Na novém Ubuntu 14.10 Utopic Unicorn v podstatě není co recenzovat
Recenzia obrázkov je fakt základ systému.
systém Ubuntu Touch, který už byl dokončen
Tvrdí niekto kto ho ešte nevidel.
http://linuxos.sk/clanok/chytry-telefon-s-ubuntu/
Prečítaj si momentálny stav a to som bol fakt mierny. Najnovšia aktualizácia proste nezvoní a nenechá ani info o zmeškanom hovore, ale kto by toto od telefónu požadoval že? Systém je hotový a bodka.
Nedávno jsem aktualizoval na 14.04 a k mému překvapení mi začala dost rychle docházet paměť. Jedu na Xubuntu a Xka si po dni používání vezmou kolem 650Mb paměti. Po startu mají cca 100Mb a pak už víceméně jen rostou ... Projevuje se to jak ve Virtualboxem virtualizovaném systému(64bit), tak i na reálném HW(32bit). Tj. dva různé systémy, prostředí.
Máte někdo nějaký podobný problém ? Nebo jsem šťastlivec kterému to na všech systémech leakuje ? Už se pomalu bojít aktualizovat ... čekat co zas přijde za hrůzu :-\
Tohle je super věc, že to linux dělá, ale ještě by to chtělo vylepšit, aby i stránky obsazené paměti aplikacemi byly považovány za cache a byly udržované ve stavu s vynulovaným dirty flagem. Pak by množství volné paměti dost podstatně vzrostlo. Znamená to ovšem implementovat spekulativní swapování (prováděné v době, kdy disk nemá co na práci) a schopnost mít obsah paměti na dvou místech současně. Na Linuxu impossible, ve Windows od verze 95 běžná věc ;)
To chování WinXP, stavěných na počítače s RAM hluboko pod 1GB (doporučená konfigurace měla 128MB, minimální 64MB), mělo dobrý důvod. Jakmile to bylo možné, Windows odkládaly stránky paměti do swapu. Ty stránky samozřejmě zůstávaly i v RAM, ale když nějaká aplikace potřebovala víc RAM, jednoduše se jí přidělily stránky které se dlouho nepoužívaly a byly už ve swapu. To výrazně zlepšovalo reakce počítače s tak malou RAM. Pokud měl uživatel 4GB RAM, což v roce 2002 jaksi nebylo obvyklé :), tak samozřejmě nedávala podobná strategie moc smysl. Jenže kdo tehdy měl 4GB RAM, asi měl i rychlý disk, a bylo mu to celkem jedno.
Ono to samozřejmě záleží na distru a HW, plus v případě OOo na quickstarteru :). Pokud si na stejný HW nainstalujete Windows 8.1 a poslední Ubuntu, spouštění aplikací bývá pravidelně rychlejší ve Windows. Zvlášť pokud aplikace potřebuje víc RAM, než kolik je jí momentálně volné.
Jedna se o i5/4GB/SSD a Xubuntu 14.04, LibreOffice pousteno samozrejme BEZ quickstarteru :)
Nebudu instalovat Win8.1 nejsem posuk, ale Win7 ktere na NB byli a stitek porad ze spodu smrdi byli pomalejsi a neohrabanejsi, takze jsou odstranene a mam 30GB na SSD pro lepsi vyuziti ;)
U X11 je těch problémů daleko víc. Například bezpečnost je naprosto tragická. Příklad: na Linuxu sice musíte pro spoustu akcí vložit heslo roota, ale málokdo si uvědomuje, že to heslo může díky X11 events odposlechnout jakákoliv aplikace, a podobně ho může jakákoliv aplikace zadat za vás. Podobně může jakákoliv aplikace poslat cokoliv na terminál, který vám běží pod rootem. Tím prakticky padají jakékoliv bariéry mezi procesy na jednom desktopu, které běží v různých kontextech.
Pointa je v tom, že těchhle katastrof je všude plno.
Řekněme, že máme na ploše zástupce prográmku x.exe. Prográmek y.exe přesměruje zástupce sám na sebe. klikneš na ikonu, nastartuje y.exe, vytvoří proces x.exe a rovnou hookne zprávy pro okno... Vyzkoušeno v praxi jako kanadský žertík...
To je sice pěkný kanadský žertík, ale nebude fungovat pro UAC prompt, ani pro aplikace běžící s high integrity level (command prompt běžící pod adminem, systémové procesy atd). Jednotlivé aplikace běžící ve stejném kontextu a se stejným integrity level takhle oddělit bohužel nelze, protože spolu mohou oprávněně komunikovat.
