You can switch to english version. Můžete přejít na anglickou verzi.
Konstantin Kljagin, také známý jako Konst, je softwarový vývojář, který vyvíjí software už devět let. Ve svých 25 letech má více než 17 let zkušeností s počítači. Získal titul v MSc oboru aplikované matematiky a devět let navštěvoval školu výtvarného umění. Konst mluví plynně rusky, anglicky, rumunsky, ukrajinsky a hůře pak německy.
Pochází z ukrajinského Charkova, ale v současné době žije v Berlíně. Vedle vývoje software se věnuje cestování, fotografii, jazykům a psaní.
Známe tě jako autora a vývojáře CenterICQ. Jak a proč tě napadlo dělat právě tento program?
Bylo to v roce 1998. Byl jsem ve druhém ročníku na univerzitě a právě jsem začínal svou profesní kariéru v IT firmě. Uvědomil jsem si, že jen praxe mi poskytne důležité odborné schopnosti.
Od roku 1995 jsem vyvíjel jiný velmi známý komunikační software nazvaný Tornado BBS. Poskytoval služby uživatelům, kteří přistupovali k BBS s pomocí svých modemů. Program umožňoval přenos souborů s pomocí protokolů X/Y/ZModem a k dispozici byla verze pro DOS, OS/2 a Windows. Koncept BBS zanikl okolo roku 1998, takže jsem to vzdal. Skutečným důvodem bylo to, že mě už FIDO/BBS nadále nezajímalo, takže já sám jsem už ten software nepotřeboval.
Nějací nadšenci ale i přesto pokračovali v údržbě nástěnek ještě několik let. Aktivně můj software používali a chtěli po mě updaty. Dokonce tu byla i snaha pokračovat ve vývoji, ale ti kluci neudělali o moc víc, než že zveřejnili svá jména a udělali jednoduchý web na nějakém free hostingu.
V prvním zaměstnání jsem vyvíjel software pro Linux. Instant messaging byl tehdy relativně nový a linuxových ICQ klientů nebylo k dispozici mnoho. Chtěl jsem klienta pro konzoli, který by nabízel okna a dialogy. Zřejmě jsem strávil příliš mnoho času s prostředím Turbo Vision od Borlandu. Protože jsem zjistil, že nic podobného neexistuje, rozhodl jsem se napsat vlastní konzolový ICQ program. Zároveň jsem tak zaplnil mezeru po dále nevyvíjeném Tornado BBS.
Věděl jsem, že když to neudělám já, neudělá to pro mě nikdo jiný. Zabýval jsem se také studiem jiných IM protokolů a technologií. To jsou v zásadě moje důvody.
Takže ten software také používáš?
Bylo by hloupé vyčlenit volný čas na napsání něčeho, co bych nepoužíval, ne? Samozřejmě CenterICQ denně používám.
Vývoj běžel velmi rychle a najednou se zastavil. Poslední verze je rok a půl stará. Co se stalo?
Nebylo nic, co by mě na CenterICQ trápilo nebo nové funkce, které bych chtěl. Došlo to do stádia, kdy mi to naprosto vyhovuje. A v celkovém přístupu ke svobodnému software… no, prostě jsem vyrostl.
Řekl jsi mi, že jsi zklamaný s tímto přístupem k vývoji software. Proč?
Nejprve jsem zaznamenal lidi, kteří žádali implementaci nové funkce, kterou chtějí. Prý jim to dlužím, protože můj software používají. To je opravdu rozčilující.
Také jsem dostal maily od lidí, kteří tvrdili: „Potřebuju vlastnost X. Udělal bych to, ale nemám čas.” To vás taky naštve, protože to zní, jakoby můj čas byl levnější než ten jejich.
Všichni ví, že open source znamená „funguje mi to dobře”. A mě to dobře fungovalo.
Také jsem zaznamenal jistý růst. To znamená, že jsem se rozhodl využít svých schopností a zkušeností k dělání něčeho, z čeho budu mít větší prospěch. Během několika let jsem pracoval pro různé komerční projekty. Podívejte se třeba na imhelpdesk.com, tridone.com nebo redwerk.com.
Svobodný software je perfektní, pokud chcete trénovat své schopnosti nebo si hrát s nějakou technologií. Mimo to mnoho výzkumů ukázalo, že právě pro tyto dva důvody lidé tímto způsobem vyvíjí. Dokážu si to představit jako motivaci, pokud se nejmenujete Stallman. Jsem příliš mladý na to být politický.
Svobodný software může také být výhrou pro jednotlivce nebo společnosti, které řeší stejné problémy. Přispění do stejné LGPL knihovny, kterou pak všichni použijí pro své projekty, může pomoci jejich obchodu.
Také se necítím dobře v davu, který se nazývá open-source znalci nebo evangelisté. Z technického pohledu se jejich schopnosti blíží nule. Neumí programovat a jediné, co z IT dokáží, je nainstalovat Linux a zkompilovat si nějaký software.
Na CenterICQ je stále mnoho práce. Uživatelé volají po novém Jabber protokolu a dalších funkcích. Myslíš, že budeš někdy pokračovat?
Zdrojový kód je otevřený, kdokoliv může kdykoliv pokračovat. Co se týče mě, pokud bude něco zásadního, jsem ochoten to opravit nebo implementovat.
Začala se formovat nová vývojářská skupina, která chce pokračovat v tvé práci. Co si o tom myslíš?
Zaznamenal jsem skupinu lidí, kteří diskutují o tom, jakou verzi Wiki nainstalovat a jaký hosting použít. Také zavedli dva patche, které přidaly dvě „case” definice a nějaké přetypování. Žádná skutečná vylepšení, žádné programování. Proč jsi je tedy nazval vývojáři?
Je to pořád dokola ten samý problém. Lidé si myslí, že open source znamená přijít s něčím, co potřebujete a „někdo” to pro vás napíše. Nikdo to nenaprogramuje. Musíte vy. Pokud to neumíte, pak nemáte svůj den.
Já osobně jsem nikdy o žádnou funkci nežádal. Napsal jsem ji a poslal patch. Pokud mi někdo pošle rozumný kus kódu, dám mu bez problémů přístup do CVS.
Jsi ochoten předat jméno CenterICQ nebo ne?
Nemyslím si, že je to důležité. Stejně jako v případě Wiki nebo kont na Sourceforge. Důležité je programovat.
Myslíš, že se k té skupině přidáš a přispěješ nějakou prací nebo radami?
Pokud uvidím někoho programovat, pak ano.
Co by ti pomohlo? Noví přispěvatelé? Více darů?
Mně to funguje. Přesto kdyby někdo chtěl implementovat UTF-8 nebo podporu více účtů, nemusí se mnou přijít do styku. Musí to napsat a všichni (včetně mě) to pak budou použivat. Psát open source za dary není příliš výnosné. Nanejvýš můžete pokrýt výdaje za hosting.
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU