost, a to z hlediska word processingu. Typografie utrpí také, ale méně. Řešení vdov/sirotků jsem už popisoval. Samozřejmě funguje i pokud do dokumentu přidáte text. V tomhle se automatice nikdy nevyrovnáte, a přitom je to zcela zásadní aspekt. Word processing není jako sazba časopisu do rámů, kde text na straně 33 vpravo nahoře musí zůstat právě tam. Naopak se dokument VŽDY píše tak, aby přežil přidání/odstranění textu, změnu okrajů tisku apod. Pokud byste si z naší konverzace zapamatovat jedinou věc, tak ať je to tohle. Natvrdo formátované dokumenty jsou ve word processoru (včetně TeXu) zvěrstvo, které dělají amatéři a idioti. Pevně doufám, že nepatříte ani do jedné z těch skupin.

Patrně jste nepřišli na to, že měl Klasik pro velmi malá písmena extra font.
Ve Wordu se to asi nějak udělat dá, problém je, že je to proti tomu Klasiku maximálně neintuitivní, a že potřebuji návod, abych se v tom vyznal.
Kontextové menu vyskakuje vždy, když se kursor dostane na tabulku (nebo něco jiného, co má kontextové menu).
Ribbon mě naštěstí minul, protože naposled jsem musel ve Wordu pracovat na W 3.11, pak jsem přešel na Klasik a z něj jsem se nechtěl vracet na něco výrazně méně kvalitního, takže jsem přešel na (La)TeX.

Prostě pochopte, že existují dokumenty, na kterých nesmíte změnit ani čárku, a pak jste nucen používat nejrůznější "dirty tricks", aby to jakžtakž vypadalo.

Buď jsme na to nepřišli, nebo ten font tehdy ještě neměl. Klasik jsme zavrhli před jeho poslední verzí.
Ohledně toho interface mám teorii. V době Klasiku jste byl o pěkných pár let mladší, zvyklý věci zkoumat a experimentovat. co vy na to? :)

Pokud nemůžete měnit text dokumentu, ale můžete vložit page break, tak úplně stejně můžete změnit formátování odstavce tak, aby byl svázaný s následujícím odstavcem, nebo aby sám řešil vdovy/sirotky.

Byl v základní sadě fontů (tiny?).
S Wordem jsem přišel do kontaktu podstatně dříve (rok, dva) než s Klasikem, v tom to nebude. Motivací přechodu na Klasik bylo přejít na kvalitnější produkt.

Pokud má dokument v daném fontu 40 řádků na stránku a celkem má 41 nebo 42 řádků, tak opravdu nepomůže nějaká automatika, ale jen ruční předčasné zalomení za předposledním odstavcem nebo nějaký jiný výše popsaný zásah.

Rozsáhlý interface nemusí být nepřehledný, o čem svědčí právě ribbon.

OK, takže podle vás každý program s GUI má jít ovládat tak, že k němu posadíte člověka z ulice, a on bude sám od sebe vědět? Tak to bohužel není. Zkuste neznalého člověka posadit k podvojnému účetnictví. Všechno je v menu, každý si ta menu může projít, ale bez znalosti *principu* budou výsledky tristní. Podobně když posadíte někoho k Photoshopu, bude bez znalosti *principů* ztracený. A nepomůže mu ani desetikilogramová knížka návodů, dokud nepochopí to opravdu důležité. Naopak jakmile to člověk pochopí, nemusí znát každou položku menu (na rozdíl od nutnosti se naučit příkazy TeXu zpaměti), a najde vše potřebné rychle.

S tím kódováním si to asi pletete. Výběr kódování byl v menu Font, a ta informace se držela v souboru (pro každý úsek textu), takže se na ni není potřeba při importu ptát. Od Wordu 97 je Word v Unicode, je to irelevantní. Při importu i exportu textu si můžete kódování zvolit, takže to také není problém.

Bohužel někteří lidé ty SW pro tvorbu TTF fontů koupili nebo upirátili, a pak fonty lokalizovali. Bohužel proto, že jejich fonty měly často špatně nastavené Unicode hodnoty. To tehdejším aplikacím moc nevadilo, ale problém se projevil při převodu na Unicode.
Pokud se vám mrší čeština v dokumentech Wordu a není to špatnými fonty, je tu ještě jedna velmi exotická možnost. Na začátku devadesátých let existovala neoficiální lokalizace Windows, která nepoužívala CP 1250 (bylo to tuším 8859-2). Rozšířila se minimálně, ale možná jste měl tu smůlu. Samozřejmě všechny dokumenty psané v téhle neoficiální verzi jsou v oficiálních verzích Windows nečitelné. Nicméně za to MS fakt nemůže :)

Proč by automatika podle vás neměla pomoci?

Automatika zpravidla nepomůže, protože není (a v principu ani nemůže být) programovaná na velmi nestandardní situace.

Dobře napsané GUI uživatele vede, takže se v něm orientuje intuitivně, alespoň v základních věcech. Jako chronický uživatel SW od MS jste patrně dobře napsané GUI neměl příležitost vidět :-)

Bylo tam nastavení kódování češtiny (volba z nějakých 4 - 5 možností) a nastavení formátu dokumentu (opět volba z více možností). Odškrtalo se to (nebo nechalo implicitní nastavení) a kliklo se na "uložit". Už je to moc let, podrobnosti nevím.

Windows nemohly používat 8859-2, jednoduše proto, že produkty MS toto kódování neumějí. Ukládaly to jako ISO Latin 2 a od ISO 8859-2 se lišilo Ř a ještě jedno nebo dvě písmena, ve velké i malé variantě. Pokud člověk něco na Windows potřeboval uložit opravdu v 8859-2, musel sáhnout po nějakém ne-MS softu. Proto si taky TeXisti koupili svůj editor (jel na DOS a v DOSovském okně Windows).

Pro vás je, pokud jsem z předešlých příspěvků pochopil, nestandardní situací i tvorba tabulky obsahu :)

Ano, GUI může do jisté míry vést i neznalého člověka. ale nemůžete čekat, že ho naučí principy. Jako vás účetní program nenaučí účetnictví, Word vás nenaučí word processing. Když jsme u GUI, tak doporučuji Linux. Skvělé jsou například taková ta dlouho fakticky standardní schémata barvy průjmu, se skvělými 3D checkboxy, které musíte pětkrát prokliknout, abyste zjistil, v jakém stavu se vlastně nachází. Vynkající je také Gimp, který zdobí kdejakou GUI Hall of Shame.

Ano, produkty MS běžně nepracují v 8859-2, i když mají API na převod tohoto kódování. Windows 3.x a 9x pracovaly v ANSI 1250, Windows NT jedou od první verze v Unicode. Bohužel ta neoficiální lokalizace nejela v ANSI 1250, ale v jiné CP - tuším právě 8859-2.

Pokud musím to generování obsahu naklikat v nějakém čuňácky napsaném GUI, pak je to skutečně nestandardní situace.
Nicméně tou "nestandardní situací" v předchozím příspěvku jsem měl na mysli situaci, kdy žádné ze standardních řešení není jednoznačně dobré. V takovém případě je téměř jisté, že řešení provedené automatikou bude horší než řešení udělané ručně.

Nemůžete dost dobře srovnávat GUI programů, které jsou k dispozici zdarma, s programy, které stojí několikanásobek úředního životního minima. Až bude Word za tu cenu, jako běžná linuxová distribuce (Debian, Fedora atd.), tak mu také ledacos odpustím (ale asi bych ho ani pak nepoužíval, za to by mi spíš museli platit - konec konců, těm sekretářkám za to také platí, že se s tím magoří).
U toho GIMPu je to dáno tradicí Unixu, která je odlišná od tradice DOS - Windows. Sám si opravdu netroufnu posoudit, zda je lepší jedno kompaktní GUI nebo více dílčích v samostatných oknech; na některé druhy práce bude asi lepší jedno, na některé to druhé. Přiznám se, že pokud bych pracoval s GIMPem na Windows, tak bych si asi nastavil jeho tradiční GUI, ale dokážu si představit že někdo zatížený návyky z používání MS programů si nastaví raději kompaktní GUI.

Windows ukládaly a ukládají češtinu kódovanou naprosto chaoticky (jeden čas jsem si dokonce myslel, že každý exemplář win si udělá svoje kódování češtiny na základě generování náhodných čísel během instalace). Je jen jediný rozumný přístup k tomuto problému: Windows jednoduše nepoužívat.

References/Table of Content, to je fakt náročné. Tomu by se na školení měl věnovat minimálně jeden den :)

U Gimpu je to dané neschopností autorů navrhnout slušný interface, a vůbec produkt nějak rozumně zacílit. Kdyby ti lidé pracovali v komerční firmě, tak by s touhle kvalitou produktu dávno zkrachovala, a oni by už pracovali na něčem užitečnějším.

Ve světle vašich minulých příspěvků mě nepřekvapuje, že když má něco jednoduchá a jasná pravidla, tak je to podle vás naprosto chaotické a nepoužitelné.

U GIMPu je to určitá minimalistická koncepce dílčích jednoduchých a přehledných GUI. Vzhledem ke kvalitě mnoha komerčních produktů (i v oblasti grafických editorů) rozhodně nijak nezaostává. Zjistil jsem např. že i tak jednoduchý komerční produkt, jako je malování pro Windows, je pro řadu uživatelů nepoužitelné.
"Intuitivní klikání" v GUI má své limity a dosáhnete jich poměrně brzy. Potom převáží výhody programu s jasně definovanými příkazy s jasně danou syntaxí.

Takže, aby nadpisy určité úrovně začínaly na nové stránce, musíte v (La)TeXu napsat skript. Zajímavé. Ve Wordu je to otázka 3 kliknutí. Btw. když ta tři kliknutí uděláte, zjistíte, že dokument Wordu vypadá všude stejně.

A mají to v tom Wordu přesně se stejnou syntaxí a způsobem volání té funkce už od 80. let?
A je nějaká záruka toho, že to v příští verzi Wordu bude vypadat a fungovat stejně?

UI se mění, funkcionalita zůstává a rozšiřuje se.

Pro mě je zásadní součást "funkcionality", že klepnu na ikonku nebo udělám klávesovou zkratku a ono to vykoná nurčitou činnost. Ne to, že se ty zkratky s každou subverzí mění a ikonky jsou pokaždé jinde, případně zmizí.

Máte pravdu, nedělal. V životě jsem napsal jediné větší neHTML a nezdojákové dílo a to diplomku před 12 lety.

Omlouvám se za pozdní odpověď, používal jsem "-L czech" a nefungovalo to dobře. Zkusím však jiné rady, které zde zazněly, a třeba něco bude fungovat.

A co když potřebuji jednu konkrétní tabulku na ležato v jinak "normálním" dokumentu? Už jsem to řešil i tak, že jsem ji vysázel v LaTeXu, udělal z pdf obrázek, otočil o 90 stupňů a vložil do Wordu.
Prostě Word tyhle věci buď neumí, nebo nejsou popsané v integrované nápovědě.

No to je pak nesmírně složité. Musíte nejprve koupit knihu, pak ji přečíst, zajít na školení... :) A pak stačí vybrat tabulku a na kartě Table Tools/Layout si zvolit Text Direction podle potřeby. To se týká jen textu v buňkách. Rotaci tabulky můžete udělat třeba v Excelu.

OMG, vysázet v TeXu, exportovat do PDF a vložit do Wordu? Vy se mi snad zdáte :). Když už to chcete dělat přes ruku, nenapadlo vás třeba z tabulky udělat obrázek ve Wordu, a pak si ho narotovat? Označit, Ctrl+C, Alt+E, S, vybrat Enhanced Metafile, a rotaci obrázku snad už zvládnete. Pracoval jste někdy s clipboardem, rozumíte formátu dat v clipboardu?

Je mi líto, ale funkce, která není dostupná pod rozumným názvem v menu ("Tools/Layout" a "Text Direction" jsou prostě skřeky, které by mě těžko mohly napadnout). Navíc ten váš popis se s každou verzí Wordu mění (a často se mění i názvy nejrůznějších funkcí a vlastností), takže se běžně sekretářky každé dva tři roky přeškolují na novou verzi Wordu (Open a Libre office jsou na tom stejně). Asi je také pro MS výhodnější udělat mizerný help, ve kterém se nedá nic najít, jen cyklické odkazy, a k Wordu (a celým Office) ještě prodávat po 1 - 2 kKč návody, v nichž jsou věci, které mají slušné programy popsané v helpu nebo v man.

Tabulku bych ve Wordu nedělal, už proto, že ta LaTeXová vypadá mnohem líp (a zpravidla při stejném obsahu zabere méně místa).

Clipboard, pokud to jen trochu lze, nepoužívám, protože je silně závislý na OS i konkrétních spuštěných programech a druhu desktopového prostředí a jeho výsledky jsou zpravidla silně nepředvídatelné.

Zato v TeXu by vás to napadlo prostě samo, nebo byste se do místo do menu dlouze podíval do stropu... :) Navíc koho by napadlo, že formátování tabulky najde pod Table Tools, kde jsou navíc celé dvě(!) záložky. Na to je nutně potřeba knížka a drahé školení :D

Vzhled tabulky ve Wordu záleží na tom, jak si ho nadefinujete. Chcete kontrastní první řádek (opakující se na každé stránce), zvýrazněný první sloupec a sudé řádky s lehce šedým pozadím? Ve Wordu na pár kliknutí. V TeXu nad tím strávíte výrazně víc času, a budete to 20x kompilovat a prohlížet.

Clipboard je jeden z nejsilnějších nástrojů ve Windows. Většinou ho dokží používat i pokročilejší začátečníci. Trochu škoda, že jste se ho nenaučil používat. Nicméně to dost vypovídá o vaší (ne)znalosti běžné práce s PC.

Spíš bych to hledal pod "Tvorba tabulek", nebo "Úprava tabulek" nebo něčím takovým. Alespoň pod takovými názvy se to najde v učebnicích (La)TeXu.
V (La)TeXu si udělám šablonu na tabulku a jednotlivé části konkrétních tabulek pak vkládám jako nově definované příkazy s parametry. Pokud dělám 5 - 6 podobných tabulek a víc, je to rychlejší a pohodlnější než jakýkoli Word/Writer (Klasik byl něco jiného, ten to měl vyřešeno po svém a přímo geniálně). Mohu se bez problémů vrátit i k dokumentům z 90. let a v nich nadefinovaná makra použít, wordovské dokumenty z té doby by se mi patrně ani korektně neotevřely (párkrát jsem to zkoušel, nezobrazovala se tam korektně čeština).
Vzhledem k tomu, že Windows nepoužívám, clipboard mě nijak neoslovuje.

V ribbonu to funguje tak, že když jste na objektu nějakého typu, zobrazí se barevně odlišená karta <object> Tools, a pod ní případně stejně probarvené pod-karty. Takže po vstupu do tabulky se ribbon přepne na Table Tools, pod kterým jsou záložky Design a Layout. Jakmile znáte princip tohoto GUI, je to velmi logické.
http://www.jegsworks.com/Lessons/words-2/report/ribbon-tabletools-layout-alignment-centerright.gif

Ve Wordu vložíte tabulku, tím se zobrazí karta Table Tools/Design. Na ní si vyberete styl tabulky. Pokud chcete, můžete si vyrobit vlastní styl, a ten pak aplikovat na další tabulky. Jednoduché.
Word umí dodnes otevírat i soubory Wordu 1.0 (by default je to zakázané, povoluje se to v nastavení). Pokud vám nefungovala čeština, šlo o dokumenty Wordu 95 v kombinaci se zbastlenými taky-českými fonty (kterých v ČR tehdy bylo celkem dost - fonty tehdy "lokalizoval" kdejaký pablb). Kdysi na to MS vydal nějaké konverzní makro.
http://www.microsoft.com/en-gb/download/details.aspx?id=23377

U clipboardu chápu, na Linuxu je to trochu problém.

Ribbon nechme stranou a konkrétní postupy vkládání tabulek také. Důležité je, že to má u Wordu i jeho současných konkurentů silně neintuitivní ergonomii a potřebuje se k tomu návod. V Klasikovi to bylo intuitivní a ergonomicky velice kvalitně provedené, TeX ani LaTeX se netváří, že návod není zapotřebí (a kvalitní návody k nim existují).

Starší verze Wordu uměly načíst i uložit .doc s různým kódováním češtiny, takže se na nich dalo ručně nastavit konkrétní kódování češtiny otevíraného souboru. Nové verze Wordu tohle neumějí, takže otevírají starší dokumenty defaultně, a tudíž často až vždy špatně (a na rozdíl od toho Wordu 95 a starších tam chybí možnost korektní kódování češtiny načítaného souboru nastavit). Asi by se to dalo udělat přes Open nebo Libre office a v nich tuhle funkci dopsat, což je výhoda GNU/GPL software.
Pokud někdo "bastlil počeštění", tak to byl Microsoft, žádné české fonty od někoho dalšího jsme nikdy neměli. Paradoxně by toto měl být menší problém, protože by mělo stačit vložit ty extra koupené "zbastlené fonty" do současných windows.

Prostě používání softu od pochybných firem, nedodržujících standardy a používajích obskurní uzavřené formáty, bude vždy zdrojem problémů, když ne okamžitě, tak v budoucnosti.

Klasik byl jednoduchoučký editor s pár funkcemi. Word je daleko rozsáhlejš, takže interface nemůže být tak přehledný. Od Photoshopu asi také nečekáte, že bude mít interface MS Paintu. Ohledně intuitivnosti nesouhlasím. Když pochopíte princip, je to jednoduché a logické. Jenže vy jste ty principy zjevně nikdy nepochopil, a dovolím si odhadnout, že jste ani ten ribbon nijak déle nepoužíval.

Starší verze Wordu uměly načíst i uložit .doc s různým kódováním češtiny - fakt? Toho jsem si všimnul jen při otevírání čistě textových souborů. Navíc Word 97 a vyšší jedou v Unicode (zatím co vy jedete v TeXu v roce 2013 v 8859-2). Dopisovat funkce můžete samozřejmě i v MS Office, pomocí dokumentovaných interfaců. Naopak bych vás chtěl vidět, jak byste se patlal se zdrojákem OOo/LO, a jak byste ty změny znovu integroval a testoval po patchi nebo nové verzi :)
Tenle problém byl způsobený fonty. Mám to mnohokrát vyzkoušené, věřte zkušenému. Používání zbastlených fontů samozřejmě přináší problémy, dříve nebo později. Naopak používání MS Office vede ke svkělé zpětné kompatibilitě, kterou může ostatní SW závidět.

> Klasik byl jednoduchoučký...
On tak jednoduchý nebyl, v zásadě jsem se nesetkal s úkolem, který by nezvládl*. Jinak Word je jednoznačně rozsáhlejší, tudíž má nezvládnutelně nepřehledné interface. S tím Photoshopem rovněž souhlas, třeba na dokreslení kolečka do mapy stažené z pana Googla zcela jistě nebudu krást Photoshop (a v podstatě nebudu ani startovat GIMP), ale použiji nějaké co nejjednodušší malovátko typu Xpaintu.

> Intuitivnost
Nesouhlas, intuitivnost je objektivně daný jev (byť závislý na kultuře)**. Pokud musím požádat instruktáže a školení, aby se uživatelé vyznali ("pochopili principy"), co kde v menu najdou, tak to interface prostě intuitivní není.

> Starší verze Wordu...
Ano, používal jsem, vím to. Bylo tam submenu, v jakém kódování text uložit, které se objevovalo bez ohledu na zvolený typ souboru. Pokud má současný Word nastavené natvrdo Unicode, tak si neporadí ani s windowsovským ani s newindosovskými kódováními češtiny.
8859-2 je jasně definovaný standard, díky kterému mohu bez problémů pracovat i s dokumenty pořízenými v roce 1990 (pokud ještě dokážu načíst příslušné médium). Wordovské doc-y z té doby současný Word buď neotevře vůbec, nebo zmrví.

