Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

Obsah

1. Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

2. Vztah nástroje Graphviz a již popsaných nástrojů určených pro tvorbu diagramů a grafů

3. Graf s jediným uzlem

4. Volba výstupního formátu

5. Graf s větším množstvím uzlům a neorientovanými hranami

6. Popisky hran v grafu

7. Grafy s orientovanými hranami

8. Nepatrně složitější grafy s orientovanými hranami

9. Zvýraznění hran v grafu

10. Další modifikace způsobu vykreslení grafu: uspořádání uzlů zleva doprava

11. Přepínač splines

12. Modifikace uzlů v grafu

13. HTML entity v popiskách hran i uzlů

14. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem dot

15. Různé algoritmy pro rozmístění uzlů aneb praktická ukázka filozofie „rozděl a panuj“

16. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem circo

17. Další grafy vykreslené nástrojem circo

18. Repositář s demonstračními příklady

19. Odkazy na články s tématem programové tvorby grafů a diagramů

20. Odkazy na Internetu

1. Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

V mnoha dokumentech, popř. v různých reportech (někdy i automaticky generovaných) je nutné vytvářet diagramy s uzly propojenými neorientovanými či orientovanými hranami. Pro tento účel je vhodné ve většině případů použít balíček nástrojů nazvaný Graphviz. V tomto balíčku nalezneme především utilitu nazvanou dot, která na základě textové definice orientovaného či neorientovaného grafu vytvoří rastrový či vektorový obrázek s grafem, přičemž je možné zvolit, jaký algoritmus bude použit pro rozmístění uzlů a hran na vytvořeném obrázku. Modifikovat lze i další vlastnosti grafu, především styl vykreslení hran, rozmístění uzlů grafu apod. Textová definice grafu používá jednoduchý popisný jazyk (samozřejmě doménově specifický), který je v současnosti podporován i několika dalšími nástroji a stává se tak nepsaným standardem pro mnoho aplikací pracujících s grafovými strukturami.

Obrázek 1: Nástroj Graphviz lze použít i pro vizualizaci objektů uložených v operační paměti (Python).

2. Vztah nástroje Graphviz a již popsaných nástrojů určených pro tvorbu diagramů a grafů

Nástroj Graphviz se velmi často používá ve funkci backendu využívaného dalšími front-endovými nástroji a knihovnami. Tyto nástroje/knihovny, ať již se ovládají programově nebo interaktivně, vytváří definice grafů kompatibilních s Graphviz a následně je Graphviz zavolán pro vizualizaci těchto grafů. Tímto způsobem pracuje například knihovna Rhizome, se kterou jsme se seznámili v tomto článku.

Obrázek 2: Graf vykreslený knihovnou Rhizome určenou pro Clojure.

Nad nástrojem Graphviz je postavena i knihovna Diagrams (pro Python) a go-diagrams (pro Go). S oběma těmito knihovnami jsme se seznámili v článcích Tvorba diagramů s architekturou systémů s využitím knihovny Diagrams a Knihovny Diagrams a go-diagrams určené pro tvorbu diagramů s architekturou systémů .

Obrázek 3: Architektura nakreslená knihovnou Diagrams určenou pro Python.

3. Graf s jediným uzlem

Ukažme si nyní ten nejjednodušší graf, který je možné s využitím nástroje Graphviz vykreslit. Tento graf bude obsahovat jediný uzel a žádnou hranu. Definice takového graf může vypadat následovně:

graph {
    a;
}

V případě, že je definice tohoto grafu uložena do souboru nazvaného graph01.dot, lze vykreslení grafu do rastrového obrázku zajistit tímto příkazem:

$ dot -Tpng graph01.dot > graph01.png

Obrázek 4: Graf s jediným uzlem bez hran vykreslený předchozím příkazem.

