Poznámka: Ubuntu 16.04 LTS vyjde ve čtvrtek 21. dubna odpoledne. Obvykle to bývá v 14 až 16 hodin SELČ.
Ubuntu 16.04 je LTS vydání, tedy vydání s prodlouženou podporou. Takové vychází jednou za dva roky a je podporováno dokonce pět let. Podporou se myslí dodávání záplat závažnějších a bezpečnostních chyb. Plus jsou některé aplikace v průběhu aktualizovány na nové verze, např. prohlížeč Firefox. Co se týče názvu vydání, už se blížíme ke konci abecedy a Ubuntu 16.04 LTS se jmenuje Xenial Xerus, což se dá přeložit jako pohostinná veverka (xerus je rod afrických zemních veverek).
Xerus inauris
Nové Ubuntu je standardně dostupné ve 32 i 64 bitech a ISO obraz má necelých 1,5 GB. Obraz je živý, takže můžete systém nabootovat třeba z flash disku a před instalací ozkoušet. Nic se nemění ani u upgradu, na verzi 16.04 je možné povýšit buď z posledního vydání 15.10 nebo z posledního LTS vydání 14.04. Pokud máte něco mezi, je nutné povyšovat postupně. A to už bych raději volil novou instalaci. Povýšení Ubuntu bývá poměrně spolehlivé, ale opatrnost (záloha) je na místě. Xerus je už nyní dobře vyladěný, ale pokud dbáte na stabilitu, doporučuji s instalací ještě tak měsíc počkat.
Tapety pro Ubuntu 16.04
Unity: přesuňte launcher dospod
Xerus staví na prostředí GNOME, hlavně verze 3.18. Některé balíčky jsou ale ze starší nebo novější verze. Nad to přidává rozhraní Unity ve verzi 7.4. Unity je paradoxně stále považováno za takové novátorské rozhraní, přestože už se poslední čtyři roky mění jen minimálně. I tentokrát je změn málo, ale jsou užitečné. Po kritice kvůli možnému narušení soukromí bylo v nabídce dash deaktivováno vyhledávání v on-line zdrojích. Upřímně jsem mu nikdy nepřišel na chuť (chytrý adresní řádek prohlížeče je zkrátka lepší) a deaktivoval ho sám, takže to hodnotím pozitivně. V případě zájmu můžete prohledávání on-line zdrojů povolit v nabídce Nastavení → Bezpečnost a soukromí → Hledat.
Další zajímavé změny se týkají launcheru. Otevřená okna připojených úložišť se správně přiřazují k zástupci onoho úložiště a ne ke správci souborů, což v minulosti působilo dost zmatku. Launcher lze nově přesunout zleva dospod obrazovky, což rozhraní trochu přibližuje Windows nebo OS X. Umístění vlevo mi v kontextu Unity přijde lepší, ale i launcher vespod se dá dobře používat. Proto je docela škoda, že se možnost nedostala do normálního nastavení. Pro přesun launcheru musíte použít příkaz:
$ gsettings set com.canonical.Unity.Launcher launcher-position Bottom
Software: nový katalog z GNOME
Centrum softwaru v Ubuntu postupem let zastaralo a v Ubuntu 16.04 ho nahrazuje novější GNOME Software. Vzhledem i funkcemi jsou oba nástroje podobné – co nového se dá také vymyslet na katalogu aplikací. Znatelný je rozdíl v rychlosti. Zatímco u Centra softwaru na zobrazení stránky někdy čekali i několik sekund, při prohlížení GNOME Software je prodleva prakticky nulová. Hezkou drobností jsou štítky označující nesvobodný software a software z repozitářů třetích stran. Nechybí ani systém komentářů a hodnocení, který do katalogu dodali právě vývojáři Ubuntu.
Nemůžeme však pominout chybějící funkce, které v Centru softwaru byly. Chybí placené aplikace, historie (od)instalovaných aplikací, není možné zobrazit komentáře v jiném jazyce než výchozím, stránky aplikací nenabízejí dostupná rozšíření nebo nelze zobrazit přehled softwaru ve vybraném repozitáři. Katalog také obsahuje méně popisů aplikací a screenshotů, chybí i u některých populárních programů. Moc nerozumím tomu, proč tato data nebyla přenesena z databáze pro Centrum softwaru. Celkově GNOME Software působí dobře – je přehledný a svižný – ale zmíněných funkcí je docela škoda. Centrum softwaru je stále k dispozici v repozitářích (software-center), ale už nebude udržované.
Srovnání starého Centra softwaru a nového GNOME Software
Nabídka aplikací: aktuálně pro desktop i server
Lehce se obměnila sestava výchozích aplikací, zmizely vypalovací program Brasero a komunikátor Empathy. U prvního je důvod jasný, u druhého je to hlavně kvůli málo aktivnímu vývoji. Přibyl jednoduchý GNOME Kalendář, který ale není příliš dobře integrován do Unity. Jinak samozřejmě došlo k povýšení většiny softwaru na nové verze, ale to asi nemá cenu rozebírat. Zmiňme snad jen nejnovější verzi kancelářského balíku LibreOffice 5.1. Jak už jsme uvedli výše, prohlížeč Firefox dostává aktualizace průběžně.