Fonty: Faktem je, že jsem svého času (90. léta) pátral po nějakém nástroji pro tvorbu/úpravu ttf fontů a nic v té době dostupné nebylo, vyjma nějakých programů o nehorázné ceně. Problémy ale byly i s dokumenty pořízenými a následně otevíranými v systému, kde zcela jistě žádné nestandardní fonty nebyly (prostě jen holá instalace z oficiálních médií).
V (La)TeXu mám zaintegrovaný nástroj na tvorbu / úpravu fontů, který navíc zajišťuje, že celá věc bude kompatibilní s TeXovským kódováním češtiny, které se nezměnilo víc než 20 let (to je výhoda dlouhodobého dodržování standardů).

_____________
* Neuměl "tykadla" u sloupcových grafů, ukazující rozsah (nejčastěji) směrodatné odchylky. Ale to v té době neuměl ani Excel.
** Národy píšící např. zprava doleva některé věci intuitivně vnímají jinak

Pusťte člověka z ulice k Photoshopu nebo AutoCADu, dopadne to tragicky. Ve Wordu se i laikovi podaří tak-nějak spatlat dopis nebo memo, ale těžko ho program může naučit principy word processingu. Bohužel po spatlání pár dokumentů má řada lidí mylný dojem, že Word vlastně ovládá. Unixového admina také nedělá znalost příkazu ls, a grafika nekvalifikuje úspěšné oříznutí fotky ve Photoshopu.

GUI Wordu se do verze 2003 měnilo zvolna a evolučně. Ribbon je dobrý, protože laik má na očích nejpoužívanější funkce (Fitts' law), a profík ho přesto může používat velmi rychle a efektivně.

1. "Word processing" - co to je? Typografie to není, protože tu Word nezvládá, a psaní textu asi taky ne, protože to se ve Wordu dělá podstatně hůř než v nebožtíku T-602. Patrně je to tedy nějaké ptydepe pro psaní textů na špatném textovém editoru.
2. Ribbon většině uživatelů nevyhovuje (a jejich reakce prakticky vždy byla "proboha, jak se to dá vypnout?"), takže to asi taková výhra není.
Mě by tedy vadilo, kdyby mi po stránce lítalo cosi, co nepoužívám, a zakrývalo podstatnou část tvořeného dokumentu. V normálním programu se normální uživatel dostane k nejčastěji používaným funkcím klávesovou zkratkou, což je podstatně efektivnější a ergonomičtější.

1. http://en.wikipedia.org/wiki/Word_processing
2. Ribbon je ohledně efektivity lepší, než kombinace menu a toolbarů. Tohle video pěkně ukazuje důvody pro změnu UI, stejně jako výsledky té změny. Ve zkratce všichni chtějí od MS Office čím dál víc funkcionality, ale do menu a toolbarů už není kam to nacpat, aby program zároveň zůstal použitelný a uživatelsky přítulný.
http://blogs.msdn.com/b/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx
A že někteří uživatelé nadávají? No jo, musí se znovu naučit, co už uměli. Ale pak je jejich práce efektivnější.
BTW vy neumíte v ribbonu pracovat s klávesovými zkratkami? Je to stejné jako u menu: stisknete Alt, a pak pokračujete podle zobrazených písmen.

ad 1. Čili podle Wiki je to jakási nekvalitní nápodoba typografie
ad 2. Pokud umím klávasové zkratky (a pokud nebudou v každé verzi potažmo subverzi změněny), pak je prostě Ribbon něco navíc, co nepotřebuji.

Jinak kdybyste tam nacpal milion + tisíc dalších funkcí, tak z toho nedostanete kvalitní typografii, spíš naopak zhoršíte efektivitu a ergonomii celého programu.
Ano, uživatelé nadávají, protože je jim vnucováno něco, co objektivně nepotřebují a nechtějí.
Opravdu neexistuje jediný smysluplný důvod, proč by nemohl být jednostránkový a bez jakéhokoli formátování zápis z porady vedení, rozesílaný nižším vedoucím v hierarchii firmy, psaný v T-602 a velký do 2 KB, a musí místo toho být psaný ve Wordu a mít 2 - 5 MB. Nehledě k různým průšvihům s historií dokumentu, kdy k tomu občas jsou dolepeny i dokumenty velice důvěrné povahy, jako např. platové výměry. Dtto dopisy a cca 99% dalších dokumentů, vznikajících v rámci firemní i státní administrativy.

1. Přečtěte si to ještě jednou :)
2. Krása GUI je v tom, že ho můžete ovládat rychle a efektivně z klávesnice, ale kde neznáte klávesové zkratky (protože tu danou věc neděláte často), prostě to najdete v GUI. Když danou věc používáte častěji, zkratkovou klávesu se naučíte. Naopak v TeXu nebo vi bez nějaké externí nápovědy nikdy neuděláte věc, kterou už nemáte zapamatovanou.

Zápisy z porad nejsou hladký text. Typicky se píší v tabulkách, kde se uvádí zda je daný bod rozhodnutí, informace apod., jestli z toho plyne nějaká akce, kdo je odpovědný, jak dlouho na to má, a pak teprve vlastní text. T602 jednak coby 16-bitový SW dnes ani nespustíte, pak má příšernou podporu tabulek, a nakonec je blbost psát zápisy z meetingu v iném produktu než třeba smlouvu. Jednostránková tabulka také nemá ve Wordu 2-5MB.
"Historií dokumentu" asi myslíte funkci Track Changes. To je zásadní věc ve chvíli, kdy na dokumentu pracuje více stran - příkladem je smlouva. Pochopitelně když je někdo matlák, zapne si Track Changes, dá do dokumentu platové výměry, pak je z něj smaže a vloží místo nich memo pro zaměstnance, tak je to těžké. Autor takového incidentu to buď udělá záměrně, nebo neumí svoji práci - v obou případech vyhodit.

1. Je mi v zásadě jedno, jestli otevřu funkční externí nápovědu (výhoda Linuxu - mohu ji mít na druhé pracovní ploše) nebo nápovědu interní. Pokud je interní help mizerný, což je u MS aplikací standard, použiji raději něco externího.
2. Zatím jsem se nesetkal se zápisy z porad vedení, které by nebyly prakticky hladký text, pouze formátovaný do odstavců.
3. Vím o lidech, kteří ještě před nějakými 6-7 lety udržovali ve firmě DOSovský počítač s MAT, protože tam měli formuláře na smlouvy, faktury atd. a nechtělo se jim přecházet na neohrabaný a méně kvalitní Word. Byli docela rádi, že se objevil DOSBox, ve kterém to jde spustit i pod Windows, postrádajících vlastní emulátor DOSu.
4. TrackChanges byly prostě problém (teď už se o tom snad víc ví), protože na tuto funkci nikdo neupozorňoval, v nápovědě to popsané nebylo a sekterářky byly více-méně zvyklé vzít starší dokument, upravit ho a uložit pod novým jménem (protože práce se šablonami je natolik neohrabaná, že to nikdo rozumný nedělá).