4. Volba výstupního formátu

Nástroj dot a současně i další nástroje z balíčku Graphviz, podporují několik výstupních formátů, které se volí přepínačem -T:

0 0 1 beginpage
gsave
36 36 62 44 boxprim clip newpath
1 1 set_scale 0 rotate 40 40 translate
% a
gsave
1 setlinewidth
0 0 0 nodecolor
27 18 27 18 ellipse_path stroke
0 0 0 nodecolor
14 /Times-Roman set_font
23.5 14.3 moveto 7 (a) alignedtext
grestore
endpage
showpage

Ještě si pro úplnost ukažme způsob exportu do formátu SVG neboli Scalable Vector Graphics:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?>
<!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN"
 "http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd">
<!-- Generated by graphviz version 2.36.0 (20140111.2315)
 -->
<!-- Title: %3 Pages: 1 -->
<svg width="62pt" height="44pt"
 viewBox="0.00 0.00 62.00 44.00" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<g id="graph0" class="graph" transform="scale(1 1) rotate(0) translate(4 40)">
<title>%3</title>
<polygon fill="white" stroke="none" points="-4,4 -4,-40 58,-40 58,4 -4,4"/>
<!-- a -->
<g id="node1" class="node"><title>a</title>
<ellipse fill="none" stroke="black" cx="27" cy="-18" rx="27" ry="18"/>
<text text-anchor="middle" x="27" y="-14.3" font-family="Times,serif" font-size="14.00">a</text>
</g>
</g>
</svg>

Po naformátování příkazem:

$ xmllint --format graph1.svg > graph1B.svg

Získáme relativně snadno čitelný soubor s tímto obsahem:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?>
<!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN" "http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd">
<!-- Generated by graphviz version 2.36.0 (20140111.2315)
 -->
<!-- Title: %3 Pages: 1 -->
<svg xmlns="http://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" width="62pt" height="44pt" viewBox="0.00 0.00 62.00 44.00">
  <g id="graph0" class="graph" transform="scale(1 1) rotate(0) translate(4 40)">
    <title>%3</title>
    <polygon fill="white" stroke="none" points="-4,4 -4,-40 58,-40 58,4 -4,4"/>
    <!-- a -->
    <g id="node1" class="node">
      <title>a</title>
      <ellipse fill="none" stroke="black" cx="27" cy="-18" rx="27" ry="18"/>
      <text text-anchor="middle" x="27" y="-14.3" font-family="Times,serif" font-size="14.00">a</text>
    </g>
  </g>
</svg>

5. Graf s větším množstvím uzlům a neorientovanými hranami

Pochopitelně nám nic nebrání ve vytvoření grafu s větším počtem uzlů, které jsou propojeny neorientovanými hranami. Příkladem může být graf s dvojicí uzlů propojených jedinou hranou, která není orientována (tedy nejedná se o šipku, ale o pouhou spojnici):

graph {
    a -- b;
}

Tento graf se vykreslí následujícím způsobem:

Obrázek 5: Graf s dvojicí uzlů propojených neorientovanou hranou.

Ve skutečnosti je možné vytvořit i hrany, které začínají i končí ve stejném uzlu, což se poměrně často používá například u konečných automatů atd. Podívejme se tedy na další demonstrační příklad:

graph {
    a -- b;
    a -- a;
    b -- b;
}

V tomto grafu se nakreslí ještě dvojice přidaných hran, první z uzlu A do uzlu A a druhá z uzlu B do uzlu B:

Obrázek 6: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami.

Pracovat lze i s grafy, v nichž jsou uzly propojeny větším množstvím hran:

graph {
    a -- b;
    a -- a;
    b -- b;
    a -- b;
}

S následujícím výsledkem:

Obrázek 7: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami.

6. Popisky hran v grafu

V případě potřeby je možné hrany grafu pojmenovat, což se provede následujícím způsobem:

graph {
    a -- b[label="a - b"];
    a -- a[label="a - a"];
    b -- b[label="b - b"];
    a -- b[label="b - a"];
}

Výsledek, tedy vykreslený graf, bude v tomto případě vypadat takto:

Obrázek 8: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami, u kterých jsou specifikovány popisky.

7. Grafy s orientovanými hranami

Dostáváme se ke grafům s orientovanými hranami, tj. hranami vykreslenými formou šipky. V nástroji Graphviz (a nejenom zde) jsou tyto grafy pojmenovány digraph. U těchto grafů záleží na tom, v jakém pořadí zadáváme uzly, mezi nimiž se má vytvořit hrana:

digraph {
    a -> b;
}

S tímto výsledkem:

Obrázek 9: Graf s orientovanou hranou.

Pozor na rozdíl oproti grafu, v němž jsou uzly prohozeny:

digraph {
    b -> a;
}

S tímto výsledkem:

Obrázek 10: Graf s orientovanou hranou, ovšem s opačnou šipkou v porovnání s obrázkem číslo 7.

8. Nepatrně složitější grafy s orientovanými hranami

Další příklad poněkud složitějšího grafu s orientovanými hranami bude vypadat takto:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
}

S následujícím výsledkem:

Obrázek 11: Graf se čtveřicí uzlů a orientovanými hranami.

Graf s hranami, které se vrací do původního uzlu:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

V tomto případě získáme tento výsledek:

Obrázek 12: Graf s hranami, které se vrací do původního uzlu.

9. Zvýraznění hran v grafu

V grafech je možné některé hrany nebo uzly zvýraznit a zobrazit tak například nalezenou cestu:

graph {
    a -- b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    a -- a[label="a - a", color="blue", penwidth="2.0"];
    b -- b[label="b - b"];
    a -- b[label="b - a"];
}

Obrázek 13: Neorientovaný graf se zvýrazněnými hranami.

Tutéž operaci ovšem můžeme provést i pro orientované grafy:

digraph {
    a -> b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b - c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c[label="c - c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d;
}

Obrázek 14: Orientovaný graf se zvýrazněnými hranami.

10. Další modifikace způsobu vykreslení grafu: uspořádání uzlů zleva doprava

Podívejme se nyní na vybrané způsoby různých modifikací vykreslení grafu. V některých případech je vhodné změnit uspořádání uzlů v grafu. Při výchozím nastavení jsou uzly (většinou) uspořádány shora dolů, ovšem mnohdy je žádoucí změnit toto uspořádání na zleva doprava. K tomuto účelu slouží přepínač rankdir, který je nutné nastavit na hodnotu LR:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a -> b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b - c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c[label="c - c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d;
}

Obrázek 15: Orientovaný graf se zvýrazněnými hranami a s uzly uspořádanými zleva doprava.

11. Přepínač splines

Přepínačem splines nastaveným na hodnotu „line“ je možné vynutit, aby se hrany spojující různé uzly vykreslily formou úsečky a nikoli jako spline křivky. Tato volba ovšem neovlivní hrany začínající a končící ve stejném uzlu (ty jsou stále reprezentovány obloukem). Podívejme se nyní na rozdíl mezi tímto grafem:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

A tímto grafem, v němž je specifikováno, že se namísto spline křivek mají použít úsečky (tedy přesněji řečeno tam, kde je to možné):

digraph {
    splines="line"
 
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

Obrázek 16: Graf s hranami vykreslenými formou úsečky, popř. oblouku.

12. Modifikace uzlů v grafu

Již v předchozích kapitolách jsme si popsali způsob změny grafických (resp. přesněji řečeno vizuálních) parametrů hran. Ovšem jakým způsobem se mění způsob vykreslení uzlů? Pokud je nutné u nějakého uzlu nastavit parametry vykreslování, je nutné takový uzel nejdříve deklarovat a teprve poté ho použít v grafu jako cíle hran. V dalším příkladu je ukázána explicitní deklarace tří uzlů s označením a, b a c. Povšimněte si, že je možné specifikovat jiný název uzlu, než odpovídá jeho označení (což je velmi užitečné, zejména u delších názvů, resp. popisků):

digraph {
    splines="line"
 
    a[label="start"]
    b[color="red"]
    c[color="blue"]
 
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

Obrázek 17: Graf, v němž mají jednotlivé uzly nastaven jiný vizuální styl vykreslování.