Ubuntu se profiluje nejen jako distribuce pro běžné uživatele, ale i jako distribuce pro server a cloud. A daří se jí na obou frontách. Vydání 16.04 opět přináší řadu aktualizovaného softwaru pro server a vývoj. Je tu aktuální OpenStack Mitaka nebo kontejnerový systém LXC 2.0. Oba přitom vyšly teprve před dvěma týdny. Dále zmiňme Docker 1.10, Juju 2.0 nebo QEMU 2.5. Z programovacích jazyků nemůže chybět PHP 7.0, které doplňuje Go 1.6 nebo Python 3.5. Databázový systém MySQL byl povýšen na verzi 5.7. Připomeňme, že Ubuntu nabízí nástroj Make pro snadnou instalaci a konfiguraci vývojových prostředí.
Nová generace balíčků, aneb přichází Snappy
Už víc než rok je Ubuntu dostupné i ve variantě Snappy Core, která staví na transakční instalaci obrazů. Ve stručnosti jde o přístup, kdy si s sebou aplikace mohou nosit vlastní knihovny (celému balíku se říká obraz) a být nezávislé na zbytku systému. Tato technologie je od teď k dispozici i v klasickém Ubuntu. Nutno zdůraznit, že se jedná čistě o bonus. Celý systém a repozitáře stále kompletně staví na DEB balíčcích a po dobu podpory Ubuntu 16.04 LTS se to určitě nezmění. Pokud vás obrazy nezajímají, můžete nad nimi klidně mávnout rukou.
Hlavní výhodou snapů, jak se balíčky/obrazy nazývají, je možnost používat nové (nebo obecně jiné) verze softwaru bez nutnosti řešit závislosti a bez obav, že byste systém mohli rozbít. Canonical doufá, že tím přiláká i výrobce softwaru, kterým v současnosti vadí právě komplikovaný systém závislostí. Vývojáři budou mít možnost takové aplikace nabízet v GNOME Software. Nevýhodou je, že obrazy typicky zabírají víc místa, a v tom, že případná chyba v nějaké knihovně (ano, OpenSSL, koukáme na tebe) se musí opravit v každém obrazu zvlášť.
V současnosti člověk neví, jak ty snapy vlastně používat. Chybí nějaký rozcestník, pořádná dokumentace, katalog snapů atp. V tomto případě to ale moc nevadí, tyto věci se doplní nezávisle na distribuci. Prostě podpora pro snapy v novém Ubuntu je, ale zatím to nic moc neznamená. Musíme chvíli počkat, než se celý ekosystém rozvine. Pak se uvidí, jak si vývojáři a uživatelé alternativní balíčkovací systém oblíbí. Je pravděpodobné, že do určité míry nahradí alespoň PPA repozitáře. Pro tvorbu snapů je připraven nástroj Snapcraft.
Snapcraft a snapy: schéma systému
Kernel a trable s ovladači AMD
Xerus obsahuje linuxové jádro ve verzi 4.4. Od verze 4.2 obsažené v Ubuntu 15.10 přibyly např. podpora nového hardwaru (Intel Skylake, AMD R9), nějaké ty úpravy souborových systémů a open-source ovladač AMDGPU. Kernel 4.4 je mimochodem také LTS, což vývojářům ušetří dost práce se záplatováním. Zobrazovacím serverem zůstává X.Org (verze 1.18), na bájný Mir se opět nedostalo. I když v případě LTS to dává smysl, na zavádění revolučních novinek zde není prostor.
Zastavit se musíme u grafických ovladačů AMD, protože zde proběhla velká změna a situace je poměrně nečitelná. Jisté je, že v Ubuntu 16.04 nefungují a nebudou fungovat proprietární ovladače Catalyst (fglrx). Nenabízí je samotná distribuce ani AMD. Nová generace ovladačů se nazývá AMDGPU a dělí se na dvě části. Open-source přímo v kernelu a volitelnou proprietární (také označovaná jako AMD GPU-PRO), která dodá další funkce a snad i lepší výkon. Problém je v tom, že AMDGPU podporuje pouze zánovní grafické karty, konkrétně od čipu Tonga (podzim 2014), a proprietární část zatím není dostupná.
Architektura ovladače AMDGPU
Ubuntu 16.04 tedy bude v závislosti na grafické kartě používat buď AMDGPU, nebo známé open-source ovladače Radeon (Mesa). V obou případech to v současné době znamená propad grafického výkonu oproti ovladačům Catalyst, viz test serveru Phoronix. Pokud vám tedy na výkonu záleží, např. hrajete náročnější hry, neměli byste na Xerus přecházet. Pro vlastníky moderních karet by se to ještě v průběhu letoška mělo zlepšit vydáním proprietární části ovladačů, ale starší karty budou už nadobro odkázány na ovladače Radeon.
Konzervativní Ubuntu už není oxymoron
Xenial Xerus nijak nepřekvapuje, což nepovažuji za negativum. Ubuntu už delší dobu nehraje na cool efekt jako dřív, snad s výjimkou varianty pro mobilní zařízení. Distribuce si našla své uživatele, které si drží předvidatelným přístupem. Nové Ubuntu má aktuální software, známé prostředí, podporuje nový hardware a k tomu nabízí pětiletou podporu. Toto vydání možná rozesmutní uživatele grafických karet AMD, ale to není chyba Ubuntu. Další distribuce v nepodpoře ovladačů Catalyst budou následovat. Zbytek uživatelů zřejmě bude spokojen. Velkým příslibem do budoucna je podpora balíčků snap, ale na to si ještě chvíli musíme počkat.
ČLÁNKY DO MAILU