Obecně k tomu Wordovskému (ale Libre a Open office jsou na tom podobně) GUI: Nemám rád, když se program snaží "za mě myslet", a když např. řádek začíná datumem nebo rodným číslem, tak mi na další řádky automaticky sype "pořadová" čísla apod., dopisuje za mě slova, automaticky (a blbě) "opravuje" psaný text apod. Takové funkce jsem schopen tolerovat jen tehdy, když je budu moci trvale a na jednom místě vypnout a používat je jen v explicitně potřebných případech (jaký za posledních cca dvacet let u mě nenastal). Stejně tak vím o doktorandech, kterým Excel po načtení databáze přeformátoval (nevratně) desetinná čísla (např. hodnoty krevních enzymů) na datumy. Takže to museli psát znovu, a ještě byli rádi, že nevyhodili podklady.
Proto raději text napíšu do kvalitního editoru, u kterém si mohu být jist, že ve výsledku bude to, co jsem tam napsal já, a ne to, co si nějaký pologramotný programátor myslel, že bych tam psát měl. A pokud to má být ve Wordu, tak to do něj copy-paste přenesu.

1. Externí nápověda je závislá na webu, a déle se natahuje.
2. Asi jste těch zápisů moc neviděl.
3. Dobře jim tak. Já ještě před pár lety viděl policajty, kteří používali psací stroje, a psali na nich dvěma prsty, s hledáním kláves po klávesnici.
4. Track changes samozřejmě v nápovědě byly a jsou, nebylo to zapnuté by default, a práce se šablonami je triviální (File/New, vyberete šablonu; nebo kliknete na šablonu na disku a vytvoří se nový dokument).
5. Ty automatické opravy v jedné verzi Wordu fakt obtěžovaly, protože byly by default zapnuté, a musely se vypínat v Tools/Options/Au­tocorrect, kde je lidé jako vy nenašli, protože na to neměli týdenní školení :). V současných verzích se po automatické opravě zobrazuje kontextové udělátko, které umí vrátit opravu zpátky, nabízí přestat s opravami, nebo otevřít nastavení všech auto-oprav.
6. Excel neformátuje DB data. Naopak při otevření textového nebo CSV souboru se to může stát, pokud špatně vyberete datové typy. Ani pak to samozřejmě data samo nezmrší - musíte si je ručně uložit (přepsat původní soubor). Zkušení uživatelé tohle vědí, vaši kolegové asi ne. Excel je mimochodem geniální nástroj.

Ještě k automatickým opravám: TeX vám je dělá samozřejmě také. Z tildy vyrobí tvrdou mezeru, z dvou minusů n-dash, se třech minisů m-dash atd.

1. U slušných programů mohu mít jako nápovědu textový / pdf / html soubor na disku, s tou mohu pracovat, i když jsem off line. Že to u Wordu nejde, tak prostě nepatří do té zmiňované kategorie.
2. Chodí mi každý týden do pošty
3. Je to spíš dáno tím, že DOSovské programy byly prostě kvalitnější a win nepřinášejí žádnou funkci navíc (obdobně i EpiInfo pro DOS, naštěstí spustitelné z DOSBoxu, versus EpiInfo pro Windows, zabugované a nespolehlivé)
4. Musel byste
a- to cíleně hledat
b- vědět přesně, jak se to jmenuje
c- vyvěštit z těch blábolů v nápovědě tohle riziko
a, b i c jsou za horizontem množností běžného uživatele, který potřebuje jen sednout a psát.
5. Problém je, že se ty opravy nedaly vypnout a když to člověk konečně nějak našel, tak se při novém spuštění Wordu opět obnovily. Já mám počítač opravdu na psaní textů (mj.) a ne na hledání, do kterého menu a submenu a subsubmenu atd. nějaký kretén zastrčil ovládání nějaké funkce, případně jak ji, inspirován LSD či něčím ostřejším, pojmenoval.
I kontextové "udělátko", které mě nutí, abych ty opravy zase zapnul, mě obtěžuje.
6. Ano, Excel skutečně je schopen ze sloupce hodnot některé, zcela chaoticky, změnit na datumy. Setkal jsem se s tím opakovaně a nejen já. Dojde ke ztrátě informace, protože je nelze přeměnit zpět na výchozí číslo.
Může se to stát i po otevření xls souboru pořízeném na jiném počítači.
Automatické ukládání pochopitelně data zmrší i v původním souboru.
Je to prostě vlastnost, která je velmi nepříjemná, nedá se jednoduše odstranit (a zejména ne tak, aby byla odstraněna navždy, prostě natvrdo zapsána do nějaké konfigurace, která se nepřepíše ani např. při automatickém upgradování ServicePacování apod.). Je to jeden z důvodů, proč tento šmejd nepoužívat a proč před jeho užíváním studenty více-méně varujeme.
Pokud mám korektní soubor formátu csv, tak nepotřebuji Excel, protože R.

7. K vašemu následujícímu příspěvku:
Je naprosto zásadní rozdíl, když píšete knihu o aflatoxinech a Word po načtení vašeho textu redaktorem změní "aflatoxin" na "alfatoxin" (nestalo se mě, ale kolegovi) a mezi tím, když já do textu vložím značku pro nezlomitelnou mezeru, takovou či makovou pomlčku atd. a TeXový program ji korektně zpracuje, tak jak já chci. Stejně tak jako není "automatická oprava" když interpret z:
#!/usr/bin/perl -w
print "Hallo world";
vypíše na obrazovku jenom to Hallo world.
Pokud rozdíl mezi těmito dvěma věcmi jako uživatel a obhájce Windows nechápete, pak jen demostrujete, že užívání Windows vede k cerebrální insuficienci.

1. MS Office má dnes nápovědu lokálně i tahanou z netu, můžete si to přepnout přímo v helpu. Ta z netu je aktuálnější, ta offline je... offline. S tímhle MS přišel cca ve stejné době, kdy help přestal být tolik popisný. Dnes se víc zabývá popisem "jak na to", a méně popisem konkrétních voleb v dialogu, což mi méně vyhovuje.
2. Takže si všichni zúčastnění přečou nestrukturovaný hladký text zápisu? To je tak "praktické", že snad musíte být akademik, případně pracovat ve státní správě.
3. LOL, no comment
4. Ještě jednou: je to by default vypnuté. Pokud si někdo umí revize zapnout, snad je umí i používat. Kdo neumí používat revize, nemá kvalifikaci na vykovávání práce sekretářky.
5. Ty opravy se samozřejmě daly vypnout, a Word si to samozřejmě pamatoval. A kde najdete nastavení prakticky celé aplikace, to byste měl vědět i coby začátečník.
Žádné kontextové udělátko vás nenutí opravy zase zapnout - zobrazuje se jen po *uskutečněné* opravě.
6. Popsaný problém nastává při importu textů, když jsou špatně nadefinované datové typy sloupců. Podobný problém můžete vidět přímo v Excelu, když máte jako oddělovač datumu nastavenou tečku, jako oddělovač desetinné části čísla čárku, a vložíte například hodnotu 1.08. Excel to pak interpertuje jako 1.8. aktuálního roku. Ovšem to se *nemůže* stát u již vložených dat při novém otevření souboru, protože data jsou uložená už v daném formátu.
Připadá mi dost vtipné, že tohle nevíte, a studentům doporučujete nesmysly.
7. Ano, jak jsem psal, to byl problém jedné verze Wordu, která automaticky aplikovala opravy ze slovníku. Tahle automatická oprava překlepů fungovala celkem dobře v angličtině, kde byl slovník dostatečně obsáhlý. V češtině bohužel slovník obsahoval jen "tvrdě" česká slova, takže docházelo k mršení méně obvyklých jmen, odborné terminologie apod. Dobře si to pamatuji, protože jedna z našich firem sídlila v ulici, jejíž jméno to mršilo (bylo to jedno neobvyklé příjmení). Řešením bylo vypnout volbu Automatically use suggestions from the spelling checker. Pokud vím, v češtině to měl nakonec vypnuté každý (možná kromě lidí, kteří si sice u Texu cokoliv vygooglí, ale s Wordem neumí, a na změnu jeho nastavení potřebují knížku a školení :D). Další verze Wordu už měly výchozí nastavení správně. BTW tyhle věci můžete nastavit všem uživatelům v doméně jako správce pomocí pár kliků myši. Tedy pokud není vaše znalost administrace Windows na úrovni vaší znalosti Wordu :D

1. Proto mám raději programy, které mají man XYZ zaintegrovaný do OS

2. Nevím, proč nějak složitě (jinak než do odstavců) strukturovat informace typu kdo byl přítomen, co se projednávalo, jaké jsou výsledky a kdo je čím zaúkolován.

3. Někteří "podivíni" dávají přednost fungujícímu programu na archaickém OS před nefungujícím programem na rádobymoderním OS.

4. Pravděpodobně když se to vyplo, tak se nedaly rušit úpravy provedené omylem, nebo něco podobného

5. a 7. "Opravy" se možná daly vypnout, problém nastal, že se znovu a znovu zapínaly, jednak po novém spuštění programu, jednak někdy i po načtení souboru. Prostě MS Office na rozdíl od toho Klasika postrádá (či postrádala v době, kdy jsem s ní byl nucen pracovat) možnost uživatelské konfigurace, která by se zapsala na disk a pokud by ji uživatel aktivním zásahem nezměnil, tak by zůstala stejná. A protože nakonfigurování bylo extrémně obtížné (prolézání složitého stromu menu různých úrovní), na rozdíl od toho Klasika, kde to bylo vše na jedné kartě k zaškrtání políček a uložení, tak na to většina uživatelů rezignovala a brala to jako další špatnou vlastnost.
Dotyčná věc je spíš o aroganci programátorů toho šmejdu, kteří uživateli cosi vnucují bez ohledu na jeho reálné potřeby.

6. Opakovaně se to stávalo při naplnění tabulky a uložení jako xls. Vím o větším počtu lidí, kteří takto přišli o databázi, nebo ji museli alespoň opravovat. Naopak, při uložení jako CSV se zpravidla podobné prasárny nedějí. Prostě Excel je na jakoukoli vážnější práci nevhodný. Pokud ještě přidáme skutečnost, že dokáže totálně zprasit statistiku, tak je to skutečně soft, před kterým je nutno varovat.

1. Man je příšernost. Jak v něm zjistíte, jak změnit rozlišení obrazovky? Pomůže vám jen u command line, a jen pokud znáte jméno příkazu.
2. Aby to bylo přehledné.
4. Ne, tak to fakt nebylo a není.
5-7. Nastavení oprav je součástí profilu uživatele. Jiné volby mohou být součástí nastavení dokumentu. To "složité" nastavování mě rozesmálo. Nemáte proslém si zapamatovat tři stovky(!) příkazů TeXu, ale najít nastavení v Tools/Options (což je mimochodem stejné prokticky ve všech programech s menu) je pro vás problém? :)
6. Ano, když naplníte tabulku nesprávně (špatné datové typy sloupců nebo špatný desetinný oddělovat při importu textu), může se to stát. Není to chyba Excelu, ale uživatele. Samozřejmě přímou příčinou je fakt, že po světě existují různé oddělovače částí datumu, různá pořadí částí datumu a různé desetinné oddělovače, což v tom dělá trochu chaos.

1. Asi v man Xorg. Zatím jsem ale vždy vystačil s dobře napsanými konfiguračními soubory.
2. :-)
4. Z hecu to zapnuté nebylo a o příslušných rizicích informovaly až články na internetu
5-7 Proč se tedy ten profil uživatele sám každým spuštěním změní?
"Nastavení dokumentu" - čili musím nastavovat nejen Word, ale nějak i dokument, no potěš koště!
Proč bych to měl hledat v nějakých "nástrojích", když potřebuji změnit konfiguraci?
V tom TeXu je to vše prostě jasně a jednoznačně popsáno, nemusím nic složitě hledat a googlit po internetu, kde jaké nastavení je.
6. Tabulku by nemělo zajímat, jaké datové typy v ní jsou. Měla by se uložit, tak jak je a tak jak byla zpět načíst. Je mi jasné, že pokud budu vkládat údaje do buněk s blbě nakonfigurovaným typem dat, tak se to může pomrvit. Ale jestliže do prázdného Excelu načtu soubor, tak by Excel neměl predikovat, kde je jaký typ dat, protože to
a- neví
b- on není ten, komu o něčem takovém přísluší rozhodovat.
A jestliže vyplním tabulku a je to OK, uložím ji a znovu načtu a je to pomrvené, tak to není chyba uživatele, maximálně v tom smyslu, že použil SW šmejd. Navíc xls je uzavřený formát, který si formát čísel a data předefinovává sám do nějaké vnitřní binární podoby, od toho by měl být uživatel oddělen, ne, aby byl nucen řešit ještě tohle. To řeším u csv v textovém editoru.

1. Asi bohužel ne.
4. Tipnul bych si na záměr, nebo zapnutí funkce omylem, nebo použití té funkce bez její důkladné znalosti.
5-7. Pokud se profil "sám mění", může to být třeba nastavní Group Policy na serveru. To připadá v úvahu, pokud doménu spravuje někdo s tak důkladnou znalostí administrace, jak skvěle vy znáte Word.
Kam byste v menu dával nastavení? Ve Windows bývá standardně v Tools/Options. Na Macu v Edit/Preferences nebo File/Preferences.
6. Zkuste se nad tím zamyslet. Jak asi Excel má spočítat =A1+A2, když se nebude zabývat datovými typy? Výsledek může být "Hello World", 3, nebo 2.1.2000 v závislosti na datových typech. Při importu textu se vás Excel na datové typy zeptá; jen to chce neodkliknout defaults bez kontroly, protože detekce těch typů pochopielně nemusí být spolehlivá, zvlášť když existují různé oddělovače o kterých jsem psal. Při otevření XLS souboru problém nehrozí, což už jsem psal.
Formát s tím nemá vůbec nic co dělat. Excel má obecně data typu text a typu číslo, s tím že zbytek je řešený formátováním při zobrazení. Datum je počet dnů od 1.1.1900 (s lehkou modifikací), a interně je to číslo. Když si na buňce s datem změníte formát na číslo, tak to uvidíte.

