Názor k článku Tvorba diplomové práce v LyXu (1) od Lael Ophir - Rozsáhlý interface nemusí být nepřehledný, o čem svědčí...

Rozsáhlý interface nemusí být nepřehledný, o čem svědčí právě ribbon.

OK, takže podle vás každý program s GUI má jít ovládat tak, že k němu posadíte člověka z ulice, a on bude sám od sebe vědět? Tak to bohužel není. Zkuste neznalého člověka posadit k podvojnému účetnictví. Všechno je v menu, každý si ta menu může projít, ale bez znalosti *principu* budou výsledky tristní. Podobně když posadíte někoho k Photoshopu, bude bez znalosti *principů* ztracený. A nepomůže mu ani desetikilogramová knížka návodů, dokud nepochopí to opravdu důležité. Naopak jakmile to člověk pochopí, nemusí znát každou položku menu (na rozdíl od nutnosti se naučit příkazy TeXu zpaměti), a najde vše potřebné rychle.

S tím kódováním si to asi pletete. Výběr kódování byl v menu Font, a ta informace se držela v souboru (pro každý úsek textu), takže se na ni není potřeba při importu ptát. Od Wordu 97 je Word v Unicode, je to irelevantní. Při importu i exportu textu si můžete kódování zvolit, takže to také není problém.

Bohužel někteří lidé ty SW pro tvorbu TTF fontů koupili nebo upirátili, a pak fonty lokalizovali. Bohužel proto, že jejich fonty měly často špatně nastavené Unicode hodnoty. To tehdejším aplikacím moc nevadilo, ale problém se projevil při převodu na Unicode.
Pokud se vám mrší čeština v dokumentech Wordu a není to špatnými fonty, je tu ještě jedna velmi exotická možnost. Na začátku devadesátých let existovala neoficiální lokalizace Windows, která nepoužívala CP 1250 (bylo to tuším 8859-2). Rozšířila se minimálně, ale možná jste měl tu smůlu. Samozřejmě všechny dokumenty psané v téhle neoficiální verzi jsou v oficiálních verzích Windows nečitelné. Nicméně za to MS fakt nemůže :)

Proč by automatika podle vás neměla pomoci?