Praktický příklad čeho? V prvním linku uvidíte jako posílat X11 events, v komentářích jsou drobné změny kódu. V druhém máte keylogger.
http://www.doctort.org/adam/nerd-notes/x11-fake-keypress-event.html
http://www.nullsecurity.net/tools/keylogger.html
A teď ještě jak se ten keylogger dostane do systému třeba jen tím, že přijmu email. Nebo že vejdu na nějakou stránku. Tak jak se to děje běžně na Windows, pak je to totiž nebezpečí, pokud nesplníte i tuto praktickou část, máte jen zajímavou aplikaci, ale ne škodlivý software, takže opět jen teorie. Chtěl bych vidět nějaký spolehlivý způsob šíření bez vědomí uživatele. To že si udělám aplikaci zvanou keylogger, využívající featury systému mi přijde zcela v pořádku, je hromada legitimní důvodů, proč odchytávat klávesy, rád by ale praktický případ, kdy to bude škodit a bude to se to lehce šířit jako na Windowsech.
Aplikace běžící pod účtem restricted usera může ovládat jinou aplikaci, která běží s právy roota. Například může do terminálu běžícího pod rootem poslat nějaký příkaz. To není žádná teorie, ale privilege escalation. Podobně pokud jako restricted user píšete heslo roota při spouštění řekněme GUI administračního nástroje, a jiná aplikace to heslo odchytne, jde o závažný bezpečnostní problém.
Ad jak se ten keylogger dostane do systému třeba jen tím, že přijmu email. Nebo že vejdu na nějakou stránku - hrozně jednoduše. Stačí třeba bug ve Firefoxu. FYI jen za rok 2013 měl Firefox 270 bezpečnostních děr, Google Chrome 245 a MSIE 126. Dalšími oblíbenými vektory jsou Adobe Flash a Java. Samozřejmě existují i díry v emailových klientech. Na Linuxu snižuje pravděpodobnost nákazy jen jeho malé rozšíření.
http://secunia.com/vulnerability-review/browser_security.html
*facepalm*
+
https://www.youtube.com/watch?v=5hfYJsQAhl0
Je to hodnota udaná pro proces /usr/bin/X ve sloupci "RES" programu htop. Našel jsem ten bug(nebo jemu hodně podobný) hlášený tady: https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/fglrx-installer/+bug/1314787 Ale doporučované postupy tam uvedené nepomohly :-(
To co si si vsimol je spravanie kazdeho moderneho OS. RAM je narychlejsi resource, takze pokial system moze dovoli cacheovat do RAM. Ak sa vytvory novy proces pozadujuci viam RAM, neplatne stranky sa dropnu a alokuju k novemu procesu.
Na internete najdes vela clanok s vysvetlenim: jeden z mnohych:
http://www.chrisjohnston.org/ubuntu/why-on-linux-am-i-seeing-so-much-ram-usage
A je nasobne vyssia responzivnost oproti 14.04 pri zatazi komunikaciou po sieti.
A ovela vyssia stabilita poctu frameov za sekundy.
Podobne je to so stabilitou systemu je to vprospech 14.10-iny
Co je prekvapujuce pri porovani LTS a non LTS verzie..
Je to legrační. Píšete "vydání, které nebylo", ale já jsem kvůli tomu definitivně asi po šesti letech opustil Ubuntu a utekl k Debianu. Pro mě je to teda zcela přelomová verze :-) (Postupně update po updatu se to začalo víc a víc sr... kazit, ale teprve 14.10 byla fakt bomba. Nechci to nějak hanit, je možné, že čistá instalace funguje, ale Ubuntu postupně vyupdatované z 8.nevimco na 14.10 fakt už používat nešlo. Ale jsem za to vděčný, zjistil jsem, že Debian stable s dotaženou javou od Oraclu, Android SDK a MATE mi úplně stačí a funguje dobře.)
To se tu řeší prakticky každý článek o Ubuntu, skoro každý článek, kde se Ubuntu zmíní a občas nějaký jiný článek, který je o GNU/Linuxu. Pokaždé, když se upgraduje Ubuntu, existuje šance (závislá na HW, instalovaném SW a erupcích na Slunci), že se něco pokazí (ať už ovladač, jiný SW nebo obecně rychlost a stabilita systému) a v průběhu času se to jen a pouze akumuluje a konverguje k nepoužitelnému systému.
Čistá instalace je prakticky vždy rychlejší, než upgrade. Občas se objeví někdo neznalý, komu se to ještě nestalo a ten pak tvrdí, že se to neděje a že si my jen tak ze srandy ničíme systém. (A pak jsou tací, co souhlasí, že si ničíme systém - používáním Ubuntu.)
Nicméně pokud Vám Debian dostačuje, tak moje doporučení je jasné - držte se jej. (Já ten luxus z důvodu podpory HW a nedostatku vlastního času nemám.)