13. HTML entity v popiskách hran i uzlů

V popiskách grafů atd. lze používat Unicode znaky či HTML entity, které jsou vypsány například na stránce https://www.freeformatter.com/html-entities.html. V dalším příkladu jsou použity HTML entity, a to jak v popiskách uzlů, tak i v popiskách hran:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
 
    a -> b[label="a → b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b → c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a[label="∞"]
    b -> b[label="∞"]
    c -> c[label="c → c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d[label="∞"]
}

Obrázek 18: Graf s popisky, v nichž jsou použity HTML entity.

14. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem dot

V navazující kapitole se zmíníme o různých algoritmech určených pro rozmístění uzlů do grafu. Zaměříme se především na algoritmus-nástroj pojmenovaný circo, který uzly grafu umisťuje na pomyslnou kružnici. Pro otestování tohoto algoritmu bude použit tento graf se šesticí uzlů a hranami tvořícími cyklus:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
    e[label="ε"]
    f[label="ζ"]
 
    a -> b
    b -> c
    c -> d;
    d -> e;
    e -> f;
    f -> a;
}

Základní nástroj dot takto definovaný graf vykreslí následovně:

Obrázek 19: Graf se šesticí uzlů cyklicky propojených orientovanými hranami vykreslený nástrojem dot.

15. Různé algoritmy pro rozmístění uzlů aneb praktická ukázka filozofie „rozděl a panuj“

Prozatím jsme všechny grafy vykreslovali nástrojem nazvaným dot. Ve skutečnosti je ovšem Graphviz sadou většího množství nástrojů, které se od sebe odlišují především tím, jaký algoritmus je použit pro rozmístění uzlů na ploše. Těchto nástrojů-algoritmů existuje celá řada a každý se hodí pro jiné účely:

16. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem circo

Opět se podívejme na definici grafu se šesticí uzlů, který obsahuje cyklus:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
    e[label="ε"]
    f[label="ζ"]
 
    a -> b
    b -> c
    c -> d;
    d -> e;
    e -> f;
    f -> a;
}

V případě, že pro vykreslení tohoto grafu použijeme nástroj circo, bude výsledek vypadat následovně:

Obrázek 20: Graf se šesticí uzlů cyklicky propojených orientovanými hranami vykreslený nástrojem circo.

17. Další grafy vykreslené nástrojem circo

Podívejme se nyní na další grafy definované a popsané v předchozích kapitolách, ovšem nyní vykreslené nikoli nástrojem dot, ale nástrojem circo. Celkové rozmístění uzlů je – alespoň podle mého názoru – elegantnější:

Obrázek 21: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 22: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 23: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 24: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 25: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 26: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 27: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 28: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 29: Graf vykreslený nástrojem circo.

18. Repositář s demonstračními příklady

Zdrojové kódy všech dnes použitých demonstračních příkladů byly uloženy do nového Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/diagrams (stále na GitHubu :-). V případě, že nebudete chtít klonovat celý repositář (ten je ovšem – alespoň prozatím – velmi malý, dnes má přibližně jednotky kilobajtů), můžete namísto toho použít odkazy na jednotlivé demonstrační příklady, které naleznete v následující tabulce:

19. Odkazy na články s tématem programové tvorby grafů a diagramů

V této kapitole jsou uvedeny odkazy na předchozí články, v nichž jsme se zabývali tvorbou různých typů grafů a diagramů – a to v naprosté většině případů s využitím nějakého doménově specifického jazyka neboli DSL (Domain Specific Language), popř. nějakého univerzálního programovacího jazyka:

1. Nástroje pro tvorbu UML diagramů
   https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu/
2. Nástroje pro tvorbu UML diagramů z příkazové řádky
   https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu-z-prikazove-radky/
3. Nástroje pro tvorbu UML diagramů z příkazové řádky (II)
   https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu-z-prikazove-radky-ii/
4. Nástroje pro tvorbu grafů a diagramů z příkazové řádky
   https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-grafu-a-diagramu-z-prikazove-radky/
5. Sledování správy paměti v Pythonu s využitím nástroje objgraph
   https://www.root.cz/clanky/sledovani-spravy-pameti-v-pythonu-s-vyuzitim-nastroje-objgraph/
6. Programová tvorba diagramů v jazyku Clojure s využitím knihovny Rhizome
   https://www.root.cz/clanky/programova-tvorba-diagramu-v-jazyku-clojure-s-vyuzitim-knihovny-rhizome/
7. Tvorba sekvenčních diagramů v Pythonu s využitím knihovny Napkin
   https://www.root.cz/clanky/tvorba-sekvencnich-diagramu-v-pythonu-s-vyuzitim-knihovny-napkin/
8. Tvorba vývojových diagramů přímo ze zdrojových kódů Pythonu
   https://www.root.cz/clanky/tvorba-vyvojovych-diagramu-primo-ze-zdrojovych-kodu-pythonu/
9. Tvorba diagramů s architekturou systémů s využitím knihovny Diagrams
   https://www.root.cz/clanky/tvorba-diagramu-s-architekturou-systemu-s-vyuzitim-knihovny-diagrams/
10. Knihovny Diagrams a go-diagrams určené pro tvorbu diagramů s architekturou systémů
    https://www.root.cz/clanky/knihovny-diagrams-a-go-diagrams-urcene-pro-tvorbu-diagramu-s-architekturou-systemu/

20. Odkazy na Internetu

1. GraphViz Pocket Reference
   https://graphs.grevian.org/example
2. Xfig home page
   http://mcj.sourceforge.net/
3. Xfig (Wikipedia)
   https://en.wikipedia.org/wiki/Xfig
4. Xfig user manual
   http://mcj.sourceforge.net/
5. HTML Entity List
   https://www.freeformatter.com/html-entities.html
6. Flowchart (Wikipedia)
   https://en.wikipedia.org/wi­ki/Flowchart
7. DRAKON
   https://en.wikipedia.org/wiki/DRAKON
8. Modeling language
   https://en.wikipedia.org/wi­ki/Modeling_language
9. Napkin na GitHubu
   https://github.com/pinetr2e/napkin
10. Napkin 0.6.8 na PyPi
    https://pypi.org/project/napkin/
11. PlantUML (home page)
    http://plantuml.sourceforge.net/
12. PlantUML (download page)
    http://sourceforge.net/pro­jects/plantuml/files/plan­tuml.jar/download
13. PlantUML (Language Reference Guide)
    http://plantuml.sourcefor­ge.net/PlantUML_Language_Re­ference_Guide.pdf
14. Rhizome
    https://github.com/ztellman/rhizome
15. Swagger to UML
    https://github.com/nlohman­n/swagger_to_uml
16. pydiagrams
    https://github.com/billin­gtonm/pydiagrams
17. graphviz(3) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/3/graphviz
18. dot(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/dot
19. neato(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/neato
20. twopi(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/twopi
21. circo(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/circo
22. fdp(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/fdp
23. sfdp(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/sfdp
24. Plain-text diagrams take shape in Asciidoctor!
    http://asciidoctor.org/new­s/2014/02/18/plain-text-diagrams-in-asciidoctor/
25. Graphviz – Graph Visualization Software
    http://www.graphviz.org/
26. graphviz (Manual Page)
    http://www.root.cz/man/7/graphviz/
27. dot (Manual page)
    http://www.root.cz/man/1/dot/
28. dot (Manual v PDF)
    https://graphviz.org/pdf/dot.1.pdf
29. Ditaa home page
    http://ditaa.sourceforge.net/
30. Ditaa introduction
    http://ditaa.sourceforge.net/#intro
31. Ditaa usage
    http://ditaa.sourceforge.net/#usage
32. Node, Edge and Graph Attributes
    http://www.graphviz.org/doc/in­fo/attrs.html
33. Graphviz (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Graphviz
34. Unified Modeling Language
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Unified_Modeling_Langu­age
35. UML basics: The sequence diagram
    http://www.ibm.com/develo­perworks/rational/library/3101­.html
36. UML 2 State Machine Diagrams: An Agile Introduction
    http://www.agilemodeling.com/ar­tifacts/stateMachineDiagram­.htm
37. Sequence diagram (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Sequence_diagram
38. UML 2 Sequence Diagrams: An Agile Introduction
    http://www.agilemodeling.com/ar­tifacts/sequenceDiagram.htm
39. A Quick Introduction to UML Sequence Diagrams
    http://www.tracemodeler.com/ar­ticles/a_quick_introducti­on_to_uml_sequence_diagram­s/
40. UML Sequence Diagrams
    https://www.uml-diagrams.org/sequence-diagrams.html
41. Web Sequence Diagrams
    https://www.websequencediagrams.com/
42. Drawing sequence diagrams “napkin style”
    https://modeling-languages.com/drawing-sequence-diagrams-napkin-style/
43. Curated list of UML tools – 2020 edition
    https://modeling-languages.com/uml-tools/#textual
44. Flowchart diagrams vs. UML activity diagrams
    https://stackoverflow.com/qu­estions/7081215/flowchart-diagrams-vs-uml-activity-diagrams
45. Kopenograms – Graphical Language for Structured Algorithms
    https://kopenogram.org/As­sets/Kopenograms_Graphical_Lan­guage_for_Structured_Algo­rithms.pdf
46. Kopenograms and Their Implementation in BlueJ
    https://link.springer.com/chap­ter/10.1007%2F978–3–319–46535–7_8
47. The simplest way to describe your flows
    https://code2flow.com/
48. Allan Mogensen and his Legacy
    http://www.worksimp.com/articles/allan-mogensen.htm
49. Diagrams: Diagram as Code
    https://diagrams.mingrammer.com/
50. Diagrams: Guides
    https://diagrams.mingrammer­.com/docs/guides/diagram
51. Diagrams: Nodes
    https://diagrams.mingrammer­.com/docs/nodes/onprem
52. go-diagrams
    https://github.com/blushft/go-diagrams
53. GoJS
    https://gojs.net/latest/index.html
54. Code visualization: How to turn complex code into diagrams
    https://www.lucidchart.com/blog/vi­sualize-code-documentation
55. Create dependency diagrams from your code
    https://docs.microsoft.com/en-us/visualstudio/modeling/create-layer-diagrams-from-your-code?view=vs-2019
56. Software Architecture Diagrams as Code
    https://shekhargulati.com/2020/04/21/sof­tware-architecture-diagrams-as-code/
57. Processing spreadsheet data in Go
    https://appliedgo.net/spreadsheet/
58. Stránka projektu plotly
    https://plot.ly/
59. Plotly JavaScript Open Source Graphing Library
    https://plot.ly/javascript/
60. Domain coloring
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Domain_coloring
61. The Gonum Numerical Computing Package
    https://www.gonum.org/pos­t/introtogonum/
62. Gomacro na GitHubu
    https://github.com/cosmos72/gomacro
63. gophernotes – Use Go in Jupyter notebooks and nteract
    https://github.com/gopher­data/gophernotes
64. gonum
    https://github.com/gonum
65. go-gota/gota – DataFrames and data wrangling in Go (Golang)
    https://porter.io/github.com/go-gota/gota
66. A repository for plotting and visualizing data
    https://github.com/gonum/plot
67. Gonum Numerical Packages
    https://www.gonum.org/
68. Getting started with Go modules
    https://medium.com/@fonse­ka.live/getting-started-with-go-modules-b3dac652066d
69. Create projects independent of $GOPATH using Go Modules
    https://medium.com/mindorks/create-projects-independent-of-gopath-using-go-modules-802260cdfb51o
70. Anatomy of Modules in Go
    https://medium.com/rungo/anatomy-of-modules-in-go-c8274d215c16
71. Modules
    https://github.com/golang/go/wi­ki/Modules
72. Go Modules Tutorial
    https://tutorialedge.net/golang/go-modules-tutorial/
73. Module support
    https://golang.org/cmd/go/#hdr-Module_support
74. Go vs. Python
    https://www.peterbe.com/plog/govspy
75. PackageManagementTools
    https://github.com/golang/go/wi­ki/PackageManagementTools