1. Vím, že jsem to kdysi ručně nastavoval v souboru, který se jmenoval nějak jak x.conf nebo xorg.conf a bylo tam velmi podrobně napsáno, co se stane, když se některá položka změní buď přepsáním čísla nebo zakomentováním / odkomentováním některého z následujících řádků. Musel si to člověk pečlivě přečíst a původní soubor, pochopitelně, zazálohovat, ale bylo to dost "blbuvzdorné". Na Windows se mi naproti tomu podařilo nevratně zlikvidovat grafiku (na reinstalaci Win) pouhou instalací videokodeků.
4. Viděl bych to tak, že přinejmenším explicitně nebylo (a možná pořád není) popsáno v helpu riziko.
OpenOffice jeden čas (dlouho jsem to nepotřeboval, takže nynější stav neznám) umožňovaly dokument explicitně uložit bez historie, což mi připadalo jako jednodušší řešení.
5-7. A jak to řešit v případě jednoho počítače, pracujícího off-line? Tam mi asi nastavení group policy na nějakém obskurním serveru moc nepomůže, že? A přitom to tam dělalo taky.
6.
a- Jak už jsem uvedl, pokud vyrobíte v programu tabulku (a je správně), uložíte ji do defaultního datového formátu a na tom samém počítači ji druhý den načtete a data jsou v ..., tak je asi něco špatně v tom programu. Protože solidně napsaný program si ta data načte do té podoby, v jaké byla před jejich uložením. Jak to udělá, to mě, jako uživatele, nemusí zajímat.
b- Vzhledem k tomu, že Excel byl jeden čas "ochoten" vyrobit aritmetický průměr i ze znaků typu A/B/C nebo Muž/Žena, tak bych se zase tak moc s nějakými "datovými typy" neprsil. Je to také jeden z důvodů, proč nepoužívat Excel třeba na statistické výpočty: Protože nijak nevaruje uživatele, že po něm požaduje krávovinu. Proto je lepší třeba to Epi Info (a třeba i to DOSovské), které na vás vysype varovné hlášky i v případě, že si necháte spočítat t-test nebo u-test a vložená čísla neprojdou testem na rozložení podle Gaussovy křivky. Ono vám to ty testy spočítá (protože klidně můžete nezávisle na konkrétním datovém souboru mít jistotu, že ty hodnoty takto rozloženy jsou), ale upozorní vás to na problém a nabídne vám to alternativu (v tomto případě Kruskal - Wallisův test). Zase je to velký kontrast proti MS přístupu k uživateli, kdy jsem "dojížděl" na tisk konceptů barevnou hlavu u tiskárny a pokud jsem měl černobílý dokument tak to odmítalo tisknout s tím, že hlava v tiskárně je barevná a dokument černobílý, takže jsem musel Billovi Debillovi vždy označit jednu mezeru jako barevné písmeno.

1. Když uživatel potřebuje nápovědu na klik na desktop pravou myší a výběr rozlišení ve vlastnostech, tak mu nabídnete aby si naše lkonfigurák a začal ho studovat? Vy jste vůbec průkopník alternativních cest, které jsou sice pracnější a náročnější na učení, ale zase... pozitiva mě nějak nenapadají :)
Samozřejmě že vy jste musel reinstalovat. Jinému by stačilo rebootovat do safe mode a ty kodeky odinstalovat, případně použít System Restore pro návrat do stavu před instalací kodeků, nebo udělat in-place upgrade.
4. Dnes tam to riziko popsané je. Bohužel uživatelé jsou idioti, takže je potřeba jim říkat "pozor, rm může smazat soubor", "pozor, historie úprav v dokumentu může ukázat historii dokumentu", "pozor, text který napíšete do formu na webu může být někde vidět" apod. :(
5.-7. To vám těžko vyřeším na dálku. Nemáte u vás snad IT helpdesk?
6.a. Ještě jednou: nestává se to v XLS a není to závislé na počítači. Nejvýš je možné, že jiný počítač zobrazí data jinak (desetinná čárka/tečka, oddělovač data).
6.b. Excel, na rozdíl třeba od SPSS, není statistický SW. Dá se tak samozřejmě používat, ale má to svá omezení. Pokud se vám ta omezení nelíbí, je čas použít něco jiného.
Volba inkoustové kazety je čistě věc driveru, v popsaném případě asi driveru výrobce.

1. Nikde není řečeno, že uživatel potřebuje měnit rozlišení monitoru v průběhu práce s OS. Potřebuje to jednou nastavit při instalci nového systému, nebo přechodu na nový HW, tedy jednou za několik let. Za tu dobu se daleko snadněji zapomene nějaký "klikací algoritmus" oproti úpravě konfiguračního souboru.
To, že instalace kodeků na Windows může vést ke zhroucení systému a nutnosti přeinstalovat celý systém, protože se stane neopravitelným, mi řekli dodatečně IT pracovníci. Já bych se tím pádem byl do instalace kodeků vůbec nepouštěl.
Faktem je, že na Linuxu se kodeky jednoduše rozbalí a s právy roota nakopírují do příslušného adresáře (jsou asi tři možnosti, +- ekvivalentní).
Restart do Safe mode je dobrý maximálně na záchranu dat, stejně je jednodušší (u windows) systém reinstalovat než se v něm dlouhé hodiny vrtat, a pak stejně reinstalovat. Ještě jednodušší je z toho vytahat data pomocí nějakého záchranného linuxového distra.
Kdysi mi bylo řečeno jedním IT profesionálem, že on windows reinstaluje cca 1x za měsíc jako prevenci hromadění nejrůznějších problémů (já Linux tak jednou za 2 - 3 roky).
4. Problém je, že MS cíleně vychoval davy nemyslících ovcí, které nečtou nápovědu (protže ta je u MS produktů zcela bezcenná) a automaticky na vše kliknou "Ano", protože MS produkty se mnohokrát za jedno sezení ptají na naprosté nesmysly.
5-7. Tento problém mě už netrápí, protože jsem, naštěstí, už víc než deset let šťastným NEuživatelem Windows.
6a. Viděl jsem na vlastní oči, takže mě o opaku nepřesvědčíte.
6b. V tomto s vámi souhlasím, Excel se nehodí na nic, tedy ani na tu statistiku. Proto jeho používání studentům silně NEdoporučuji, i na tu statistiku.

Driver byl od MS, nebo se tak alespoň tvářil. Stáhl mi ho tam IT při refrešování systému (nějaký Service Pack) v domnění, že tisk vylepší; původní driver od HP, dodaný s tiskárnou, tohle nedělal.

1. LOL, to nemůžete myslet vážně. Vy po letech zapomenete na pravý klik na ploše, ale budete si pamatovat umístění a název konfiguráku?
Instalace čehokoliv vám může zhroutit systém, pokud u té instalace máte právo admina. A jak jsem psal: někteří umí restartovat v Safe Mode, vybrat program a dát odinstalaci. Jiní umí použít System Restore, aby vrátili systém do staršího stavu. No a pak jsou tu amatéři a nedoukové, kteří musejí reinstalovat kvůl každé blbost. Já od NT4 do WinXP a od Visty do dneška nereinstaloval (z XP na Vistu jsem musel, protože to byl přechod z 32-bit na 64-bit). Holt někdo umí, a někdo reinstaluje.
Pokud nějaký IT "profesionál" reinstaluje preventivně, tak jsou ty uvozovky zcela na místě.
6a. Někteří na vlastní oči viděli, že svíčka hromnička opravdu pomáhá, protože neuhodil blesk do domu kde hořela. Věřím že si něco myslíte, ale na základě historie naší komunikace moc nevěřím vašemu úsudku. Čemu věřím je popsaný a reprodukovatelný problém.
6b. Není vám těch studentů trochu líto? Pokud jim říkáte to co jste psal tady, tak je totiž jistě krmíte i spoustou dalších nesmyslů. A to si přece nezaslouží. Nebo snad chcete, aby se jednou - jako vy - stali průkopníky nejkrkolomnějších a nejneefektivnějších cestiček?

1. Úpravu rozlišení jsem párkrát dělal, nikdy ne pravým klikem na plochu.
> Instalace čehokoli vám může zhroutit systém ...
Na Windows zcela jistě.
> System Restore
Zkoušel jsem, dá to opravdu víc práce a zabere víc času než reinstalace, a navíc nikdy není výsledek jistý, i to musíte zohlednit v situaci, kdy se rozhodujete mezi opravou systému a reinstalací.
Např. jsem také nikdy nezkoušel editovat registry, přestože i to může výrazně zvýšit výkon systému (protože jsem nenašel program k jejich editaci, který by zaručoval, že systém tu editaci přežije).

6a. Viděl jsem na vlastní oči. Záznamy si nevedu (ve stylu tehdy a tehdy na takové a takové verzi). Nebudu-li užívat Excel, nebudu dělat MS pokusného králíka.
6b. Není, protože se jim to vrátí v tom, že budou dělat věci pořádně a pořádnými nástroji. Prostě použití Excelu na statistiku je něco podobného, jako mít coby odborné zdroje jen články z Wikipedie (tedy postup NON LEGE ARTIS).

1. Nejen na Windows.
System Restore je naopak velmi rychlý. Zřejmě máte na mysli in-place upgrade, aka repair instalaci, aka "nainstalovat to znovu přes starou instalaci".
Editace Registry je v principu stejná jako editace textové konfigurace. Žádný textový editor vám nezaručí, že váš Linux úspěšně zabootuje po úpravě konfiguráku. Je to prostě na vás, musíte vědět co děláte. A protože to zjevně nevíte, tak zapomeňte, že existuje něco jako Windows Registry. To zvýšení výkonu jsou většinou kecy, a různé "optimalizátory registry" jsou v lepším případě obdobou svěcené vody, v horším případě rovnou škodlivé aplikace.
6a. Vašim očí nemám důvod nevěřit. S úsudkem, tedy hodnocením toho co vidíte, naopak mám trochu problém.
6b. Kdybych byl student, asi bych vám moc nepoděkoval za nesmysly typu "Word neumí kerning", "definice stylů ve Wordu je ve srovnání s TeXem pracná", "počítač je dobré čas od času preventivně reinstalovat" apod.

Neni to jedno. Kdyz nekoho posadis pred Word, tak neco napise, udela. Pri dostatku casu a snahy (ta vetsine uzivatelu chybi) to mozna udela i dobre. Kdyz me posadis pred LaTeX bez googlu/meho disku, tak ac jej pouzivam temer vyhradne posledni dva roky, stejne budu mit problem si vzpomenout, jak udelat to ci ono (moje pamet je strasna, co nemam napsane, to nevim.). Ve Wordu bych to zvladl, ac jej pouzivam minimalne. Vygooglit jsem si parkat musel jenom detaily a neprisel jsem na ne sam jen proto, ze proste jsem se nejak neshodl s autory na nazvu/umisteni funkce. Po druhe uz takovou vec zvaldnu bez googlu.

Vlastne ano, pokracujte. Pokud to neni intuitivni, tak proc obcas soupam listickama, pouzivam u delsich dokkumentu styl nadpis, prenastavuji zahlavi, a az na vyjimky nedavam dva entery za sebou? Nikdy jsem o Wordu necetl zadnou knizku, nikdy jsem nemel zadny kurz. Samozrejme clovek neprijde na vsechno, spoustu veci dela blbe (napr. ten tady zminovany master dokument neznam a budou toho tuny co nevim), ale v podstate kdyz chce, tak se tem zakladum nauci sam.

Zhruba v té době jsem tchýni v LaTeXu finalizoval výzkumovou (stavebně a urbanisticky historickou) studii se spoustou dokumentárních obrázků (skenované archivní fotografie, pohlednice, malby, i amatérské z muzejního archivu, i moderní fotografie toho, co se z těch historických věcí dochovalo) a skenovaných plánů.
Faktem je, že když se to finalizovalo na Pentiu II, tak to funělo, hekalo a vzdychalo cca 15 minut (Mandrake 10, tetex, Joe), akorát se za tu dobu uvařilo kafe, ale spolehlivě se to udělalo tak, jak jsem chtěl, včetně obsahu, seznamu vyobrazení atd. Dělal jsem to tehdy "s Rybičkou na kolenou" a nepouštěl jsem se do žádných extravagancí, ale vypadalo to, jak jsme potřebovali. A mnohem líp než její původní pokusy v MS Wordu, které skončily zablokováním počítače, MMCH výkonnějšího a s větší operační pamětí, než byl "stařešina" s Linuxem.

Věřím, ale sotva to bylo zhruba v té době, když MK10 vyšel dle wiki 2004, tedy o 8 let později :)

Říkám to proto, že i v historickém wordu na historickém stroji se směšným výkonem šlo spolehlivě vytvářet stostránkové dokumenty s obrázky atd. Jenom to chtělo dodržet určitý postup. A v tom bude asi ten problém :)

Možná to byla MK8, teď mám na počítači 10. Rozhodně ale:
1. byl to počítač bazarový, zakoupený v 90. letech jako "jetý"
2. byl na něm soft (tetex), který už byl v 90. letech k dispozici.