Nejprve uveďme základní parametry společné pro Ubuntu i všechny deriváty. Vydání 15.04 bude opět podporováno pouze devět měsíců. To je, přiznejme, velmi krátká doba. Navíc to znamená, že bezpečnosti dbalý uživatel nemůže přeskočit ani jedno vydání. Řadové verze Ubuntu, které vychází každý půlrok, bych tak dnes doporučil pouze uživatelům, kteří s Linuxem mají nějaké ty zkušenosti a záleží jim na nejnovějších verzích softwaru. Linuxem nepolíbeným uživatelům jednoznačně doporučuji LTS verze s pětiletou (v případě některých derivátů tříletou) podporou.
Samozřejmostí je také nová verze jádra 3.19, mimochodem poslední z trojkové řady. Novinek je jako vždy spousta, reálně nás ale zajímá hlavně podpora nového hardwaru. Tentokrát došlo na alespoň částečnou podporu nových architektur Intelu: Braswell, Broadwell a Skylake. Vylepšena také byla podpora rozhraní Thunderbolt (týká se zejména zařízení od Applu). Ubuntu 15.04 také začalo používat startovací program systemd, který už je dostatečně prověřen a už na něj přešla většina dalších distribucí. Pro uživatele se nic moc nemění. Pokud by startování se systemd přece jen nějak zlobilo, lze v GRUBu v nabídce Advanced options spustit systém klasicky s Upstartem.
A pro pořádek – Ubuntu 15.04 dostalo název Vivid Vervet, což ve volném překladu znamená čilý kočkodan.
Ubuntu: lehké úpravy Unity
[poznámky k vydání; obrazy ke stažení]
Jak už bylo zmíněno, pro uživatele je nové Ubuntu téměř k nerozeznání. V Unity se však objevila možnost, po které část uživatelů dlouho volala. Je to možnost zobrazovat nabídky okna vždy (buď v horním panelu nebo v hlavičce okna), nejen po najetí kurzorem na dané místo. Dále se Unity a Compiz dočkaly pouze oprav a drobných úprav, např. animací. Další možnosti přináší vývojářský nástroj Ubuntu Developer Tools Center, nově přejmenovaný jednoduše na Ubuntu Make.
Ubuntu je dostupné rovněž v serverové edici, která se ovšem – vzhledem k velmi krátké podpoře – na mnoha serverech asi nezabydlí. Na druhou stranu Ubuntu Server nabízí docela zajímavou možnost osahat si nejnovější technologie, zejména v oblasti cloudu a virtualizace. Zmiňme zejména Docker 1.5, OpenStack 2015.1, LXC 1.1 a jeho vylepšenou variantu LXD, kterou Ubuntu zahrnuje poprvé.
Ubuntu MATE: nový člen rodiny
[poznámky k vydání; obrazy ke stažení]
Druhého vydání se dočkala odnož s prostředím MATE. Vůbec poprvé však jako oficiální člen rodiny Ubuntu, s čímž se pojí prestiž i částečná podpora ze strany Canonicalu. Nové vydání sice stále obsahuje MATE 1.8 (další zatím nevyšlo), ale vynahrazuje to přidáním několika softwarových či konfiguračních vychytávek. Na pozici terminálu byl dosazen Tilda, který je specifický tím, že se nechová jako samostatné okno, ale vysouvá se z okraje obrazovky. Potěší širokými možnostmi konfigurace.
Takhle běží Ubuntu MATE na Raspberry Pi 2
Dále přibyl jednoduchý program Gufw pro nastavení firewallu, správce souborů Caja se naučil nastavovat barvy složkám a do utilitky MATE Tweak přibyla možnost změnit rozvržení panelů podle některého ze známých stylů. Např. rozvržení Redmond nakonfiguruje panely do stylu Windows XP. Ubuntu MATE zaujme také podporou Raspberry Pi 2 a architektury PowerPC (starší počítače od Applu), od které již většina distribucí upustila. Pro obě zmíněná nasazení jsou k dispozici speciální obrazy.
Xubuntu: po třech letech nové Xfce
[poznámky k vydání; obrazy ke stažení]
Několik posledních vydání Xubuntu bylo téměř beze změn. Z prostého důvodu: po mnoha odkladech stále ne a ne vyjít nová verze prostředí Xfce. V březnu se verzi 4.12 konečně podařilo vydat a Xubuntu 15.04 ji obsahuje. A novinek je docela dost, přihlédneme-li ke konzervativnosti prostředí. Okna lze jednoduše lepit k okrajům a skládat vedle sebe, při přepínání oken pomocí Alt+Tab je možné zobrazovat jejich náhledy a přibylo několik možností nastavení panelů (např. se umí automaticky skrývat).
Galerie: přehled novinek v Xfce 4.12
Důležitým vylepšením je také podpora displejů s vysokým rozlišením – rozhraní se jim dokáže lépe přizpůsobit. S tím souvisí konfigurace displeje, která byla vylepšena a zpřehledněna. Navíc lze lépe přizpůsobovat plochy na jednotlivých displejích. Nových možností se dočkala také správa napájení a souborový správce Thunar konečně podporuje panely. Xfce 4.12 rozhodně má co nabídnout.
Kubuntu: Plasma 5 v plné polní
[poznámky k vydání; obrazy ke stažení]
Kubuntu 15.04 konečně nabízí to nejlákavější z KDE, tedy prostředí Plasma 5.2. To sice vyšlo už v létě minulého roku, ale do vydání 14.10 ještě zahrnuto nebylo (nepočítáme-li speciální testovací obraz). V Plasmě 5 je přepracována celá řada věcí, nicméně koncepce rozhraní zůstává. Nemyslím si tedy, že by stávající uživatelé Kubuntu měli mít problém. Největších změn zřejmě doznaly uzamčená obrazovka a nabídka aplikací. Rozhraní také vypadá poměrně minimalisticky a ploše. Naštěstí však nedošlo k přílišnému osekání možností.
Sada aplikací KDE (KDE Applications) je dostupná ve verzi 14.12. Ale to zrovna není důvod, proč používat nejnovější Kubuntu. Tyto aplikace jsou aktualizovány i v Kubuntu 14.04 s prodlouženou podporou. Za pozornost ale stojí Muon, což je uživatelsky přívětivý instalátor a správce aplikací. V zásadě se podobá Centru softwaru v Ubuntu, se kterým koneckonců i sdílí data o aplikacích (včetně recenzí).
Další deriváty
Vyšlo ještě několik dalších oficiálních derivátů a brzy samozřejmě přijde i řada neoficiálních. Lubuntu s prostředím LXDE je i tentokrát téměř beze změn, neboť vývojáři soustředí síly na nástupnické prostředí LXQt. Nic zvláštního nepřináší ani nová verze Ubuntu Studio, což je odnož určená pro multimediální účely. Vzdělávací Edubuntu už nevychází v řadových verzích, pouze v LTS – další tedy vyjde až za rok. Ubuntu Kylin pro Čínu také doznalo jen drobných úprav.
Nesmíme zapomenout ani na Ubuntu GNOME, které ovšem ani tentokrát nepřináší nejnovější verzi GNOME, ale podzimní GNOME 3.14. Když přihlédneme ještě ke krátké době podpory, stává se pro uživatele poměrně neatraktivním. Taková Fedora nabídne vždy aktuálnější GNOME i o něco delší podporu. Jedinou rozumnou volbou tak zůstává LTS vydání, které ale zase obsahuje poměrně zastaralou verzi prostředí. A GNOME je jedno z prostředí, u kterého je každá verze vidět.
