A co to znamená v praxi? Umí to přihlašovat uživatele, přebírat role/skupiny, umí to připojit sdílený disk?
Je mi celkem jedno, kdo tu podporu zajistí, ale bylo by fajn moct připojit ubuntu do školní sítě bez toho, abych trávil týden pročítáním návodů, instalací hromady balíčků z cizích zdrojů, patchováním a ruční editací nějakých zastrčených konfiguráků a ve výsledku stejně nezvládl nic víc, než zalogovat uživatele, jako to bylo ještě před 3 roky... Rád bych nainstaloval balíček, nastavil v jednom konfiguráku nejlépe při instalaci doménu a pak už se jen přilogoval s připojeným osobním diskem a správně nastavenými skupinami.
Jojo, to je právě to, že vím, že vyřešit to nějak jde, ale člověk si na to musí zaplatit poměrně draho firmu... Což v situaci, kdy jsem na gymplu jediný informatik, který prosazuje Linux a chtěl by mít v učebně plnohodnotný dualboot (tedy v tom smyslu, že by si student sám mohl rozhodnout, jestli bude v hodině pracovat ve Windows nebo v Linuxu a ani jedna volba by ho neomezovala v práci - třeba přístupu k souborům či tiskárnám) není řešení.
Myslím, že zrovna nekompatibilita s AD je dost velkou překážkou většího nasazení Linuxu ve školství. Kdyby to šlo do existující domény zapojit tak snadno, jako jdou Windows, tak by to mohla být opravdu alternativa... Takhle to je spíš "na ukázku, co používá exot, který si musí připojovat sdílený disk nějakými záhadnými příkazy v konzoli".
tak staci tuknout na link(zminenej tedy jen ve zpravicce) a muzes si precist ze prihlaseni do domeny lze uz pri instalaci a ubuntu stroje jdou pak z domeny spravovat pres GP...
Active Directory: Bridging the gap between system administrators and Linux developers
Ubuntu machines can join an Active Directory (AD) domain at installation for central configuration. AD administrators can now manage Ubuntu workstations, which simplifies compliance with company policies.
Ubuntu 21.04 adds the ability to configure system settings from an AD domain controller. Using a Group Policy Client, system administrators can specify security policies on all connected clients, such as password policies and user access control, and Desktop environment settings, such as login screen, background and favourite apps.
Jo, ale to je takové to "obecné nekonkrétní povídání". Čekal jsem, že když ve zprávičce bylo napsané, že bude článek, tak že se dozvím něco o tom, jak reálně fungují a co umí ty nové funkce.
V článku jsem se dozvěděl jen to, jaké aplikace má rád pan Ježek a že ignoruje terminál. K tomu nějaké zbytečné obrázky, kterých je plný internet a které hlavně můžu volbou jiného, než výchozího designu či window manageru, zcela změnit, takže jsou zcela nesměrodatné...
No a z textu výše vím jen to, že nemusím dělat to ruční harakiri s ohýbáním Kerberosu, aby ověřoval vůči AD a že to jde dokonce při instalaci. To je fakt super, ale pořád je to jak libovat si, že se nám podařilo dojít na první 1. checkpoint závodu, zatímco vítěz se směje v cíli sedě v křesle s vypitým drinkem...
Mě zase nikdy uspokojivě nefungoval Mint. Zkoušel jsem ho v uplynulých letech asi tak 10x a ani jednou jsem se nedobral fungujícího systému. Buď se hroutila už instalace, nebo se vše zaseklo někde během prvního bootu a šmitec. Nezávisle na desktopovém prostředí. Také jsem nikdy neměl fungující Cinnamon, nezávisle na použité distribuci. Prostě svět Mintu je mi zakázán, což je pak logicky důvod, proč jsem dosud nepsal žádný delší článek o Mintu. Prostě mi nefunguje. Kdo ví, třeba až jednoho dne vyměním PC za nové, tak najednou začne zázrakem fungovat :-).
Jo to je klasický Linux jak ho znám. Od devadesátých let mám vedle Windows nějaký Linux jako druhý systém, ale tak od 2015 problémy začaly růstu geometrickou řadou. Posledních pár let se mi málokdy podařilo vůbec dostat ze začarovaného kruhu dostat Linux na flešku - nainstalovat - spustit aspoň jednou. Trochu je na vině, že si kupuju železo podle svých potřeba a ne podle potřeb Linuxu. Poslední Mint mám jenom na VirtualBoxu, a nesmí se restartovat, protože s každým restartem přestane něco fungovat. Na PC mám teď Fedoru, která dřív fungovala jako poslední možnost.
Moje zkušenost je opačná. Co bylo v devadesatkách skoro nemožné bylo 2010 těžké a teď to šlape na první dobrou.
Dost si nevybavuju situaci, kdy za posledních x let byl problém vzít flashku, Linux a stroj a dostat ho tam. Naposledy jsem to zažil, co mi paměť slouží, v roce 2014 s Atomovým tabletonotebookem a už tehdy to byla spíš výjimka specifická pro Atomy.
No jestli není spíš problém mezi klávesnicí a židlí... Já mám identický problém s Windows. Na všech domácích počítačích používám Ubuntu a za poslední roky jsem nenarazil na problém, který by nešel vyřešit, včetně zprovoznění staršího hardware, který na Windows už nejde rozjet, protože neexistují ovladače.
Naopak s Windows v práci mám každý den nějaký problém. Nové aktualizace nahodile rozbíjí systém tak, že občas vůbec nestartuje. Pravidelně narážím na hardware, kterému už chybí podpora. Ale já nemám problém si přiznat, že Windows se nevěnuju a tak v nich nedokážu opravit to, co v Linuxu... Kupř. rozbité aktualizace na jednom stroji by asi šly opravit, kdybych věděl, v kterém zapadlém logu najít něco víc, než rotující kolečko nebo nápis "něco se pokazilo".
Linux Mint jsem používal asi dva roky, ale pak jsem se musel vrátit na Ubuntu. Po roce se rozbil Cinnamon a nepovedlo se mi ho přivést do použitelného stavu, tak jsem zkusil Mate. To sice fungovalo, ale nepovedlo se mi přejít na vyšší verzi. Jinak Ubuntu jelo bez problémů dokonce i na HP Spectre včetně dotekového pera a displaye. Vlastně jediné co nejelo je zadní reproduktor a čtečka otisku prstů. Pro změnu přestal fungovat notas, jako takový.
Momentálně mi jede 20.10/5.11 na Zephyru s R7 4800HS a RTX2060. Bez problémů. Ale to už jela i 20.04. Jen musím použít ovladače od NVidie. Co nejede je display port přes USB-C, ale to jsem zatím neřešil, protože mám druhý monitor připojeny přes HDMI.
Tak můžeš jít i trochu jinou cestou. Tedy nainstalovat si Artix nebo Manjaro. V podstatě je to Arch (v případě Artixu bez Systemd), ale snadno nainstalovaný (pro ty, co chtějí Arch, ale nechtějí instalací strávit celý den).
Instalace je klikací a podobná jako u toho Ubuntu. Po dokončení je sice stále potřeba pár věcí doladit, ale v podstatě už to je funkční systém.
Trochu silné slovo: "nepoužitelný"...
Spíš potřebuje uživatelsky dokonfigurovat podle vlastních zvyků a obyčejů.
Byť, pravda, jsou věci, které mi vyloženě pijí krev: nemožnost vytvořit soubor přímo na ploše, na panelu jsou všechny připojené disky (jak některé "odepnout", aby mi tam nezabíraly místo?), nemožnost pevně stanovit "správné" pořadí ikon na horní liště... V podstatě nic zásadního - o to víc mne to štve.
Zdravím,
Docela by mě zajímalo, kolik uživatelů používá Ubuntu/Gnome desktop v defaultní konfiguraci. Zatím co jsem viděl, si z toho každý pomocí různých rozšíření v podstatě udělal Cinnamon 🤪. Na takové to domaci prohlížení internetu a sledování filmů je to v pohodě, ale když potřebuji mít v práci otevřeno více oken a rychle mezi nimi přepínat, je pro mě Gnome nepoužitelné.
Pokud mate oken hodne, tak uz to tak jednoduchy nemat (pouzivateli applet, co neseskupuje okna). Ja dam Alt + F1 (nebo klepnu na Activities) a pak si vyberu ktere okno chci. Nebo alt+tab, pripadne alt + `.
Tim nechci rict, ze muj pristup je lepsi nez vas, ale ze GNOME ma workflow, ktere JE promyslene a dava smysl.
K tomu vypadavaniu, resp. nefunkcnosti niektoreho HW na starsom laptope. Mam tu 12 rokov stary MB Pro, ktory v case, ked som ho kupoval (cca okolo roku 2011) bol plne podporovany a prislo mi, ze aj vydrz na bateriu je cca na urovni toho, co z neho dokaze vyzmykat OS X. Akurat sa to muselo trocha rucne doladit (no, trocha dost, lebo ranne SATA PIIX chipsety a Applie specifikum).
Postupom rokov zacinaju drivery regresovat. Bezne sa stava, ze po zobudeni zo spanku nefunguje touchpad a system obcas odvisne pri vypinani. Divim sa? Ani nie, tychto MB Pro v obehu s linuxom bude uz asi len zanedbatelne mnozstvo. Podobnym sposobom sa mi pred rokmi kompletne rozsypala podpora grafiky na Asusom laptope z roku 1999.
Podle mě by se měli na ty půlroční releasy vykvajznout. Změn je tam tak poskromnu, že autor článku se v kapitole o novinkách asi ze zoufalství ;-) věnuje hlavně Gnome 3.38 (i když to bylo i v 20.10) a jádru 3.11 (které se do 20.10 dostane také).
PHP překvapivě nechali na 7.4 i když 8 měl release v prosinci. Asi aby netříštili síly na support dvou různých verzí. Proč tedy ten release ale dělat, když tam nejsou nové věci.