Co po postupnych upgradech ubuntu pokazilo je jasne:
1. Pouziti pulseaudio jako primarni zvukove platformy
2. Pouziti systemd
3. Pouziti uhnity tenkrat jeste s nefunkcni akceleraci na platforme ktera nema touch
4. Hnupove co neumi delat baliky
5. Agili duti gelousi co nedelaji na potrebnem ale na kravinach v komunite vyvojaru
Ubuntu Mate jsem stáhl ze zvědavosti a s jistým očekáváním. Nicméně byl jsem jím dosti zklamán. Už samotná instalace se táhla jak nudle v zimě. Když už se to konečně nainstalovalo, tak některé věci bylo utrpení používat. Například Firefox, než se načetla jakákoliv stránka tak jsem mohl jít na kafe. Navíc desktop z nepochopitelných důvodů padal každých x minut. Vzhledem k tomu, že jsem ho testoval na stejném počítači kde je klasické Ubuntu tak je to o to více smutnější. Pochopil bych ( no ikdyž v roce 2014....) kdyby to nešlo na počítači který prostě má problémy s linuxem, ale ne na stroji kde defakto derivát toho samého běží bez problémů.
To je zajímavé, mně kdysi podobně blblo normální Ubuntu (asi 12.04) s MATE. Nejdřív ok, ale když jsem změnil nějakou blbost v nastavení (už nevím, jestli to byla nějaká velikost písma, pozadí nebo tak něco), tak to pak bylo HROZNĚ pomalé, člověk čekal na skoro cokoli klidně minutu. A padalo to, myslím, taky. Počítač nebyl žádné dělo, ale normální prostředí utáhl celkem v pohodě. Teď mi na něm MATE s Debianem taky jede dobře. Tak asi ta samá chyba, ale je divné, že by to tam neopravili, když to je 100% blocker.
Podľa úvodu článku predpokladám, že ak sa zaktualizuje jadro, Gnome a čo ja viem čo ešte, tak Ubuntu neponúkne ani upgrade zo 14.04 na 14.10, pretože nebude čo upgradovať? Navyše, keď 14.04 je LTS. Aby som upresnil, ono upgrade tam akože bude, ale jeho jediným výsledkom bude zmena čísla zo 14.04 na 14.10 a skrátenie podpory na jeden rok? Alebo sa na to len nesprávne pozerám? Priznám sa, že s Ubuntu som skoncoval asi rok po prechode na Unity, lebo zo stabilného fungujúce systému spravili rozbitý paskvil, v ktorom som po roku nachádzal jednu chybu za druhou. Nakoniec som sa usadil v Kubuntu a to je dostatočne stabilné, čo sa zmien týka a netreba si každý pol rok zvykať na nové veci.
Jakou máš GK?
Pořád čekám na podporu pro Maxvella už od února ze strany opensource.
Možná nouveau 1.0.12 ... možná kernel 3.18, 3.19 ... Mně rozjede funkční 2D na opensource. Zatím renderuju softwarově. Oproti WIndows bez ovladače to ale běhá parádně. Akorát TV na fullscreen malinko už seká.
Blob funguje už od zimy v distribucích. Ač se k němu U14.4 nemá(nenabízí jej).
Ubuntu už to není, co to bývalo. Pamatuji doby, kdy se na každé nové vydání netrpělivě čekalo, redaktoři (L)živě.cz v pořadu Týden Živě se dokonce radovali "sláva, vyšlo nové Ubuntu". Dnes? Vyjde non-LTS verze, zmíní se 3 novinky, z toho ta nejdůležitější - nové jádro, není ani zásluha kluků z Canonicalu. Se fakt divím, že nezmění cyklus vydávání, klidně bych dal 1x za rok, ať se zbytečně netříští síly. Beztak si myslím, že drtivá většina uživatelů používá LTS a "to mezi tím" považuje za betaverzi.
Nová jádra obvykle mají nové a vemi požadované vlastnosti, např. zlepšená podpora HW, optimalizace procesů, optimalizace filesystémů, optimalizace správy zdrojů... Proto se vyplatí pracovat s distribucemi, které tohoto plně využívají bez zanášení systému složitě optimalizovatelným balastem. Takže pro konzervy Debian, pro rtuťaře Arch nebo Gentoo...a s výhradou Fedora (kde s tím svým balastem také občas dost zápasí).
Souhlasim s nazorem, ze by vydani jednou rocne stacilo s tim, ze by bylo vice casu na vyladeni. Ubuntu by mohlo nabizet k instalaci vzdy nejnovejsi jadro primo v aktualizacnim sw, kde by si clovek mohl vybrat jestli chce novejsi jadro nebo ne - k dispozici beztak jsou, viz. http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/. Sam mam na 14.04 verzi 3.16.6 (pokud by to nekdo chtel take zkusit, tak jsem kvuli broadcom wifi musel akorat nainstalovat balicek bcmwl-kernel-source z utopicu, na intel wifi vse jede rovnou)
non-LTS verze by mohly byt rolling update pro aktualni verze sw, pripadne to lze i ve stavajicim provedeni resit pomoci patricnych PPA repozitaru.
Ono je to těžké. Ti, co nejvíc řvou v diskuzích, jsou zpravidla uživatelé, co se cítí jako IT pracovnící tím, že umí stáhnout ISO z adresářové struktury na serveru(alfy, bety), vytvořit CD/USB jen a udělat klik, další, klik.
Nepřečtou si poznámky k alfa/beta verzi vydání a potom nadávaj v diskuzi.